Dvouetapová dovolená

10. díl: Bonus

Asi se ptáte, co se vlastně stalo s klíčkem. Jestli byl někde zámek, do kterého pasoval a co uzavíral. Pokud ano, ptáte se dobře a v tomhle finálovém článku Vám to prozradím. Jak jsem uvedl, holky klíč získaly proměnou z nasbíraných dílků pergamenu. Protože na druhé straně listiny stála prostá věta hovořící o vydání pokladu pomocí ohně (doslovně to už nevím), holky daly kousky do obálky a obálku podpálily. No a co se nestalo, mezi popelem se kouzlem objevil malý klíček. Tahle transformace nám s maminkou hodně zamotala hlavu. Ale povedlo se.

čtvrtek 07.08.2025 publikovaný soukromé příhody Lucík a Jenda
JAK (prostředky a způsoby) auto /
KDE (polohy a umístění) jih /
KDO (osoby a obsazení) rodina /
KDY (období a interval) letní dovolená /

Poté, co jsme přijeli domů, poschovávali věci, dali prát špinavé a uložili čisté (toho moc nebylo) prádlo, spustilo se hledání. Holkám jsme prozradili, že hledají truhličku (krabici) s magickými znaky na povrchu. Ta se měla nacházet na takovém místě, kam dosáhnou bez pomůcek a navíc, nemusí nic otevírat. Nastalo zběsilé pobíhání po bytě a po několika sekundách jsme slyšeli, že to nemůžou najít. My jsme nepolevili a nápovědu nepodali. Dokonce celých deset minut. Nabídli jsme jim, že indicii jim prodáme za mince, které během dobrodružství měli možnost nasbírat.

Ani první rada nepomohla. Natož druhá. To už dcerky hledaly jen v kuchyni a obýváku. A bez mincí. Až pak Juli napadlo se skrčit a na jedné ze židlí u jídelního stolu objevila hledanou krabičku. S velkým řevem jí vytáhla na stůl a s Terkou jí podrobně zkoumaly. Runy na ní byly a nechyběl ani zámeček. Napjatě vyzkoušely odemknout a to se jim podařilo. Poklad byl jejich. Co bylo samotným pokladem si ponecháme pro sebe. Ale těm, kteří o to stojí, nabízím několik vět z jejich dobrodružství...


Jestliže zraky své k tomuto pergamenu upíráte a k němu jste v dobrém přišli, věnujte tomuto listu ještě chvilek pár a nezatracujte jej.
Elrond jméno mé jest a již stovky let střežím tajemství dávná našeho světa. Spravedlnosti a dobru svůj život zasvětil jsem a proti zlu a špatnostem jsem přísahal bojovat. Však po dávné věky dobrodruhů ubývalo a pro jednoho chránit celou zemi těžký úkol jest. Však k mým uším se dostala zpráva, že dva mladí dobrodruzi naším krajem putují a co víc, chystají se do jihovýchodních krajů, kde je spousta tajemství.
Pokud jste statečné a nebojácné a mou nabídku byste vyslyšeli, nabízím Vám cestu k pokladu. Leč nejdříve si úkol vyposlechněte. V kraji Moravském začíná zlý čaroděj Ziderus své nekalé plány spřádat. A širé pláně chystá se pokrýt bídou a šerem. Ztraceno však zatím není nic, neboť k získání síly ještě čas potřebuje. Sám však porazit Zideruse nedokážu a dlouho jsem pátral po pomocnících, kteří mi s úkolem tímto pomůžou.
Zda-li souhlasíte s mou nabídkou a k ruce mi budete, vězte, že Vám po dobu Vašeho působení zde úkoly dávati budu. K oslabení a porážce Zideruse je potřeba mnoho ingrediencí a informací, s nimiž se mocné kouzlo naučím a toto zlo ze světa sprovodím. Pokud mi budete informace a přísady shánět a mé úkoly plnit, společně vítězství dosáhneme. A jak jsme již zmínil, kromě pocitu dobrého Vám části klíče k pokladu vedoucímu poskytnu.
Všechno tedy již znáte, leč poslední otázka vyřčená zatím nebyla. Ptám se tedy Vás, vznešení dobrodruzi. Vydáte se se mnou na velké dobrodružství?

