Trochu nás děsil pohled, který se nám naskytl. Stáli jsme v dolíku, na kterým se tyčilo několik hřebenů. Paradoxně ten nejvyšší měl na vrcholu velký kříž a kolem postávalo mnoho osob. Jak dcerkám vysvětlit následující nepřetržité stoupání jsme netušili. Přešli jsme to tedy mlčením a jen udávali směr. Štěstěna nás navedla na cestu mírnějšího sklonu a s několika přestávkami (když už bolely nožičky) jsme dosáhli prvního opěrného bodu, dřevěného altánu.
Čekalo nás jen pár metrů stoupání a my se ocitli na planině pokryté kolejemi. Ty byly určené pro přepravu těženého vápence ze Solvayových lomů. Putování po kolejích bylo pro holky (i pro nás) velmi zábavné a půlhodinová chůze utekla jako voda. Chvilku si maminka hrála s holkami na mašinku, chvilku jsme přeskakovali pražce (jen do té doby, než si jedna z holek málem zvrtla nohu) a chvilku hledali ten nejlepší klacek. Vlastně klacek a lochtanec (což je výraz Terezky pro dlouhé stéblo trávy). Lochtanec posléze Terezku vytrestal a musela následovat složitá okamžitá operace. Dcerka byla však statečná a ránu si skropila jen půl litrem slziček.
Poslední úsek oddělující nás od vrcholu jsme museli podniknout ruku v ruce, protože úzká pěšina vedla vedle srázu. Navíc se na cestě srocovali občané a vyhýbání bylo ozdobeno rouškami (zobáčky). Naskytl se nám ale pohled, který stál za tu námahu. My a dalších dvacet lidí jsme se ocitli na skalnatém hrotu, vyčnívajícího nad obcí. Pouhých pár desítek metrů (volným pádem) nás oddělovalo od auta. Zatímco my jsme se s Luckou kochali a holky zkoušeli naší ostražitost házením trávy a malých kamínků dolů, u ostatních probíhalo svačení, láskyplné objetí i modelingové selfíčkování. Odpočati a kulturně posíleni jsme se vydali zpět. Nešlapali jsme ovšem stejnou oklikou, ale vydali jsme se rovnou z kopce. Strmý svah byl naštěstí tu a tam vybaven shody, takže míra klouzavosti nedosahovala sta procent, ale i tak byl sestup náročný. V duchu jsme děkovali za výběr tratě. V opačném směru, tedy stoupavém, jsme potkali několik zdrchaných jedinců, ale i cyklistu. Ten kolo vedl, ale podle vlhkosti trikotu sesedl pár metrů před naším setkáním.
Krásný výlet nám ještě více vylepšilo nádherné počasí. Domů jsme dojeli bez usnutí a v pořádku.