A tak poprosil pár známých, aby se pozeptali po nějakém staviteli. Po několika dnech se dostavil pan architekt a ihned se dal do proměřování. Důkladně vše proměřil, navrhl a zakreslil a předal farmáři plán. Farmář se na to podíval a zjistil, že na místě, kde bude stát most, vyroste také stánek s pečivem a lékárna. Inu proč ne? Hlavně, že se dostane rychle na druhou stranu.
Architekt pozval stavitele. Na množství se nehledělo a pozvaní byli hned čtyři. Všichni odborníci, ale jeden na mosty visuté, jeden na kamenné a zbývající na železniční a silniční. Práce započaly. Každý dostal plán, co se má stavět. Utekl týden, utekly dva, měsíc... farmář se šel podívat na most. Padesát metrů od řeky již začínala příšera, která... měla nájezd pro automobily a počítalo se s přípojkou na dálnici, závory a signalizační zařízení pro kolejovou dopravu, tři mohutné kamenné pilíře (které byly od sebe vzdáleny pouze pár metrů nad tím vším stály majestátně dva sloupy, které nesly lana. Pekárna a lékárna byla ještě ve výstavbě.
Farmář byl překvapen a zašel za panem architektem. Zeptal se ho, že už je to hodně dlouho, co se tu kutí a kdy bude moci konečně převést krávy přes řeku. Architekt spokojeně prohlásil, že to záleží na tom, jestli je poveze vagonem, anebo kamionem. Pěší přeprava není z bezpečnostních hledisek možná. Protože se to farmářovi nelíbilo, požádal architekta o schůzku a znovu mu osvětlil, o co žádá.
Připomínky a požadavky byly zaznamenány a práce upraveny. Protože se farmářovi připomínky zpracovávaly ještě několikrát (pokaždé, když se šel na stavbu podívat), uvádím zde seznam, co všechno bylo poupraveno:
- k pekárně a lékárně přibyl obchodní dům
- byl přidán heliport, aby mohli lidé chodit nakupovat i z větších dálek
- silnice přes most byla změněna z dvoj na čtyřproudovou
- před mostem byla zbudována železniční stanice
- pekárna byla zrušena, protože obchod s pečivem je v obchodním domě
- k lékárně byla přistavěna poliklinika
- nosná lana byla zaměněna za silnější
- bylo rozhodnuto, že most nebude modrý, ale světle modrý
Čas utíkal jako voda pod ním. Uběhl rok. Stavitelé a architekti byli se svým dílem naprosto spokojeni a pozvali farmáře s tím, že může dojet autem, protože poblíž mostu bylo vybudováno parkoviště. Farmář se dostavil pěšky a hleděl na monstrózní stavbu, která spolykala část louky. Když se zeptal, zda-li je možné tedy převést na druhou stranu dobytek, odpověděl mu architekt, že samozřejmě, ale že by nejdříve pozval kontrolory, aby most důkladně prověřili.
Jako materiál obdrželi původní nákres farmáře, který byl na umaštěném papíru a byl značně nečitelný. Začali konat svou práci. Během kontroly objevili následující nedostatky, které byly ale okomentovány a zamítnuty.
Most stále neumožňuje pěší přejití | Vylepšeno na silniční, železniční a vzdušnou přepravu |
K místní železniční stanici nevedou koleje | Protože farmář nemá lokomotivu, nejsou zatím potřeba |
Místní pekárna nedodává žádné pečivo | Byl přidán další pekař
|
Poliklinika není nutná, farmář netrpí žádnými nemocemi | Poliklinika změněna na pohřební ústav |
Pokud je most stavěn na kamenných pilířích, nejsou zde nutné kotvící lana | Jde o zaručení bezpečnosti |
Kráva se nedostane z jednoho břehu na druhý po mostě | Pokud bude návrh akceptován, jsme schopni zkonstruovat přenosné zařízení pro krávy |
A tak byly veškeré práce na mostě ukončeny. Poslední člověk, který navštívil farmáře, byl pán v hezkém obleku s kufříkem v ruce. Předal mu fakturu a zase zmizel. Farmář zjistil, že to stojí tolik peněz, že musí prodat veškerý dobytek, celý statek, vlastně úplně všechno, aby most zaplatil.
A tak se taky stalo. Farmář přišel o všechno, stal se z něj bezdomovec, a protože neměl žádných přátel (všichni ho odsoudili za tu hrůzu, kterou nechal vybudovat na louce), skončil pod mostem. Po několika měsících měl místní pohřební ústav svého prvního zákazníka.