Mí drazí dobrodruzi, vězte, že dnešní úkol lehký nebude. Jestli mi stále chcete pomoci, zlou kletbu přemoci a k pokladu se dobrati, vydat se musíte na zámek Milotický. I když cesta na něj náročná nebude, zlákati jednoduchostí se nedejte. Za žlutými zdmi živ je nejeden přízrak a v oknech spanilá leč zákeřná děva vidět bývá. Pokud přes most své kroky vést budete, na pozoru se mějte a zrak svůj napínejte. Příkop zrádný bývá a nejedna duše v něm nadobro bloudí.
Věřím ale, že svůj úkol zvládnete a i dnes mi tajnou informaci přinesete. Proto prosím bedlivě sídlo studujte. Vně či uvnitř zámku tajná zpráva je. Jen člověk takový, kdo tajemství zná, ví kde ho najít. Najděte erb, který v průčelí zámku umístěn jest. Aliančním bývá nazýván. V pravé jeho části osmicípá hvězda se blyští, leč nalevo jsou symboly, které neznámé mi jsou. Zjistěte, co vyobrazeno zde a další část klíče vám svěřím.

Mí drazí dobrodruzi. Nedávno se k mým uším zpráva donesla, že ve vísce malé, co na jihovýchodní straně Moravy se rozkládá, staré umění stále provozují. Matka na dceru, ba i otec na syna předává techniky, kterak obilí síti, chleba péci a domy stavěti. V dobách dnešních se moderních vymožeností používá, ale zručnost našich předků není dobré zapomenout. Své zraky upírejte ke všem a všemu, leč můj přítel dávný, Fanošek zvaný, by Vám mohl svěřit glejt. Zde později vypište znalosti nabyté a pokud budou Vaše odpovědi správné, odměna Vás nemine.

Mí drazí dobrodruzi. Věřím a doufám, že dobrodružství předešlá Vám strach nenahnala a od Vašich úmyslů upustit nehodláte. Na kopci převysokém, hrdě zámek se tyčí a jeho věž jediná k nebesům ukazuje. Okna na každou světovou stranu nasměrovány jsou, aby pánům sídla žádná událost neutekla. Pověst praví, že osoba poctivá a počestná strach míti nemusí, ale člověk ve zlém přicházející je vržen do studny, co na nádvoří se nachází. Proto pozor dejte, s jakými úmysly se k branám vydáte.
V útrobách samotného zámku, nachází se sklepení, které k vaření vzácné tekutiny sloužívávalo, lež v dnešních dobách využíváno není. A právě temné chodby, které jsou slunečním paprskům uchráněny, střeží jedno tajemství. Pokud se Vám zadaří zjistit, kolik věder a mázů pojala vskutku nevídaná nádoba, odnesete si po čem Vaše srdce touží.

Mí drazí dobrodruzi. Stejně tak, jako se slunce každým dnem probouzí plné sil, aby na zem naší posílalo paprsky a poskytovalo nám světlo a teplo, i já jsem dnes procitl pln síly. Ne však té fyzické, ale duchovní. A našel v útrobách svých dávnou vzpomínku na čtverhrannou věž, jež severně od zámku Mikulov se nachází. Svůj úkol již dávno neplní, leč na místě původním stále hrdě stojí. V dobách pradávných důležitou byla, stejně jako ruce pro člověka. Legenda praví, že pokud vyvěšena na věži vlajka jest, lidská noha vstoupit může. V opačném případě tuze nebezpečno ve zdech bývá a pohybovati se nedoporučuje.
Pokud praporec hrdě se třepotat naleznete a odvahu v sobě najdete, vydejte se do těchto míst. V psaných či vyřčených pramenech se dozvíte snad, kterou z cest tato bašta chránila. Ale sluch svůj napínejte velmi pozorně. Ne každému je toto vědění určeno a mnoho lidí právo věděti nemá.

