Aktuálně
Víkend bez problémů - Když se létá moc vysoko (2. díl)
Během noci jsem zaznamenal několik zvukových projevů. Poprvé Zdenda jemným ťukáním ohledával správnou cestu z naší cimry. Po zhasnutí světel nastala totiž v chatě absolutní tma. Okna sice nebyla zahalena neprodyšnými závěsy, ale venku se měsíc moc nepředvedl. Nad ránem jsem pak zachytil šramotění Jirky, který se choulil zimou do mikiny. Připravený spacák ležel netknutě opodál. Ani jedna z těchto událostí mě ale nijak neprobrala. Jen jsem se převalil na druhý bok a pokračoval v odpočinku a nabírání sil. Bez budíku, ale s dostatečným předstihem (to je výhoda rodičovství a brzkého vstávání s dětmi) jsem procitl, oblékl se a odebral se do kuchyně připravit si něco k snídani.
Víkend bez problémů - Jak jsme se o 80 kilometrů netrefili (1. díl)
I když jsem letos na kole nenajezdil tolik kilometrů, kolik bych si přál, na bicyklu jsme nějakou tu dobu strávil. Byly to vesměs jízdy po rovinách, tu a tam do kopce a samozřejmě jsem jezdil i z kopce (to je takový zákon okruhu). Kvůli svým jízdním schopnostem a možnostem svého kola jsem se naprosto vyhýbal sekvencím technických pasáží a skokům. Od loňské návštěvy Klínoveckého trailparku jsem jízdu po singletracku neokusil (směšný pokus v podobě Letňanského parku nepočítám) a tak jsem nadšeně uvítal možnost připojit se (znovu) ke Zdendově partě a zářijovou sobotu věnovat křečovitému svírání řídítek a neustálému strachu z nahodilého opuštění (letmo) trasy.
Když na jihu hodně fouká - Slimáci, kam se podíváš (2. díl)
Jestli jsme si s Luckou něco opravdu silně přáli, tak to bylo hezké počasí, spousta príma zážitků v rodinném kruhu a pak také dostatek spánku. Hned první noc přišla Terezka za maminkou ve čtvrt na pět ráno, že už je dostatečně vyspinkána a nepotřebuje dalšího odpočinku. Já jsem přemlouvací taktiku manželky slyšel jen z pozadí, protože jsem nevnímal. Ale nakonec se Lucce podařilo přemluvit dcerku k znovu-ulehnutí a stan ožil až po sedmé hodině ranní. Nedalo se nevšimnout, že modrý plátěný povrch přilákal slizké luční obyvatele. Mraky slimáků.
Když na jihu hodně fouká - Na šikmé ploše s krásným výhledem (1. díl)
Julinka s velkým nadšením přivítala příchod léta, na které se už od zimního období (vlastně hned po Vánočních svátcích) a my mohli nastoupit na velkou rodinnou (stanovou) dovolenou. I když jsme chtěli znovu navštívit hranici mezi Jihočeským krajem a Vysočinou, nejeli jsme tentokrát do stejného kempu, jako minulý rok. Lucka, která dva týdny volna plánovala, našla poklidnou a před civilizací dostatečně ukrytou stanovací plochu nedaleko Jindřichova Hradce. Autokemp ležel v Kunžaku a nesl název Komorník.
