Jak jsme se ocitli ve spárech Krakonoše

3. díl: Grilovací horečka

Pátek, respektive páteční počasí, nám plán dne vlastně předurčilo samo. Podle všemožných radarů, Aladinů a meteovýpočtů mělo být vedro. A jedním ze způsobů, jak vysokým letním teplotám čelit, je umístit svoje tělo do vody. Proč by tou vodou nemohl být Jilemnický bazén? I když nejsem zrovna přívrženec veřejného obnažování, těšil jsem se na tobogány a skluzavky. Jiné vidina koupací kultury nadchla tak, že si přes noc vytvořila na hlavně vlnu alá Merylin. Viď Terezko?

pátek 07.07.2017 publikovaný události s kamarády a přáteli Jenda
JAK (prostředky a způsoby) auto /
KDE (polohy a umístění) Čechy / sever /
KDO (osoby a obsazení) Sandra & Míra /
KDY (období a interval) dovolená / léto /
PROČ (důvody a účely) kultura / výlet, procházka, turistika /

Abychom se zcela nerozpustili, vydali jsme se nejdříve na průzkum města. Protože jsme už pokrmy pana Šaldy znali, nebylo důvodu nenavštívit jej znovu. Tentokrát jsme ale nepřekáželi vevnitř, ale zacláněli jsme venku. Na odpoledne byla chystána svatební hostina. S obědem jsme se střídali a já, jakožto neobědvač-dojížděč (po holkách) jsem objevil s holkama hned za rohem Zvědavou uličku.

Prohlídka města pokračovala zmrzlinou, náměstím, přes koleje až k tajuplnému areálu budov. Ze strachu, že se jedná o léčebnu duševně nevyzpytatelných, jsme se kus vrátili a uvelebili se blízko železničního přejezdu. Schování před sluncem, v očekávání průjezdu vlaku, jsme holky nechávali vyspat. Ono by totiž koupání bez prospání za nic nestálo. Všechny tři body se nám podařilo splnit. Nepražilo do nás, holky si schruply a mě se podařilo chytnou i tu projíždějící čugálu.

Celé slavné koupání se scvrklo na stání v brouzdališti. Sice jsme se několikrát pokusili sednou si alespoň na okraj bazénku, ale pokaždé jsme byli ostražitým okem plavčice spatřeni a následně důrazně pokáráni. Obrázek, o jehož významu jsem neměl ani ponětí, zobrazoval přísný zákaz dospělým nořit kolena pod hladinu. Takže hodinka na stojáka. Navíc po tobogánu ani památky. Křivda ale dala vzniknout myšlence, že bychom mohli poslední večer dovolené vylepšit o grilování. A tak se trpký odchod z koupaliště proměnil v bojový plán.

Ještě v Jilemnici jsme opatřili co budeme grilovat. Samozřejmě na dobře marinovanou, několik hodin naloženou krkovici nebyl čas. Ale potěšením nám byly i dva druhy klobás, pár hořčic a čerstvé pečivo. Zbývalo už jen pořešit kde grilovat a na čem. Náš bystrý úsudek a nekonečná kombinatorika dostoupila vrcholu. Zatímco se Lucka koupala a Julinka si brblala u nás (Terezku koupání zmohlo), padaly nápady jak karty. Byla tady myšlenka oslovit sousedy a zapůjčit si gril. Pak se zapůjčení změnilo v odcizení. Ctění zákonů nakonec zvítězilo a místo sousedů se Míra šel zeptat na recepci. Půjčení je možné, ale někdo ho má aktuálně zapůjčen, protože personál netuší, kde se zařízení nalézá. Pátrali jsme dál.

