Mladá slečna mě pozvala dovnitř a usadila do křesla. Podrobila mě krátkému výslechu čím a jak si čistím zuby. Pravdivě jsem odpověděl, že kromě klasického kartáčku, zubní pasty (záležící na ceně) a občasného propláchnutí ústní vodou nepoužívám žádných dalších nástrojů a přípravků. Nijak to nekomentovala, jen mě odrazovala od budoucího používání zázračných prostředků. Následovalo detailní seznámení (to jsem se ještě nalézal v normální sedací pozici) s následovnými operacemi.

Slečna vyjmenovávala pomalu a postupně, co mi hodlá provést. Začne rozbitím zubních kamenů ultrazvukem, pak mi doladí mezizubní prostor a velké finále bude patřit pískování k odstranění fleků. Vypadalo to jednoduše a hlavně bezbolestně. Když jsem jemným pokynem hlavy a pousmáním stvrdil svůj souhlas, byl mi do úst aplikován imprůvment ke stabilizaci rtů. Jak to vypadalo netuším, ale cítil jsem, že mi mladá paní do pusy rve gumové kolečko, které mi roztáhlo hubu. V duchu jsem se musel smát, neboť jsem si vzpomněl na kamarádem dosti často zmiňovanou sexuální pomůcku.

Připadal jsem si hloupě, ale k celkovému zesměšnění chybělo ještě několik detailů. Dostal jsem bryndák a k ochraně zraku mi paní doktorka přes oči položila roušku (samozřejmě uvázanou za uši). Abych se prý nepotil v jinak dávaných brýlích. Připadal jsem si jako kůň. Od té doby jsem prožitky vnímal pouze sluchem a nervovým zakončením. Za koutek jsem dostal zavěšenou ještě odsávačku, abych se moc neposlintal. Křeslo se pod mým zadkem rozpohybovalo a já se po chvilce ocitl v poloze plavmo.

Zaslechl jsem cinkání kovových nástrojů a pak vysoký pískavý zvuk patřící pravděpodobně nástroji. Slečna se pustila do čištění. Na mé tváři jsem zachytil aerosol. Hned poté mi nepříjemný pocit projel jedním ze zubů. Kromě tlaku, který vytvářel nástroj mi slečna tu a tam upravila zmenšující se dutinu ústní (instinktivně jsem zavíral pusu) poodtažením rtu kovovým inštrumentem. Začal jsem se potit a napínat svaly na nohách. Také jsem si uvědomil, že je nutné kvůli neustále se plnící puse vodou dýchat nosem. Bohužel se to moc neztotožňovalo s mou aktuální rýmou.

Prvotní zákrok byl pochopitelně prováděn na každém zubu. Co mě chvilku zmátlo bylo, že slečna termínem "druhá strana" myslí dolní, anebo horní čelist, nikoliv levou či pravou stranu. Pak nástroj zmlknul, já zaslechl opět cinkání nástrojů a po vteřině mě něco ostrého velmi intenzivně začalo škrábat mezi zuby. Bolestivé to rozhodně nebylo, ale skřípavý zvuk mi naháněl husí kůži. Slečna mi zhruba v polovině své práce oznámila, že mi v puse provádí slušné sado-maso. Zhrozil jsem se. Uklidnila mě ale ujištěním, že po tomhle úkonu přijde už jen to příjemnější. Zase jsem se uklidnil a trpělivě držel.

Zuby mi byly opláchnuty a ke slovu se dostaly mezizubní kartáčky. U nich jsem se zase nejednou ošil. Velké finále přišlo ve chvíli, kdy si zubní odbornice přizvala k ruce pískovačku. Tou opětovně projížděla jeden zoubek po druhém a kromě divné chutě v puse mi občas vytvořila i ostré píchnutí. Zhruba po hodině nástroje utichly a opustili nadobro má ústa. Já cítil, jak se křeslo vrací do základní polohy a byl osvobozen od náústku a popravčí pásky přes oči. Byl jsem vyzván, abych si pořádně vypláchl. Že bude miska obsahovat i stopy krve jsem tušil, ale šokovalo mě, že moje první odplivnutí bude připomínat pouštění žilou. Vodní lázeň jsem opakoval asi čtyřikrát. Tmavá červeň se počala měnit v narůžovělou.

Zbytek mého pobytu v ordinaci byl vyplněn konverzací. Slečna mi doporučila dva druhy mezizubních kartáčků (modrý a oranžový) a pokud mě dnešek neodradil, mám se hlásit zhruba za půl roku. Pak jsem přitiskl platební kartu k terminálu, čímž jsem za trýznění poděkoval. Svou první (a asi ne poslední) dentální hygienu mám tedy za sebou. Cestou z polikliniky jsem si zakoupil dle doporučení kartáčky a neustále plivající malinovku došel domů.