svátek má Sabinaneděle 22. říjen 2017
články
filtr článků
Řazení záznamů
Omezení záznamů
Vyhledávání
datum uveřejnění název úvod typ hodnocení
04.10.2017 Jak jsem si hrál na Sparťánka - Jen dávat levou za pravou (2. díl) Rázem ze mě všechno spadlo. Už jsem se nemohl zaobírat tím, jestli to zvládnu, či ne. Celou svou myslí jsem se upínal jen na to, abych dával levou nohu před pravou a pravou před levou. Samozřejmě jsem neběžel. Můj pohyb by se dal definovat jako lehký poklus. Přede mnou utíkalo zhruba stovka nadšenců, my byli skupinkou na samotném chvostu. Nemluvil jsem, srandu jsem si nedělal, ani jsem neremcal (to je co říct), jen jsem si hlídal Andreje klusajícího vedle mě a funěl. Aby nedošlo k omylu, já jsem neudržoval jeho tempo. On udržoval moje :). události s kamarády a přáteli vynikající
02.10.2017 Jak jsem si hrál na Sparťánka - Až na dno (1. díl) Jako se u někoho rodí nejlepší nápady při relaxování v lázni, já se přimotám k nejneuvěřitelnějším výzvám většinou v hospodě. A u dobrodružství s Andrejem tomu nebylo jinak. Rozhodně se nechci vracet k setkání s bývalým kolegou (a některými současnými), protože to dopadlo katastrofálně. Pro mě. Ale vzpomínám to tu, protože během plodné konverzace a několika litrů netypických, zato vysoko-stupňových, piv se Andrej zmínil o své účasti na Spartan race. Kdo netuší oč se jedná, tak v kostce je to závod pro drsňáky, silné a vysportované jedince s velkou fyzickou připraveností. Do té chvíle jsem znal pouze jediného člověka, který se upsal. Lucčiného bratra. Ten na to půl roku trénoval běh. Ostatní nemusel, protože několik desítek let každý den posiluje. Po finiši se nechal slyšet, že to byl záhul. události s kamarády a přáteli vynikající
24.09.2017 Jak jsme odpočítávali 79 hodin - Finiš narychlo (4. díl) Lehce jsme se pár desítek minut vydýchali, já jsem si posbíral výstroj (jako sluchátko a lopatka) a provedli jsme kontrolu zbraní. I po náročné noci jsme všichni disponovali jednou útočnou puškou a čtyřmi zásobníky. I když jsem se snažil zuřivě navázat kontakt s "Chánem 78" (velitel čety), nedařilo se mi to. Během boje jsem se k tomu nějak nedostal a teď byla frekvence tichá. Již nebojově jsme učinili další pokus naskládat se do Tatry (tentokrát bez přepadu), uvelebili se na lavičkách a po ujetí několika metrů jsme posbírali diverzanty a i velitele. vojenské zážitky vynikající
19.09.2017 Jak jsme odpočítávali 79 hodin - Zužitkovat, co jsme se naučili (3. díl) Jak jsem již předeslal minule, vstávat se mi rozhodně nechtělo. Na obloze nebylo po slunci ani stopy, nos (jediné, co mi koukalo) jasně hovořil o nízké teplotě a organismus volal po delším a pohodlnějším spánku. Ale nešlo zahálet. Obavy z nevylezení a pozdního příchodu na nástup mi však nedovolily se ve spacáku déle zdržovat. Shodit ze sebe teplé doplňky (nemyslím růžovou spodničku) jsem zatím nepovažoval za nutné. Naopak jsem si navíc kolem krku obalil šálu. Než se bude něco dít, snad bych mohl skousnout nějakou drobnost z nafasované krabice. vojenské zážitky vynikající
17.09.2017 Jak jsme odpočítávali 79 hodin - Jak jsme se učili přežít (2. díl) Když pominu krátké, neplánované, noční vstávání (ano, už jsem starší pán), spal jsem jako nemluvně až do zvuku budíku. Ten jsem měl nařízen s velkou časovou rezervou. Jednak jsem chtěl mít poslední kontakt s teplou vodou na pár dní a za druhé mě lákal automat na kafe. Vše, co jsem si přecevzal stihnout, jsem stihl. Pár minut před sedmou hodinou ranní jsem spočinul, stejně jako mnoho jiných, na malém plácku před ubytovnou a očekával jsem nástup. Bohužel ne všichni byli v řízení budíku obezřetní a v pochodovém tvaru zelo mnoho mezer. Já, jakožto nespolehlivější (samozřejmě vtip, jako nejnepotřebnější) jsem byl vyslán, abych oběhl dva páry chybějících. Sype nám to 56. vojenské zážitky vynikající
17.09.2017 Jak jsme odpočítávali 79 hodin - Zvládání křiklounů (1. díl) I když jsem letos už jedno vícedenní vojenské cvičení absolvoval, nějak se stalo, že jsem dostal povolávací rozkaz na další. K pěti dnům trávených v Jincích jsem byl hned od začátku velmi skeptický. V živé paměti mi zůstala ještě hořkost z květnového vojančení. První vlaštovkou nesoucí ratolest v podobě dobré zprávy, byla informace od nového velitele Radka. Vyvedení by nemělo být rozhodně nudné, monotónní a vleklé. V mailu, který jsme obdrželi, byla zmíněná spolupráce s pořádkovou policií, vojenskými instruktory a trpět bychom neměli dostatkem spánku. Tužba na příchod nástupu cvičení se zintenzivnila. vojenské zážitky vynikající
10.09.2017 Jak jsme začali chodit Pohodáčky Nejednou se mě Lucka ptala, jestli si společné pochody s Lukášem užíváme, když se večer nezapojíme do společnosti, která se kolem setkání vytvoří, ráno trháme startovní pásku pět minut před začátkem a do cíle se řítíme co nám síly stačí. Nad krásami krajiny se nepozastavujeme, místní památky a zajímavá místa nenavštěvujeme a doprovodné akce nás nechávají chladnými. A o post-pochodových aktivitách se toho taky nedá moc říci. Shrnuto a podtrženo, jejími slovy si pochodování neužíváme. Zapnout měření, šlapat, vypnout měření, sbalit medaili a hurá domů. Když se na to zpětně podívám, vlastně měla pravdu. události s kamarády a přáteli vynikající
06.09.2017 Jak jsme si lezli (navzájem) do misky Při poslední Chlapské jízdě byl Jiřík natolik motivován, že vypustil myšlenku pokořit při každém setkání vrchol nějakého Českého (zatím) pohoří. To se setkalo s úspěchem a pár měsíců před odjezdem jsme zkoumali mapu republiky a hledali místo k pokoření. Bohužel nám do hledání zásadně vrhaly vidle základní pravidla srazu. Nemám na mysli ani požívání alkoholu, ani povinná míčová výbava. Ale vzdálenost místa konání od Prahy. Z toho neměl Jiřík moc velkou radost, protože nás velmi toužil provést krajem neprozkoumaným, Beskydami, anebo alespoň rodnou hroudou. Po Jeseníkách. Vidina stovek kilometrů trávených na silnici jeho nadšení zhatila. Nakonec to vyhrála Šumava. Vimperk sice není coby kamenem dohodil, ale dobrodružství prostě neleží hned za plotem. události s kamarády a přáteli vynikající
29.08.2017 Jak jsme se ocitli ve spárech Krakonoše - Není Krakonoš, jako Krakonoš (4. díl) Samozřejmě vstávání po takovém tahu stálo za to. Alespoň u mě. Na ostatních jsem nepozoroval jediný náznak únavy, ale to je dáno tím velkým věkovým rozdílem. Bohužel po snídani šli Sandra s Mírou bourat své obydlí a nás čekal poslední společný půlden. Ten jsme se rozhodli trávit ve Vrchlabském zámeckém parku. události s kamarády a přáteli vynikající
29.08.2017 Jak jsme se ocitli ve spárech Krakonoše - Grilovací horečka (3. díl) Pátek, respektive páteční počasí, nám plán dne vlastně předurčilo samo. Podle všemožných radarů, Aladinů a meteovýpočtů mělo být vedro. A jedním ze způsobů, jak vysokým letním teplotám čelit, je umístit svoje tělo do vody. Proč by tou vodou nemohl být Jilemnický bazén? I když nejsem zrovna přívrženec veřejného obnažování, těšil jsem se na tobogány a skluzavky. Jiné vidina koupací kultury nadchla tak, že si přes noc vytvořila na hlavně vlnu alá Merylin. Viď Terezko? události s kamarády a přáteli vynikající
29.08.2017 Jak jsme se ocitli ve spárech Krakonoše - Vzhůru k vrcholu (2. díl) První noc jsme přečkali naprosto bez problémů, zlých snů a dlouhých uspávání. Tedy když pominu fakt, že jsem si dostatečně neuvědomil, že spím v jiném prostoru a při prvním Terezčině dožadování o dudlík potkalo moje čelo tvrdý rám postele nade mnou. Zatemňovací pomůcka (Luckou umě umístěná osuška) nedávala tušit, že venku je již slunečný den. Tmu, včetně našich očí, prořízlo až prudké světlo loudící se skrz otevírané dveře. Zatímco my jsme mžourali a orientovali se po hmatu, holky ihned ožily. Každá začala hopskat ve své polstrované cele a vokálně se dožadovala prvního denního krmení. Celkem rychle jsme si již zavedené principy osvojili v nových podmínkách a nebylo tomu dlouho, když holky obdržely lahev mléka. události s kamarády a přáteli vynikající
23.08.2017 Jak jsme se ocitli ve spárech Krakonoše - Kufry hore, aneb odjezd (1. díl) I když jsou holky pořád ještě malinké, jejich pokroky jdou neustále kupředu a co nešlo, anebo nebylo myslitelné před měsícem nebo týdnem, teď jde. Rozhodli jsme se podniknout s nimi další dovolenou, tentokrát letní a vypravit se do Krkonošských lesů a hájů, pozdravit pohádkovou postavičku (tu jsme nakonec opravdu objevili a nebyli jsme rádi) a prožít se Sandrou a Mírou další společné chvíle. Bydlet s holkama ve stanu jsme si opravdu ještě netroufli a tak Lucka vybrala kemp s malými dřevěnými chatkami. My budeme spát na místních ložích, holky uložíme do cestovních postýlek. Vše naplánované, vše promyšlené. události s kamarády a přáteli vynikající
15.07.2017 Nové, inovované a volnočasové vojenské cvičení - Poslední výstřel, pohov, rozchod (6. díl) Pobyt se nám blížil k závěru a nás čekal poslední plnohodnotný cvičební den. Jediným plánem na úterý byla reprodukce bojových střeleb na ostro (nemyslím bez trenek). Po raním občerstvení jsme byli naloženi na přepravní vozidla a Martin s námi opět jel hodinovou štreku na Mětikalov. Slunce hřálo, dokonce bych si troufl tvrdit že víc než předešlý den a obloha byla bez mráčků. Vyrovnáni jsme byli na asfaltovém plácku před kontrolní věží. Samozřejmě, před obdržením ostrého střeliva nemohlo předcházet nic jiného, než poučení (v původním znění). Po ústní reprodukci psaných chytrostí před nás předstoupil neznámý pan podplukovník. Představil se jako pozorovatel, dozorčí a kontrolní orgán. Prostě jako někdo, pro koho budeme dneska hrát. Protože většina z nás umí číst mezi řádky, dočetli jsme se, že sošku za jakýkoliv výkon neobdržíme. vojenské zážitky vynikající
13.07.2017 Lukášovi toulky Pražskou historií Můj bratr ve zbrani a přítel nejvěrnější, zvaný Lukáš, nemohl se toliko již dívat na nevědomost mou. Jeho rozum zhola nechápal, jak osoba národnosti České, s kořeny hluboko zanořenými do nitra města Prahy, nezná historii své vlasti. Tak rozhodl se zakročit proti tomuto hříchu a svůj drahocený čas věnoval vypracování trasy poznání. Účelem putování bylo obeznámit mou hříšnou duši s léty dávno uplynulými, mému zraku odhalit krásy matky měst a den odpočinku nám zpříjemnit. Já, obracel jsem se na Lukáše se svými díky a nemohl dospat dne, kdy na pouť se vydáme. Však trpělivostí musel jsem se vyzbrojit, neboť den osudný vzdálen byl toliko nocí. Ani muka však netrvají věčnost a když slunko poslední noc nahradilo, k cestě jsme se vypravili. události s kamarády a přáteli vynikající
05.06.2017 Jak jsme díky kamarádům neměli žádné St(r)achy Když už jsme měli úspěšně vyzkoušený několikadenní pobyt mimo domov (a jiná rodinná sídla), neměli jsme strach podniknout další výjezd a potvrdili svou účast na rodinném setkání záložáků. Už odmítám použít slovo "tradiční", protože tradičním se jeví v mém životě cokoliv. Lucka, coby styčná a kontaktní osoba naší rodiny mi předávala informace. Z nich postupně vyplynulo, že nadcházející akce pořádaná na Šumavě (přesněji Stachy) bude mít hojnou účast a naše desetiměsíční treperendy nebudou zdaleka nejmladší. To bylo pro mě překvapující, ale doslova mne udivil fakt, že na třináct dospělých je zhruba stejný počet dětí. Ať už v jakémkoliv věku. vojenské zážitky vynikající
31.05.2017 Nové, inovované a volnočasové vojenské cvičení - Konečně do zbraně (5. díl) S příchodem nového týdne skončilo období temna. Po snídani jsme byli odvezeni na pěchotní střelnici Mětikalov, kde teoretická příprava bojových manévrů (kterou jsme probírali předchozího večera) přešla do praxe. Abychom se hned při prvním nácviku nepostříleli, nerozdali nám náboje. Naším cílem bylo postupovat po pravém křídle jako předsunuté družstvo a zahájit palbu na blížícího se nepřítele. vojenské zážitky vynikající
25.05.2017 Nové, inovované a volnočasové vojenské cvičení - Duševní a fyzické pusto (4. díl) Nastaly nejdelší dva dny ze všech mnou doposud absolvovaných vojenských cvičení. Sobotní dopoledne bylo ještě příjemné, neboť Roman pouštěl tématické (válečné) snímky na plátno a čas utíkal rychle. Ale po všech těch Vietnamech, Afghánistánech, Iránech a jiných bojových zónách nám šly oči šejdrem a filmový řetězec jsme přerušili. Rozešli jsme se do pokojů, uvelebili se na postelích a váleli se. Nebojte se, tahle činnost nebyla prováděna z peněz daňových poplatníků. Klasická 40ti hodinová pracovní doba neplatí víkendy. vojenské zážitky vynikající
23.05.2017 Nové, inovované a volnočasové vojenské cvičení - ODOS, KPM a zbraň jistota (3. díl) Stejně jako v minulých dnech, i ve čtvrtek bylo z chodeb slyšet ranní cvrkot několik desítek minut před budíčkem (možná by se to lépe počítalo v hodinách). Vlastně co to povídám. Budíček žádný nebyl. Jsme přeci svobodná armáda a každý si může vstávat kdy se mu zlíbí a uzná za vhodné. A protože povinným není ani odběr stravy, nutností bylo stát před rotou deset minut před osmou. vojenské zážitky vynikající
22.05.2017 Nové, inovované a volnočasové vojenské cvičení - Vstřebávání knou hau (2. díl) I když počasáři s nepovedenou předpovědí strašili, středeční ráno se vydařilo. A nezdálo se, ani podle Ondrových zpravodajů v Norsku, že by se to mělo nějak pokazit. Nafasovaná snídaně konečně ukončila pochybnosti, jestli byla anebo nebyla obsažena ve včerejší apanáži. S mírným odkladem (pekař to pokazil) jsem dostal tvarohový závin a lahodný vojenský čaj. Jestli je obsahem i přídavek Bromu se ukázalo s odstupem času jako negativní. Alespoň podle těch narážek, které létaly na začátku následujícího týdne vzduchem. Po snídani jsme zaujali taktické sezení v učebně a bedlivě a pečlivě poslouchali (po sté), jak si správně počínat při střelbě ze zbraní a jak se chovat při hodu granátu. I když bylo povídání zábavné a místy i vtipné, nedozvěděli jsme se nic nového. Zřejmě proto, že na směrnice nesáhl žádný generál už hezkou řádku let. vojenské zážitky vynikající
22.05.2017 Nové, inovované a volnočasové vojenské cvičení - Jedna změna za druhou (1. díl) Nevím, jestli jste tuto informaci zachytili, anebo bude pro Vás nová, ale od poloviny minulého roku nejchytřejší a nejpotřebnější hlavy této země odhlasovaly změnu v zákoně týkající se aktivních záloh. Nebudu rozebírat, jestli se tak stalo s plným vědomím hlasujících, anebo jim na tlačítko jen spadla ruka ve spánku. Pro vojáky v záloze se toho mnoho změnilo. Například jsme se přiblížili více k profesionálům. Dostali jsme průkazky, psí známky a byla nám zvýšena roční odměna za členství. No a to je tak z těch pozitiv všechno. Z těch bolestných věcí budu jmenovat ztrátu hodnosti (nejede se na odslouženou dobu, ale na funkci) a finanční náhradu ušlého zisku za absolvované cvičení podle aktuálního tabulkového platu profesionálního vojáka. Nebudu to nikterak rozpatlávat, ale nemusím asi uvádět, že obyčejný vojáček na bitevním poli nebere majlant. Jestli se chcete o změně zákona dozvědět více, budete muset navštívit jiné wéwéwé. A teď k samotnému cvičení. Protože minulé manévry jsem prožil se svými krásnými dcerkami, bylo pro mě nadcházející cvičení jedním velkým otazníkem. Sice zdroj informací (pan velitel) měl, ale přeci jen, za ty dva roky se toho mohlo spousta změnit. vojenské zážitky vynikající
03.05.2017 Jak jsem znovu chodil do trojúhelniku - Nudné a monotónní šlapání (2. díl) Že někdo umístí místo k odpočinku (nemyslím hřbitov) na druhý konec městečka, takže se musíte ještě projít, abyste si sedli, to se dá omluvit. Ale to, že začátek dalšího pochodování pokračuje ujitím stejného úseku, ale v opačném směru, to je deprimující. Jak jsme se tak potáceli nocí, komentovali jsme míjené i očekávané. Blikající lampa, psí bouda bez psa, strom nakloněný k jedné straně. Neznámo přišlo až s přeškrtnutou cedulí s názvem obce. události s kamarády a přáteli vynikající
28.04.2017 Jak jsem znovu chodil do trojúhelniku - Rozjezd (1. díl) Ano, říkal jsem okamžitě poté, co jsem s velkými obtížemi (a kupou nadávek) prošel cílem svého prvního extrémního pochodu, že se již ničeho podobného znovu nezúčastním. Ano, odsouhlasil jsem Lukášovi, že ho sám budu jakýmkoliv způsobem odrazovat od pokušení znovu se přihlásit. Ano, při líčení svých zážitků ostatním jsem se dušoval, že mi to jednou stačilo. A ano, jsem člověk zapomnětlivý, nepoučitelný a jak budou dokazovat následující řádky, i prolhaný. Stačil pouhý rok od onoho osudového pochodu a já si začal pohrávat s myšlenkou, že zopakovat si štreku by bylo zajímavé. události s kamarády a přáteli vynikající
14.03.2017 Dvourodinné horské dobrodružství - Jak jsme courali po okolí (3. díl) Úternímu dopoledni vládlo hraní. Hráli jsme si s chrastítky a plyšáky (na holčičím písečku) a pozorovali stavbu důmyslných strojů a bloudili Labyrintem u kluků. To nám vydrželo až do oběda, po kterém se naše aktivity rozdělily. Zatímco se Káťa s klukama odjela věnovat lyžování na Klínovci, my jsme naložili holky do kočáru a podnikli průzkumnou procházku po Abertamském kraji. Mapu nemaje, spoléhali jsme se jen na vlastní (Lucčin) orientační smysl a nechali se vést asfaltem. Ve všech třech vesnicích, kterými jsme procházeli jsme objevili to samé. Sníh a cedule oznamující možnost ubytování. Jen v jedné vísce nás překvapila vánoční výzdoba. Dokonce se na nás z dřevěného betlému, ukrytého mezi ozdobami ověšenými smrky, usmíval malý Ježíšek. Důležité ale bylo, že holky spaly a my trefili zase domů. Kdo by se staral o lokální kalendář. události s kamarády a přáteli vynikající
13.03.2017 Dvourodinné horské dobrodružství - Jak jsme užívali sníh (2. díl) Noc byla klidná, nepřerušovaná a naprosto tichá. Tedy abych byl přesný, pro někoho určitě ano. My jsme se párkrát museli zvednou k plakajícím postýlkám. Při prvním vzbuzení jsem byl trochu na rozpacích, protože jsem byl v cizím prostředí a navíc jsem si ďahnul hlavou o horní lůžko palandy, ale pak už jsem si zvykl. Podle priorit jsme posnídali, já si sbalil lyžařské vybavení do batůžku a s klukama na zadních sedadlech našeho auta jsme s Lukášem odjeli na Plešivec. události s kamarády a přáteli vynikající
