• Předcházející
• Následující

1. díl: Zemřít v boji, zemřít se ctí

Jmenuju se Roland McFee a sem prvním seržantem v rotě C, 95 divize. Velím pěší četě o celkové velikosti 12 chlapů. Plný stav jednotky má bejt 33, ale poslední útok Zergů naše řady značně ztenčil. Ke svý značný nelibosti, kterou jsem neopomněl přikořeni dávkou protestů sem dostal do čety taky dva nováčky – čerstvý absolventy námořní akademie. Tahle škola už několik měsíců chrlí ze svejch spárů nadaný, vzdělaný, ale pro boj naprosto nepřipravený vojcly. Když sem si s Mattem Wirthem, což je velitel 3. čety, zprůměroval životnost absolventa akademie, došli jsme k hodnotě 5 hodin boje. Dovedete si asi představit tu kupu těl, který vodsud za tu dobu tří let byly odvezeny. Tři roky. Už tři roky se rvem o planetu, kde nic neroste, není tu kyslík a sídlí tu strašlivý predátoři Zergové.

2. díl: Vznik aliance

Generál „Bomber“ vstoupil do operační místnosti velícího střediska. „Velitel v místnosti“ zvolal kapitán mající v tuto chvíli statut operačního důstojníka. Šest párů podpatků najednou sklaplo a muži kolem stolu stáli rázem v pozoru. „Pohov, kouření povoleno“ pronesl generál svým hlubokým hlasem. Sám si začal lovit z náprsní kapsy krabičku cigaret. „Jestli mě nezabijou Zergové, tohle určitě.“ pronesl ironicky generál. Všichni důstojníci pochopili jeho větu jako vtip a možná by se za normálních okolností i zasmáli, ale právě v tuto chvíli nikomu do smíchu nebylo.

3. díl: Operace Sfinga

Nad základnou se začaly shromažďovat Protosské transportní moduly. Z jejich útrob vypochodovalo několik Zealothů a asi dvě desítky robotů, kteří měli za úkol postavit Protosskou základnu a posílit obranné postavení. Jakmile vstoupili na povrch planety, rozjeli se do různých míst základny. Zde zvláštní schopností otevřeli časoprostorovou bránu. Byl to shluk energie jasně modré barvy, který se několik desítek vteřin vznášel nad zemí, a pak se za silné světelné záře na místě objevila stavba, která byla skrze bránu vytvořena. Takto bylo kolem Terranské obrany vytvořena další linie obranných věží, které, na rozdíl od Terranských, poskytovaly ochranu jak protivzdušnou, tak pozemní. Základna začínala přibírat na velikosti a za nějakou dobu již nebylo potřeba využívat transportů, ale veškeré požadavky mohly být zaslány branou.

4. díl: Hodina H -10

V základně bylo velmi rušno. Vojáci pobíhali po základně a utvářeli formace. Tanky se řadili na okraji linie obranných věží a pěchotních bunkrů. Do transportních vozidel se vměstnávali vojáci. Dvounozí Goliathy ještě čekali u servisního střediska a do jejich útrob nakládali mechanici pásy munice. Wraithy čekaly na jihu základny s plnými nádržemi a s nabitými generátory maskování. Každý byl vybaven speciálním závěsným zařízením, aby unesl dvakrát tolik raket než normálně. Každý se soustředil, aby neponechal nic náhodě. V operačním středisku nyní stáli pouze generál „Bomber“ a sir Hydoon. Oba pozorovali mohutné hemžení armád. Protože Protossové neuznávali vojenský dril, sdružovali se Zealothti po základně jen ve skupinkách. Byli ovšem připraveni, v případě potřeby, chránit Terranské jednotky. Naštěstí technologické centrum dokázalo vytvořit kód, který zakomponovali do běžného komunikačního kanálu, a tudíž byli velitelé schopni komunikovat i s Protosskými jednotkami. Do ticha místnosti najednou pronikl zvláštní zvuk. Sir Hydoon odtrhl zrak od okna a podíval se na své levé zápěstí, kde mu na malém panelu poblikávala kontrolka. Podíval se na generála, pohledem mu ukázal, aby se podíval z okna na oblohu a něco naťukal do panelu. Na horizontu se objevila malá loď. Spíše takový modul. Generál zcela nechápal, k čemu to může být v nadcházející bitvě dobré, ale sledoval dál. Sir Hydoon znovu zadal nějaké informace do zápěstního panelu. Kolem modulu se začalo pohybovat modré energetické mračno.

