Projekt písemného a obrazového projevu mé maličkosti s cílem dokumentace událostí, setkání a akcí, přibarvený notnou dávkou nadsázky.
Přeji poklidnou noc návštěvníku, vítej zpět
Pokud nemáte účet a chcete jej vytvořit, anebo chcete být informováni o nových článcích a galeriích, proveďte registraci.
Ve čtvrtek jsme se rozloučili s mořem a po večeři se šli projít do města (ale to bych se opakoval). Do pokoje jsme donesli pestrobarevné misky, povlak na polštář a několik magnetek. Igelitky jsme položili na stůl, otočili se na podpatku a vydali se do amfiteátru na poslední dětskou tancovačku. Jelikož se naše dcery usadily k rodině svých vodních kamarádek, přisedl jsem po chvilce i já a navázal s otcem Petrem konverzaci. Hlavním tématem společného dialogu byla spokojenost s ubytováním.
... to osmnácté léto, rozhodl jsem se vyprdnout na to. Tenhle článek nemá být smutečním oznámením, ani srdceryvným příběhem způsobující záplavu slz. Těch pár vět, které zde budou uvedeny mají být souhrnem důvodů proč jsem se rozhodl po tak dlouhé době opustit řady vojáků Aktivních záloh a nadobro se stát plnohodnotným civilem.
Zbývající dny jsme pochopitelně prožívali jinak a každý byl něčím ozvláštněný. Ale hlavní dějová linie byla stejná. Abych Vás ušetřil o nepřekvapivé vyprávění "snídaně - koupání - oběd - koupání - večeře", rozhodl ...
Lehce jsme očima projeli pokoj a získávali první dojmy. Hned za vstupními dveřmi byly dveře do koupelny s toaletou. Krátká chodbička vedla do pokoje s jednou manželskou postelí a jedním lůžkem. Vedle široké postele byly dvě vestavě...
S ohledem na dvojnásobnou dávku samých jedniček na vysvědčení, s přihlédnutím na nikdy nejistou budoucnost a vědomím, že s příštím školním rokem přibude starostí jsme s Luckou dospěli k rozhodnutí. Toto léto si dopřejeme moř...
Není zrovna chvalitebné přiznat, že nejsem pravidelným návštěvníkem dentální ordinace. Při svém zrození jsem nejspíš dostal do vínku nepoznat první polovinu života útrapy bolestivých zubů. Do bílého, tolik nenáviděného kře...
V prvním měsíci života toho dokáže málokdo stihnout. Objevil jsem se na světě, brečel, jedl a... no to třetí.
Začal jsem lézt, poprvé si sednul, vylezl mi první zub, udělal jsem první krok. Od hekání jsem přes žvatlání přešel k existujícím slovům. A chodil do jeslí.
Podle odborníků nastává erupce dočasného chrupu. Co to znamená nevím, ale já chodil do školky, kde se začaly projevovat moje sklony k potížím a zlobení.
Základní školou jsem plynule proplul. I když u mě nastoupila puberta.
Středoškolská léta, začal jsem bydlet sám a v rámci možností se staral o sebe. Proběhl pokus o vysokou školu, navštěvoval jsem brigády a na rok se oblékl do uniformy.
Poté, co jsem nastoupil do prvního zaměstnání, stal jsem se konečně samostatně výdělečným. Z úředníčka jsem se stal ajťákem.
Pohlcen pracovním režimem, pozbyl jsem trochu volného času. Dost ho zbylo ale proto, abych se stačil jsem oženit. A manželství nám dalo dvě krásné dcery.
Tuhle životní etapu naštěstí zatím ještě nemůžu plnit. A doufám, že tomu tak zůstane ještě hodně dlouho.
Někdy působivé, jindy trefné a vtipné, občas šokující. Takovými citáty nás holky nepřetržitě zahrnují.
Rodičovsko - dětský slovník. Některé výrazy nám byli jasné ihned, u některých jsme museli hodně pátrat a lámat si hlavu nad jejich výrazem.
Velké i malé události, které změnily život nám, anebo našim dcerám.