13.03.2017 Dvourodinné horské dobrodružství - Jak jsem zaskládával auto (1. díl) Když jsem přemýšlel nad obsahem článku popisující horskou lyžovací dovolenou s Lukášem a jeho rodinou, bál jsem se, že už to nebude nikdo číst. Stále se opakující scénář. Ti samí lidé, ty samé události. Ale osud zasáhl (bohužel v některých místech zbytečně silně) a kartami stereotypu nám zamíchal. Použiji staré managerské heslo. Jedinou jistotou je změna. Žádná změna nám ale nezabránila v tom, abychom si společně dny sněhu a volna neužili co nejlépe. Nejprve jsme byli na pochybách, jestli s dvěma ratolestmi podnikat toto dobrodružství. Děsili jsme se toho, kolik bude potřeba zavazadel, když k babičce jede s plným autem a to toho tam spousta je (hlavně postýlky). Právě proto jsme nejdříve pozvání odmítli. Pak se ale dostavila múza touhy překonání překážek a někoho z naší rodiny políbila. Získali jsme přesvědčení, že se do auta naskládat musíme. Slíbili jsme, že na hory pojedeme také, i když ne celý termín (doktoři nám do plánování hodili pilule). Bohužel i Lukášovi se původní plány lehce změnily. Vojenské cvičení ukončilo jeho dovolenou už v pondělí a on se musel po jednom společném dnu zase vrátit do práce. Ale i tak, stálo to za to. události s kamarády a přáteli vynikající
23.02.2017 Jak je to u nás, aneb najděte rozdíly Pro ty čtenáře, kteří u nás nikdy nebyli, to možná bude nezáživné, stejně jako pro ty, kteří u nás byli nedávno. Domnívám se ale, že pro kamarády, přátele a známé z poslední množiny by to mohlo být zajímavé. Nedávno jsem přemýšlel o tom, jak přítomnost našich dcer změnil podobu bytu. Nebádal jsem dlouho, stačila vteřina. Od základu neskutečně. Nemám tím na mysli změnu stolu s počítačem na postýlku anebo textilní obsah sušáku, který bych kolikrát nepřetáhl ani přes ruku (dupačky). Změn jsem si všímal ve všech směrech. A protože seznam je to přeci jen hodně dlouhý (nebojím se tvrdit, že nekonečný), zúžil jsem to na pár diferencí. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
21.02.2017 Peripetie s H20 S vodou v bytě mám již bohaté zkušenosti. I když pouze negativní, zřejmě jich není stále dost a osud si znovu přichystal malou zkoušku mé pozornosti a potrápil moje nervy. Samozřejmě musím na druhé straně uznat, že nikdy nebylo tak hrozně, aby nemohlo být hůře. Ani před tím, ani v tomto případě se nejednalo o katastrofu apokalyptických rozměrů. Stále jsme obyvatelé severní části hlavního města, žijeme v suchu a nemusíme sousedům pod námi platit nový nábytek. Tohle povídání bude spíše o hluboké pokloně fungujícímu systému instalatérských pohotovostí, umu a zručnosti a vyzdvižení starého hesla "Řemeslo má zlaté dno" (hodně velká dávka ironie). Abych zachoval jistou slušnost, nikoho z odborníků nebudu jmenovat. soukromé příhody vynikající
20.02.2017 Jak jsme seděli "U Problému" Když jsem pátého únorového dne přál Jindrovi k narozeninám, připomněl mi, že už je to pár měsíců, co jsme se neviděli. Sice nám otcovské povinnosti omezili kontakt, ale rozhodně nemůžou zabránit v naprostém přerušení našich dlouholetých styků. Využil jsem tedy svého slaměného vdovství a domluvil si s Jindrou pivko. Jelikož dalším zúčastněným byl i Petr (starý známý z několika akcí), zvolil Jindra místo vyhovující mimopražským a vlakem cestujícím. Smíchov. Ať se původně hospoda jmenovala jak chtěla, po pár okamžicích jí Petr trefně překřtil na "U Problému". A proč? události s kamarády a přáteli vynikající
03.02.2017 Další pocta panu generálovi - Sněžná noc (3. díl) Ať si říká kdo chce co chce, přečkat noc pod plátěnou střechou byl velmi dobrý nápad. Sice jsme neviděli hvězdy (a že musely být), ale nesněžilo na nás. Navíc nám v malém prostoru netrvalo tak dlouho si zatopit "zafuněním". Spalo se mi jako v bavlnce i když nad ránem se teplo z mého spacáku záhadně vytratilo. Hlavně v oblasti nohou. Naštěstí se venku rozednívalo a nebyl tak důvod k panice. Lukáš už byl také vzhůru a podle tlumených hlasů z venku nebyl sám. Je nejvyšší čas vstávat. vojenské zážitky vynikající
31.01.2017 Jak jsem trápil dcerku V dobré víře, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a naprosto při smyslech, jsem vystavil nebohou Julinku traumatickému zážitku. I když mé myšlenky jsou mnohdy roztodivné a nejednou až kriminální, úmyslem mého jednání nebylo v tu osudnou noc způsobit jakékoliv fyzické ublížení nebohému nemluvněti. Začalo to tím, že jsem ubezpečil svou manželku, že na sto procent zastanu péči o naše dcerky, aby si mohla alespoň jednu noc v klidu odpočinout. Slib to byl velmi hezký, bohužel se mi ho nepodařilo splnit. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
31.01.2017 Další pocta panu generálovi - Vzhůru za generálem (2. díl) Noc byla téměř kontinuální. Krom několika převracení a neustálého otevírání a zapínání spacáku jsem spal až do rána. V sedm hodin ráno se provizorní lůžko po mé pravé ruce začalo vrtět a za hudebního doprovodu Lukáš procitl. Je čas vstát a připravit se. Textilní ochrana zavěšená po stěnách naprosto dokonale odvedla svou práci a nedala nám okusit krutost zimy, která vládla venku. Bohužel teplo zmizelo s prvním otevřením dveří. Tam vládla Sibiř. vojenské zážitky vynikající
30.01.2017 Další pocta panu generálovi - Jak jsme dělali předvoj (1. díl) Lukášova prvotní představa byla taková, že vyrazíme odpoledne z Prahy a první noc přečkáme v zavazadlovém prostoru Lukášova automobilu (umě přetvořený na liegel wagen). Hrozbu umrznutí tak snížíme o padesát procent, což je celkem slušná šance na život. Nicméně se ukázalo, že jsme jediní, kdo chtějí opouštět brány hlavního města již v pátek. Martinem mi bylo tlumočeno, že čtyřvozový konvoj dorazí do Návsí až během sobotního rána. I když bylo těžké se rozhodnout mezi finančně přijatelnější a spánkově vydatnější variantou, zůstali jsme u původního plánu. Budeme tvořit předvoj. vojenské zážitky vynikající
04.01.2017 Jak jsme chystali kouzlo Vánoc - A co pak, a co před? (3. díl) Rok 2016 se pomalu ale jistě chýlil ke svému závěru a já si naplno užíval rodinný život. Po návratu z Vánočních cest jsme se ocitli v jakémsi kolotoči rituálů. Jinými slovy, spousta rodičovských povinností jsme dělali automaticky a velmi často. Dny ubíhali podle opakovaného scénáře: vzbudit, přebalit, nakrmit, odříhnout, pohrát si, uspat. Každý den procházka, aby holky spaly o chvilku déle než doma a rodiče se trochu unavili (jak říká Lucka, procházka má za úkol utahat nás, nikoliv děti). Sem tam nějaký nákup. Naštěstí přišel Silvestr a s ním změna. z rodinné kroniky vynikající
01.01.2017 Jak jsme chystali kouzlo Vánoc - U ostatních Ježíšků (2. díl) Prvním svátkem Vánočním přísun dárků nekončil. Právě naopak. Zatímco jsem se tláskal cukrovím a s Luckou chrastil na holky novými paňáci, v několika domácnostech byly pod vánočními stromky přichystány další krabice, krabičky a balíčky pro naše ratolesti. Prvními z řady Ježíšků byli pražští babička s dědou. Když jsem viděl množství tašek, které byly v předsíni přichystány, byla jasná nutnost přijet pro rodiče autem. Tiše jsem doufal, že se k nám holčičí prarodiče nestěhují. Ne, že bych je neměl rád, ale provozovat domácnost v šesti by už bylo krapet stísněné. Naštěstí tomu tak nebylo. Tašky obsahovaly, jak jinak, vánoční překvapení. z rodinné kroniky vynikající
31.12.2016 Jak jsme chystali kouzlo Vánoc - První rodinné vánoce (1. díl) Je to už hodně sezon (já o něco více než Lucka), co jsme přestali věřit v malé Jezulátko, nosící dárky pod stromeček. Až tyhle svátky jsme ale dostali šanci poznat, co to je dělat Vánoce pro někoho jiného. Nemyslím tím schovávání a následné balení nejnovějšího knižního hitu manželce, anebo dlouhé a namáhavé přemítání o vhodném dárku pro rodiče. Letos poprvé jsme, coby rodiče, chystali Vánoce pro naše holky. Samozřejmě z toho nejsou sedmiměsíční mimina moudrá a prořeknutí jsme hlídat nemuseli, ale i tak to bylo něčím zvláštní. V první a neposlední řadě pochopením, co pro nás rodiče dělali, abychom si mohli nejkrásnější zimní svátky užít. z rodinné kroniky vynikající
23.12.2016 Svařák s rozloučením Loni v adventní čas jsme ze Zdendou podnikli večerní výlet mezi Staroměstské stánky. Protože se nám ochutnávání svařáku, nasávání předvánoční atmosféry a mačkání se s nerudnými lidmi zalíbilo, naplánovali jsme stejnou pouť i letos. I když žádný seznam sháněných věcí Zdenda neměl (jeho Ježíšek má již vše opatřené), ochotně mi přislíbil prošmejdit nějaké ty obchůdky a hledat dárky pro mé blízké. Spíše než konkrétní místa chtěl jsem najít hlavně inspiraci a užít si mimopracovní společnost Zdendy. Na středu, kterou jsme si zvolili termínem, padla i kolegova rozlučková hospoda. Moje milovaná manželka sama navrhla, abych se šel provětrat (nasmrdět). Obě události jsme patřičně skloubili a vytvořili plán. historky z práce vynikající
16.12.2016 Jak jsme uvítali Vodníčka, aneb nechtěná návštěva Jestli máte za to, že jsem nadobro zblbnul a píši recenzi o nejnovějším filmovém výtvor pana Trošky, buďte ubezpečeni, že tomu tak není. Stalo se něco jiného. Do série návštěv jednoho víkendu zasáhla tvrdou rukou buněčná říše a poklidnou předvánoční atmosféru změnila na skupinovou (dva už je skupina) žaludeční indispozici. Jen pevně doufám, že po této epizodě k nám ještě někdy někdo zavítá a nebude mít na sobě gumový, chemicko-bakteriologický, ochranný oblek. události s kamarády a přáteli vynikající
31.10.2016 Jak byly holky přivítány V životě dívek, slečen, dam a žen figuruje spousta událostí. Některé z nich mi byly, jakožto muži, utajeny. I v roli manžela jsem neměl o jistých důležitostech ponětí. Ovšem jakožto svědomitý otec dvou holek musím pečlivě sledovat kalendář. Nákup šatů do tanečních a představení prvního hocha je (snad) ještě hodně daleko. Ale už teď, v krásných pěti měsících, měly holky svou první slavnost. Oficiálně se staly občánkami (to není překlep, je to množné číslo od občánek) deváté městské části. Poté, co jsme projevili potřebnou dávku zájmu a na radnici se přihlásili, jsme obdrželi poštou dvě pozvánky. Vlastně ne my, ale holky. z rodinné kroniky vynikající
25.10.2016 Jak jsem TEPal pro poklad Protože se nám za posledních třistapětašedesáti dnech trochu vyměnil živoucí obsah týmů, byla vyhlášena jednodenní poznávací akce. Hlavní organizátoři byli celkem čtyři a z plánovaného setkání nám prozradili pouze to, že si budeme dvě hodiny pumpovat do žil adrenalin a cestování nebude tentokrát hromadné (busem ani jiným prostředkem), ale dostavit se máme samovolně. Očekávání bylo různé. Od radostného a neutuchajícího nadšení až po mírné netěšení se. Já jsem spadal do první skupiny do chvíle, kdy jsem se dozvěděl sestavení týmů. Aby bylo dosaženo sblížení (nařízení HR), zařazení bylo losováno. Vidina toho, že nebudu se známými na jedné kopě (hlavně se Zdendou) byla pro mě překážka více než nepřekonatelná. historky z práce vynikající
04.10.2016 Jak jsem převáděl děcka Zhruba před dvěma měsíci jsem byl upozorněn paní majorkou (další z mých nadřízených), že jsem se po změně zákona definujícího práva a povinnosti člena aktivní zálohy Armády ČR, nezúčastnil ani jednoho vojenského cvičení. Krom ztráty nároku na finanční odměnu mi tím pádem hrozí i možné vyloučení z důvodu nedodržení podmínek smlouvy. Naštěstí mi paní majorka nabídla šanci v podobě účasti na dětském dnu v Lešanech. Po velmi pečlivém zvážení mé situace a možných následků (nevím, co bych dělal s místem ve skříni, když bych se zbavil zelenohnědých hadrů) jsem se rozhodl volání své roty vyslyšet. Z dodaných materiálů jsem si vyčetl, že se nebude jednat o žádnou velkou akčňárnu. Naším prvořadým úkolem bude poskytovat dětem (a jejich rodičům) podporu při plnění soutěží. Druhým, neméně důležitým, bude reprezentovat zálohy v co nejlepších barvách. vojenské zážitky vynikající
28.09.2016 Jak jsem drandil na horském kole Majitelem horského kola jsem už hezkých pár let, ale nikdy jsem nevyužil jeho možnosti v adekvátním prostředí. Jezdil jsem s ním po silnicích, polních cestách a tu a tam lesními pěšinami. Nebyl jsem se však projet na stezkách a v terénu kolu nejbližšímu. Premiéra přišla až se společnou akcí pořádanou v Novém Městě na Moravě. Právě tam se nalézá cyklo aréna Vysočina. Když jsem odpověděl na Andrejovo pozvání a potvrdil svou účast, netušil jsem, do čeho jsem to zase strčil hlavu (kolo). Iniciátor mi na všechny mé zkoumavé dotazy odpověděl stejně. Jedná se o obyčejné ježdění v lese, nikterak náročné a hlavně naprosto bezpečné. A já mu věřil. události s kamarády a přáteli vynikající
12.09.2016 Jak jsem obdivoval legendu Há-Dé Zpříjemnit mateřský stereotyp nám přišla v neděli příjemná návštěva. Zavítali k nám Anička s Martinem a poprvé se přišla na holky podívat i Hanička. Nadšená byla jak Lucka, protože si konečně mohla osobně popovídat s někým jiným, než se mnou :), tak i já. Martin totiž přinesl dvě volné vstupenky na akci "Prague Harley days 2016" pořádanou na Holešovickém výstavišti. A moc mě potěšilo, že ta druhá volná byla určená pro mě. Po úvodním přivítání, převzetí dárků pro holky (děkujeme) jsem se nachystal na cestu mezi drsné motorkáře. Oblečení jsem zvolil, myslím si, že více než vhodně. Zatímco Martin měl černé triko s kostlivčím andělem, k tomu tmavé kraťasy a černé boty, já jsem se vymódil oranžovými šortkami, barevnými botkami a modrým trikem s vyobrazenými uzlíky. události s kamarády a přáteli něco mezi
08.09.2016 Holčičí tři jedničky Když jsme s Luckou zkoumali, jaké krásné výročí budou holky zanedlouho slavit, nic na první pohled výrazného jsme neobjevili. Jedenadvacítka v kalendáři před dvěma týdny minula a k další je to téměř stejně daleko. Nakonec jsme na to společnými silami přišli. Holky budou na světě sto jedenáct dní (každá svých vlastních). A to je přece krásné výročí. I když pro nás, daňové poplatníky, je to úsek hodně krátký a pro studentíky ještě kratší, našim dcerkám (a tedy i nám) přinesl mnoho změn. Jedné, hodně velké, jsem si všiml u sebe samého. Změnil jsem TO na Julinka a Terezka a TY na dcery. Navíc dobrodružství našich dcer nevyprávím v druhé osobě jednotného čísla, ale v první osobě čísla množného. Stejně, jako to dělají maminy, u kterých jsem to donedávna nenáviděl. A co že je nového? z rodinné kroniky vynikající
30.08.2016 Jak jsem s Lukášem nakonec šlapal Když jsem se od Lucky dozvěděl, že cestuje o víkendu k mamce, hnedle ve mě zahořela jiskřička naděje. Ve stejném termínu se pořádá pochod, na který je Lukáš registrovaný. Nadšeně jsem mu to sdělil a od registrace mě neodradil ani dávno překročený termín registrace. Nevzdal jsem se a pořadateli zaslal prosebnou zprávu o mém neutuchajícím zájmu akci podstoupit. Šťastné hvězdy mi byly nakloněny a já obdržel startovní číslo na Partyzánský pochod. události s kamarády a přáteli vynikající
23.08.2016 Jak jsem umisťoval regál Náš byt je kromě balkonu vybaven ještě jedním nebytovým prostorem. Tím je malý kumbál umístěný na chodbě proti vchodovým dveřím. Jeden metr čtvereční nám doposud sloužil ke skladování všeho, co jsme nechtěli, anebo nemohli mít doma. Jelikož se jedna vrstva kupila přes druhou, nedalo se tam poslední dobou toho moc najít a o snadné manipulaci nemohla být řeč. Jelikož dřevěné poličky, které vyráběl děda, nebyly přizpůsobeny na několik desítek kilogramů zátěže, rozhodl jsem se vybavit tento krcálek novým regálem. Při příležitosti výměny udělám i čistku, co si nechat a co odložím do popelnice. z rodinné kroniky vynikající
08.08.2016 Jak jsem nám udělal noční bojovku Jak jsem už psal, v postýlkách našich dcer se nachází monitor dechu. Placka o rozměrech A3 čtvrtky má za úkol upozornit rodiče velmi hlasitým signálem, že jejich ratolest nevykazuje delší dobu pohyb hrudníkem a tudíž lze pochybovat o tom, že dýchá. Zatím nás to zlobilo pouze v případě, že jsme dcerky vyndali z postýlky a zapomněli vypnout hlásidlo. Jinak jsme protivný zvuk neslýchávali. Bohužel jsme o víkendu zažili několikrát šok, když se zařízení z ničeho nic ozvalo. A jak nás to vyděsilo, když se to stalo v noci, vlastně nad ránem. z rodinné kroniky vynikající
01.08.2016 Můj otcovský den Stránky poslední dobou zejí prázdnotou a časová prodleva mezi posledním článkem se blíží několika týdnům. Důvodem tohoto stavu není náš pobyt mimo domov kvůli dovolené, ani vlastní vyhazov coby jediného (zatím) autora. Prostě se nic zajímavého (relativně) neděje a tak není o čem psát. A když by už se našlo, není na to čas. I když jsem si zakázal udělat z jendovek blog pro kojící matky, neustále mapující vývoj dítěte, rozhodl jsem se to porušit a vsadit na divokou kartu. Rozhodnutí plyne z touhy o udržení si Vás, čtenářů. A co že si Vám dovolím nabídnout? Přece jeden, obyčejný, ničím výjimečný, otcovský den. z rodinné kroniky vynikající
01.08.2016 Náš miminko-rodičovský slovník Během rodičovských povinností i radovánek jsme si některé běžné pomůcky i situace pojmenovali vlastními pracovními názvy. Někdy si tím zkrášlujeme slovní vyjádření každodenních situací, jindy jen rozšiřujeme rodičovský slovník. Kdybyste nás tedy někdy slyšeli používat netradiční a neobvyklá slova, vězte, že každé má svůj význam. z rodinné kroniky vynikající
20.07.2016 Moje první mateřská dovolená - Čas letí, holky rostou (3. díl) Zítra tomu budou dva měsíce, co nám do života vstoupila dvojice děvčátek a zcela ho změnila. Zatímco já jsem se již zařadil zpátky do pracovního procesu, Lucka si užívá mateřských radovánek plnými doušky. S každým přibývajícím dnem jsou na holkách vidět změny. Některé jsou pozitivní a některé bohužel na klidu a odpočatosti nepřidají. Jelikož jsem byl na týdenním otužovacím kurzu, nařízeném jedním pražským podnikem, stal se ze mě po tuto dobu slaměný vdovec i otec. z rodinné kroniky vynikající
08.07.2016 Jak Sandra dodržela slib Mírovy žádosti Naši dovolenkoví přátelé Sandra a Míra zpečetili svoje několikaleté společné soužití vstupem do manželství. Že se něco chystá jsme věděli už od společného výstupu na vrchol Jeseníků, ale prozradit jsme to nemohli (a nechtěli). Tehdy na louce Pradědu velmi originálně Míra požádal Sandru o ruku a ta souhlasila. Podle pravidla "do roka a do dne" (vlastně měli ještě pár dní k dobru) stihli všechny přípravy a červnového pátečního dne se nechali oddat. události s kamarády a přáteli vynikající
07.07.2016 Moje první mateřská dovolená - Radosti a starosti otcovství (2. díl) Starání se o malého človíčka je donekonečna se opakující rituál několika úkonů. A když jsou ty človíčkové dva, znamená to dvojnásob práce. Některé operace lze provádět paralelně, pokud jsou dospěláci dva, jako to bylo v našem případě. U některých je nutné pracovat v krátkém časovém posunu (máme jeden přebalovák, jednu vaničku). A někdy nám sami mimča stanoví co a kdy se dít. z rodinné kroniky vynikající
