Vyzbrojen mobilem, záručním listem, přejímacím protokolem do opravy a dalšími listinami, jsem se po dlouhých útrapách (vchod do budovy byl totiž někde jinde, než jsem čekal) dostavil do střediska. Vyřkl jsem svoje přání a po chvilce dorazil přivolaný technik.

Když jsem papírnu položil na stůl, pan si to prohlédl a řekl. „Já vás hned zarazím, protože tohle není záruční list Sony Ericsson, takže jakákoliv oprava nemůže být považována za záruční.“ Potom mi vysvětlil, jak někteří obchodníci nakupují mobilní telefony (zdravím obchod Allmobil) a zjistil mi, že můj telefon byl určen pro prodej ve Velké Británii. Před očima se mi zjevila krátká scénka, kdy otvírám dveře prodejny Allmobil se zapáleným „molotovem“ v ruce, elegantním vrhem umisťuji lahev na pult prodejny a znovu zavírám dveře, které opatřuji zámkem.

Ve zhruba dvaceti minutách technik rozebral telefon, zjistil, že je ještě prasklý rám (další poděkování firmě), sepsal se mnou protokol a telefon převzal. Ke konci následujícího týdne dostanu odhad ceny za opravu. Pak mi popřál hezký den a k mému milému překvapení mě ujistil, že telefon bude v pořádku. Doufám, že mobil nenese ještě další vedlejší účinky z pobytu v „servisu“. Jak to dopadne, uvidím. Teď nezbývá než čekat.