Mí drazí dobrodruzi. Snad jste dnes sil plni a na další dobrodružství hodláte se vydati. Na Pavlovských vrchách pevnost dávných králů a mocných vládců se nachází. I když pustě a nehostinně jeví se, mocná kouzla jsou stále přítomna. Mnozí žoldnéři v touze po bohatství své kroky sem směřovali, ale ke svým rodinám se již nikdy nevrátili. Třpyt a lesk je zlákal a brali víc, než byli schopni pobrat. Proto odsouzeni na věčné sbírání mincí jsou.
Doufati budu, že Vy čárům nepodlehnete a obelhat se nedáte. Prosím, mezi rozvalinami najděte jméno rytíře templářského, jež kastelánem před věky býval. Stejně tak jako jméno jeho syna jediného. Poté lépe naleznu v moudrých knihách vědomosti, kterými Vám budu moci předložiti další klíče kus.

Mí drazí dobrodruzi. Za lektvar vzácný, který umíchati jen já dovedu, jsem přislíbeno dostal získat pro Vás další část klíče. Však nejen z vědomostí jej vyrobit lze, ale i bylinky míti potřebuji. Pevně doufám, že další poslání zvládnete a znovu se vydáte na tajemné místo, abyste mi s úkolem pomohli. Vzácnou květinu postrádám, jež se na tomto místě nalézá. Vyšplhejte na vrchol hory, co špičku nemá. I když věky k opevněnému sídlišti milosrdny nebyly, lze nalézti třebas jen důkaz malý. Na tomto místě hledejte malou, vlnatou a plstnatou rostlinu, co bílé kvítky míti může. Svou vůní zaměnit se s jinou nedá. Lístků pár mi přineste, ať dokončiti svůj lektvar mohu.
Však nemohu Vás nevarovati před krutým a obrovitým stvořením, jež v moudrých knihách jako allolobophora hrabei popisováno bývá. Na místě tiše se pohybujte, abyste monstrum spící ponechali. Mnoho z těch, kteří již nikdy spatřeni nebyli si pozor nedávali a osud svůj pokoušeli. Pokud se Vám podaří nalézt pravdu o tomto tvoru tajemném, odvděčím se Vám.

Mí drazí dobrodruzi. Na místě, kam Vás doufám dnes Vaše kroky zavedou, byla objevena jedna z nejdůležitějších relikvií našeho řádu. Že se o sochu ženy jedná vpravdě tajemstvím není. Ale k ne každým uším se zaneslo, kdo v kameni věčně zobrazen jest. Nápovědou lehkou být Vám snad může, že postava s korunou na hlavě nedaleko kostela nalézá se. V opačné straně od stánku božího, další podobizna se nalézá. Pokud i tuto postavu rozeznáte a název její mi přinesete, trati nebudete.

Mí drazí dobrodruzi. Nastal den, kdy se za hranice našeho království vydati musíte. V kraji, kde jinačím jazykem se hovoří a knihy jinými slovy se píšou, rozprostírá se císařský palác, jehož bohatství z daleka jest viděti. Jelikož v mapách toho zaneseno nemnoho, znalostí neoplýváme. Na výpočty naše hvězdopravecké a zákresy geografické bychom zjistiti potřebovali, kterýžto bůh pohanský jest vyobrazen na fontáně zámecké. Ta nachází se mezi zámkem samotným a stavbou, která se Gloriette nazývá. Leč pozor dejte a vědomosti nesbírejte tuze nápadně. Vojsku do spárů byste mohli padnout a svou rodnou zemi již nikdá nespatřili.

Mí drazí dobrodruzi. Nejen na povrchu zemském najíti něco možno jest. V útrobách zemských spousta pokladů a tajemství se nachází. Proto dnes své zraky k zemi místo k nebesům upněte a zavítejte do kraje slují a podzemních říší. Možná trpaslíci, či snad saně zde tenkrát žili, leč ze zlých netvorů si strachy dělat nemusíte. Tma a prohlubně Vás však provázeti budou. Na pouti této propast mohutnou spatříte, jeskyněmi a skalními útvary obklopeni budete. Temnou pověst k propasti se pojící nejspíše z knih učených znáti budete. Na Vás prosbu jinou míti budu. Pokud následovati po proudu vodu budete a mlýn minete, ocitnouti byste se na stezce měli, na které prý čert samotný stavbu vytvořil. Co zde spatříte mi zpět k uším doneste. S velmistry řádu našeho se spojiti musím a tuto stavbu ďábelskou kouzlem ochranným začarovati nutno. Jestliže se Vám projíti povede a v labyrintech podzemí uvězněni nezůstanete, další část klíče Vám poskytnu.