07.07.2016 Moje první mateřská dovolená - Jak jsme přivezli holky (1. díl) Nedá se nic jiného, nežli souhlasit s Káťou, která kdysi prohlásila: "Zajímalo by mě, který blbec dal mateřské název dovolená". Já jsem si v minulých dvou týdnech (a to ještě ne po všechny dny) vyzkoušel na vlastní kůži (spíš ruce a uši), jaké to je starat se o děcka. Všem matkám, které se svému dítěti věnují, skládám hlubokou poklonu, protože se jedná o věc fyzicky a hlavně duševně náročnou. z rodinné kroniky vynikající
06.07.2016 Chlapská jízda po páté - Jak jsme se šli provětrat (2. díl) Chvilku před devátou hodinou ranní jsem poprvé procitl a zběžně kontroloval stav. Spal jsem v chatce (aspoň, že tak), hlava mě nebolela a žaludek nezlobil. Vzpomněl jsem si na to, jak Lukáš večer upozorňoval, že musí brzo ráno odjet, aby včas nastoupil k bojovým úkolům. S obavami, že zaspal jsem se obrátil na druhou polovinu manželského lože a chystal se budit. Marně. Lukáš byl pryč. Z doručené zprávy jsem se dočetl, že Lukáš je již v plné zbroji a všechno stihl. Navíc nám zanechal vysílačku, abychom mohli dál prohánět vzduchem nesmysly. Nebýt zvuků ozývajících se z vedlejšího domku (ihned jsem rozeznal Mírovo a Zdendovo chichotání), nejspíše bych propadl panice, že jsem naprosto osiřel. události s kamarády a přáteli dobrá práce
28.06.2016 Chlapská jízda po páté - Jak byla Hydroonovice konečně otevřena (1. díl) Plánování pátého ročníku Chlapské jízdy se neslo ve jménu změn (jak nucených, tak dobrovolných), jemných nesrovnalostí (dlouho nebylo jasné, jestli jedeme na Orlík, Slapy, anebo do Krkonoš) a smutných (o odjíždějících) i velmi pozitivních (o zúčastněných) zpráv. Hlavní změnou bylo ale poselství celé akce. Původní setkání kamarádů dostalo nový a prioritní ráz. Jasným cílem bylo vyprázdnit na počest holek Hydroonovici (lahev domácí pálenky, kterou jsme dostali coby svatební dar). Úkol jsme splnili do dna a akce dopadla na výtečnou. události s kamarády a přáteli vynikající
21.06.2016 Naše první IPA - Křížem krážem kolem Hranic (2. díl) Procitl jsem se chvilku před budíkem, ale Lukáš byl už vzhůru. Nastala procedura oblékání ve stísněných podmínkách. Zatímco pro Lukáše to byla otázka pár minut (možná vteřin), protože se jedná o jeho dennodenní rutinu, já jsem se vsoukával do maskáčů neuvěřitelně dlouhou dobu. Provedli jsme krátkou hygienu (všechno u zdi), vybavili si batůžek a vyšli vstříc registračnímu místu. To už žilo a v areálu se pohybovaly desítky lidí. Prošli jsme nafukovací vstupní branou a pokračovali do operační místnosti. události s kamarády a přáteli vynikající
14.06.2016 Naše první IPA - Jak jsme se cestou zastavili v autokině (1. díl) O víkendu jsme s Lukášem absolvovali druhý letošní pochod. A znovu premiérový. Po předchozím projeveném a odsouhlaseném zájmu (kde jinde, než na pochodu) jsme se registrovali na IPA pochod. Jelikož se jedná o spřátelený pochod námi již navštívených pochodů (Pochod České státnosti, VojChod), neobávali jsme se zklamání. Scénář byl jednoduchý. Lukáš mě večer před pochodem vyzvedne doma, odveze nás na místo (které mi bylo skryto, protože jsem si nepřečetl propozice) konání, zde přespíme a ráno vyrazíme na pouť. Prostě klasický pochod. Ale byla by to nuda, kdyby se to odehrávalo přesně podle těchto bodů. Trochu nám s tím osud, občas i my, musel zamíchat. události s kamarády a přáteli vynikající
04.06.2016 Co mě holky za čtrnáct dní naučily Hned při první návštěvě nemocnice jsem dostal od opatrovnic titul "tatínek" (ostatně jako všichni mužští, kteří nepřišli vyměňovat žárovky). Za těch čtrnáct dní, co jsou holky na světě (ano, už jsou to dva týdny), mi přinesl život rodiče nové dobrodružství, výzvy a poodhalil taje. Pro maminky a tatínky nenapíšu nic nového, protože se nic na koloběhu, ve kterém jsme se s Luckou ocitli, nedá změnit. Pro mě je to ale naprosto nové a já se po letech znovu ocitl ve škole. I když nesedím v lavici a nečmárám si do sešítku, příval informací a úkolů je porovnatelný se studiem vysoké školy. A co že jsem za dva týdny pochytil? z rodinné kroniky vynikající
26.05.2016 Jak jsem se stal tátou Jak jednou řekl můj tatík, otcovství nezáleží na inteligenci, moudrosti, ani jiných mentálních schopnostech. A právě z toho důvodu mám i já to štěstí, že jsem se mohl stát tátou. Co tomu předcházelo, asi vysvětlovat nemusím. Většina dospělých tuší, že děti vznikají mimo jiné po velmi důležitém okamžiku. Po svatbě. Chtěl bych se s Vámi podělit o několik posledních dní, které předcházely příchodu Julinky a Terezky na svět. z rodinné kroniky vynikající
20.05.2016 Pětatřicátníci, kluci jako skála - Jako dárek bolest (2. díl) Grilovací sešlost se nekonala jen tak pro nic za nic. Důvodem nebylo nic menšího, než oslava Lukášových polokulatých narozenin. I když on vzdalující se rok svého narození špatně nese, není pro to důvod. Muži přece nestárnou, ale zrají. A zrovna Lukáš je jeden z těch, kteří nepatří do starého železa. Konec konců, kdo by si jako dárek k oslavě nadělil stehenní bolest a celodenní šichtu s mlácením? události s kamarády a přáteli vynikající
18.05.2016 Pětatřicátníci, kluci jako skála - Jak jsme zdolávali (Šumavský) Everest (1. díl) Hned na začátek si dovolím ocitovat z Lukášovy, asi týden staré, lékařské zprávy: "...zlomenina levého kotníku bez komplikací, 4-6 týdnů klidový režim, bez námahy a pohybu, po tomto období další dva týdny lehkého zatěžování a rekonvalescence...". S touhle diagnózou (a se mnou) šel Lukáš o víkendu "Pochod po stopách krále Šumavy". Jestli si myslíte, že je blázen, pak vězte, že je ještě větší. Na pochod šel totiž ihned po svém návratu z několikadenního cvičení. Když jsem se ho snažil upozornit, že to není dobrý nápad, odvětil mi, že nohu s ortézou do kanady narve a hole snad potřebovat nebude. Jen prostě nepůjdeme tak rychle. No, k tomu není co dodat. události s kamarády a přáteli vynikající
13.05.2016 Jak jsem průvodcoval po noční Praze S bohužel již bývalým kolegou (navíc nepražákem) jsme se domluvili na prvopočátku víkendu na pivko. Našli jsme termín, já navrhl několikrát osvědčený Šnyt a poté, co Vojta souhlasil, vytvořil rezervaci. Ubytování jsem nehodlal zbytečně komplikovat a Vojtovi sdělil, že přespí u nás. Zdálo se mi, že jsem nic neopomněl, na všechno myslel a perfektně naplánoval. Ale to jsem se mýlil. události s kamarády a přáteli dobrá práce
11.05.2016 Akční pálení čarodějnic - Jak jsme pálili pyžámko (2. díl) Naprosto ladně, protože velitelem přesunu byl Lukáš, jsme projeli Prahou (dobře, s jednou zastávkou na Hornbachovském parkovišti) a dorazili až k nim. I když bylo pozdní odpoledne, sluníčko bylo ještě při síle a den jako vymalovaný. Přesunul jsem se s celou rodinou na zahradu. Už při odjezdu mě totiž Lukáš upozorňoval na to, že mají v lednici schovanou půlku prasete a drůbežárnu masa. Lukáš zaujal pozici u grilu a začal s roztopením, Káťa připravovala hostinu. Stůl nebylo pro jídlo a pití za chvilku ani vidět. události s kamarády a přáteli vynikající
06.05.2016 Akční pálení čarodějnic - Velká akce v malé Číně (1. díl) Protože jsme se s Lukášem hodně dlouho neviděli (skoro týden), moc mě potěšilo, když mě pozval na návštěvu. Původní plán (měl jsem přijet v pátek) se ale po pár dnech změnil. Lukáš přišel s jinou (a zajímavější) nabídkou. Dočetl se, že se v Holešovicích odehrává AsianFest. Samozřejmě jsme nadšeni nebyli z toho, že budeme moci ochutnat nudle M12 (stačí zajít kamkoliv po Praze), anebo získáme Thajskou masáž se slevou. Oba nás upoutal program v chrámu bojových umění. Sraz jsme měli v sobotu, deset minut před desátou. Místo: vstupní brána Pražského Výstaviště. události s kamarády a přáteli vynikající
27.04.2016 Jak jsem byl s Lukášem na melouchu Pomoc kamarádovi v nouzi je důležitá a hlavně samozřejmá věc. Vzhledem k tomu, že si Lukáš způsobil malý pochodový defekt na noze (hodil si na kotník kládu) a měl v neděli rozvést eletrické vodiče po domě jednoho kamaráda, požádal mě o pomoc. I přes moje upozornění, že o proudu, napětí a vodičích nevím zhola nic (umím jen rozsvítiti žárovku pomocí baterky), byl s mými schopnostmi spokojen. Dohodli jsme se a v neděli se pro mě stavil Lukáš doma. Zcela mě šokovalo pohybové omezení, kterým byl poznamenán. U vchodových dveří jsem ho našel s nohou v sádře a fofrklackama (přímo Lukášův výrok) pod rukama. Usmál se a nad můj nechápavý pohled přešel bez povšimnutí. události s kamarády a přáteli vynikající
18.04.2016 Cvičení, které pro mě nebylo - Jak jsem rychle začal a ještě rychleji skončil (2. díl) Když pominu fakt, že kolem páté několikrát někomu zvonil budík, spal jsem až do budíčku (6:00). Pocity z procitnutí jsem měl více než smíšené. Na jedné straně jsem byl mezi svými, na straně druhé jsem hned pocítil škrábání v pravém oku a věděl, že je zle. Nasoukal jsem se do mundůru, lehce nevidomý se odebral do umývárny a aplikoval gelík s krásným pracovním názvem "umělé slzy". Moc to nepomohlo, takže jsem po vodní očistě obličeje obdařil oko druhou, ještě silnější dávku. Tím pro mě začal den. vojenské zážitky vynikající
18.04.2016 Cvičení, které pro mě nebylo - Jak jsem se ocitl v lágru (1. díl) Poprvé od té doby, co jsem vstoupil do řad aktivních záloh, bylo pořádáno vojenské cvičení v délce neuvěřitelných deseti dnů. Krom této unikátnosti neslo ještě další známky neobyčejnosti. Uskutečnit se mělo v kraji Olomouckém a ani kouskem nebylo v režii pražského KVV. Internetovými diskuzemi se plížilo nadšení, ale i obavy. Náš velitel rozeslal několik informačních zpráv. Jako první šok bylo nařízení, co je potřeba si na cestu zabalit. Jedním slovem všechno. Zimní doplňky, montérky a oboje kabáty. Pak následovali další zprávy, které mi na náladě také nepřidali. Nejsou tam zásuvky, je tam hladově, budeme bydlet ve srubech, kde je buď zima pořád, anebo zima až nad ránem (když dojde náplň v kamnech). Ale vidina toho, že strávím pár dní mezi kluky mě neodradila. vojenské zážitky vynikající
01.04.2016 Žebra už nechceme - Už je to uděláno, už je to hotovo (skoro) (2. díl) Nově uznaný státní svátek (Velký pátek) jsem využil na vymalování pokoje. Sice se naskýtalo pár možností, jak pracovat trochu více hlučněji (vrtat, brousit, řezat), ale ohleduplně jsem dopřál požitek z volna ostatním. Původní záměr nanést na bílou (no, bílou) stěnu jen barevný nádech jsme zamítli ve chvilce, když jsem odstranil poličky a drobný nábytek. Z jednoho místa na nás svítila šmouha, jinde zase vynikala nedotažený váleček. Rozhodli jsme se tedy bílou vylepšit a opatřit dvě stěny dvěma nátěry. Naštěstí se v kumbále nalézal ještě zbytek Primalexu a tak jsem na podklad nemusel sáhnout do nových zásob. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
30.03.2016 Žebra už nechceme - Jak probíhala půl-výměna (1. díl) Soudružské, litinové, nehezké, panelákové a mohutné topení se nám už hodně dlouho v bytě nelíbí. Je sice pravdou, že svůj účel plní (drží sušák a příležitostně i topí), ale jeho objekt je to nehezký a navíc neefektivní. Jednoho víkendu jsem začal na internetu pátrat, jak je nutno postupovat v případě, že si člověk přeje otopné tělesa vyměnit. Jak už to tak bývá, rad bylo na síti nespočet, lišily se jak po finanční stránce, tak po stránce časové i manipulační náročnosti. Hned na začátku jsem zamítl rady typu "udělej si sám" a bral za podstatné jen doporučení o firmách a odborných výměnách. Po chvilce hledání nás napadlo, že by bylo možné dobré nechat si výměnu schválit od družstva. Hledání ustalo. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
29.03.2016 Jak se ze mě stal Dr-voštěp Lukáš, znalý mé fyzické zdatnosti a manuální zručnosti mě nabídl možnost obě tyto schopnosti rozvinout. K víkendovému pozvání (od zimního setkání už uplynula hodně dlouhá doba) přidal ještě prosbu o pomoc při kácení několika sušinek. Trochu mě neštimovalo sdělení, že krom nás dvou dřevorubecké práce přislíbili i tři další dospěláci, z nichž jeden má zápěstí silné jako moje noha. S vědomím, že mi Lukáš nikdy nelhal a myslí na mé dobro jsem se ve čtvrtek ukládal ke spánku. Povinnou výbavou v batůžku byly samozřejmě montérky. V pátek, když mě vyzvedával u nás, mi dodal další otazník do hlavy. Seznámil mě s tím, že na pozdní večerní hry asi nebude moc prostoru, protože budíček je velmi brzo ráno. S rozporuplnými pocity jsem se rozloučil s manželkou a nastoupil do auta. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme se loučili s horami (8. díl) Míra mého (i kolektivního) optimismu vrcholí. I přes to, že zítra balíme a jedeme domů, vstáváme s myšlenkou toho, že je teprve pátek. Ložnici sdílím pouze s Lukášem, který je vzhůru, tudíž se žádné prudké a ukvapené vstávání nekoná. Místo toho vyrobil Lukáš ze dvou (až třech) plyšáků "kladélko". Jednalo se o postavičku připomínající pomůcku inseminátora. Z pelechu nás vyhnal až hlad, teprve tehdy jsme se odebrali do kuchyně a zasedli ke stolu. Během čerpání energie přinesl Domísek náš výrobek a tázavě na nás hleděl, co že to má být. Našemu popisu zřejmě nerozuměl (možná ani nechtěl) a tak slona, méďu i psíka ze vzájemného sevření a umělohmotného košíku osvobodil. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Dávka sjezdovky podruhé (7. díl) Den jako vymalovaný, modrá obloha, po mráčcích ani památky. Lukášův telefon nelhal. Jasné podmínky pro lyžování. Nasnídali jsme se, vypravili z chaty (já si přibalil foťák) a na lyže se postavili u Plešivecké pokladny. Školička pro kluky se nekonala, protože Domísek už sviští moc hezky sám a pro Davídka vyrobil táta postrojek. Zakoupili jsme čtyřhodinovky a vydali se na sjezdovku. Hned po pár sjezdech jsme zjistili, že počasí je sice hezké, teplo příjemné, ale areál tím trochu utrpěl. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme bloudili na Abertamském okruhu (6. díl) Počasí venku bylo chvilku příznivé, chvilku nehezké a někdy přímo nehostinné. Takže jsme hned u snídaně zavrhli návštěvu sjezdovky. Jelikož měl být podle internetu čtvrteční den daleko příznivější, posunuli jsme sjezdování o den. Tím nastaly dvě otázky. Kdy uskutečnit běžkování, na které jsme se Káťa i já těšili a co budeme dělat dnes. Řešení bylo nasnadě. Dneska obujeme na nohy úzké plaňky a pokoříme Abertamský okruh. Naplánován byl start dokonale, na devátou hodinu. To by ale nesměl Jeník zdržovat nutností se odpustit, když se chvilku před tím natřískal. Tudíž jsme vyráželi v deset. Kluci s taťkou zasedli k Výstavišti (dostihy a sázky z Prahy) události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme byli za vodní kulturou (5. díl) Jediným spáčem (pokud nepočítám sebe) v ložnici byl Domísek. Čím byl tenhle nečekaný stav způsoben nevím. Ale možná to trochu souviselo s tím, že měl Dominik po probuzení namalovanou ruku (aspoň tak mi to oznámil). Na další anomálie jsme nečekali, vyskočili z postelí a šli snídat. Během ní jsem já zcela sobecky spořádal zbytek chleba a zasadil se tak o důvod navštívit obchod. Ostatním moje nenažranost nijak nevadila (alespoň to tak tvrdili), protože k snídani se sem tam něco našlo a v Karlových Varech (kam jsme měli namířeno) obchod bude. Dokonale potravinově naplněný jsem uvedl svůj zevnějšek do civilizované podoby, abych nedělal ostudu. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jiná ochutnávka sněhu (4. díl) Pondělní ráno se pro mě hned po roztržení očí změnilo v hru na schovávanou. Domísek s Davídkem mi oznámili, zcela bez očekávání mého názoru, že je budu hledat. Smířil jsem se s tím a začal pykat. Dopočítal jsem a začal hledat. Naštěstí jsme se dohodli, že úkryty budou možné pouze na našem patře, protože představa že budu lozit od střechy po sklep mi naháněla hrůzu. Jedno caparta jsem našel celkem jednoduše. Skříň zavírající se sama od sebe, která neustále skřípe a vrtí byla nápadná i mě. Proto jsem mladšího, Davídka, objevil rychle. Ale Domísek si našel úkryt skutečně mistrovsky. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Zase na laťkách (3. díl) I když se jednalo o poslední den týdne, pro nás byl první plnohodnotný. Budíček Lukáše a mne pozval mezi bdící kolem osmé. Byli jsme v posteli (každý ve své) jediní. Káťa se s klukama oddávala hraní už o hodinu dříve. Nasnídali jsme se, vystrojili a v půl deváté vyrazili okouknout bližší lyžařský areál. Skiareál Plešivec. události s kamarády a přáteli vynikající
17.02.2016 Abertamy soukromě - Vzhůru za sněhem (2. díl) Snídaně a přípravy probíhaly ve prostorově snížených podmínkách. Přeci jen, náš byt není na čtyři dospělé a dvě děcka konstruován. I přes stížené podmínky jsme vše zvládli, sbalili zásoby (v podstatě cokoliv z lednice), pobalili drobotinu (živou i neživou), popadli bagáž a vypravili se k autu. Lukáš velmi obratně zorganizoval kufr, abych se tam vešel i já a vyjeli jsme. Po 500ti metrech (možná ani to ne), auto zase zastavilo a nastal štelung. Video i audio aparaturu Lukáš nastavil k spokojenosti obou nejmladších pasažérů. Na rozdíl od předchozích přesunů jsem místo Blaníku poslouchal zvuk animáku (co to bylo netuším, ale utkvěla mi v hlavě věta "vypusťte mimino"). události s kamarády a přáteli vynikající
17.02.2016 Abertamy soukromě - Noc před horami (1. díl) Kdy jindy jet na hory kvůli lyžování, stavění sněhuláků a běžkování, nežli v době, kdy únor připomíná jaro? Nadšení z tradičního zimního společného týdne s Lukášem a jeho rodinou se malinko měnilo v obavy. To když teplota lednových dnů začala povážlivě stoupat a sníh člověk našel jen na internetu. Termín jsme měli ale vybraný, uvolnění z práce bylo dohodnuto. Nezbývalo tedy nic jiného, než doufat. V polovině února, na den přesně jako před šesti lety, nadešlo osudné setkání. Tentokrát jsme jeli brázdit sněhové pláně Krušných hor. události s kamarády a přáteli vynikající
28.01.2016 Veni Vidi Nevidí - Dneska ještě ne (4. díl) Už jsem se těšil na to, že v úterý budu shledán zcela zdravým a plast z mého oka bude vyjmut. Opět, jako pokaždé v tomto (zřejmě nekonečném) příběhu, jsem se zmýlil. Při pondělní kontrole jsem byl sice oproštěn od legislativních poplatků, ale vychutnal jsem si naplno čekání ve frontě. Čekárna mě přivítala s plně obsazenými židličkami. Litoval jsem, že jsem se nepřinutil vyrazit o hodinu dříve. Sice bych koukal do zavřených dveří, ale možná bych byl první na řadě. události s kamarády a přáteli vynikající
