Projekt písemného a obrazového projevu mé maličkosti s cílem dokumentace událostí, setkání a akcí, přibarvený notnou dávkou nadsázky.
Přeji poklidnou noc návštěvníku, vítej zpět
Pokud nemáte účet a chcete jej vytvořit, anebo chcete být informováni o nových článcích a galeriích, proveďte registraci.
Probudili jsme se do dne jako vymalovaného. Slunce se šplhalo na oblohu, nikde ani mráček, podmínky pro pondělní dávku kilometrů (které byly krapet vyšší než předchozí den) byly ideální. Nasnídali jsme se, připravili si svačinu a svaly a kolem osmé se postavili na peron električky. Nevím, jestli možnost si sednout byla dána prvním pracovním dnem, anebo faktem, že jsme jeli na druhou stranu. Již po východu z nádraží nás uvítal nepřehlédnutelný vrchol.
Může se zdát, že podnikat dvě zahraniční dovolené během dvou prázdninových měsíců je přepych, ale není dovolená jako dovolená. Chorvatsko jsme pojali odpočinkově a ve Vysokých Tatrách jsme hodlali jen chodit, lézt a drápat se. Již několik let jsme s Luckou přemýšleli o návštěvě našich východních sousedů s tím, že se pokusíme pokořit nějaký ten vrchol. Až s nabídkou Aničky a Martina, kteří místní kraj znají a nabídli se nám jako spolucestovatelé, dostávala expedice jasnější a ucelenější tvary.
Pracovní týden se přehoupl do druhé poloviny a zvolna směřoval ke svému finiši. A nám zbýval pouhý jeden den. Naplno jsme se proto věnovali tomu, co jsme doposud nestihli. Totiž koupání. Po snídani jsme se vyvalili na pláži a užívali si slunce a moře. Jindra s paní X si pronajali šlapadlo a zkoumali moři i ve větší hloubce. My jsme si vůz nezapůjčili, čímž jsme si u dcer vysloužili dost velkou nevoli. Julinka s Terezkou nakonec spokojené také byly, protože byly pozvané i ony na palubu.
Pochopitelně nejčastější zábavou u moře je koupání v něm. Samozřejmě existuje i spousta dalších aktivit. Ale co do počtu minut trávených touto činností dle mého názoru jasně vítězí pobyt ve vlnách. Proto jsme po snídani vyrazili a na oběd se vrátili z pláže. Koupání mělo pochopitelně stovky podob. Potápění, lovení, pozorování, hledání, přepadávání a cákání. I přes to, že zátoka kam jsme chodili nebyla nijak velká, vždy byla spousta místa, kde se rozprostřít.
Registrací získáte vlastní účet, možnost přiřazení avatara a odpadne nutnost vyplňování kontrolního součtu u všech formulářů. Navíc se Vám budou sčítat body za aktivity.
Jakožto neregistrovaný návštěvník máte možnost být informován o novinkách na webu. Stačí vyplnit do tohoto formuláře Vaší emailovou adresu a odeslat.
Poté obdržíte do Vaší schránky odkaz, na který stačí kliknout a tím bude registrace odběru dokončená.
V prvním měsíci života toho dokáže málokdo stihnout. Objevil jsem se na světě, brečel, jedl a... no to třetí.
Začal jsem lézt, poprvé si sednul, vylezl mi první zub, udělal jsem první krok. Od hekání jsem přes žvatlání přešel k existujícím slovům. A chodil do jeslí.
Podle odborníků nastává erupce dočasného chrupu. Co to znamená nevím, ale já chodil do školky, kde se začaly projevovat moje sklony k potížím a zlobení.
Základní školou jsem plynule proplul. I když u mě nastoupila puberta.
Středoškolská léta, začal jsem bydlet sám a v rámci možností se staral o sebe. Proběhl pokus o vysokou školu, navštěvoval jsem brigády a na rok se oblékl do uniformy.
Poté, co jsem nastoupil do prvního zaměstnání, stal jsem se konečně samostatně výdělečným. Z úředníčka jsem se stal ajťákem.
Pohlcen pracovním režimem, pozbyl jsem trochu volného času. Dost ho zbylo ale proto, abych se stačil jsem oženit. A manželství nám dalo dvě krásné dcery.
Tuhle životní etapu naštěstí zatím ještě nemůžu plnit. A doufám, že tomu tak zůstane ještě hodně dlouho.