Z krátkého smočení se stala dopolední návštěva pláže. Ypsilonka objevila mořskou okurku, naložila jí do kyblíku a hledala jí náhradní domov. Janička s Honzíkem a samozřejmě naše dvě cácory museli tomuto stěhování asistovat. Kolem jedenácté, kdy jsme se vrátili, jsme se pustili do přípravy svačiny a přebalování na výlet. S Luckou jsme byli dokonale sehraní a připraveni jsme byli v několika minutách. Druhá část skupiny však stále nikde. Vypustili jsme naše dvě špionky a poslali je do prvního patra. Ty se za chvilku vrátily s aktualizací harmonogramu. Nahoře probíhá oběd a odjíždět se bude poté.

Slunce se usídlilo na nejvyšším bodě oblohy, teploty dosahovaly celkem nesnesitelných hodnot a my jsme vyrazili do jednoho kouta ostrova Vir. Kromě hezké pláže se nedaleko nacházela i benátská pevnost Kastelina. Cesta z pláže na tvrz byla sice hodně dobrodružná a plná nástrah (v podobě pastí pod papírovými ubrousky), ale historický objekt stál za prozkoumání. Z pevnosti byl totiž přímý vstup do moře a některá místa byla přístupná pouze z vody. Jakmile jsme památku důkladně prolezli, vrátili jsme se na pláž a pod vzrostlými stromy vyskládali své deky. První vteřiny trávené ve vodě přinesli z úst dětí zajímavé poznání. Moře je zde slanější a teplejší než u nás. Náplň pobytu nad a pod hladinou se průběžně měnila. Od náhodného blbnutí a potápění, přes pirátskou bitvu se stříkacími pistolkami, míčové mače až k finálnímu vědeckému průzkumu mořského dna. Holkám (všem) se podařilo objevit kraba ve dvou variantách. Nejprve přinesly torzo bez důkazů života, pak objevily i živou variantu. A vrcholem byl nález mořského šneka.

Téměř nepřetržitý pobyt ve vlnách maskoval působení sluníčka a dle červených skvrn na těle jsme zjistili, že jsme drobet chycení. A to i přes to, že jsme se pořád patlali všemi faktory, které se nacházely v plážové tašce. Při přemýšlení nad činností zbytku dne bylo všemi radostně přijato, že bychom mohli večer grilovat. Jindra totiž zjistil, že uhelné zařízení schované pod schody je nám plně k dispozici. Zabalili jsme deky, rozloučili se s pláží a jeli domů. Trošku obtížné vyjevilo se shánění dřeva. Rvát od sousedů okrasné keře se nám zdálo neslušné a jiné dřeviny poblíž nebyly. Na výrobu třísek padla násada od lopaty a trochu suchých větviček. Zadařilo se a oheň zaplápolal. Za chvilku žhnulo i uhlí a na roštu se objevily první klobásky. Pod Jindrovou obracečkou se postupně sešly dlouhé klobásy, tlusté klobásy, cuketa a mleté maso. Paní X servírovala tousty s pestem. V míse si hověl salát a několik talířků se zeleninou. Naštěstí děti, které se usadily ke stolu, stačily přírůstky dostatečně rychle zpracovávat a nevznikalo další zbytečně našpiněné nádobí. K pití se podávalo pivko. Pro dospělé pochopitelně s trochu alkoholu navíc.

Grilování spojené se zábavou nám vydrželo až do pozdně večerních hodin. Děti si vymyslely "fíkovanou", což bylo něco mezi vybíjenou a hledáním pokladů. Nejprve naplnily dva kyblíky fíků a pak je během vteřiny poházely kolem. Večer jsme zakončili procházkou k moři. Manželka vzala holky, já stativ a foťák. Po návratu jsme přečetli pohádku a šli spát.