26.01.2016 Veni Vidi Nevidí - Jak jsem dostal kapky (3. díl) Noc byla více než klidná, bez mrknutí oka :) a bez bolestivých podnětů. Když se ozval budík, poslepu jsem jeho zvonění ukončil a přemlouval se k očnímu procitnutí. Přiznám se, z obavy vracející se bolesti při otevření očí, jsem pořád bloudil tmou. Tápání mi vydrželo několik minut a když se vzbudila i Lucka, podrobil jsem zrak testu. Přivřené, plně otevřené, zavřené, mžourající. Nic z toho nebolelo. Pln energie jsem vyskočil z postele a připravil snídani. Jelikož jsem se byl schopen orientovat se visuálně, nechtěl jsem po manželce ani automobilový, ani osobní doprovod (i když jsem jí k tomu musel několikrát přemlouvat). události s kamarády a přáteli vynikající
25.01.2016 Veni Vidi Nevidí - Jak jsem dostal čočku (2. díl) Noc jsem alespoň já přečkal v klidu a probral se bez bolesti. Tento stav vydržel jen velmi krátkou chvilku a po několika minutách od mého vzezření se dostavila ostrá bolest. Mastička a fáč nezabral. Protože další kontrola měla proběhnout během dnešních dopoledních hodin, nasnídali jsme se a připravovali na štreku. Z Lucky se stala opatrovnice křížená s asistenčním psem. Ne, že by na mě štěkala, právě naopak. Krom oblékání a podávání věcí mě vodila po bytě i mimo něj jako slepce. Vylezli jsme na světlo boží, které mi zůstalo naprosto utajeno a autem vyrazili do nemocnice. Naštěstí se přes noc další příděl bílé nadílky nekonal a tak nemusela řidička šmudlat kapotu. Já bych stejně nepomohl. Za mého vydatného skomírání projezdila Lucka okolí pavilónu číslo tři křížem krážem s úmyslem zaparkovat. Asfalt nebyl přeci jen tak prázdný, jako před osmi hodinami. Nakonec se povedlo a já byl vmanipulován do čekárny. události s kamarády a přáteli vynikající
24.01.2016 Veni Vidi Nevidí - Jak jsem se stal jednookým (1. díl) O účinnosti technik, které jsme ve čtvrtek zkoušeli, jsem se přesvědčil na vlastní kůži. Přesněji řečeno, na vlastní oko. Když jsem hrál špatného a útočil na 15ti letého (50 kilogramů žívé váhy) klučinu, projel mnou při provádění jeho techniky blesk. Důvodem bylo, že místo toho, aby umístil svou dlaň pod mou bradu, poslal mi omylem (aspoň to tvrdil) prst do pravého oka. Skácel jsem se na zem jako zralá švestka (hodně přerostlá). Jak přihlížející Dan, tak i bránící se Fanda shodně pronesli, že technika byla velmi účinná. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
15.01.2016 Jak jsem lítal nad střechami, aneb Ježíšek v lednu Možná je to hanba, možná to naopak někdo považuje za normální, ale vánoční stromek v našem obýváku stojí stále (snad do víkendu). Ať je to tak nebo tak, daleko ostudnější je, že i v tak pozdní lednovou dobu byly pod ním stále dárky. Ježíšek je tam nechal pro dva kluky, kterým to vzhledem k vytíženosti nemohl předat osobně. A protože Davídek s Domískem nebydlí od nás zrovna kousek a my za Prahu jižním směrem nevyjíždíme pravidelně, musely dárky vydržet pod stromkem až do minulého víkendu. Právě o něm jsme byli pozvání k Lukášovi a Kátě na víkendovou návštěvu. události s kamarády a přáteli vynikající
05.01.2016 Jak jsem pomáhal kout habaďůru Protože zbožňuji filmy o špiónech a hltám příběhy plné klamu, matení a zatajování, šanci stát se součástí velmi promyšleného spiknutí jsem s chutí přijal. S plánem uskutečnit velké narozeninové překvapení pro Mildu přišla jeho přítelkyně Jana. První informace o zamýšlené akci přišla během společenského večera. Během toho, kdy jsme byli s Luckou pozváni k Mildovi (na královskou hostinu), došlo při hovoru i na prosincovou premiéru Star Wars (naší srdcovou záležitost). Jelikož jsme oba hýřili chválou a nadšením, Jana ve mě identifikovala tajného spojence. V okamžiku, kdy zmizel Milda na toaletu, vyzradila mi plán. události s kamarády a přáteli vynikající
15.12.2015 Jak jsem šel ochutnat svařák Adventní čas, sníh nikde, neschopnost pořídit (hlavně vymyslet) dárky je stejná jako minulý rok, reklamní šílenství v jakékoliv elektronické, orální či tištěné podobě graduje. Tak přesně do této bezvýchodné a hodně depresivní situace vnesl světlo Zdenda, když mi nabídl společnou návštěvu Prahy (jejího centra). Cílem bylo nasát pozitivní vánoční atmosféru (ochutnat svařák a něco k zakousnutí) a získat inspiraci, v lepším případě i něco pořídit. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
27.11.2015 Abertamy 2015 - Putování Krušnohorskou krajinou (3. díl) A nadešel nám poslední plnohodnotný den v Abertamech. Mraky se konečně rozestoupily, déšť ustal a slunce zavládlo na obloze. Počasí jako stvořené pro výlet. S cílem pořádně unavit děti, aby večer nezlobily (přece jen, dospělých bylo méně), jsme zvolili osmikilometrovou štreku napříč Krušnohorskou krajinou. Atrakcí při zpáteční cestě byla navíc jízda mašinkou (klasická čugála, ale pro děti to bylo něco). Abychom si pojistili neustále svítící slunce, pláštěnky a deštníky jsme z batohů nevyndali. Hned po snídani se mateřská s doprovodem ve třech autech přemístila k vlakové zastávce Pernink. vojenské zážitky nehodnoceno
24.11.2015 Abertamy 2015 - Jak jsme hledali dům motýlí (2. díl) Nedělní ráno se obléklo do stejně zamračeného a deštivého kabátu, jako sobotní. Možná i do trochu nepříznivějšího. V žádném případě nás to ale neodradilo od plánovaného výletu. Zabalili jsme si tedy pláštěnky a vybavili se trochu teplejším oblečením. Čekala nás dvojnásobná cesta, než včerejší putování do Jáchymova. Jeli jsme do festivalových Karlových Varů. vojenské zážitky nehodnoceno
20.11.2015 Abertamy 2015 - Helmičky na hlavy (1. díl) Tradiční vojensko-rodinné setkání se díky státnímu svátku protáhlo skoro na týdenní sraz. Počasí nám sice moc nepřálo (není se čemu divit, když je téměř měsíc před Vánocemi), ale i tak jsme zažili spousta legrace a podnikli několik výletů. Večer nám krom jiného (čtěte dále) zpříjemňoval i produkt Unětického pivovaru. vojenské zážitky něco mezi
12.11.2015 Jak jsem byl součástí show Jednoho pondělního anebo čtvrtečního večera (to už si nepamatuji), při nekonečné snaze o zlepšení svého Ki se nás sensei Míra zeptal, jestli bychom se byli ochotni ukázat před veřejností. Jeho známý projevil zájem o krátkou ukázku. V mylné představě, že se jedná o dětský den, anebo den otevřených dveří v domově důchodců, jsem nadšeně souhlasil. Nebylo tomu tak. Oči mi otevřel až Dan. Prozradil mi, že jsme se nechali naverbovat na sportovně charitativní akci, pořádané u příležitosti vyhlášení judisty roku. Jedním slovem JudoShowCup. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.11.2015 Jak jsem byl s autem pro nálepku I to nejlepší, nejspolehlivější a nejkrásnější auto na světě se musí podle zákonů téhle republiky dojet ukázat jednou za dva roky před komisi. Poprvé v životě jsem měl na tuto zkoušku způsobilosti vypravit naše vozidlo (jakékoliv auto). Nevědom jakýchkoliv zásad a podmínek jsem Lucce slíbil, že si všechny informace seženu sám a v termínu červenou validní samolepku seženu. Konec platnosti začal klepat na dveře a já se začal pídit. soukromé příhody nehodnoceno
06.11.2015 Integrace M&M - A už jsou svoji (2. díl) V zapůjčené posteli se spalo jedna radost. Prodleva mezi zaujmutím horizontální polohy a spánkem byla v mém případě ve vteřinách a vzbudil mě až budík. Lehce jsme se zkulturnili a na devátou hodinu vyrazili do malé jídelny na snídani. Hned u vstupu se nás ujmula mladá sympatická slečna a vysvětlila nám, jak si máme počínat. Nijak se stravování nelišilo od jinde zavedených standardů. Ze zásobených stolů jsme si připravili snídani a usadili se k volnému stolu. Letmým pohledem jsme skoukli ostatní stolovníky. Už při prvním ohledání bylo jasné, že první denní jídlo bude zážitkem. události s kamarády a přáteli vynikající
04.11.2015 Integrace M&M - Odhalení všech pravd (1. díl) Zatímco jedni oznamují své rozhodnutí vstoupit do svazku manželského slavnostně a přímočaře, od Máry jsem se to dozvěděl stylem jemu vlastní. Po několika měsících bez jakéhokoliv kontaktu mi zavolal a zeptal se mě, co dělám dva měsíce před štědrým dnem. S malým tušením výjimečnosti jsem mu oznámil, že sice něco mám (Mildu), ale zavázal jsem se uvolnit v případě, že to bude nutné. Velmi zvolna z něj nakonec vylezlo, že se bude ženit a potřeboval by někoho, kdo by pořídil pár snímků (dle jeho slov "kdo by cvakal spoušť"). Jo a taky nemám jet na Kačerov, ale na Moravu, protože od dubna jsou skorobrňáci (o pár kilometrů). Samozřejmě jsem souhlasil. události s kamarády a přáteli vynikající
26.10.2015 Jak jsem byl chvilku akčním hrdinou Je tomu téměř rok, co od nás dostal odcházející kolega (a kamarád) voucher na střílení. K poděkování za ty dlouhé roky spolupráce jsme připojili i slib, že mu na akci budeme dělat společnost. Platnost dárkového kupónu byla rok, ale výběr vhodného termínu a rezervaci jsme honili na poslední chvíli. Sem tam internetovým éterem prolétla informace, že bychom se měli dohodnout, ale pořád byla spousta času. A tak se stalo, že z početné skupiny možných parťáků jsem Andreje doprovázel po střelnici jen já. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
13.10.2015 Jak jsem pil ze žirafy Sedíc na ..., no přesně tam, zabýval jsem se na mobil právě nainstalovanou komunikační aplikací. Procházel jsem nabízený seznam kontaktů a hledal oběť, které pošlu pozdrav. Mimo jiné můj zrak spočinul na příteli z vojny, kterého jsem celá léta neviděl. Naklofal jsem tedy vzkaz (postrádající jakýkoliv smyl) a odeslal. K mému překvapení se úsilí setkalo s úspěchem a Tomáš (zvaný "Taťka") odepsal. Kromě pozdravu mě informoval i o tom, že právě domlouvá sraz s dalším (a posledním) členem party "Stará vojna", Petrem (alias "Učitelem"). Zpráva přilétnuvší na můj mobil o pár dní později mě informovala, že setkání se bude odehrávat ve večerních středečních hodinách. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
05.10.2015 Jak jsme prožívali svatého Václava - Patronova pouť (2. díl) Snídaně se nijak nelišila od večeře, jen oknem pronikalo víc slunečního světla. Během ní se denní plán nadobro změnil a náš původní návrat domů autobusem pozbyl platnosti. Lukáš se zeptal synků, jestli by se nechtěli místo Příbramské pouti podívat na kolotoče v Praze (ty jsou samozřejmě lepší). Protože oba nadšeně souhlasili, bylo rozhodnuto, že odpoledne pojedeme všichni do Prahy a společně navštívíme Pražskou, svatováclavskou pouť (pro mě to byla premiéra). Před poledním grilováním jsme pobíhali po zahradě a s klukama pomáhali taťkovi doplnit zásobu pevného paliva. Také jsme se znovu dostali k imaginárnímu pořizování majetku. Hra se pro mě vyvinula ještě hrozivěji, než předchozí večer vypadalo. Téměř pravidlem se stalo odevzdání všech financí nabytých průchodem startu jako platba daně. Svou hotovost jsem počítal v desítkách, zatímco kluci šustili tisícími. Byl jsem nucen prodat pekárnu, vzdal jsem se celkem výhodné ulice a nakonec s hanbou prodal všechno, co se prodat dalo. Zisk jsem chtěl spravedlivě rozdělit mezi zbylé, ale můj úmysl se neuskutečnil. Hru jsme sbalili a bylo. události s kamarády a přáteli vynikající
05.10.2015 Jak jsme prožívali svatého Václava - Rajzování kolem Macochy (1. díl) O víkendu, který předcházel svátku našeho patrona (pro nevědomé svatého Václava), jsme měli poslední možnost tohoto roku si zašlapat. Pochod České státnosti byl nízkovzdálenostní marš pořádaný druhým rokem v krásné přírodě Moravského krasu. Startovalo se od Macochy (od, ne z ní) na dvacetikilometrový okruh. V původní sestavě nás mělo být pět, ale shoda nešťastných náhod nám nechala k dobru jen Lucku. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
25.09.2015 Jak jsem zničil botičky S koncem léta mizí z mých plánů i termíny vojenských pochodů. Naštěstí letos je stále na co se těšit. Vzhledem k tomu, že jsme tento rok s Lukášem rozšířili výběr, podnikli jsme tento víkend pochod prémiový. Náš předposlední letošní marš byl "Pochod po Československém opevnění". Organizátoři zvolili startovním místem malou obec Odolov, ležící poblíž Hronova. To, že se přímo ve vesnici nalézá věznice, jsme považovali za čirou náhodu. události s kamarády a přáteli vynikající
21.09.2015 Jak jsem pomáhal nejmenším Zaměstnavatel přišel s tím, že v rámci Dobrovolnického dne nabízí možnost svým zaměstnancům (tedy nám) zasloužit si páteční výplatu manuální prací. Nejdříve jsem nechal oznámení bez jediného povšimnutí. Až poté, co Maruška apelovala na naší lenost a schopnost být užitečný, jsem o tom začal uvažovat. Současně s brnknutím na naší ješitnost zaslala i jednu z mnoha nabídek, kde bychom mohli naší pomoc realizovat. Jednalo se o kojenecký ústav v Krči. historky z práce vynikající
20.09.2015 Dovolená po Ischitánsku - Trochu komplikovaný návrat domů (7. díl) Poprvé mě chození po pokoji vzbudilo kolem druhé hodiny ranní. Lucka, bílá jako stěna, mě při odchodu do koupelny informovala, že jí není moc dobře. Sice jsem vydal zamručení, jakožto převzetí, ale brzká ranní hodina můj organismus zase uspala. O pár hodin mě zvuk chodidel plácajících o dlážděnou podlahu probudil znovu. V šest. Barva mojí manželky byla o poznání bělejší než prve. To, že je jí hodně špatně mi nemusela ani oznamovat. Bylo to vidět. Vylezl jsem tedy zpod deky a začal trochu fungovat. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.09.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme ochutvánali pravou Italskou (6. díl) S pátkem přišel zase den kulturního vyžití. Po snídani (v normální, lidskou hodinu) nás Schiano Bus, s průvodkyní Bárou, odvezl na druhou stranu ostrova do oblasti Ischia Ponte. Krom malebných a historií poznamenaných uliček se na malém skalnatém ostrově, spojeného s pevninou jen malým můstkem, nalézá krásná středověká pevnost. Bohužel, podle prvního sdělení průvodkyně, nemá název hradu nic společného s hobitky a koncem světa. V Aragonském hradu jsem tedy po stopách hraničáře nepátral. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
16.09.2015 Proč bychom se báli, do Písecké Brány Náš středoškolsko-průmyslový kvartet obsahuje od pátku samé ženáče. Ve zmíněný den uzavřel Venca, poslední svobodný z party, manželství. Nebylo se čemu divit. Už mu (stejně jako nám) není osmnáct a s Laurou, jeho nastávající, již nějaký ten čásek žije. Krom radosti z velkého životního kroku Václava jsem se těšil na událost také z toho důvodu, že se naše parta zase sejde. Před obřadem samozřejmě proběhla rozlučka se svobodou. Ale to je věc přísně interní a tak se o detailech zmiňovat nebudu. Snad jen prozradím, že si Venca zahrál na sovu a na palubě luxusní limuzíny jsme navštívili hlavu státu. Ale víc ani slůvko :). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
30.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme objevovali ztracené město (5. díl) Když nám budík začal o čtvrté hodině ranní řvát, nevěřícně jsem na něho mžoural. To byla krutá daň za výlet do dávno zmizelého a znovu oživeného města Pompejí a výšlap na sopku Vesuv. Samozřejmě, že v tuto nelidskou hodinu (zvlášť, když je člověk na dovolené) je hodně těžké svou mysl přesvědčit, že kultura je fascinující a spánkový dluh se dožene, ale jako silný argument stačila ledová sprcha a rozsvítit. Na Lucku jsem musel trochu jemněji, ale také se nechala přemluvit. Nastal nám celodenní (jediný z dovolené) program. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
24.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme kroužili po ostrově (4. díl) U snídaně jsme místo klasického objednacího lístku na večeři objevili pozvánku na galavečeři (takový gala večer s večeří). Byli jsme napnuti, co nás čeká a abych s tím očekáváním nebojoval sám, zase jsem si narval břicho. Dopoledne nás nečekalo nic náročného, než se uvelebit na lehátka u bazénu a jednou za pět minut se dojít zchladit. I když naše těla pokrývala celkem nepřehlédnutelná vrstva hnědi a krému, pro jistotu jsme se ukrývali pod slunečníky. Nechtěli jsme podcenit Italské sluníčko (a dobře jsme udělali). příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
19.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme nedobrovolně drželi hladovku (2. díl) Prodělali jsme první noc a zjistili jsme, že spát při klimatizaci není až taková legrace, jak jsme si představovali. Bez ní to nešlo a s ní také ne. Buď se člověk převaloval mokrý jako hadr na podlahu, anebo pokojem neustále drnčela vzduchotechnika a musel se chránit před návalem chladu. Příjemné ale bylo, že po noci přišel den a s jeho začátkem se dostavila snídaně. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
19.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak Lucka v moři objevila pavouky (3. díl) Možná si myslíte, že bych se já mohl poučit a nenarvat se na snídani. Omyl. Nebylo tomu tak. Přes noc vyhládlo a vidina celodenního čekání na večeři bičovala mé odhodlání nacpat si na talíř další pečivo. Opět jsem opouštěl stůl s pocitem, že se musím už o východu roztrhnout. Ale jsme na dovolené. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
17.08.2015 Jizerská pětka Tradiční Slapské setkání si napočtvrté vyžádalo změnu a nekonalo se pod Prahou a ve stanech. Skalní členové se na konci minulého ročníku nechali slyšet (a já s tím souhlasil), že by akce zasluhovala obohacení. Výběr jiné lokality by mohl vlít novou krev zážitků do našich žil. A jak se domluvilo, tak se i stalo. Rozeslal jsem pozvánky, na webu vytvořil povídací téma a srpnová jízda začala žít. události s kamarády a přáteli vynikající
12.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme chtěli hotel (1. díl) S touhou po dovolené, kde se nebudeme kodrcat busem přes deset hodin do pokojíku na jedno přespání, jsme obraceli stránky katalogů cestovních společností. Rozhodli jsme se pro klidný, pohodlný a odpočinkový zájezd. A protože ruka zaměstnavatele byla po dlouhé době poněkud štědrá, mohli jsme s velkou radostí objednat letecký týdenní zájezd s polopenzí na Italský ostrov Ischia. Ruku mojí manželky vedl při objednání nejspíše šestý smysl a poručila si ještě klimatizaci (za všechno se platí) a pokoj s terasou. První srpnový týden jsme trávili ve společnosti slunce, moře a žádným pravidlem neřízených Italů. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
29.07.2015 CyriloMetodějoHusovské Jeseníky 2015 - Jak jsme se chladili (3. díl) Teplotní hodnoty nad ránem nevykazovaly žádné změny oproti dnům minulým a na slunci i mimo jeho paprsky bylo opět strašné vedro. Dle plánů jsme den věnovali chlazení těl a nenáročným (hlavně fyzicky) činnostem. Prvním bodem, kam nás Míra odvezl, byla národní přírodní památka, jeskyně Na Pomezí. Už když jsme se do kopce šourali dvackou, protože koloně vévodil motorový vláček vezoucí turisty a před námi popojížděly dva autobusy, jsme tušili, že o chladný domov krápníků bude zájem. Ale že se u kasy setkáme s půlkou Polska, to jsme nevěděli. události s kamarády a přáteli vynikající
