Jakožto majitel několika vláčků a kolejišť velikosti H0 (aktuálně umístěných ve skříni) jsem rád přijal pozvání od Lukáše k návštěvě výstavy modelové železnice v již zmiňovaném královstvíčku. A byl jsem ještě více rád, že Lucka moje nadšení sdílela a na vláčky se šla podívat s námi. Když jsem otevřel dveře vedoucí do nemalé prosklené místnosti (sice plné modýlků), posmutněl jsem. Tohle, že je ten slavný, tolikrát Lukášem zmiňovaný, svět železnice? Tři páry vitrín? Nechápavě jsem se obrátil na Lukáše a ten mě (jak jinak) šibalsky v mém pochybování nechal dál plavat. „Jasně, tohle je všechno“ povídal.
Když jsem nechal u kasy dvě stovky, bylo mi jasné (tedy, pevně jsem v to doufal), že to rozhodně není vše. Eskalátory směřující do suterénu mi konečně odpověděly v mé nejistotě. Na jejich konci se otevřelo obrovské prostranství plné ploch pokrytých kolejemi, domečky a jezdícími vláčky.
Nebudu zde popisovat, co v království najdete. To se prostě musí vidět na vlastní oči. Jen Vám prozradím, že k vidění jsou zde i různé stavebnice, modely skutečného nádraží a částí naší krásné vlasti a rozdělaná je zde i Praha. Jestli tedy máte v sobě alespoň trochu lásky k vláčkům, vřele doporučuji tuto expozici navštívit. A pokud Vás neláká svět kolejí, možná by Vás zaujal trojrozměrný a interaktivní plán Prahy, které se nalézá v přilehlém sále, anebo papírový, ručně kreslený, model Prahy z předminulého století. Jedním slovem, nádhera.