Jak jsme si zpravili kulturní chuť

Po velmi globálním sobotním úklidu (kdy jediná věc nezůstala špinavá) jsme s Luckou rozmýšleli, jak si sobotní odpoledne vylepšit. Dlouho jsme si slibovali, že vyrazíme někam za poznáním, nebo se vydáme na putování městem, když už jaro konečně vystrkuje růžky a slunce paprsky. Na procházku přírodou bylo přece jen ještě krapet zima a tak jsme společně hlasovali pro kultury. Není však kultura jako kultura, a ani jednomu z nás se nechtěl opakovat Vyšehradský (neplést si s Visegrádským) omylem. Začali jsme pátrat po internetu.

sobota 19.03.2011 19.03.2011 00:00:00 publikovaný příběhy Lucíka a Jendy Jenda
PROČ (důvody a účely) kultura /

Tady vystavovali tohle, támdle bylo k vidění toto, ale nám pořád nepadlo do oka něco, co by nás patřičně „trklo“ a nemuseli jsme hloubavě koumat, jestli vynaložené cestovní úsilí a finanční obnos budou stát za to. Nakonec jsme našli expozici „Staré pověsti České“, situovanou do Národního Muzea. Protože zavírací doba nebyla zrovna na hony vzdálená aktuálnímu času, rychle jsme se převlékli a vyrazili.

Cesta ubíhala svižně a příjemně. Půl druhé hodiny před uzavřením výstavy a celého muzea jsme stáli před kasou a já se pro jistotu zeptal mladé paní pokladní, zda je tato doba dostatečná k projití celé expozice, anebo si máme na projití „pověstí“ rezervovat delší čas a přijít tak jindy. Slečna prodávající nebyla zřejmě duševně připravena na tak složitou otázku a chvíli jen mumlala a rejdila prsty po klávesnici. Zopakoval jsem tedy otázku trochu pomaleji v krátkých a stručných větách. Odpovědí nám bylo, že je jen na nás, jak dlouho nám to bude trvat a že si koupí vstupenky zakupujeme i právo prohlédnout si celé Národní Muzeum. Vzdali jsme to, zakoupili dva lupeny a s poděkováním se pustili po schodech do prvního patra.

Tam na nás vyhlížel již Praotec Čech a velká dřevěná brána uváděla vstup. Abych Vás neošidil o zážitek, nebudu popisovat, co je na výstavě k vidění, z čeho se skládá a kolik místností je expozicí pokrytých. Jenom uvedu, že je výstava moc pěkně pojatá a neskládá se pouze s panelů obsahujících syrový a nudný text. Ba naopak. Jsou tam interaktivní mapy a spousta předmětů. My s Luckou jsme se dozvěděli spousta zajímavých informací a nejednou si zasoutěžili. Jestli Vám tedy můžeme doporučit, rozhodně si najděte do 2. července cestu do Národního Muzea a navštivte výstavu „Staré pověsti české“. Stojí to za to.

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

nehodnoceno
článek je starší 3 měsíce a nelze jej hodnotit

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

nehodnoceno
článek je starší 6 měsíce a nelze jej hodnotit

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

K tomuto článku dosud nikdo nevložil komentář.