28.07.2015 Jak jsem se pohyboval na hraně, aneb Legionářský marš Romane, doufám, že to čteš, protože s Vámi už nikdy nikam nepůjdu (promiň, ale musel jsem to napsat, když jsem to pod kopcem slíbil :)). Omlouvám se za netradiční začátek, jestli Vám nezapadal mezi ty ostatní, je to správné a nemusíte se tím rozptylovat. Začnu znovu a smysluplně. Z partyzánského výšlapu na kopec Polední, jejichž dvou ročníků jsem se já zúčastnil, se postupem času stala veřejná akce, totiž Legionářský marš. A o třetím ročníku této akce mě nejdříve informoval Lukáš a později Roman. vojenské zážitky vynikající
21.07.2015 CyriloMetodějoHusovské Jeseníky 2015 - Ani zámek ani hrad (2. díl) Na sobotu jsme naplánovali pořádnou dávku kultury. Hned po snídani (tentokrát naším autem) jsme vyrazili (třikrát mi to chcíplo hned v kempu) na jih, k hradu Sovinec. Byla to celkem zajímavá projížďka, protože já, zvyklý jen na padesátku po městě anebo rovnou dálnici, jsem se lopotil v serpentinách s vědomím, že mám zodpovědnost za tři dospělé. Míra mi tu a tam (na moji žádost) poradil se zefektivněním řízení a velmi společensky komentoval moje vodičské přehmaty. události s kamarády a přáteli vynikající
15.07.2015 CyriloMetodějoHusovské Jeseníky 2015 - Jak jsme šli navštívit (Pra)děda. (1. díl) Od Rakouského sápání se po skalách se Sandrou a Mírou uplynulo hodně času a my naplánovali další společnou akci. Tentokrát se jednalo o finančně šetrnější řešení, placené v domácí měně. Po jednom obědovém a jednom večerním (večeřovém) setkání padla volba na krásný a horský kraj, Jeseníky. Na světoznámém portále jsme vytvořili skupinu (už to nikdy neuděláme) a vymýšleli, jak čtyři dny (ještě, že máme toho Husa) strávíme. Na seznamu se ocitla kultura, příroda, technika, koupání, procházka a ochutnávka (jídla i pití). události s kamarády a přáteli dobrá práce
01.07.2015 Slepičí úlet, aneb jak jsem šlapal bez Lukáše S třetím ročníkem Prostějovského pochodu to ze začátku vypadalo v náš neprospěch. Lukáš totiž musel plnit služební povinnosti a termín pochodu se shodoval s termín jeho cvičení. Já jsem tedy akci zamítl, protože nadšenec, který chodí sám, rozhodně nejsem. Kalendář ale dlouho prázdný nezůstal. Dan, kterému jsem samozřejmě musel vyprávět naše utrpení při pochodu smrti, projevil o pochodovací akce zájem a po několika vyměněných mailech jsme se dohodli, že se na Moravu projít dojedeme. Dalším členem družstva byla Lucka, které se nechtělo být doma samotné. vojenské zážitky vynikající
26.06.2015 Off-site RB - Jak jsem měl téměř vítr ve vlasech (2. díl) Ráno se žádné brutality (překvapivě) neděly. Když jsem v devět prozřel, místností vládl klid a mír, i když čtyři páry očí už bloumaly po stěnách. Jediným spícím byl Pauky, ale ne na dlouho. Náš lehký hovor (během něj mi bylo oznámeno, že jsem nechrápal) a šmrdolení i jeho uvedlo mezi bdící. Začal nový den a spousta nových zážitků. historky z práce vynikající
23.06.2015 Off-site RB - Jak jsem byl u zrození Myšpulína (1. díl) Poprvé, od té doby co jsem se stal členem interního vývoje, přišlo oznámení o plánované (a milé) události. Mail psaný a odeslaný naším šéfem hovořil o možnosti týmového mimopracovního setkání za účelem utužování kolektivu a trávení jednoho dne nepočítačovými aktivitami. Akce byla označena slovem off-site a uskutečněna v rámci pracovního dne. Sportovní aktivity, občerstvení (pivko, raut a prasátko) a ubytování bude hrazeno ze zaměstnavatelovi peněženky (honosně řečeno budgetu). Moje radost i nadšení ostatních neznalo mezí. Středeční odpoledne už vládla v práci velmi volná nálada a řešilo se, kdo s kým bude ubytován, co si kdo přibalil a podobně. Ve tři čtvrtě na čtyři jsme nasedli do objednaného autobusu a vyrazili. historky z práce vynikající
22.06.2015 Jak jsme místo Pekelníka poslouchali vepře Na základě přání pár lidí a tajného hlasování (na webovkách) se uskutečnil třetí ročník víkendového pobytu v severočeských Sedmihorkách. Tradice nazvaná "Za zvířátky do ohrádky 2015" začínala v pátek a trvala až do neděle v sedmičlenném složení. Vše se tentokrát povedlo a já mohl svoje urvané chování předvést před manželkou. Ta jela konečně taky. události s kamarády a přáteli vynikající
12.06.2015 Jak jsem válčil u trojky - Hájíme hektolitry (3. díl) Cvičení se jako lusknutím prstů přehouplo do druhé poloviny. Z kluků se (krom některých jedinců - já vím, jsem asociál) vyklubala příjemná parta a pobyt nebyl tak frustrující. Navíc jsem náležitě využil každou možnost (nebylo jich zase tak moc) pobýt a pokecat se svou původní jednotkou. Naopak se tu a tam dostavil smutek z toho, že se blíží konec (nejsem já komplikovanej jedinec?). V kalendáři svítil poslední důležitý úkol letošního cvičení. Absolvovat dvacetihodinové strážení objektu ODOS (objekt důležitý pro obranu státu). Dle rozkazu se jednalo o sklad pohonných hmot. vojenské zážitky vynikající
11.06.2015 Jak jsem válčil u trojky - Střelba z čehokoliv na cokoliv (2. díl) Následující tři dny probíhala papírově, teoreticky, ale i prakticky příprava na boj. Náš nový řidič (můj jmenovec) nás pondělní dopoledne odvezl (nebo spíš násilně přemístil) na nedalekou pěchotní střelnici Plešivec. Protože popis chování vojáka s ostrou a cvičnou municí ve zbrani a bezpečnostní pravidla byla čtena již třikrát, nešlo začít ničím jiným. Znovu nám bylo čteno, že je potřeba samovolné ukončit střelbu při výskytu osob, zvířat a nízko letících cílů v prostoru střelnice. Vzhledem k poměru počtu terčů a počtu střílejících byla rota rozdělena na tři skupiny, které po prostoru rotovaly. vojenské zážitky vynikající
11.06.2015 Jak jsem válčil u trojky - Příprava a fasování (1. díl) Jednou z dlouho plánovaných a mnou netrpělivě očekávaných akcí bylo cvičení záloh. Vzhledem k tomu, že se mělo uskutečnit hned v prvním červnovém týdnu, jednalo se o jakýsi vstup do letní sezóny. Protože jsem měl už z dřívější doby potvrzeno, že se členové našeho giboního družstva sejdou (a to Radek putoval až z ostrova královny Alžběty) všichni, moc jsem se těšil. V pátek jsem naházel to nejpotřebnější (rozhodl jsem se nebrat blbosti) do batohu, oprášil maskáče a v sobotu ráno se dostavil do Dejvických kasáren. Hned, jakmile jsem zpozoroval známé tváře, opadly zbytky špatné nálady a smutku. Cvičení bude v té nejlepší sestavě. vojenské zážitky vynikající
26.05.2015 A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion Maminka Lucky, stejně jako její dcera, je velkou milovnicí koček v obecném slova smyslu. A protože tento rok, tento měsíc oslavila kulatiny (druhou pětadvacítku), dostala od svých blízkých dárek šitý na míru. Setkání s divokými kočkovitými šelmami z velmi malé vzdálenosti (na dotek). Lucka tam jela jako doprovod, já jsem byl pasován do role řidiče a fotografa. Vzhledem k tomu, že nikdo v okolí Prahy a středních Čech nechová na zahrádce geparda, rysa a ocelota, čekala nás cesta až do Brna, přesněji k chovatelům kočkovitých šelem do Radostic u Brna. události s kamarády a přáteli vynikající
13.05.2015 Jak jsme míjeli Adolfovi mosty - Před Brnem, za Brnem a skrz Brno (2. díl) Objednaná snídaně se podávala od půl sedmé, start byl v sedm. Tudíž jsme se po šesté nastřelili (Lukášům výraz) do maskáčů a utíkali se nadlábnout. Krmě byla dobrá a vydatná (ještě nám zbylo). Na hajzlících jsme se opět zkulturnili, nabrali výstroj a šli na start. Dvojice oranžových panáčků postávajících před dřevěným můstkem nám zapsala čas a my počali šlapat. události s kamarády a přáteli vynikající
13.05.2015 Jak jsme míjeli Adolfovi mosty - Brněnské toulky (1. díl) I když logičtější by bylo jít nejdříve na zahřátí kratší trasu a poté smrťák, termíny byly vypsány v opačném pořadí. Tudíž jsme na víkend měli s Lukášem přihlášku na krásnou čtyřicítku v okolí Brna. Oba jsme se těšili a vzájemně se ujišťovali, že to bude pohodička, nic náročného, klídek (ó, jak jsme se mýlili). Setkání a odjezd opisoval podobný scénář, jako při odjezdu do Vimperku. Před polednem dorazil Lukáš, dali jsme kafe, zkontrolovali jsme výbavu a vyjeli. události s kamarády a přáteli vynikající
13.05.2015 Dvojitý zásah, aneb hledáme mokro na stoupačce Velmi zažitá, téměř se neměnící ranní idylka, kdy si udělám čaj, v klidu posnídám a připravím se na pracovní nasazení, se v úterý změnila k nepoznání. Od mého probuzení nadcházejícím komplikacím nic nenasvědčovalo. Seděl jsem u hrnku s horkým obsahem, ukusoval jsem rohlík a koukal se z okna. Když tu najednou ticho prořízl domovní zvonek. Celkem překvapen jsem šel otevřít a kukátkem spatřil souseda nade mnou, Romana. Jeho výraz byl trochu utrápený a hned po pozdravu mi oznámil, že dvě patra pode mnou mají mokrý strop a já jsem patrně vytopil sousedy. A kolotoč začal. události s kamarády a přáteli vynikající
07.05.2015 Pankrácká hranice Nastalo nám jaro a jednou z prvních oslav konce zimy je pálení čarodějnic v poslední dubnový den. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neměl možnost se tohoto candrbálu zúčastnit, uvítal jsem aktivitu Jitky a Jindry, kteří nám navrhli, abychom se sešli na Pankráckém palouku a trochu si zajuchali. Asi bychom všechny, včetně sebe samých, překvapili, kdybychom odmítli. Stalo se. události s kamarády a přáteli dobrá práce
06.05.2015 Kamarád do deště, aneb šlapej dál - Já už prostě nemůžu (3. díl) I když druhé kontrolní místo se taktéž nalézalo na městském úřadu města Husinec, netrávili jsme odpočívací čas pod střechou na židlích, ale na pódiu hned vedle vchodu do úřadu. Nebyli jsme vyhnáni, zvolili jsme toto místo dobrovolně, protože vevnitř velmi intenzivně vládla odérová kombinace vlhkých hadrů a potu (jinak řečeno smrad jak ve vopičárně). Naštěstí kolem osmé ranní (tedy půl hodiny před naším příchodem) se konečně nebe umoudřilo a přestalo z něj pršet. Nafasovali jsme znovu čaj a energii, uvelebili se na prknech a spojili snídani s odpočinkem. Já vzal doplnění živin trochu jako likvidaci zásob a tak co se dalo sníst, jsem snědl. Kalorií jsem do sebe nasoukal jako bych měl přeplavat Atlantik. Přeskládali jsme výbavu, upravili výstroj (hlavně shrnuté fusekle) a po pětačtyřiceti minutách se vydali na poslední pouť. Teď už stačilo dojít jen po silnici do Vimperku. události s kamarády a přáteli vynikající
05.05.2015 Kamarád do deště, aneb šlapej dál - Vzpomínání na mistra Jana (2. díl) Náš příchod a absolvování prvního úseku bylo zaznamenáno v sále místního národního výboru. Na chvilku jsme se odstrojili z promočených věcí, nafasovali si teplý čaj, sušenky a pomeranč a posadili se. Nohy, ani jiné části těla mě zatím nebolely, ale ušli jsme zatím vzdálenost, kterou chodíme s Lukášem normálně. Lukáš zkoumal další trasu, já boty, které i přes mojí několikadenní snahu o opravu, vykazovali jisté opotřebení (šklebila se podrážka). Zatímco já jsem s obuví nic nesvedl a smutně koukal na šklebící se gumu s kusy chemoprénu, Lukáš oznámil, že má hotovo. Zhruba po dvaceti minutách jsme se oblékli a vyrazili do zapršené tmy. události s kamarády a přáteli vynikající
05.05.2015 Kamarád do deště, aneb šlapej dál - První třicítka (1. díl) Veden vlastním nerozumem, vidinou získání doposud nedržené medaile a touze po dokázání si něčeho sám sobě jsem potvrdil účast na druhém ročníku pochodu "Military death march" (cílem pochodu bylo uctění památky obětem pochodu smrti na konci války) v kategorii Extreme. Samozřejmě že nemohl chybět parťák Lukáš, který tuto strastiplnou cestu již jednou absolvoval a z jeho vyprávění mi nebylo dvakrát příjemně (celkem šel 75 kilometrů). Jak se start blížil, víc a víc mě naplňoval strach z vlastního selhání. události s kamarády a přáteli vynikající
28.04.2015 Jak jsme se stavili pro nějaký ten uran Pokaždé, když jedeme za Lukášem a míjíme nehostinnou a velmi zvrásněnou Příbramskou krajinu, zavzpomínám na svého kamaráda a bývalého kolegu Frantíka. A již hodně dlouho (že by to byly roky?) slibuji Lucce i Lukášově rodině, že se tam jednou můžeme stavit. No, v mém životě se poslední dobou velmi daří pořekadlu "slibem nezarmoutíš". Až tuto neděli, kdy jsme plánovali vzhledem ke krásnému počasí další výlet, jsme konečně navštívili TNP Vojna ležící v Lešeticích u Příbrami. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
19.04.2015 Jak jsme šli na jarní trh k Lobkowiczům Díky tomu, že máme v Kralupech spřízněnou rodinu (přes zálohy), neustále máme informace o dění v těchto krajích z první ruky. Nejaktuálnější událostí, na kterou jsme byli sezvání, byl "hrnčířské trhy", pořádané v nedaleké (a nám dobře známé) Nelahozevsi. Protože známe zámek pouze v zimním období (tradičně navštěvujeme adventní trhy), byli jsme zvědaví, jak vypadá památka za jarního rozpuku. Lucka se domluvila s Aničkou na setkání a vyrazili jsme. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
13.04.2015 Nymbursko - Mladoboleslavský trojboj Další víkend, další slibované pěkné počasí, další šance podniknout další výlet. My jsme ho, jak jinak, využili a vypravili se do okresu Nymburského, zavzpomínat na dobu dávno minulou (když naše babičky a prababičky hopsaly po rozkvetlých lučinách) a navštívili Skanzen v Přerově nad Labem. Vzhledem k tomu, že se místo nacházelo půlhodinu od našeho bydliště, v klidu jsme se nasnídali a vyrazili. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
08.04.2015 Bílé velikonoce - Jak jsme si pořizovali něco malého k zajíčkovi (2. díl) Od mala mám Lucka i já zažité přísloví, že na svátky velikonoční by měl každý dostat alespoň malý dárek. Důvodem je udržení venkovní čistoty (aby nebyl pokakán beránkem). My jsme to pojali (neplánovaně) trochu velkoryse a místo drobnosti si pořídili tříkrabicové vylepšení bytu. Už dlouho jsme totiž řešili, jak přeskládat balkon, aby nevytvářel dojem venkovního prostoru pro skladování bordelu, ale stal se hezkým a vzdušným doplňkem bytu. K tomu nám chyběla maličkost. Skříňka, kam bychom mohli odkládat balkonové (zahradní a stavební) propriety. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
06.04.2015 Bílé velikonoce - Hody hody Křivoklát (1. díl) S blížícím se hodovacím prodlouženým víkendem a konečně se probouzejícím teplem jsme se s Luckou rozhodli, že se vypravíme na výlet. Lucka pilně studovala nadcházející události uvedené na světové síti a přišla na to, že na středočeském Křivoklátu se odehrávají velikonoční trhy. V sobotu jsme tedy naskládali povinnou výletní výbavu do batůžku, nastartovali (naštěstí bez škrábání) auto, a vydali se za kulturou. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
10.03.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - A už je zase po sněhu - Pátek (5. díl) Nastal poslední den našeho pobytu na horách. Protože jsme čtvrtek přečkali bez lyžáků na nohách, chtěli jsme si ten krásně stísněný pocit z mačkaných chodidel ještě jednou ozkoušet a vypravili jsme se na sjezdovku. Ani dnes nám počasí zážitek nijak nekazilo, na rozdíl od šňůr lidí, které se táhlo notných pár metrů za turnikety. Nabili jsme si (no, Lukáš) permice na dvě hoďky a vzájemně se ubezpečovali, že fronty se za pár minut rozplynou. Bohužel, pravdu jsme neměli. Počet lyžařů začal po našem příchodu stagnovat a pro dvouminutovém sjezdu jsme čekali zhruba dvacet minut na vývoz na vrchol. události s kamarády a přáteli dobrá práce
04.03.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Po dvaceti letech na běžkách - Čtvrtek (4. díl) Po snídani jsme s Lukášem přemítali, jestli budem pokoušet sjezdovku i dnes, anebo si hodíme odpočinkový den. Je pravdou, že mé dříve narozené tělo neslo notnou dávku opotřebení a vidina toho, že budu znovu napínat stehenní svalstvo se mi moc nezamlouvala. Shodli jsme se tedy na tom, že sjezdaření odložíme na později (možná odpoledne, možná následující den). Co jsem ale zvolil jako sportovní alternativu (válet se by byla hanba), bylo běžkování s Káťou. Ta na hory jela s nadějí, že se alespoň jeden den vydá po bílé stopě a projede si okolí. A protože ve dvou se to lépe táhne, nabídl jsem se, že jí budu dělat doprovod a po dvou desetiletích se znovu postavím na to úzké a vachrlaté dřevo. Káťa to uvítala, Lukáš souhlasil (sám totiž tento druh dvoustopého zimního sportu odmítl provozovat) a začal pro kluky vymýšlet plán. události s kamarády a přáteli dobrá práce
01.03.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Z pádu do pádu - Středa (3. díl) Po absolvování repetice ranního rituálu (vstával jsem jako poslední, všichni na mě čekali se snídaní, Kapitán Amerika v bedně) jsme se shodli, že i dnešní větší část dne budeme trávit na sjezdovce. Když Davídek viděl, jak na sebe s tátou (každý sám na sebe) navlékáme lyžařské propriety, dušoval se, že dneska chce jít taky sjezdovat. Že ho to bavit bude a hned si cpal hlavu do přilby. V kombinaci s plyšovým pyžámkem s obrázkem paňáca vypadal neuvěřitelně odhodlaně. Káťa to však přešla s úsměvem. My, stejně jako včera, jsme se rozhodli nastoupit na svah bez hůlek (stejně to jen překáželo). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
25.02.2015 Rozeznívání strun s Jurajem Kolega Juraj, který zodpovídá neustále moje dotazy týkající se práce, programování a všeho možného přišel jednou na zádech s futrálem, jehož tvar prozrazoval vnitřek zaplněný hudebním nástrojem. Vzhledem k tomu, že většina vývojářů chodí s notebookem, malou taškou, anebo vůbec ničím, upoutal hned mojí pozornost. Vyměnili jsme si pár vzkazů (to aby šéf nezjistil, že komunikujeme nepracovně) a Juraj potvrdil moje tušení, že si zakoupil jeden s klasických strunných nástrojů, totiž kytaru. To mi samozřejmě nedalo a přišel jsem se svou troškou do mlýna a prozradil, že i já se pokouším provozovat hudební potěchu (zatím jen těla, na duši to nemá vliv) a zeptal jsem se ho, jestli se nechce někdy sejít a oddat se společnému brnkání. Juraj souhlasil. události s kamarády a přáteli vynikající
23.02.2015 Vida, aneb jak jsme spontánní Soukajíce do sebe snídani jsme pozorovali pořad o zajímavostech naší republiky a oba nás zaujala reportáž o nově otevřeném zábavném vědeckém parku v Brně, nazvaném prostě a jednoduše "Vida!". Kamera zabírala spousta zajímavých exponátů, na hostech bylo vidět nadšení a velikost centra nasvědčovalo tomu, že pár hodin se v jeho útrobách člověk zabaví. Koukli jsme s Luckou na sebe a pustili jsme se do hledání informací. Gúglí expert zjistil, že cesta tam trvá 120 minut, vstupné je 190 Kč za dospělého a v době prázdnin (do konce března) mají otevřeno i v neděli a to do šesté hodiny večerní. Zatímco já jsem si četl další podrobnosti, Lucka se nad mnou objevila oblečená a ukončila tím naše váhání nad tím, jestli do parku vyrazit. příběhy Lucíka a Jendy dobrá práce
