Příběh o žlutém autobuse (jehož starší sestra je Žlutá ponorka)

Při svém cestování do Liberce v rámci uživatelské podpory jsem narazil na jeden úkaz, který si zaslouží zavzpomínání. Z hlavního města se do tohoto severočeského města dostanete mimo jiné i autobusem společnosti Student agency. V tomto podání se však nedá mluvit o cestování, ale zážitku.

čtvrtek 25.06.2009 25.06.2009 00:00:00 publikovaný soukromé příhody Jenda

První cestu jsem uskutečnil Libereckým autobusem. V žádném případě nechci avizovat, že se jednalo o špatnou cestu. Autobus byl čistý, cíle jsme dosáhli včas a bez problémů. Poprvé jsem si zariskoval a nezarezervoval si jízdenku. Potíže ovšem nenastaly, autobus jel poloprázdný. Abych maximálně využil den, zjistil jsem, že mohu cestovat ještě o půl hodiny dříve. První spoj směr sever odjíždí v sedm hodin. Zakoupil jsem si tedy jízdenku a čekal...

Když nastal kýžený den, dopravil jsem se na autobusové nádraží na Černém mostě. Deset minut před odjezdem mě přivítalo přeplněné nástupiště. Trochu jsem znejistěl, ale místenka v peněžence mě zase zklidnila. Na obzoru se objevil žlutý a vysoký autobus a elegantně vplul k chodníku. Z něj vyskočila sympatická holčina v modrém tričku s logem společnosti, na obličeji měla vykouzlený milý úsměv a začala nedočkavce zvát na palubu.

Interiér autobusu připomínal letadlo. Koberečky na zemi, na stěnách, na stropě, koberečky všude. Pěkná sedadla s čudlíkama (asi ruční řízení při zkolabování řidiče). Já jsem si vylosoval místo u okýnka. Usadil jsem se, trochu pošteloval knoflíky a čekal na odjezd. Vedle mě si sedl pan podnikatel, vykazující značnou vrtivost. Než si sedl, už něco cvakal do notebooku, který měl v pracovním režimu (někdo ho používá jako podnos). Display hodin ukazoval 7:00 a autobus s sebou cuknul. Lidi na nádraží začali couvat, někteří z nich ukazovali hole nad svými hlavami. Nebylo místo...

Z repráku se ozval líbezný dívčin hlas a popřál nám dobré ráno. Stevardka nás seznámila s průběhem cesty, s tím, že dostaneme noviny a kafe a že v Liberci budeme na čas. Príma. Nad hlavou mi to začlo pískat a ze stropu se sklápělo cosi placaté, elektronické. Televize. Pán vedle mně zvýšil počet úhozů za minutu na 300. Tak tomuhle říkám skluz. V uličce se objevila holčina v modrém se stejným úsměvem na tváři s hromadou novin v náručí. Protože jsem neměl chuť nořit se do událostí dne, nic jsem si nevybral. Místo toho jsem požádal dívčinu o kafe.

Kávu jsem dostal a příjemně si hověl v pohodlných sedadlech. Nad hlavou mi blikal panel s kytaristou, podnikatel vedle mě vyčerpáním usnul. Já jsem z okna pozoroval ubíhající krajinu rozprostírající se mezi středem a severem Čech. Počasí bylo pěkné a nad kopci vykouklo slunce, které dojem z cestování ještě vylepšilo. Tomuhle říkám cestování na úrovni.

Cesta uběhla až nečekaně rychle. Když jsme sjížděli z dálnice, ozval se znovu hlásek Pavly (tak se holčina jmenovala), který nás informoval o blížícím se konci našeho cestování. Na konci hlášení přišlo opětovné přání pěkného dne a celého týdne. Časopisy si mohli cestující ponechat jako dárek. S klapnutím vypínaného mikrofonu se autobus zastavil před závorami parkoviště. Závora šla nahoru a autobus s námi zastavil. Pavla se postavila ke dveřím a s každým se rozloučila.

Musím říct, že takovéhle cestování jsem nikdy předtím nezažil a každý, kdo se Student agency ještě necestoval, by měl tuto službu vyzkoušet. Třeba jen do Liberce. Ten zážitek rozhodně stojí za to. Přemýšlím o tom, že bych si na některý den volna naplánoval cestu do jiného města naší republiky, kam pravidelně jezdí již zmíněná firma.

Nevím, kdo tuhle agenturu založil. Každopádně Vám musím gratulovat a poděkovat, protože z hodinového trmácení v autobuse se stalo pohodlné cestování s příjemnou obsluhou. Díky.

Hodnocení

Zpracování článku (jak je článek čtivý)

nehodnoceno
článek je starší 3 měsíce a nelze jej hodnotit

Věrohodnost článku (jak odpovídá článek skutečnosti)

nehodnoceno
článek je starší 6 měsíce a nelze jej hodnotit

Komentáře

Komentář můžete vložit i jako nepřihlášený uživatel.

CAPTCHA Image

K tomuto článku dosud nikdo nevložil komentář.