Leje jako z konve. Běžně používaná konverzační fráze. Ale když nad tím zauvažujete do hloubky, zjistíte, že je to vlastně hloupost. Když se zamyslím nad slovem lít, zalít, vylít, představím si souvislý tok vody. Například mamka mi říkala, „nevylij to“. No, dovedete si představit, jak z hrnečku (nebo v čem tu kapalinu ponesete) takhle prší? Já bych řekl, že když otočíte nádobu dnem navrch, vyprázdní se skoro okamžitě, bez jakýchkoliv kapkovitých úkazů.

S konví bych na 50% souhlasil. Ovšem pouze v případě, že má nasazené kropítko. Ano, když zaléváte objekt (floru většinou) konví, která je vybavena kropítkem, skutečně je nasnadě domnívat se, že jde o malý deštík. Ale bez kropítka... o tom se nedá uvažovat.

Nejsem sice kovaný v historii Českého jazyka, ale připadá mi, že sprcha má základ odvozený od slova pršet. To by souhlasilo i v tom, že někdy použijeme spojení „trochu sprchlo“.

Takže pršení má něco společného s hygienou (asi jak pravěcí lidé uvítali déšť, aby si vzájemně nesmrděli v jeskyňkách), ale rozhodně ne s litím. Považuji tedy za nesprávné používat „lije jako z konve“, protože to nepopisuje jev deště.

Já jsem ovšem bádal dál. A ve svých hlubokých myšlenkách jsem došel až k: „vylili mě z práce“. Tak, a teď babo raď...