Aktuálně
Měla Babka...
Mrazivé, sychravé a nepříznivé počasí, šedivá obloha a tu a tam nějaká ta sněhová vločka na čepici dokonale nastiňuje atmosféru hodnou vojáků. A když se voják může schovat po půldenním pochodu v takových klimatických podmínkách pod skalní převis, ohřát se u ohně, popovídat si se sestrami a bratry ve zbrani a přihnout si něčeho dobrého, zážitek je dokonalý. Tedy, byl by, kdyby se setkání Gibonů na Babce odehrávalo přesně podle scénáře. I když změna je jistotou, všeho moc škodí. Na druhou stranu, vojáci jsou zocelováni bojem, náročnými zkouškami a nepředvídatelnými akcemi.
A-hooooy 2 - Jak jsem pádloval pod loď (2. díl)
Nedostatek spánku zanechal své otisky na nás všech. Místo dobrého rána zněl jako první pozdrav výrok ve smyslu "co je to za dementy?". Byli jsme mrzutí, nevyspalí a otrávení. I kvůli tomu, jak vypadala obloha a faktu, že jsme si na sebe museli obléknout kvůli tepelnému komfortu mikiny. Jemné mžení, které se snášelo z nebe, rozdělilo nadšence vodáctví na dva tábory. Na skalní, kteří jezdí v každém počasí a druhé, kteří mají rozum a chtějí být po víkendu stále zdrávi. Já jsem se zařadil do první skupiny. Nejsem sice tesaný vodák, ale dost často mi chybí úsudek.
A-hooooy 2 - Vo co ti de? (1. díl)
Naše vodácké dobrodružství započalo ještě v Kunžackém kempu. První řádky tohoto příběhu jsme začali psát s balením věcí a složením stanu. Ukončením jednoho (rodinného) dobrodružství jsme totiž plynule přešli do druhého, v kruhu přátel a kamarádů. Setkat s ostatními členy vodácké party jsme se měli přímo v kempu U Fíka. Od něho nás dělilo zhruba sto kilometrů. Hodinu před polednem jsme vyjeli, poslední projížďkou se rozloučili s Jindřichovým Hradcem a ponořili se ještě hlouběji (tedy směrem k jihu). Po hodině jízdy se nám do cesty postavily České Budějovice a protože byl čas oběda, zastavili jsme se v restauraci hypermarketu. Prostě tam, "kde je svět ještě v pořádku". Krom potravy určené pro přímou konzumaci jsme nakoupili ještě zásoby na dny další. Přeci jen, nehodí se přijet s prázdnou.
Když na jihu hodně fouká - Den desátý a ty následující (9. díl)
Náhoda je, když potkáte na jihoasijské pláži spolužáka ze základky anebo souseda. Náhodou se můžete trefit do tažených čísel loterie, ale zvrhnutý hrníček s čajem na Terezčino čisté a právě oblečené tričko nemělo nic se zásahem vyšší moci společného. To se prostě stává, když dítě neposlouchá Vaše upozornění a rukama šermuje do všech světových stran. Není krásnějšího rána, které začíná zuřivostí a ujištěním, že děti budou zase zlobit. Ani tentokrát se výlet do hracího areálu nebude konat. Popadl jsem ručník, na kartáček vymáčkl tlustou vrstvu zubní pasty a zamračený odkráčel do koupelny.