20.02.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Jak jsem se trochu brutálně seznamoval - Úterý (2. díl) I přes zatažené žaluzie na oknech se do mého pokoje úzkými mezerami loudilo sluníčko. To mě přinutilo zvednou tělo z postele a jakmile jsem spatřil blankytně modrou a naprosto vymetenou oblohu, nabil jsem se energií. Zčlověčil jsem se a vylezl ze své komnaty. Samozřejmě jsem byl posledním spáčem. V obýváku již všichni naplno fungovali a na zemi kluci vytvořili malé staveniště. Na můj dotaz, co z toho vznikne mi oba bratři souhlasně odpověděli, že tank. události s kamarády a přáteli vynikající
19.02.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Hurá na lyže - Pondělí (1. díl) Když se mi Lukáš ozval (překvapivě po roce) a nabídl mi společný týden na horách, stejně jako pokaždé jsem to s radostí přijal. Oznámil mi, že tentokráte poputujeme za sněhem na jih naší republiky a ubytováni budeme na dohled od našich germánských sousedů. Cílová destinace pro byla na Šumavském Špičáku. Všechna pozitiva, jakými bylo například ubytování v apartmánu nedaleko sjezdovky za velmi slušnou cenu, areál s mnoha sjezdovkami a dalšími velmi pozitivními okolnostmi trochu kazila absence Lucky. Ta musela plnit své pracovní povinnosti a nemohla se zúčastnit. Odcestovat jsme měli tedy jen v pěti. události s kamarády a přáteli vynikající
17.02.2015 Jedna a půl hodiny pravdy Vzhledem k tomu, že naším denním chlebem je pohybovat prsty na klávesnici, rozhodli jsme se společně se Zdendou, že si trochu vylepšíme naše vzdělání a přihlásíme se na zkoušku ze základů Oracle. V našem plánování se hodně míhaly slova jako někdy, možná, jednou a podobně. Tedy až do té doby, než mi Zdenda oznámil, že si tuto zkoušku napsal jako roční cíl pro svého šéfa. Na jedné straně to mělo svou výhodu. Zkoušku (která nepatří mezi nejlevnější) nám uhradí zaměstnavatel, ale druhou stranou mince byl jasně definovaný termín, do kdy musíme s úspěšně složenou zkoušku doložit. Ale co, řekli jsme si, máme na to rok, času dost, nějak se to zvládne. historky z práce vynikající
29.12.2014 Ooooo Tannenbaum S příchozím vánočním časem jsme začali s Luckou řešit, jestli si konečně letos pojedeme prohlédnout zahraniční vánoční trhy. Několikrát jsem jí totiž vyprávěl o skvělé a pro mě nezapomenutelné vánoční atmosféře, kterou jsem okusil před mnoha lety ve Vídni. I když ve fázi plánování jsme se již několikrát (a nejen letos) nalézali, nikdy jsme to nedotáhli ke konci. Na začátku prosince jsme sháněli spolucestující a později (když se nikdo nepřihlásil) jsme hledali ten správný dopravní prostředek. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.12.2014 Jak jsme se Zdendou stříleli dle vlastního uvážení Míra, nežli odjel na svoje světové turné, nám se Zdendou věnoval dárkový voucher pro dvě osoby na střeleckou akci nazvanou „Armádní zbraně“. Balíček zahrnoval půl denní pobyt na (Vinařické střelnici s možností zastřílet si z různých palných zbraní. Jak název zážitku napovídal, do rukou nám budou svěřeny čistě položky armádních skladů. Aby voucher nepropadl, úlohy plánovače se zhostil Zdenda. Naplánoval, zařídil a zarezervoval termín. Náš velký střílecí den byl stanoven na neděli, 14. prosince. události s kamarády a přáteli vynikající
14.12.2014 Jak to vypadá, když vojáky zajímá cukr - Jak jsme autem předháněli vlak (4. díl) Nadešlo pondělní, pro většinu lidí i poslední, společné ráno. Ani na tento den si sluníčko cestu skrz mraky neprotlouklo a my se museli smířit s mračny a zataženou oblohou. Protože většina z nás (například kupodivu já) měla ještě divoké myšlenky z nedělního podzemí, bylo rozhodnuto, že se nebudou zkoumat žádné zapadlé prostory a úzké uličky. Podnikne se výlet otevřenou krajinou. A abychom neseděli pořád jen v autě, anebo nechodili pěšky, za dopravní prostředek byl zvolen vlak. vojenské zážitky nehodnoceno
08.12.2014 První prožití atmosféry vánoc - Jak jsme navštívili vánoční Žleby (2. díl) V neděli jsme taktéž cestovali mimo Prahu. Tentokrát nebyl naším cílem sever, ale východ. Lucka nám zařídila mimořádnou adventní prohlídku zámku Žleby. Vzhledem k tomu, že jsme měli rezervovaný konkrétní termín, vyrazili jsme z domova s dostatečnou časovou rezervou. Známe totiž naše cestování a moje odbočování vpravo, přestože slyším jiný příkaz. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
05.12.2014 První prožití atmosféry vánoc - Nelahozevské jarmakování (1. díl) Nastal nám poslední listopadový víkend a s ním i první adventní neděle. I když tento fakt signalizoval blížící se svátky klidu a míru, stejně tak platilo, že byl víkend a dva dny volna. Vzhledem k tomu, že Lucka má všechny dárky již koupené a já řeším Ježíškův seznam den (někdy i hodiny) před Štědrým dnem, netrávili jsme dny na zotavenou v okolních nákupních střediscích, ale vycestovali jsme z Prahy, nabrat poslední kulturní zážitky. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
20.11.2014 Jak jsme se od koňky, přes trolejbus dostali až na Hrad Už hodně dlouho jsme s Luckou plánovali návštěvu Strašnického Střešovického Muzea Dopravního podniku. Příležitostí bylo hodně, rozhodnutí méně, ale k odhodlání a uskutečnění zatím nedošlo. Až do slavného výročí Sametové revoluce, kdy jsme se neodebrali do centra házet vejce na zastupujícího říšského, teda pana prezidenta, ale odjeli jsme k vozovně Prahy 6, podívat se na historii eMHáDéčka. příběhy Lucíka a Jendy dobrá práce
18.11.2014 Jak to vypadá, když vojáky zajímá cukr - Jak jsem šel z tlustých do tenkých (3. díl) I když jsem už od pátku věděl špatnou skutečnost, že Lukáš pojede s rodinou domů už v neděli, padl na mě smutek až nedělní ráno při probuzení. Ne, že bych si nevěděl rady s dalšími dvěma dny trávenými bez jeho společnosti, ale ostatní tak nějak nemají pochopení pro naše magořiny. Naštěstí deprese odpadla, jakmile jsme se ocitli u snídaně. Protože mezi ukusováním rohlíku, házením míčku k fotbálkovému stolu a neustálým kontrolováním hrníčku s čajem, aby ho pobíhající děcka nezvrhla, nebyl čas na chmurné myšlení. vojenské zážitky nehodnoceno
12.11.2014 Jak to vypadá, když vojáky zajímá cukr - Bizon na mnoho způsobů (2. díl) I když tu a tam jsem z dálky slyšel dětské hlásky, spal jsem až do rána jako pařez. Až poté, co jsem otevřel oči, jsem zjistil, že z pokoje jsem jediný, kdo není na nohou. Celá rodinka byla vzhůru a oddávala se tomu nejdůležitějšímu – hrám pod taktovkou velkých Dé. Uvedl jsem svoje tělo do pohybu, promnul obličej a odebral se zkrášlit svůj zevnějšek. Oblečen, tentokrát již v zeleném, jsem následoval ostatní do společenské místnosti na snídani. vojenské zážitky nehodnoceno
09.11.2014 Jak to vypadá, když vojáky zajímá cukr - Jak jsem hledal Vnorovice (1. díl) Léto skončilo, nastal podzim a s padajícím listím a vánočními výzdobami v obchoďácích nadešel i čas tradičního rodino-vojenského setkání členů aktivních záloh. Martin našel pro operaci „Šumava“ krásný, velký a odlehlý mlýn nedaleko Dačic. Pokud se Vám nezdá, že Šumavské hvozdy se nenalézají v jižních Čechách, nezdá se Vám to správně. Účast přislíbilo velké množství členů, bohužel Lucka se pro svou nemoc zúčastnit nemohla. vojenské zážitky vynikající
14.10.2014 Výroční dovolená - Jak nám dělali šoupací balkon (4. díl) Konečně nastal ten kýžený okamžik, kdy si necháme proměnit nehezký panelákový balkon v zasklenou venkovní místnost. Dle sděleného harmonogramu jsme byli přichystáni a z postelí se vydrápali velmi brzy. Místo montérů se nám ale pod okny producírovali jen školáčci jdoucí do lavic. Asi minutu před avízovaným nejzazším termínem se rozezvonil telefon a ze sluchátka mě chlapský hlas informoval o tom, že zácpa (kdo by jí v pondělí a ještě k tomu prvního září čekal) nedává možnost projet Prahu pod plynem a tak se start musí o trochu odložit. Zpoždění nakonec nebylo nikterak velké (asi půl hoďky). příběhy Lucíka a Jendy dobrá práce
14.10.2014 Výroční dovolená - Jak jsme zkrášlovali pokoj (3. díl) Během úterního dopoledne jsme se snažili nabrat síly, které jsme museli vydat během pondělního maratonu. Neoddávali jsme se tedy ničemu násilnému, jako je uklízení, brutální vyvařování, ale pohodlně jsme se usídlili na gauči a k snídani, přes svačinu a oběd se kochali sledováním filmů. Moje milá žena hodnotila u každého snímku prvních dvacet minut, protože po něm zcela bez výčitek usnula. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
14.10.2014 Výroční dovolená - Návštěva Kutné Hory (2. díl) I když já jsem v Kutné Hoře několikrát byl, z památek si pokaždé vybavím pouze gotickou Báru, a když mi někdo připomene Kostnici, duchapřítomně kývám. My jsme vzali poznávání tohoto města s větším detailem, opatřili si plánek historického centra a každý bod, který byl na mapce, jsme se snažili projít. Samozřejmě se nám to povedlo pouze částečně, ale i tak jsme si udělali hezkou procházku. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
14.10.2014 Výroční dovolená - Jak jsme se stali znovu pojízdní (1. díl) Protože jsme si letos již několikrát dovolenou užili, ale na výplatních páskách nebyla kolonka volna nulová, museli jsme vymyslet nějaký finančně nenáročný, čtrnácti denní plán. To se sice lehko řekne, ale hůře se to vymyslí, protože ať děláte, co děláte, pořád se z Vás sypou peníze. To se nám nechtělo, ale na druhou stranu jsme nechtěli dva týdny jen tak proflákat sezením a jedením doma. Nakonec jsme si určili styčné body a milníky a ostatní řešili za pochodu a velmi dynamicky. příběhy Lucíka a Jendy dobrá práce
25.09.2014 Jak jsme byli (zase) na Sucháči a relaxovali Na lyžařském víkendu se jen tak mimochodem Lukáš probíral internetem, přihlášen wi-fi pana domácího, a narazil na zajímavou informaci. Náš starý dobrý Sucháč byl po důkladném požáru kompletně rekonstruován a nabízí od roku 2012 možnost ubytování a nabízí relaxační pobyty. Slovo dalo slovo a my jsme se po pětiminutovém prohlížení ceníku a fotek dohodli, že naše drahé protějšky do těchto končin vyvezeme. události s kamarády a přáteli dobrá práce
05.09.2014 Jak jsme se loučili s Mírou Léto nám pomalu končí a já jsem si dovolil znovu sezvat další (třetí) ročník Slapského setkání. Někteří pozvaní odpověděli kladně, někteří se omluvili a někteří nechali svou přítomnost zahalenou tajemstvím. I když hodně z pozvaných muselo plnit své rodičovské povinnosti (prostě fotrovatíme), sešlo se nás k mé velké radosti dost. I když jedna reklama přišla s heslem, že důvod se vždycky najde, já jsem díky rozhodnutí Míry nemusel dlouho přemýšlet, v jakém duchu se letošní chlapská jízda ponese. Rozloučení s člověkem, kterého nějaký ten pátek (pár let) neuvidíme, si žádá býti velké. události s kamarády a přáteli něco mezi
05.09.2014 Jak jsme si jen tak odskočili pod Sněžku Ani jsme nepočítali s tím, že naší vysokohorskou výbavičku letos ještě užijeme. Ale díky Martinovi se příležitost naskytla a my mohli znovu prošlápnout pohorky a provětrat gaťky (bohužel hůlky zůstaly i nadále v kumbále). V Martinově hlavě vyrostla, při plánování jeho volného času, myšlenka, podniknout pěší procházku. Protože Středočeská oblast se mu nezdála býti atraktivní, cílovou destinací zvolil Krkonoše. Nám tuto alternativu nabídl také a my jí rádi přijali. události s kamarády a přáteli dobrá práce
29.07.2014 Jak jsme se pokoušeli býti Alpinisté - Přišel čas loučení (úterý) (7. díl) Po snídani jsme nasoukali již sbalené zavazadla do auta a to znovu sedlo na tlumiče. Nějak nebylo znát, že místo třech tašek jídla vezeme jednu poloprázdnou. Zřejmě se všechna ta váha přemístila do svalů, které jsme za ten týden nabrali. Rozloučili jsme se s paní domácí a odjeli směr Německo. události s kamarády a přáteli vynikající
29.07.2014 Jak jsme se pokoušeli býti Alpinisté - Trocha té kultury (pondělí) (6. díl) U snídaně, která se nesla ve stejném složení (nemám na mysli osoby) jako včera, jsme se kolegiálně rozhodli, že dnešní den nevěnujeme dalšímu fyzicky namáhavému výstupu, ale prohlédneme si okolí pohodlně a v klidu. Po posnídaňovém rituálu (samozřejmě se zamknutím) jsme se sešli u auta. Tedy ne přesně u auta. Potkali jsme se u dětského hřiště a zkoumali další obyvatele (němé) této farmy. Hned vedle skluzavek se pásla kráva, pískoviště obývala koza a v oplocené bedně poskakoval králík. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
29.07.2014 Jak jsme se pokoušeli býti Alpinisté - Kolečko kolem jezírka (neděle, 9 a půl km) (5. díl) V rámci noclehu jsme měli k dispozici také snídani. S myšlenkou na to, jakou jsme obdrželi večeři, jsme seběhli do společensko-kulturně jídelny a posadili se k volnému stolu, na kterém byly přichystány čtyři sady příborů. Bystrými zraky jsme objevili džus, košík s ovocem, ošatku s pečivem, jogurty a lupínky. Za chvilku dorazila paní domácí, my si objednali pití a ona za chvilku s ním donesla ještě salámovo-sýrový talíř(ek) a marmeládu s máslem. Popřáli jsme si dobré chuti a pustili se do toho. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
29.07.2014 Jak jsme se pokoušeli býti Alpinisté - Tam kde voda hučí (sobota, 17 km) (4. díl) Po budíku, ke kterému čím dál víc rostla naše nenávist, jsme současně balili, snídali i uklízeli. To poslední jsme nikterak nepřeháněli, protože když jsme se dozvěděli, že poplatek za úklid je 29 Euro, dali jsme šanci majiteli si ty peníze vydělat. V autě se tak znovu objevily zavazadla, způsobující lehkou zatíženost (když jsme se na sedadla posadili ještě my, mezera mezi kolem a blatníkem byla pár centimetrů). Vyrazili jsme na západ. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
22.07.2014 Svatba po námořnicku Už je tomu tak. Jitka se rozhodla vyměnit si (spolu s prstýnky) své ano s Jindrou. My s Luckou jsme dostali na tohle vyměňování také pozvání a mohli být tak přímými svědky zrodu dalšího manželství. Obřad se odehrával v pátek odpoledne, stejně jako oslava. Na rozdíl od klasických radovánek byla tahle laděna do námořnických barev a zvyků. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
22.07.2014 Jak jsme se pokoušeli býti Alpinisté - Prší, prší (pátek, 6 km) (3. díl) I přes naše velké a odhodlané nechtění se počasí vyklubalo podle předpovědi. Mlha se linula údolím, o přítomnosti vysokých skal v okolí nebylo jediného důkazu a z nebes se neustále snášela deštivá sprška. Zřejmě bylo rozhodnuto, abychom poznali i nehostinnou stránku této krajiny. I když plán byl původně jiný a my měli opět trávit celý den pochodováním, provedli jsme přeplánování a program pátečního dne změnili. Místo přírody jsme poznávali kulturu. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
22.07.2014 Jak jsme se pokoušeli býti Alpinisté - Lezeme za medvídky (čtvrtek, 12 km) (2. díl) Ve čtvrtek ráno jsme se s dobrou náladou setkali v kuchyni a posnídali. Na dnešní den jsme si vylosovali lehkou a nenáročnou turistickou trasu (okružní) nazvanou Medvědí soutěska (pro gurmány Bärenschützeklamn). Protože okolí našeho ubytování bylo sice moc hezké, ale o turistické atrakce byla nouze (když pominu horu tyčící se přímo před balkonem), museli jsme se k procházce přesunout autem. To mělo odhadem trvat asi půl hodiny, ale protáhlo se skoro na hodinu. Míra totiž opět projížděl tak krásnou krajinou, že nezvěčnit to by byl hřích. U malebného údolí jsme dokonce vyskákali z auta všichni. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
07.07.2014 Jak jsme se pokoušeli býti Alpinisté - Schönbrünn, Gusswerk (1. díl) Celý příběh o tom, jak jsme šplhali po skalách, tyčících se nad krásnými jezery a poznávali nádhery Rakouské krajiny, začal pozváním na večeři od Sandry a Míry. Po vynikajícím jídle, skvělém dezertu a u dobrého pití nám Míra ukázal několik fotografií Alpské krajiny a položil záludnou otázku: "Nechtěli byste se tam jet podívat?". V tu chvíli se spustili kola příprav. První fázi, ve které se měla najít zajímavá místa a možnosti ubytování (finančně i topograficky přijatelné), jsem jaksi prospal (no, Míra to definoval přesněji). Jen díky Mírovi, Sandře a Lucce, kteří brouzdali internetem a hledali střechu nad hlavou k pronajmutí (Míra založil Gůglí skupinu s hýbající se hlavičkou), jsem mohl později spočinout v teple mezi čtyřmi stěnami. události s kamarády a přáteli dobrá práce
26.06.2014 Ahoj, rád Tě vidím podruhé Míra, jehož čas se v této republice pomalu zkracuje (ne, neodlétá na jinou planetu, jen chce poznat, jak se jí bez příborů a spí na stromech) se jednou v kuchyňce optal, jestli nemáme nějaký víkend čas. Mohli bychom prý vyrazit kempovat. Nápad se samozřejmě ujal s velkými ovacemi. A protože Sedmihorky jsou kempem osvědčeným, nebylo potřeba dlouho vybírat, kde se bude volno trávit. události s kamarády a přáteli vynikající
26.06.2014 Jak jsme s Luckou zavítali na bitevní pole Akce, prezentující bojovou techniku jakýchkoliv letopočtů, jsem mnoho nenavštívil. S klidným srdcem můžu říci, že jich je méně, než prstů na jedné ruce. O víkendu jsem si ale tuto smutnou statistiku trochu vylepšil díky nápadu mé ženy. Nacházeli jsme se na návštěvě u Lucčiny maminky a nedaleko odtamtud se odehrávala Bahna 2014. Když procházela oblastní novinky a zřela informaci o možném kulturním rozptýlení, nabídla mi, že bychom se tam mohli podívat. Já, člověk milující vůni střelného prachu (kecám, ale přišlo mi, že se to sem hodí), souhlasil. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
10.06.2014 Vzhůru na ostrov za královnou a oběma Vilíky. - Jak jsme si užili pravé Londýnské počasí (3. díl) Vstávání jsem v neděli nepokazil. Každopádně to nic neměnilo na tom, že se nám z postele vůbec nechtělo a zažívali jsme malý únavový syndrom. Z pelechu nás ale vypudila vyhlídka na pokračování v poznávání Londýna. Vzhledem k tomu, že se jedná o celkem rozlehlé a mnohohlavé (obyvatel je tam jako u nás v republice) metropole, pouhý den (asi ani týden) nestačí k tomu, pozastavit se nad jeho krásami. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