Mí drazí dobrodruzi. Další část klíče, pokud chtít jej budete získat, Vám mohu ponechat za službu další. Pokud do města, které červené a bílé pruhy ve znaku má se vydáte, budovu vysokou a důležitou pro lidi zde nalezněte. Vzácní pánové, jež se řízením města zaobírají zde přebývají. Ukryto zde jest i mnoho svitků a lejster, stejně jako truhlic zlaťáky naplněných. Nejsou to však stráže meči a halapartnami vybavení, kdo místo střeží. V moudrých knihách psáno jest, že nad městem drak dozírá a jej ochraňuje. Leč záhadou jest, kde draka možno spatřiti. Zda ve sloji přebývá, či jinde se skrývá. Pokud odhalíte úkryt, Vaše putování marné nebude a záhadě další řešení dáte.
Nedaleko místa tohoto, pole bitevní nachází se, kde krev mnoha statečných vojáků prolita byla. I když ozvěny děl již dávno utichly, místo tajuplné to stále bývá. Pokud se Vám zadaří nalézti čas a do míst bitvy slavné zavítati, po letopočtu zapátrejte a soupeřících stran počty si poznamenejte. Za tuhle vědomost leckterý knihopisec vděčný Vám bude.

Mí drazí dobrodruzi. Jestli i dnes jste plni sil a na další výpravu jste ochotni se vydati, jistě pro Vás úkol najdu. Vysoko nad ohybem řeky, hrdě se tyčící na skále se skví hrad s jedinou kulatou věží. Jeho červené střechy jsou již z dálky vidět a vysokými zdmi je celek obehnán. Název místa neprozradím Vám, ale lehké nápovědy se zhostím. Ve svém jméně má malé zrzavé zvířátko ukryto, co skáče po větvích a nade vše oříšky miluje.
Toť královská pevnost, jež i přístaviště vlastní má. Sídlo pánů hrdých rodů bedlivě prozkoumejte a po nádvořích se pečlivě rozhlížejte. Pokud zde most neleznete, dejte se dvě stovky metrů na západ a hledejte vzrostlý a hrdě se tyčící strom. Pokud jej nenaleznete uvnitř, vně hledejte a pod jeho korunou nalezněte tři listy a dobře je uchovejte. Však jen lupení spadlé vezměte a ani jeden z větví netrhejte, seč budete navždy prokleti.
Pokud úkol svůj splníte a šťastně se vrátíte, další z kousků klíče Vám svěřím.

Mí drazí dobrodruzi. Snad dlouhé putování a náročná cesta Vám nevadí. Čaroděj Ziderus se svými nohsledy u Francouzského žlebu vodu přehradil. Své kroky veďte od vísky Mohelno jižním směrem, až k vodě dorazíte. Přes most, jehož okraje modrá barva zdobí, přejděte a kolem prastarého hradu pokračujte až k čarodějově tajemnému dílu.
Zde spočítejte, kolik pilířů nese můstek k podvodní čarodějově alchymistické laboratoři, kde energii magickou vyrábí. Nezdržujte se však pozorováním dlouhým, seč budete zpozorování a odhaleni. Jako pouzí poutníci dál se vydejte a navraťte se na počátek cesty své. Krajinou kouzelnou se budete pohybovat a možné jest, že i jiných stavení a zajímavostí si povšimnete.
Na zřeteli se mějte a pozor na sebe dávejte. V mysli mějte, že blízko samotného čaroděje se nacházeti budete. Odměnou Vám bude nová část klíče.

