Mé pracné řešení problému s aplikací

Protože v životě nejsou jen úsměvné a zábavné story, budu Vám vyprávět příběh, který mě trápil docela dlouhou dobu a je čistě pracovní a velmi dramatický. Vezměte v potaz, že existuje nástroj na report chyb a jmenuje se MQC. Všichni zainteresovaní členové týmu do této aplikace zaznamenávají všemožné poznámky k projektu. A protože jeden – vlastně jedna členka, která je taktéž zapojena do projektu se do této aplikace nedostala, dostal jsem za úkol nástroj zprovoznit. Jak lehké...

čtvrtek 22.01.2009 22.01.2009 00:00:00 publikovaný historky z práce Jenda

Další vychytávka – řešení problému probíhá tak, že ty někam nadatlujete co vás trápí, systém to podle atributů požadavku rozhází mezi řešitele a ten vás pak kontaktuje. Moje prosba skončila v rukách (na monitoru) pana Vé. Nastala bouřlivá mailová debata, která připomínala říkánku „Pes jitrničku sežral“ – pro techniky přijatelnější „nekonečná smyčka“.

Prostě jsem se zeptal na A. Pan Vé mi odepsal, abych mu poslal B. Poslal jsem mu to. Pan Vé mi napsal, že když mu sdělím, kolik je A, prozradí mi, kolik je C. Odepsal jsem, že nevím, kolik je A a že mě nezajímá, kolik je C. Potřebuji zjistit A. Odpovědí bylo, že poměr mezi A a B je stejný jako u C a D.

Pan Vé, nejspíše zmožen složitým výpočtem přesunul můj problém na pana Té. Pan Té mě kontaktoval s usměvavým výrazem (bylo to poznat i přes tu síť) a poprosil mne, abych mu prozradil X. Prozradil jsem mu tedy X. Pan Té mi odepsal, že neexistuje žádný způsob, jak zjistit A, když znám X a doporučil mi, abych se obrátil na pana Vé.

Dny utíkaly, protože mezi každým dopisem uplynulo několik desítek minut až hodin. Dotyčná, pro kterou jsem tímhle peklem procházel, mi lehce naznačila, že jí to stále nefachá a docela by to potřebovala.

Ve zprávách pana Vé vymizela jakákoliv slušnost a slova byla kladena velmi stroze. Pošlete – zjistěte – najděte – kontaktujte. A co po mně chtěl? No hádejte... Nejdříve jsme probrali, o čem jsme se bavili s panem Té a že jsme se nikam nedostali. A pak mě vyzval, abych mu sdělil A. Odpověděl jsem, že CHCI A VĚDĚT!!!! Pohoda, klid. Nakonec mi napsal, že prý přijde. Takže jsem všechny členy týmu obeznámil s tím, že mě během návštěvy administrátora nemají oslovovat jménem a přemýšlím, že až se pan Vé dostaví, zamknu se v budce a budu si tam kousat nehty.

Konec dobrý, všechno dobré. Občas. S panem Vé jsme se chvíli hledali po budově (další vychytávka téhle boudy – nazvat oblast v několika patrech jako stejnou sekci) a když jsme se viděli (museli jsme vypadat komicky – dva pajduláci zevlující s mobilem po chodbě jsou nezaměnitelní) modlil jsem se, aby mi nedal přes hubu. Přede mnou se totiž objevil chlap s obrovitými rameny, delšími vlasy a fousy. Jednu mi vrazit – zabil by mne. Chtěl jsem se ho zeptat, jestli nehrál po boku Árního v Connanovi, ale radši jsem držel hubu. Zavedl jsem ho k inkriminovanému počítači a začal se potit, aby neudělal dvakrát klik a nerozchodil to. Ne, dobrý, po deseti minutách se začal drbat a povídal, že je to fakt divný. Po dalších dvaceti minutách ho nebavilo poloklečet u stolu a kolegyni vyhodil. Naskytl se mi nádherný pohled. Zamyšlený barbar – válečník.

Nakonec odcházel po pětatřiceti minutách. S vítězným skalpem (imaginárním, ne kolegyně) a značně unaven. Prý to bylo trochu náročnější protože Vista, (díky deBille) dělají problémy. Já jsem tedy nebyl nakonec za debila že problém šel vyřešit po pár vteřinách po kliku na tlačítko „vyřešit problém“. Uf.

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

nehodnoceno
článek je starší 3 měsíce a nelze jej hodnotit

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

nehodnoceno
článek je starší 6 měsíce a nelze jej hodnotit

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

K tomuto článku dosud nikdo nevložil komentář.