Taková zvláštní kolegyně

V rámci působení v ČP byl náš tým nucen opustit původní první patro a byli jsme přesunuti, nejspíše proto, abychom si také užili výtah, do patra druhého. Výhled na dálnici jsme vyměnili za jakýsi dvorek. Aby náš projekťák nemusel rozprášit tým do několika sekcí, lehce jsme upravili vymezený prostor a přistavěli tam ještě jeden stůl. Vejdeme se sem. Sice se mi špatně dýchá (jak jsem nacpaný za stolem) a kolegův loket se občas potká s mými zuby, ale jsme pospolu.

neděle 31.08.2008 31.08.2008 00:00:00 publikovaný historky z práce Jenda

Vyšší post však přinesl i nové kolegy. Já jsem například vyfasoval za záda paní skoro dvoumetrového vzrůstu. Její ramena vyhlížejí dosti mužně a při chůzi mi hrnek putuje po stole. Když jsem jí poprvé slyšel telefonovat, ozvala se bryskní ruština (či co to bylo), takže jsem svůj úsudek, že se jedná o bývalou sovětskou koulařku, v duchu podtrhl.

Co přesně tu má na starosti nevím, ale business rozhovory vede na téma: „Kolik zbylo v bedně plyšových medvídků“, „že ty nafukovací balónky moc nevydrží“ a „příjemné barvy pro děcka“. Samozřejmě nemám v úmyslu zpochybňovat její práci. V pojištění se každá noha počítá.

Nejvíce mne ale zaujal její styl psaní všemi deseti. Nepoužívá totiž všechny prsty, ale pouze pětku z levé ruky a v pravé ruce třímá propisku. Tou obratně „datluje“. Musím říci, že jí to ale píše pěkně. Těším se, čím mě ještě překvapí.

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

nehodnoceno
článek je starší 3 měsíce a nelze jej hodnotit

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

nehodnoceno
článek je starší 6 měsíce a nelze jej hodnotit

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

K tomuto článku dosud nikdo nevložil komentář.