Prase u vody

Že se prase válí ve špíně, vysloveně si v tom libuje a chrochtá, to ví každý, ale věděli jste, že prase se taky válí u vody? A ne jen tak u ledajaké. To prase, které jsem viděl já, bylo dokonce v autokempu ve společnosti skvělých lidí a nádherně tam tancovalo. Bohužel pro prase tancovalo na rožni a asi si to moc neužívalo. Zato my ano.

pátek 04.09.2009 04.09.2009 00:00:00 publikovaný historky z práce Jenda

Říká se, že „Nouze naučila Dalibora housti“. Když mezi testery vznikla nouze z nedostatku setkání v přátelské a neoficiální atmosféře, několik lidí (nebudu jmenovat, abych na nikoho nezapomněl a tak mu neublížil) se rozhodlo, že se tomuto stavu postaví na odpor a uspořádají testerskou akci nazvanou „Prase u vody“.

Odjezd byl v pátek z práce. Protože jsem prožíval dovolenou, nejel jsem z práce. Jel jsem z domova :). Milda dělal kurýra a odvezl nás do autokempu. Tam to začalo. Postavili jsme stany (já dokonce napodruhé), vybudovali autopark a vydali se k pípě.

Rezervována pro nás byla terasa, kousek od rožně, takže jsme všichni pokukovali po 200“ obrazovce se skutečně živým obrazem. Nejostřejší s nejskutečnějšími barvami – a ještě k tomu se z toho nekazí oči. Pivečko teklo proudem a lidí pomalu přibývalo. Někdo měl úžasný nápad (já to logicky nebyl), že bychom se mohli projít a zvěčňovat krásy přírody, abychom zaprvé naplnili karty svých foťáků a za druhé, nezlili jsme se ještě za bílého dne.

Jedna výprava odhalila některá tajemství (hlavně mého), druhá rozohnila touhu svalit balvan na chatičky kempu. Naštěstí se to nepovedlo. Příště si ale vezmeme s sebou nějaký dynamit a ten butr pude...

Čas utíkal, terasa byla plná testeříků a nálada strmě stoupala. Ve večerních, nočních a pak i ranních hodinách se atrakce různě vyměňovaly. Byl zde kurs Němčiny a Španělštiny, kytara, trocha historie, erotická vsuvka, prostě od všeho něco. Já jsem opustil ostatní nevím kdy, nevím jak, ale vím, že jsem to dokázal.

Ovšem ráno... Horor na n-tou. Tohle se mi ještě nestalo. Nevím, čím to bylo, ale měl jsem celý den peklo. Nebudu Vám popisovat, co se mi dělo, ale odevzdával jsem to na etapy v průběhu dne, celkem asi sedmkrát. Milda byl tak hodný, že i na dálnici zastavil (taky kdo by chtěl mít ohozené auto). Doma jsem trpěl jako pes. Ani na to nechci vzpomínat.

Každopádně se jednalo o parádní akci, za kterou chci poděkovat všem, kteří se zasadili o její uskutečnění a provedení (i finanční). Zjistil jsem, že je to skvělá rodina. Díky.

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

nehodnoceno
článek je starší 3 měsíce a nelze jej hodnotit

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

nehodnoceno
článek je starší 6 měsíce a nelze jej hodnotit

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

Milda napsal(a) 15.09.2009 14:30

jojo byla to parada

vytvořit / odpovědět

Fotogalerie