30.05.2014 Vzhůru na ostrov za královnou a oběma Vilíky. - Shakespeare ve všech pádech (2. díl) Když cestujete do krajů, kde si musíte přeřídit hodinky kvůli časovému posunu, lehko se Vám stane, že budete vstávat nadvakrát. Přesně tak se to stalo i mě. Naštěstí má Lucka takový pozorovací talent, že i rozespalá je schopna určit nesrovnalosti na chronometru. Po chvilce přesvědčování mě poslala zpět do postele a já mohl vstát až napodruhé. Snídaně se odehrála ve stejném stravovacím zařízení, jako večeře (a následující den tomu nebude jinak). Co se ale neopakovalo oproti předchozímu večeru, byl zmatek. Ten byl ještě daleko intenzivnější. Někteří členové výpravy nepochopili, že spojka NEBO znamená výběr jedné z možností. Pohled na bojující obsluhy kantýny s rozzuřenou Češkou byl tristní. V autobuse jsme se sešli hned na první pokus, proběhly počty a po úspěšné shodě výsledku s předpokladem jsme vyrazili několik kilometrů (vlastně mílí) za Londýn na středověký hrad Warwick. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
27.05.2014 Jak měly záložky kulatiny 111. strážní rota aktivních záloh existuje již deset let. Abychom společně oslavili její narozeniny, uspořádali kluci setkání. Jak jinak, v rámci zachování vojenské atmosféry a bojové připravenosti, místem uskutečnění byl hangár bývalého vojenského prostoru Milovice. Prostor, kde za studené války odpočívaly rakety s nukleárním překvapením, se změnil v centrum zábavy a vzpomínání (ne, nejednalo se o happy day nákupního střediska). vojenské zážitky nehodnoceno
20.05.2014 Vzhůru na ostrov za královnou a oběma Vilíky. - Jak jsem poprvé v životě jezdil vlevo (1. díl) Konečně se přiblížil dlouho očekávaný den naší cesty mimo kontinent. Přípravy a plánování jídla, finančních potřeb a výstroje a výzbroje odsýpaly velmi rychle. Koneckonců jsme v tom již trochu kovaní a necestujeme poprvé. Ve středu jsme zalehávali s vědomím, že ráno stačí napěchovat do kufru jen hygienu a obsah lednice. Zatímco já jsem několik minut po zhasnutí vytuhl, Lucka prožívala cestovatelskou horečku. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.05.2014 Hledání psíků v okolí Prahy Zdenda s Míšou v poslední době propadli kulturně-sportovní zábavě zvané Geocaching. Pro zcela nezasvěcené se to pokusím ozřejmit vlastními slovy (a budu se svým výkladem na hony vzdálen skutečnosti). Hledání kešek je skvělá motivace, jak nesedět doma a přitom nechodit venku nazdařbůh. Na mapě si najdete místa (blízká anebo vzdálenější od Vašeho gauče) a vydáte se k tomu místu s tím, že úmyslem je nalézt ukrytou krabičku. V ní je mimo jiné třebas papír, na který se zvěčníte a doma si můžete místo označit, jako navštívené. Pokud to nechápete, anebo Vám to nepřijde nikterak zajímavé, asi rovnou zavřete okno prohlížeče (ať nebolí Vás hlOva). události s kamarády a přáteli vynikající
05.05.2014 Leť draku, leť Jak tomu snad bývá pokaždé, když máme v úmyslu vyhnout se kolonám mířících z Prahy, i letos se nám nepodařilo opustit brány pracoviště ve stanovenou hodinu (tedy ne všem - Jiřík to dokázal). Z původní třetí se posunul čas odjezdu na patnáct minut před čtvrtou. Nebylo to samozřejmě chtěné. Platí ale, že koho chleba jíš, toho hodiny dodržuj. události s kamarády a přáteli vynikající
04.05.2014 Narozeninová party v Českém Rohanu I když si vůbec nezasloužil, i Zdendu dohonila zlá osoba s cejchem třicítky a nelítostně ho poznamenala svou značkou. Tento mezník přechodu mladickosti v produktivní věk Zdenda oslavil veřejně. Já byl poctěn pozváním a mohl se tak zapíjení zúčastnit. Oslava se odehrávala v městě koní – Kladrubech. Když mi Zdenda vyprávěl o stádech koní prohánějících se v obrovských ohradách kousek od jejich chaty, nenapadlo mě, že toto místo je domovem známého (jak komu, že) a slavného koňského rodu Starokladrubáků. události s kamarády a přáteli vynikající
29.04.2014 Víkend plný sportu a adrenalinu Na páteční až nedělní interval jsem byl pozván k Lucce domů. Protože moje drahá choť (to je pane slovo) slavila v neděli narozeniny, vyzbrojil jsem se na cestu ještě medovníkem, kytkou a bagetou (tu ne k narozeninám, ale sobě, abych náhodou neumřel hlady). Hodinová cesta uběhla jako voda a já se před pátou ocitl na Hořovickém nádraží. Tam už na mě čekala Lucka. Prozradila mi, že dnešní možný večerní plán je zúčastnit se místního rallye. Že prožiju většinu víkendu v zajetí sportu a zážitků jsem ještě netušil. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.04.2014 Romanovo dekorování Souhra náhod tomu dala, že jsme se s manželkou mohli zúčastnit společenského setkání dobrovolných záchranných sborů. Zprvu jsem pozvání na tuto akci sabotoval nezájmem (považoval jsem jí za ples) a na oznámení a apel, aby se zájemci přihlásili o volné lístky, nereagoval. Nikdy bych netušil, že den před candrbálem budu škemrat jako malé dítě, jestli by někde ještě dva lupínky nebyly. vojenské zážitky dobrá práce
16.04.2014 První šlapání dva-čtrnáct Poprvé v téhle sezóně jsem si dřepnul na sedlo, uchopil řídítka a našlapal společně s Mírou a Zdendou nějaký ten kilometr. Kdy, kam a kolik bylo předmětem několika dohadů a stání (v kuchyňce). Celé to vyplynulo z návrhu strávit někde společný víkend. Míra měl tehdy volno a já jsem byl slaměný vdovec. Přes víkendové stanování, víkendový pobyt v Kladrubech a celodenní pochod jsme se dopracovali až k tomu, že se prostě pojedeme v sobotu projet do oblasti Krčského lesa. Navíc žabky v televizi dlouho poukazovali na hezké počasí. události s kamarády a přáteli vynikající
25.03.2014 Pár souvětí díků za web Nechtěl bych Vás tímto počinem naštvat, že jsem upravil stránky a rvu to úplně všude, ale považuji za vhodné a slušné, abych alespoň takto poděkoval všem lidem, kteří mi s touto proměnnou pomohli. Krom dalšího totiž postrádám grafické cítění, kreativnost a smysl pro detaily. Podle toho taky minulé webovky vypadaly. informace o webu nehodnoceno
01.02.2014 Jak jsme si konečně splnili sněžné radovánky Po dlouhých dvou letech se Lukášovi a mě konečně poštěstilo užít si sněhu s dřevíčky na nohou. Všechno (díky bezchybné plánovací schopnosti Lukášově) klaplo a my jsme podnikli o víkendu výlet do Šumavského Zadova (známého také jako Churáňov). Ženy a děti jsme nechali doma, což nebylo sice gentlemanské, ale po návratu jsme zjistili, že nikterak nespolečenské a naše manželky se dobře bavily. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
24.01.2014 Jak se bitva odehrála, kterak nikdo nečekal Výprava na vrchol Polední, nedaleko Polských hranic s jasným úmyslem pokořit zimní podmínky a přenocovat zde, nabrala v průběhu trochu jiný směr. Troufám si ale říci, že nikdo ze členů skupiny této změny nelituje. Namísto toho, abychom mrzli ve strašných (pro zhýčkaného Pražáka, jako jsem já) podmínkách jsme prožili večer ve společnosti tepla krbu, sucha a výborného moravského vína. vojenské zážitky nehodnoceno
18.01.2014 Jak jsme se „skoro“ rozdvojili a stihli ženitbu i kolaudaci Pozvání od kamaráda na kolaudaci se neodmítá. Stejně tak je slušnost přijít popřát příteli k jeho životnímu kroku - svatbě. Jak to ale udělat, když probíhají obě tyto události ve stejný den, ale 400 kilometrů od sebe? Jednoduše, prostě se to musí umět naplánovat (a pak se tiše modlit, aby to klaplo). události s kamarády a přáteli něco mezi
16.12.2013 Aby vůbec něco vzniklo - Aby vůbec něco vzniklo – díl první (1. díl) Když jsem se podíval na datum vzniku posledního článku, s hrůzou jsem zjistil, že je to více jak měsíc, kdy jsem vykazoval nějakou pisatelskou činnost. Na jedné straně nechci přijít o Vaši přízeň a návštěvnost kvůli tomu, že není co číst, na druhou stranu se chci velkým obloukem vyhnout psaní krátkých, nicneříkajících zpráv, hodnotou se blížících některým FB příspěvkům. Nemůžu říci, že prosinec přinesl málo událostí. Zkusím tedy vánoční zážitky alespoň trochu shrnout. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.12.2013 Aby vůbec něco vzniklo - Aby vůbec něco vzniklo – díl druhý (2. díl)

Výlet za svařákem

Jeden středeční večer (jsem rád, že nejsem jediný, kdo si nic nepamatuje) jsme uskutečnili skupinovou (Vendy, Míra, Zdenda a my) návštěvu vánočních trhů na Staroměstském náměstí. Pod rozsvíceným stromem s různými (většinou horkými) nápoji (já se svařákem) jsme debatovali o přípravách na vánoce. Já jsem poprvé v životě ochutnal Trdelník. Dobrý to počin. Lucka si klasicky přinesla domů ozdobu. I když koledy byly slyšet pomálu (odsud by se měly učit nákupní střediska), vánoční nálada cítit byla.
příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.12.2013 Aby vůbec něco vzniklo - Aby vůbec něco vzniklo – díl třetí (3. díl)

Lehká výplň před a mezi svátky

Jen v kostce (spíš v bodech – přeci jen tyhle stránky nejsou 3D) shrnu, jaké soukromé akce jsem podnikl ještě před příchodem Štědrovečerní večeře. Kromě již zmíněné údržby auta jsem navštívil transfúzní stanici na Karlově náměstí, kde jsem odevzdal svých obvyklých 450 ml, zúčastnil se jednoho vánočního večírku (klubu přátel násilí) a pomohl mamce utratit všechny peníze za zeleninu na salát. Na druhém vánočním večírku – aktivních záloh – jsem se zdržel daleko méně, než jsem očekával. Trochu jsem se bál, že se zase vypracuji pod obraz, ale vzhledem k tomu, že bohužel nepřišel jeden člověk, nestalo se tak.
příběhy Lucíka a Jendy vynikající
22.11.2013 Jak nikdo nevěděl, co mi bylo Nadešel pátek, začátek našeho společného víkendu, ve kterém jsme měli naplánovaný mimo jiných aktivit též dlouho očekávanou akci „se Zdendou za písničkou“ a několik měsíců dopředu dohodnutý výlet do Nelahozevsi – podívat se na trhy. Všechno to zkazilo cosi, co na mě skočilo, ale nikdo nebyl schopen určit, co že to vlastně bylo. Bylo to ale hodně otravně. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
25.10.2013 Putování krásami Krušných hor, aneb Expedice Abertamy 2013 Díky prodlouženému víkendu jsme měli možnost užít si každoroční vojenské rodinné setkání o den déle. I když se jednalo o druhý ročník pořádaný v Abertamech, pro mě měla tahle akce premiéru. Samozřejmě jsem věděl, že o zábavu nebude nouze a lidí tam bude dost, ale Martin, který mi volal asi týden před termínem, mi doslova vyrazil dech informací, že se počítá s osmi dospělými muži. Nebyl daleko od pravdy a my naplnili skoro celý dům. Další skvělou zprávou bylo oznámení Lucky, že si na pondělí vezme dovolenou (neřešte, proč si někdo na státní svátek musí brát dovču) a my tak nebudeme muset ukončit pobyt v neděli večer. vojenské zážitky nehodnoceno
29.09.2013 Jak jsme potkali Karla Poslední volný den po dlouhém odpočinku jsme využili pro mě novým a zatím neokušeným zážitkem. Zdenda s Míšou nám navrhli, jestli se nechceme jet podívat na Karlštejnské vinobraní. Vzhledem k tomu, že jsem na těchto zemědělských (a trochu alkoholických) slavnostech nikdy nebyl a burčáček jsem pil coby student druhého ročníku střední školy, nadšeně jsem souhlasil. A manželka (k mému údivu) taky. Bez očekávání jsem večer před odjezdem ještě zavolal Mírovi, jestli se nechytnou. události s kamarády a přáteli vynikající
21.09.2013 Jak jsem byl členem elitní skupiny Odpověděl jsem na další volání své vlasti a do krutých podmínek Doupovských hor odjel plnit svou vojenskou povinnost. Na týden jsem se stal střelcem a vydal se napospas rukám vyšších hodností a velitelů. vojenské zážitky vynikající
13.09.2013 První cesta manželů Protože se každá správná svatba neobejde bez cestovatelského potvrzení, aby byl utužen vztah (a někdy i zamakáno na potomstvu), ani my jsme to neudělali jinak. Protože nejsme zastánci nákladných a dlouhých pobytů v tropech nebo různých orientálních krajin, rozhodli jsme se strávit týden v městě, které jsme navštívili nedávno. Během našeho západočeského putování nám učarovali Františkovi Lázně, líbánky se budou odehrávat tedy tam. Zakoupili jsme si lázeňský pobyt a hodlali si to maximálně užít. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
31.08.2013 Vzhůru mezi kroužkované Jak velká většina z Vás určitě ví (posílal jsem tuhle informaci na všechny světové strany), rozhodl jsem se, že dobrovolně vstoupím do svazku manželského s Luckou. Všechny nutnosti a požadavky byly v našem předsvatebním dokumentu odškrtány, vdavky proběhly a mě nezbývá nic jiného, než se s Vámi podělit o těch pár posledních dní svobody a zážitky z velkého životního kroku. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
24.08.2013 Přímo neuvěřitelný den Je úplně normální, že máte domluvenou na víkend nějakou akci a pár dní pře jejím konáním to někdo zruší, anebo dostanete mail či SMS, že dotyčný nemůže dorazit. Taky se mi stává, že mě nezávisle po sobě nabídne pár lidí společnou aktivitu na tentýž den. Ale málokdy (alespoň mě) si sednou hned tři akce v jeden den. A to se mi stalo právě teď v sobotu. události s kamarády a přáteli vynikající
16.08.2013 Mezi třemi ženskými Následujících 14 dní budu doma chřadnout jakožto (ještě ne plnohodnotný) slaměný vdovec. Z truchlení a útrap mě vysvobodil Zdenda, který mě nabídl možnost trávit s ním a Míšou víkend pod stanem v kempu Sedmihorky, nacházející se v Českém ráji. Já samozřejmě rád přikývl a v pátek ráno dorazil s polní výbavou. Na vojenský batoh tkvící na mých zádech si začínají kolegové celkem zvykat, i když komentování zatím zcela neutichlo. Plán nebyl sice pevně daný, ale věděl jsem, že určitě nebudu litovat. A nemýlil jsem se. události s kamarády a přáteli vynikající
09.08.2013 Sbohem a šáteček (panáček) Jednou z velkých a nejdůležitějších předsvatebních událostí muže je rozlučka se svobodou. Ani já jsem bez této akce nemohl vstoupit do stavu ženatých a proto jsem poprosil Mildu, aby mi ji pomohl zorganizovat. Seznam chtěných pozvaných byl znám celkem brzo (i když se ještě, a to bylo pouze k dobru, mírně rozrostl). Trochu jsme se potrápili s místem a datem konání. Ono skloubit požadavky 13ti lidí není nikterak jednoduchá záležitost. Každopádně se to povedlo a v pátek devátého jsme se měli setkat na Slapech. události s kamarády a přáteli něco mezi
26.07.2013 Komáří svatba v Mlékojedech Po obědě jsme navštívili nedaleký obchodní řetězec a pořídili pár drobotin k jídlu a pití. Výsledek se nám jen taktak vměstnal do papírové přepravky (velikosti necek) a igelitové tašky, které pomalu, ale jistě povolovaly ucha. Takto obtěžkaní jsme znovu dorazili do práce a nemusím asi vykládat, že jsme budili u kolemjdoucích nemalou pozornost (doufám, že ti dva kravaťáci ve výtahu nebyly z bordu). Na našem patře jsme pak vyvolali zklamání u spolupracovníků, že donesené laskominy a alkohol není pro ně. Střídali jsme se v práci a hlídkování a nakonec se přeci jen dočkali konce pracovní doby. události s kamarády a přáteli vynikající
09.07.2013 Slyším D, píšu T – intermezzo Když jsem psal první řádky tohoto příběhu, myslel jsem si, že to bude hodně dlouhý román se spoustou pokračování. Ale musím uznat, že jsem se hodně mýlil a díky tomu, že nejsem na organizaci sám (já vlastně na organizaci vůbec nějak nejsem), mihne se kolem mne jen pramálo informací. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
01.07.2013 Přes sever k západu Podnikli jsme další část našeho poznávání krás České republiky. Tentokrát jsme začínali severem republiky a z hořejška se postupně prokousali až na západ. Na plánu se nám objevilo cca 30 míst, které jsme nakonec zkrouhli na sedmnáct. Jednalo se o města a místní a přírodní památky. Počasí jsme si dopředu objednali, aktualizovali (naprosto neúspěšně) navigaci, vytiskli a popsali mapy a připravili seznam toho, co nesmíme doma zapomenout. V nedělní večer jsme se zabalili (poctivě podle seznamu) a v očekávání usnuli. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
29.06.2013 Zas medaile. Tentokrát s vylepšením skóre Nebudu se opakovat. Další pochod s Lukášem, další obdržený kov. Vzdálenost (i další měření podle Endomondo) 30,32 kilometrů, celkový čas 4:40:10, celkem spáleno 2870 kcal. Místo pochodu – Prostějov. Nebyl to pochod za obnovu oděvního průmyslu, byl to marš na počest velitelů 22. výsadkové brigády (ty drsňáci s červeným baretem). vojenské zážitky nehodnoceno
22.06.2013 Narozeniny velkých – malých bratří Není tomu poprvé a pevně věřím v to, že ani naposled, kdy budu popisovat událost spjatou s bratry Dominikem a Davidem, syny Kátinými a Lukášovými. Už zase slavili narozeniny (není to tím, že je slaví vícekrát do roka, ale tím, že to strašně utíká) a my jsme byli pozváni na oslavu. Tentokrát jsme necestovali do Sedlečka (tam už nepojedeme za Káťou a Lukášem nikdy), ale na novou adresu, kde se nachází jejich (a myslím tím jejich) dům. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.06.2013 Jak jsem šlapal (pokoušel se) jinou ligu Venku se nám udělalo hezky, sluníčko vybízí k exteriérovým aktivitám a kolo mi smutně visí na balkoně. Tahle kombinace přímo volá k tomu podniknout cyklovýlet a splnit si bobříka spokojenosti tím, že nebudu v neděli polehávat doma u televize. S novou posádkou Martin – Dan jsme naplánovali společné šlapání. I když jsem tušil, že se nebude jednat o pohodové ježdění a kochání se krajinkou (Dan jezdí pravidelně do práce na kole a Martin má páru na rozdávání), nevěděl jsem, že se hlásím do naprosto jiné ligy. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
03.06.2013 Jak jsme zachraňovali rodinného příslušníka Přívaly vody, které se v minulých dnech valily z nebes, neunikly nikomu, ale na každého to mělo jiný dopad. Bohužel v mnohých případech změnila voda životy lidí k nepoznání. U někoho se to projevilo jen tím, že každý den sušil deštník, někdo přišel o střechu nad hlavou, anebo hůře život. Mému taťkovi zamezila Vltava návrat z chaty zpátky domů a do sklepa pravidelně zasílala várky vody. Klesající venkovní teplota a nulové zásoby topných prostředků uvedly šance k usušení mokrých věcí k nule a pravidelně stoupající voda (po hodině) přinutila otce ji odčerpávat naboso (prý bylo jedno, jestli tam půjde v mokrých botách, anebo bez ničeho). příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
16.05.2013 Proč a na koho se míchá těsto na Slovensku? Díky minulé návštěvě Slovenského městečka Svinná jsem si rozšířil obzory v zeměpise Slovenské republiky a na lednici se mi objevilo pár nových magnetek. Rok se sešel s rokem a znovu jsme se ocitli před Yarovou programovou nabídkou čtvrtého ročníku akce „Prase ve Svinné“. Letošním lákadlem byl pro nás Svinský pájntból. Nikdo z nás však netušil, o co se jedná a Yarův škodolibý úsměv prozrazoval jen to, že se nebude jednat o to, co si myslíme, že by to mohlo být. události s kamarády a přáteli vynikající