5. díl: První kontakt

Asi po deseti minutách postupu se ve vysílačkách ozval hlas pilota průzkumného plavidla: „Zrak jedna pro šavli 2.“ „Na 261 máme kontakt. Vzdálenost 200 metrů, počet čtyřicet plus“ dodal hlas z lodi. „Šavle 2 pro zrak jedna. Potvrzuji příjem“. Velitel skupiny jedoucí v čele útoku v tanku, zmáčkl na ovládacím panelu tlačítko vizualizace krajiny před ním. Chvíli pozoroval obrazovku, která vyjela po jeho pravé ruce. Ta však neukazovala nic. „Šavle 2 pro zrak jedna. Negativní. Nic nevidím.“ odpověděl velitel hlasem obsahující zmatenost do komlinku. „Zrak jedna, opakuji, máme tady pozitivní identifikaci nepřítele. Směr 261, vzdálenost 113 metrů.“ Velitel znovu bedlivě pozoroval monitor před sebou a kontroloval ho s výhledem před sebou. Ubral plyn a tím zvolnila celá skupina, která ho následovala. V kabině se ozvalo pípnutí, ohlašující příchod informací. Velitel ho potvrdil a na displeji se mu zobrazili informace, které obdržel z průzkumné lodě. „No jo, něco tu je“ zabručel si velitel pro sebe a ještě trochu ubral plyn. Když se přiblížil k červenému poli, které zobrazovalo nepřítele, na 70 metrů, ozvalo se strašlivé zavřískání a přímo ze země se začaly objevovat hejna Zergů. „Kontakt šavle 2“ zařval velitel. „První, druhá tanková, zbraně do útočných pozic. Třetí čtvrtá na křídla v normálu. Jednotky Goliathů se rozmístí mezi tanky.“ Mezitím spustila transportní vozidla plošiny a nich začali vybíhat vojáci a zaujímali bojové pozice.

6. díl: Masakr

Všechny tři složky skupiny Šavle stále postupovali kupředu. Šavle jedna a tři se setkali s menším odporem, který rychle potlačili. Ale šavle dvě, která měla směr postupu přímo k nepříteli, se potkávala se stále silnějšími skupinami nepřátel. Právě v tuhle chvíli bylo znovu velitelem hlášeno napadení. „Šavle dvě pro Zrak. Znovu jsme narazili na zesílenou nepřátelskou aktivitu. Žádám o leteckou podporu. Příjem.“ „Zrak pro Šavli dvě. Rozumím, předám vaši prosbu generálovi. Konec.“ Generál „Bomber“, který celý průběh stále napjatě sledoval, se žádost dozvěděl po chvilce. Ihned začal analyzovat situaci se svými poradci. Došli k závěru, že jedinou možností, jak dopřát leteckou podporu Šavli dvě, která ji bezesporu potřebovala, je odvolat několik stíhaček Wraith od každé ze skupin. Další nevýhodou tohoto manévru je pohyb nepokrytým územím. Při napadení by se stíhačky v žádném případě neubránili.

7. díl: Čas ubíhá

„Tady Ghost. Jsem na místě. Pozice Omega zaujata. RUDÝ DRAK SPATŘEN.“ Každým mužem v místnosti to pohnulo. Uvědomovali si, že jsou krok od toho, aby nepřítele zničili jednou pro vždy. Major se schoval do malého kráteru a pozoroval horizont termovizí. Jeho zraku se vystavoval obraz z nočních můr. Několik desítek metrů od něj začínal povrch nabírat fialovou barvu a vykazoval stopy živočišné vrstvy.

8. díl: Krutá pravda

„Nechtěl bych vás zklamat generále, ale vaše vítězství není vítězstvím, jaké byste si přál.“ začal sir Hydoon a přitom neustále sledoval oči generála. „Jsme rasou, která nestárne a neumírá v důsledku toku času jako Terrani. Jsme výplodem techniky a moderních technologií. Možná vás to překvapí a možná to ani nebudete schopen přijmout, ale Protossové existují již několik tisíc let. Já samotný bych v přepočtu na vaše období dosahoval několika set letého věku. Věřte mi, že tady na planetě Erman, nejste první a nebudete ani poslední rasou, která se bude pokoušet jí dobít.

9. díl: Temná minulost

Na břehu jezera seděli tři dospělí muži a kolem pobíhal malý kluk. Chytali ryby a sledovali své udice. Nikdo z nich nepromluvil ani slovo. Nechtěli se ve vzpomínkách vracet do temných dob své minulosti, kdy bojovali pod Terranskou divizí. Každý věděl, co mají ostatní v mysli a stále vidí před očima. Ti tři byli Rob „Bomber“, válečný veterán, nositel nejvyššího ocenění za služby pro Terrany, armádní generál ve výslužbě,
Generál Phil Strait, nositel dvou vyznamenání za účast v boji a vítězné tažení. V současné době instruktor a přednášející na vojenské akademii,
plukovník Marc „Ghost“ Quint, oceněn hvězdou za statečnost, nejváženější instruktor pěšího průzkumu, trpící občasnými výpadky paměti.