Stavění sloupu (třistažáru, nebo stožáru?, ne STĚŽNĚ!!!), aneb dobrou noc Lady Jane

I když normálně v úterý je pořádáno honění za mičudou za účelem zmrzačení (fotbal), mé plány na úterní odpoledne se pozměnili. Jindra mě poprosil, zda bych mu nepomohl s Lady Jane, respektive s jejím stěžněm (Původně jsem použil skutečně slovo „sloup“, ale byl jsem upozorněn, že lodní mluva je trochu odlišná od suchozemské, a proto mají lodě stěžně – což jsem mimochodem upravil ještě na stožár :)). Řekl jsem Jindrovi „proč ne?“ a hned po práci si to nasměroval na Smíchov.

středa 08.10.2008 08.10.2008 00:00:00 publikovaný události s kamarády a přáteli Jenda

Hned jak jsem vystoupil z tramvaje, mával na mě Jindra. Pochválil můj vhodně zvolený oděv (proužkovaný oblek a lakýrky) pro práci a řekl, že bych si měl vyndat všechno z kapes, ať si nezničím i to. Cestou do loděnic jsem se chtěl nechat vyfotit, abych měl alespoň vzpomínku na své šatečky, ale Jindra mě ujistil, že taková tragédie to nebude a něco z nich (snad) zbude.

Jindra mě sdělil informace o tom, co se vlastně bude dělat. Uvedeme stožár z horizontální do vertikální polohy. Jak jednoduché. Jak dodal, že je trochu těžký, takže přizval ještě svého tátu a Standu a dali jsme se do práce. Znovu jsem byl obeznámen s tím, kam, na co a kdy nemám šlapat. Pak jsme zabrali jako jeden muž a stěžeň poslali skoro do vody. Jen díky Jindrově organizátorské schopnosti se nám povedlo osmapůlmetrový nosič plachet usadit a nastala další fáze. Vztyčování.

To už bylo daleko lehčí. Jen jsem byl opřený o stěžeň, dělal grimasy (jako že je to strašně vysilující) a šlapal po lanech. Cvak a stěžeň byl usazen. Hotovo. Oba chlapi se rozloučili a odešli. Jindra pozamykal Lady Jane a nabídl mi, že můžeme skočit na „jedničku“. Já ochotně přijal a naše putování skončilo „U žíznivého jelena“.

Je to pěkná, útulná hospůdka. Zabrali jsme si stůl pro deset lidí, z čehož měl číšník radost, a začali debatit. Z jedničky nakonec sešlo a na lístku se potkalo sedm čárek, ale jsem rád, protože jsem se s Jindrou dlouho neviděl a tak témat k probírání bylo hodně. Mimo jiné jsme přišli na spásný nápad navštívit naší střední školu při exkurzním dnu (takže pokud byste někdo měli zájem se připojit, dejte vědět – platí pouze pro bývalé studenty Betlémské :)).

Vrchního jsme hodně zklamali, když jsme oznámili, že budeme platit, ale on to nakonec pochopil. Když jsme odcházeli, nějaká zmatená dívčina, která vedla předtím monolog na téma „kérky“, se nás ptala, jestli si vykáme. Jindra jí podal nějaké prášky na hlavu a bylo zase dobře.

Na Andělu jsme se rozloučili a já vesele juchal domů. Jako obvykle platí. „Neplánované akce jsou nejlepší.“ Takže Tobě Jindro díky za príma večer a Lady Jane přeji krásný zimní spánek.

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

nehodnoceno
článek je starší 3 měsíce a nelze jej hodnotit

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

nehodnoceno
článek je starší 6 měsíce a nelze jej hodnotit

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

K tomuto článku dosud nikdo nevložil komentář.