Mí drazí dobrodruzi. Každý den, který lákám Vás na dobrodružství, varuji Vás před čáry a kouzly, zlem a nebezpečím. Proto snad dnes si pouť užijete s větší radostí, neboť do kraje víl a magických zvířat vydat se budete moci. Po rudé stezce k jihu projdete kolem strážní věže elfů, rodného stavení cestopisce až ke starému mlýnu, který v dávných časech obývaly vodní víly. Jakmile se cesta stočí znovu k severu na sluneční stezku vstoupíte. Po lávce lehce našlapujte, pro nožky rusalek je tvořená a za ní objevíte krajinu plnou vinných rév, co trpaslíci se o ně starali.
Neopomeňte obdivně shlédnout i bývalý mlýn, v němž se listiny vyráběly. Za jednou zatáčkou říčky objeví se Vám za protějším břehem skála, v níž diamantový drak spává. Jedna z posledních zvláštností na dnešní pouti čarovný kámen jest. Dávná pověst praví, že v kameni jsou vytesány dvě sady čísel. A ten, kdo správně s ciframi naloží, dlouho žíti bude. A pro tyto dvě čísla já poslal bych Vás. Jestliže se Vám z kamenné desky zadaří údaje vyčíst a správné znění mi donést, vděčen Vám budu a částí klíče Vás obdaruji.

...a to je asi tak všechno.

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

vynikající

Lucík hodnotil(a) 02.12.2025 07:06:25

vynikající

CAPTCHA Image

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

slovo od slova

Lucík hodnotil(a) 02.12.2025 07:06:40

slovo od slova

CAPTCHA Image

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

K tomuto článku dosud nikdo nevložil komentář.

Seriál a související články

1. díl: Jak jsme jeli na Moravu po Vltavě

Nastala doba prázdnin a dovolených. V letošním roce nebyla touha okusit slanou vodu v zahraničí tak silná, abychom vyrazili za čáru. Po čem jsme ale dychtili, byla návštěva jižních Moravských krajů. Míst, která jsme ještě nenavštívili a která za shlédnutí jistojistě stojí bylo ještě mnoho. Nebylo tedy nad čím přemýšlet. Dát představám konkrétní podobu však nebylo tak jednoduché. Pálava, která měla být naším hlavním operačním prostorem, nebyla pokryta zrovna levnými kempy. Když po mě manželka začala házet cifry přes tisíc korun na ubytování, pochyboval jsem o tom, že jedeme pod stan bez polopenze. Proto jsme vsadili na osvědčenou kartu (kemp Vémyslice) s tím, že budeme za výlety dojíždět. Výběr hradů, zámků a dalších památek sice nebyl tak jednodušší, ale o ceně se nedalo polemizovat. Celkem složitou přípravu jsem ještě více zkomplikoval. Přišel jsem s nápadem vytvořit holkám "celotáborovou" hru.

2. díl: Jak jsme raftovali ve dvou

Zatímco já jsem si ležel jako v bavlnce, noční odpočinek byl bohužel pro některé obyvatele našeho stanu nedostatečný, neustále rušený a neuspokojivý. Dva ze tří návštěvníků se nevyspali. Budila se Anička, na kterou dopadaly dešťové kapky prosakující ze stropu a poklidnou noc nezažila ani Alenka, kterou Martin jaksi nevědomky natlačil pod lůžko. I tak se nás všech sedm sešlo s dobrou náladou u snídaně s dalšími členy vodácké výpravy. Počasí bylo zamračené a lehce upršené.

3. díl: Vzhůru za drakem

Do Vémyslického kempu jsme přijeli radostní a s příjemným očekáváním. Napjatě jsme pozorovali a čekali, jestli bude louka pro náš stan volná a jestli bude správcem stejný, věčně usměvavý a vtipný člověk jako minulý rok. Za pár vteřinek jsme si mohli na obě tyto otázky odpovědět. Naštěstí kladně. Lucce jsem jen trochu přibrzdil a ona hned vystřelila jako šíp za správcem. Šla zjistit, kam si můžeme náš stan postavit. S rohlíkem v ruce se postavil do ležérního postoje a ukázal na travnatou plochu hned vedle jeho stanu. Bylo to ideální místo. Pár metrů od elektrické přípojky a pár kroků od umývárny a dalších sociálních služeb. Včetně hospody.

4. díl: V sudu

Na úterý nám obálka přichystala cestu do Mikulova. I když pořadí výletů bylo vlastně flexibilní. Ale pro první dny jsme volili krátké trasy a nenáročné vyžití, abychom holky hned ze začátku nezavařili. Po snídani jsme zapakovali, židličky pochopitelně zanechali na pospas dešti, rozloučili se s rozesmátým správcem a vydali se na jihovýchod. Po pětačtyřiceti minutách vyšperkovaných nádherným přejezdem přes nádrž Nové Dvory jsme auto odstavili na Luckou vybraném parkovišti. Tam již nebyl problém s boxíkem na střeše, ale odcházeli jsme se stejnými pocity. Jestli náhodou nebude cestovní přepravka u Pražáka na střeše škrábat na sítnici nějakého místňáka.