Svěřil jsem se s možností zakoupení jednorázového grilu (který nám leží ve skříni doma). Sandra začal obvolávat nedaleké obchodní okolí a pátrala, kde by se to mohlo sehnat. Bohužel nedalo. Čas kráčel nemilosrdně dál a my neměli nic. S vidinou požívání studených uzenářských výrobků jsme přikročili k radikálnímu řešení. Trestní mužská výprava obstarala gril. To, že jsme mladému páru pokazili romantiku nám nevadilo, měli si sporák lépe hlídat. Nebylo cesty zpět a my vsadili všechno na jednu kartu. Míra vzal auto a jeli jsme k benzině splašit uhlí. Nakonec se povedlo i to. Jediným zádrhelem byl samotný podpal a absence grilovacího nářadí. S tím si ovšem bravurně poradili ostatní členové týmu. Jen díky píli, týmovému duchu a neutuchající oddanosti myšlence jsme skutečně večeřeli grilované maso (po několika hodinách).

Umytím rukou a složením talířů večer ale neskončil. Půllitr vystřídal další a chuť sedět a povídat si nebrala konců. Místo posledního objednaného piva přinesl Míra plastovou lahev naplněnou až po hrdlo. Noční párty za svitu luny nám vydržela až do brzkých ranních hodin.

Pokračování příště...

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

vynikající

Lukáš hodnotil(a) 31.08.2017 20:31:45

vynikající

článek je starší 3 měsíce a nelze jej hodnotit

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

nehodnoceno
článek je starší 6 měsíce a nelze jej hodnotit

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

K tomuto článku dosud nikdo nevložil komentář.

Fotogalerie

Seriál a související články

1. díl: Kufry hore, aneb odjezd

I když jsou holky pořád ještě malinké, jejich pokroky jdou neustále kupředu a co nešlo, anebo nebylo myslitelné před měsícem nebo týdnem, teď jde. Rozhodli jsme se podniknout s nimi další dovolenou, tentokrát letní a vypravit se do Krkonošských lesů a hájů, pozdravit pohádkovou postavičku (tu jsme nakonec opravdu objevili a nebyli jsme rádi) a prožít se Sandrou a Mírou další společné chvíle. Bydlet s holkama ve stanu jsme si opravdu ještě netroufli a tak Lucka vybrala kemp s malými dřevěnými chatkami. My budeme spát na místních ložích, holky uložíme do cestovních postýlek. Vše naplánované, vše promyšlené.

2. díl: Vzhůru k vrcholu

První noc jsme přečkali naprosto bez problémů, zlých snů a dlouhých uspávání. Tedy když pominu fakt, že jsem si dostatečně neuvědomil, že spím v jiném prostoru a při prvním Terezčině dožadování o dudlík potkalo moje čelo tvrdý rám postele nade mnou. Zatemňovací pomůcka (Luckou umě umístěná osuška) nedávala tušit, že venku je již slunečný den. Tmu, včetně našich očí, prořízlo až prudké světlo loudící se skrz otevírané dveře. Zatímco my jsme mžourali a orientovali se po hmatu, holky ihned ožily. Každá začala hopskat ve své polstrované cele a vokálně se dožadovala prvního denního krmení. Celkem rychle jsme si již zavedené principy osvojili v nových podmínkách a nebylo tomu dlouho, když holky obdržely lahev mléka.

3. díl: Grilovací horečka

Pátek, respektive páteční počasí, nám plán dne vlastně předurčilo samo. Podle všemožných radarů, Aladinů a meteovýpočtů mělo být vedro. A jedním ze způsobů, jak vysokým letním teplotám čelit, je umístit svoje tělo do vody. Proč by tou vodou nemohl být Jilemnický bazén? I když nejsem zrovna přívrženec veřejného obnažování, těšil jsem se na tobogány a skluzavky. Jiné vidina koupací kultury nadchla tak, že si přes noc vytvořila na hlavně vlnu alá Merylin. Viď Terezko?

4. díl: Není Krakonoš, jako Krakonoš

Samozřejmě vstávání po takovém tahu stálo za to. Alespoň u mě. Na ostatních jsem nepozoroval jediný náznak únavy, ale to je dáno tím velkým věkovým rozdílem. Bohužel po snídani šli Sandra s Mírou bourat své obydlí a nás čekal poslední společný půlden. Ten jsme se rozhodli trávit ve Vrchlabském zámeckém parku.