5. díl: Konečně nějaké kilometry

Po dvou dnech nenáročného procházení nás Elrond (pro jméno příběhového čaroděje jsem nechodil zrovna daleko) poslal na výživnější šlapání. Abych to tedy uvedl na pravou míru, s tím rozhodnutím jsme pochopitelně přišli my poté, co holky usnuly. Pečlivě jsme prohrabali všechny obálky z přísně tajných desek, našli a odsouhlasili ty s dírou v zemi v Moravském Krasu a obálku vložili do kouzelnické truhlice (papírové krabičky od nedávno přijaté zásilky). Na další večerní aktivity nám sice zbývalo dosti času, ale chyběla nám energie. Zatímco zahrádka (hospodská) naplno žila, my jsme si vyčistili zuby a bez jediné partičky společenské hry se zachumlali do svých spacáků.

6. díl: Když je v kempu mládí

Úplně jsem zapomněl zmínit, že předcházejícího večera podlehly naše milované dcerky bacilu, který jim způsobil silný hádavý reflex. Žádné lékařsko-rodičovské opatření nezabralo a tak do spacáků lezly dcerky rozhádané a s pošmurnou náladou. Pochopitelně tenhle stav nám vzal jakoukoliv chuť do přípravy následujícího dne. Losování obálky tedy nebylo. Elrond se odmlčel.

7. díl: Procházka "Tři elektrárny"

Nevyspalí a navrčení jsme vystrčili hlavy ze stanu a hledali viníky. Ti byli samozřejmě ještě zalezlí ve svých obydlích. Protože nejsme zákeřní ani škodolibí, ke zdupání stanů, anebo generování hluku jsme se neuchýlili. Ale dalo nám to s Luckou hodně úsilí se udržet. Navlékli jsme se do tematických (turistických) triček, zabalili svačinu a nástroje pro orientaci v terénu (mobil) a odjeli na Mohelno. Cesta autem by se dala nazvat přejezdem. Za čtvrt hodiny jsme dorazili na menší parkoviště.

8. díl: Exponáty i exponáti

Neděle měla být zamračená a deštěm zmáčená. A nemyslím tím drobnou spršku mezi 17:24 a šestou, kterou nebe vykouzlilo jen proto, abychom měli mokré křesílka. Které jsme neustále zapomínali před stanem (aby uschla). Tentokrát meteoradar ukazoval nad Moravou souvislý mrak. Nicméně i s touto variantou Lucka počítala a do pomyslného rukávu si schovala eso v podobě návštěvy muzea.

9. díl: Jak se pergamen změnil v klíč

Zbývaly poslední dva dny dovolené. A holkám chyběly poslední dvě skládačky tajenky (mapy). Protože jsme s Luckou volili části velmi důmyslně, nebyly dobrodruzi ještě schopny záhadu rozluštit. I když se některé části přečíst daly, souvislý text, z kterého by vyvodily správný závěr, dohromady nedaly. Bylo úterý, počasí slunečné. V zásobě jsme měli ještě delší pěší výlet u Znojma a návštěva hradu Veveří s procházkou kolem (nemyšleno kolem dokola) Brněnské přehrady. Zvolili jsme tu kratší a méně náročnější variantu. Během přejezdu jsme uskutečnili dvě zastávky.

10. díl: Bonus

Asi se ptáte, co se vlastně stalo s klíčkem. Jestli byl někde zámek, do kterého pasoval a co uzavíral. Pokud ano, ptáte se dobře a v tomhle finálovém článku Vám to prozradím. Jak jsem uvedl, holky klíč získaly proměnou z nasbíraných dílků pergamenu. Protože na druhé straně listiny stála prostá věta hovořící o vydání pokladu pomocí ohně (doslovně to už nevím), holky daly kousky do obálky a obálku podpálily. No a co se nestalo, mezi popelem se kouzlem objevil malý klíček. Tahle transformace nám s maminkou hodně zamotala hlavu. Ale povedlo se.