11.05.2013 Dobrý den, medaili sem Metálů, vyznamenání a stužek není na vojákově hrudi nikdy dost (hlavně na té mojí). A protože jsem bojácný na to, abych dostával kovy za službu vlasti, záchranu spolubojovníka, prokázanou odvahu pod těžkou palbou, anebo za službu v délce deseti let, jedinou možností, jak si vysloužit nějaké to ocenění je pochodovat. Nepočítám darování krve, které je na hodně dlouho. S Lukášem jsme se přihlásili na třetí ročník vojenského pochodu na Moravě a krom bolavých nohou se těšili na certifikátem doloženou medaili a společný pokec. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
03.05.2013 Slyším D, píšu T – žádost o ruku Jednoho krásného dne (bylo to na Valentýna) jsem se rozhodl, že Lucka je tou pravou a nebudu dále rozmýšlet, zda je ten správný čas, aby se stala mojí paní. A protože mě toto rozhodnutí hodně chytlo, začal jsem hned v prvních minutách po něm plánovat. Na papír jsem si napsal tři hesla. Datum – prstýnek – místo. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
29.04.2013 Slyším D, píšu T – úvod Ať už to někdo ví, tuší, anebo to bude pro něj naprostá novinka, sdělím to do širého světa. Rozhodl jsem se, že změním svůj stav a opustím řady svobodných. Velice si vážím Vašich názorů, ale berte to prosím jako fakt a nekomentujte to (jako většina lidí) negativními výroky. Když si koupíte nové kalhoty a někdo Vám pořád říká, že jste to dělat neměli, taky nebudete úplně happy. Ale proč vlastně tohle povídání? Svatební obřad je vlastně konec (jasně, je to i začátek) dlouhé šňůry zařizování, příprav a zjišťování. A já jsem si říkal, že se o tyto zážitky s Vámi podělím a vytvořím seriál o tom, jak se tvoří svatba. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
17.04.2013 Enyky-Benyky-BeNeLux Když jsme s Luckou procházeli katalogy nabídek poznávacích zájezdů, shodli jsme se na tom, že bychom mohli navštívit místa, o kterých toho víme vskutku pramálo, v podstatě nic. Sice nejsme kdovíjak zcestovalí, ale i když jsme nikdy nebyli v Londýně, člověk má potuchu o tom, že je tam nějaký most, nějaké obří hodiny a kromě černých taxíků tam lidi cestují ve dvou patrech. Ale o zemích Beneluxu jsme toho dali dohromady opravdu málo. Tulipány, dřeváky, mlýn, rovina (a samozřejmě tráva). Ale to je tak všechno. Navzájem si na tuto nabídku kývli a těšili se na polovinu dubna, kdy jsme měli odcestovat. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
12.04.2013 Škola v nepřírodě Dostal jsem šanci znovu se sejít se svými spolubojovníky z roty Aktivních záloh a neoficiálně se prezentovat před dětmi, které se nacházely na škole v přírodě. Pozvání jsem dostal od Martina, který zde vystupoval již i jako učitel – krotitel. Místo určení byly Skryje u Berounky. Všechno klaplo, s ničím jiným se mi to nekrylo a tak jsem na sebe navlékl mundůr a vyrazil. vojenské zážitky nehodnoceno
30.03.2013 Od vzpomínání ke žralokům Při cestování po eskalátorech pokukuju po plakátech umístěných na zdech a zjišťuju, jestli mi neuniká nějaká zajímavá výstava, nový román pro ženské pokolení, anebo výrobek zaručeně nabízející vysokou kvalitu za nízkou cenu. A protože postávání na jezdících schodech patří k mé každodenní činnosti, mám přehled dost detailní. V poslední době mi padla do oka nabídka cestování pod mořskou hladinou nazvaná „Mořský svět“. Shoda náhod dala příležitost k tomu, abychom si stejné výstavy všimla i Lucka a my měli možnost se rozhodnout, že bychom se mohli mrknout, jak žijí rybky v našich končinách nevyskytující se. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
08.03.2013 Jak jsem se učil vyhánět čertíka ze skleničky Že jsem neznalý v oblasti vína, to jsem věděl. Ale k zjištění, že jsem naprostý outsider, mě přivedla až návštěva vinného sklípku v Šatově. Jako jeden ze členů osmihlavé skupiny, tvořené pracovním týmem, jsem prožil nádherný víkend mezi lahvemi (a s lahvemi) a zjistil, že vinařství je neuvěřitelná a moc krásná věda. události s kamarády a přáteli vynikající
16.02.2013 Cihlu k cihle, postavit třeba zeď Tento víkend jsme si s Lukášem vyměnili role. Ne, skutečně nejsme tací blázni a nepřihlásili jsme se do soutěže krátkodobé poskytnutí svých drahých poloviček někomu jinému. Prohodili jsme se ve vztahu brigádník – zaměstnavatel. Lukáš totiž z plných sil zkrášluje nové rodinné obydlí a poprosil mne, jestli bych mu nepomohl se stropem. Po dlouhé době jsem tak měl možnost znovu v rukách třímat krásu sádrokartonu. události s kamarády a přáteli vynikající
10.02.2013 Výkop po sedmé I když změny nemám moc rád a nesu je většinou s notnou dávkou remcání (tedy větší než normálně), občas přijde chvíle, kdy naopak za změnu bojuji a dělám pro ni hodně. Jak jste si možná všimli, velká změna přišla na těchto stránkách. I když to většinu z Vás nebude asi zajímat, považuji za slušnost touto cestou poděkovat všem osobám, kteří mě s redesignem pomohli. informace o webu vynikající
18.01.2013 Ležení na bílé peřine Po hodně dlouhé době se mi povedlo udělat si čas a zúčastnit se neofiko akce záložáků. Tentokrát se nejednalo o pouhé přežití v zimních podmínkách, ale celá operace měla trochu politický podtext. Zapojeni jsme byli do otázky Česko – Polského problému na Frýdecko-Místecku. Protože historie není můj silný obor a nerad bych tady šířil fámy a nepravdy, odkáži Vás na kompetentnější zdroje. Důležitá je osoba generála Josefa Šnejdárka, jeho role v sedmidenní válce, pomníček věnovaný generálově památce a vandalství spáchané právě na tomto pomníčku. vojenské zážitky nehodnoceno
31.12.2012 Vítání nových 365 dnů Když něco končí, něco nového určitě začíná. Někdy se na začátek těšíme, někdy nás děsí. Jindy chceme, aby konec nikdy nenastal. Co každopádně vždy pomůže proti smutku z konce, a znásobí radost z příchodu něčeho nového, je prožít tento zlom s kamarády. A přesně to jsme udělali my s Luckou na Silvestra. Spojili jsme se s již prověřenou dvojicí Jitka – Jindra. A stálo to za to. Na posledním společném pivku (a to už je hodně dlouhá doba) jsme se s Jindrou shodli na tom, že loňský Silvestr byl pro nás přínosný, akční a rozhodně ne nudný. Domluvili jsme se, že ho zopakujeme. události s kamarády a přáteli vynikající
19.12.2012 Jak jsme hájili čest našeho stolu Abychom si připomněli, jak rychle a stále stárneme, rozhodli jsme se s Mildou uspořádat na naše narozeniny oslavu. Akci jsme pojali jako pořádní chlapi a svolali jsme svoje kamarády, abychom společně čelili výzvě o nejúspěšnější tým jedné pípy. události s kamarády a přáteli vynikající
07.12.2012 Flákání se, válení a jiné bohulibé činnosti Tento rok se po dlouhé době kalendář zželel nás pracujících a vánoční svátky umístil tak, aby se nekryly s dny pracovního klidu (Děkujeme). Vyšlo to tak pěkně, že na celý týden pobytu doma, stačily pouze tři dny dovolené. Dovedete si asi představit, jakou dobu by musel strávit mimo zaměstnání, pokud mu zbývalo vybrat 13 dní. Řeknu Vám to velice přesně. Hodně dlouhou dobu. Já jsem byl zrovna jedním z takových. A tak jsem šel naposledy do práce sedmého prosince a znovu si píchl hodiny o čtyři týdny poté. Taktéž sedmého, tentokráte ledna. A co jsem za tu dobu zažil a udělal? události s kamarády a přáteli nehodnoceno
23.10.2012 Jak mě zlobil zoubek – část druhá S největším sebezapřením, které jsem kdy v sobě našel, jsem odcestoval po úterním obědě (a vyčištění zubů) znovu k paní doktorce. Protože zub už nebolel a po jakýchkoliv potížích nebylo ani památky, pohrával jsem si s myšlenkou, že bych pod kleště prostě nedorazil. Ale jsem přeci chlap a chlap musí něco vydržet. Dorazil jsem na trhání. soukromé příhody vynikající
20.10.2012 Honba za vysněným oceněním Lukáš pokaždé, když zapomenu na útrapy a strasti pochodu, přijde s novou výzvou a novým cílem. O minulé třicítce už jsem neměl ani potuchy, když přišel od Lukáše návrh, že bychom se mohli zúčastnit dalšího pochodu. Vylíčil mi to, jako pohodovou procházku v oblasti Jihlavska kde v cíli obdržíme krom pamětního papíru i medaili. A protože není nic krásnějšího, než mít uniformu posetou stužkami a vyznamenáními, kývl jsem. Až poté se zmínil o tom, že se nejedná o klasickou třicítku, ale do cíle budeme muset ještě o deset kilometrů protáhnout krok. události s kamarády a přáteli vynikající
19.10.2012 Jak mě zlobil zoubek – část první Konečně to přišlo. Zmoudřel jsem. Ptáte-li se, jak jsem na to přišel a co mě o tomto faktu přesvědčilo, je to tím, že se mi začal klubat zub moudrosti. Klubal se tak intenzivně, že zvolil špatný směr klubání a začal mi dělat v puse zle a vytvořil mi zánět. Jakožto chlap jsem tento fakt ignoroval a léčil to hraním her. No, moc to nefungovalo. soukromé příhody vynikající
15.09.2012 Kultura ve dne v noci Když jsme s Luckou přemýšleli o tom, jak vyplníme sobotní volno, ani jednomu se nechtělo jen tak lenošit a polehávat doma a nic nedělat. Vzali jsme tedy mapu a zkoumali okolí Prahy, zda-li se zde nenachází něco kulturního, co jsme ještě neviděli a nenavštívili. A vida, stačilo zabrousit pouhých 12 kilometrů za Prahu. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.08.2012 Na Mácháči nejen kvůli koupání Po dlouhé době jsme si s Lukášovou rodinou udělali společný víkend. A nebyl to jen tak obyčejný víkend. Byl totiž prodloužený. V práci jsem oznámil, že se nezúčastním pátečního pracovního nasazení (což bylo velmi dobře přijato, že prý jsem tam toho zkazil už dost) a ve čtvrtek jsme odjeli (po shromáždění u nás) do chatek v kempu u Máchova jezera, abychom zde kempovali. Pro mě to bylo něčím novým, protože na „Mácháči“ jsem ostudu ještě nedělal. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
10.08.2012 Chlapská, Slapská, jízda Velké věci se prý rodí v bolestech a problémech. Není tomu vždycky pravda. Důkazem toho je vymyšlení, naplánování a uskutečnění první pánské jízdy pod barvami pracovního týmu. Původní záměr zajet v pár lidech někam na víkend se rozrostl (a díky za to) na osmičlennou válečnou výpravu. události s kamarády a přáteli vynikající
28.07.2012 Zahradní slavnost, aneb naši znají Mildu. Moje drahá mamka oslavila na konci července krásných osmnáct let :D. Napadlo jí, že by toto významné životní jubileum nemělo zůstat neoslaveno a proto se rozhodla uspořádat malou, soukromou, chatovou oslavu. Nebyla to však jediná významná událost. Barunka, naše jezevčicí slečna, s námi bydlí už krásných šestnáct let. Z mnoha pozvaných se bohužel mohlo dostavit pouze několik, ale nic to neubralo na skvělé zábavě. Velkým překvapením dne byl pan vedoucí, který na poslední chvíli potvrdil svou přítomnost a dostavil se také. z rodinné kroniky dobrá práce
01.07.2012 Tisícovka na spodní Moravě Od neděle do neděle, od prvního do osmého, z kempu do kempu, od města k městu jsme se rozhodli procestovat krásy jižní Moravy a blízkého okolí. Jen ta 1000 neznačí automobil české Škodovky, ale počet ujetých kilometrů, které to putování nakonec dalo. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
09.06.2012 Tři dny v mokrém pekle Po několika letech se konečně poštěstilo a já jsem mohl na jeden týden obléci uniformu a stát se vojákem. Vybaven moderní velkou polní a několika dalšími prvky armády jsem dopochodoval v sobotních ranních hodinách před Karlínská kasárna a přiřadil se do zeleného chumlu. Po dlouhé době tak mám znovu možnost okusit, jaké to je být na vojenském cvičení. vojenské zážitky vynikající
02.06.2012 Exkurze po uličkách Prahy Abych utužil své jezdecké umění a hlavně trochu si zlepšil fyzičku, rozhlásil jsem mezi kolegy, známými a přáteli, že bych rád jezdil na kole v něčí společnosti. Setkal jsem s bručením, ale i s nabídkami společného šlapání. Jedním z těch, kteří mi nadšeně přislíbili společné cestování na kole, byl kolega Zdeněk. Předběžně jsme se dohodli na sobotu s tím, že si tak lehce prošlápneme pedály, prostě žádná divočina. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
27.05.2012 Na Kokořín je cesta, jako žádná ze sta (Já vím, že v té písničce je zmiňovaný jiný hrad, ale to snad tolik neva, ne?) V neděli jsme podnikli trojčlennou výpravu (i když původně měla být čtyřčlenná) do Kokořínského kraje. Hlavním organizátorem a plánovačem byl Milda. Doporučil nám kokořínské pokličky a samotný hrad Kokořín. Sraz již klasicky u nás. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
18.05.2012 Když si sednu po roce do sedla Nemám zřejmě jízdní kolo (bicykl) ze stejných důvodů, jako většina lidí, ale proto, aby při přestavbách překáželo a na balkoně se stalo jedním z obtížně manipulovatelných prvků. Zatímco ostatní nadšenci nemotorového jednostopého dopravního prostředku mají za tuto sezónu sta kilometrů, mě na tachometru nepřibyl tento rok ani metr. A proto, když mi Lukáš nabídl, že bychom to mohli změnit a provětrat galusky, jsem to nadšeně přivítal. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.05.2012 Plnou parou na východ Bez nějakého dlouhého úvodu se pustím rovnou do popisu akce, na kterou jsme dlouho čekali a ještě déle se těšili. Jednalo se o třetí pokračování (pro mě druhé) akce prasení ve Svinné. Tým byl malinko pozměněn, i když jak minulý, tak i tento rok jsme jeli ve sestavě Milda, Jiřík, David a já. Ve čtvrtek jsme (k našemu velkému překvapení dle plánu) zvedli kotvy z práce a nalodili se do Davidova „pašíka“. Ten nabral rychlost a směr k našim východním sousedům (s krátkou pauzou u občerstvovacího řetězce, kde jsem byl tak trochu přehlédnut). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
27.04.2012 Když Lukáš kouzlí se sádrošem A je to. Konečně finalizace. Proběhla (a myslím, že velmi úspěšně) poslední fáze přestavby bytu. Po cca roční odmlce jsme se s Lukášem pustili do ložnice. Vlastně, abych to uvedl na pravou míru. Přestavba spací místnosti byl původní odhad, ale nějak se nám při plánování z toho vyklubala i úprava předsíně a pokoje. A tentokrát jsem si hodně vymýšlel. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
23.04.2012 Když se na věc podívá profík Mou nepozorností a shodou nepříznivých náhod se stalo, že se mi octl, po metrovém pádu, foťák na zemi. Nebylo by to tak hrozné, kdyby časová prodleva mezi stavem metr nad zemí a stavem na zemi, nebyl pár milisekund. Vzhledem k tomu, že je fotografický aparát (v tomto případě zrcadlovka) tvořen drobnými mechanismy a malinkými věcičkami, byla zde velká pravděpodobnost, že se něco porouchá. soukromé příhody nehodnoceno
21.04.2012 Grilování nanečisto Přemýšlel jsem o tom, jestli je dobré zvolit v nadpisu článku znovu slovo grilování, když stejný základ se objevil v předchozím článku. Ale když účelem páteční akce byla tepelná úprava masa pod širým nebem, jinak to nazvat prostě nejde. Tentokrát se jednalo o mini skupinu z našeho pracovního týmu, která byla pozvána k Davidovi na zahradu (i do baráku, abych byl přesný). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
14.04.2012 Jak jsme zkoumali vnitřek sebe sama Abychom prohloubili naše kulturní zážitky a rozšířili si vědní rozsah, rozhodli jsme se, že navštívíme výstavu The human body, která se v těchto dnech koná v areálu Holešovického výstaviště. Posbíral jsem několik informací o tom, jak při objednání a následné návštěvě postupovat, ale nic z toho nás nepřipravilo na to, co na nás u bran do expozice čekalo. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
06.04.2012 Bohužel jen plánované první grilování Dle kalendáře už je nějakou dobu jaro. A protože k jaru patří pobyt mimo budovu, zahradní hrátky a grilování, dostal jsem pozvání k Lukášovi na první jarní grilování. Putoval jsem jako slaměný vdovec, protože Lucka byla v pracovním víkendovém procesu. Páteční odpoledne uteklo jako voda, nastal konec šichty, takže zbývalo jen píchnout si (kartičkou – aby náhodou nedošlo k omylu, že nám zaměstnavatel poskytuje i jiné služby) a vyrazit na cestu. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
31.03.2012 Cestou necestou za Jiříkem Dlouho, předlouho nám trvalo domluvit se na návštěvě Jiříkova nového bydlení. Nabídek a pozvání bylo mnoho, ale hledání společného termínu, kdy budeme společně oplývat volným časem, zdálo se býti neřešitelným problémem. Ale protože jsme šikovní (šikovnost byla v tomto případu přímo úměrná zamítnutým pozváním), datum jsme nakonec našli a v sobotu dopoledne jsme vyrazili autem na východ Prahy, kde se rozkládá městečko Kamenice. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
29.03.2012 Volej (skoro) zdarma Protože jsem se chystal do práce dorazit dříve, než normálně chodím, nedostal jsem se doma k aktivitě zvané snídání. Stejně tak jsem si nestihl připravit svačinu na cvičení. A protože kupovat si jídlo v místním bufetu se mi moc nechtělo (hlavně z finančních důvodů), rozhodl jsem se, že navštívím ještě InterSpar a pořídím si něco k snědku. Byla to velká chyba. Probíhala tam totiž prodejní akce a obyvatelé celého Pankráce se jí nejspíše právě účastnili. Tolik oleje nekonfigurovalo snad ani při konfliktu v Perském zálivu. soukromé příhody nehodnoceno
16.03.2012 On s tím mobilem nedá pokoj Po půl roce jsem se zase pěkně zapotil. Můj telefon totiž nebyl daleko od toho, aby se stal nefunkčním těžítkem (a že já s tím mám bohaté zkušenosti). V páteční odpoledne mě napadla spásná myšlenka, že si něco málo nainstaluju do mobilu a budu se tak těšit skvělé aplikaci. Jenže ouha, dopadlo to trochu jinak. soukromé příhody nehodnoceno
04.03.2012 Rychlá a nemilosrdná debordelizace, aneb máme zase místo Již nějakou dobu se potýkáme s nedostačujícím (vlastně už tam žádné nebylo) místem v kumbále na chodbě a skříni v předsíni. K nedělnímu činu nás dohnala jednak nutnost umístit jisté drobnosti do již zmiňovaného kumbálu a hlavně plánovaná třetí etapa přestavby, která operuje se skříní, aktuálně nabitou ne zrovna potřebnými věcmi. A protože po každé povinnosti přichází zábava, mělo by to platit i obráceně. V sobotu byla zábava, takže v neděli hurá do povinností. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
03.03.2012 Mezi brněním a renesančními róbami Lucka jednou přišla s tím, že se v Barrandovských ateliérech pořádá jednou měsíčně (přesně každou první sobotu v měsíci) exkurze do kostýmních skladů (taky se to nazývá Fundus, což je slovo, o kterém jsem netušil, že existuje). Naplánovali (Lucka naplánovala) jsme tedy návštěvu. Vzhledem k tomu, že do areálu nepustí kde koho (počet návštěvníků je omezen), rovnou Vám sdělím, že nejdříve je nutné se objednat. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
22.02.2012 Znovu s botama od sněhu (bez banánu v ruce) Měl jsem tak nějak za to, že lyžovat se dá pouze na horách a člověk musí mít minimálně týdenní dovolenou, aby si to všechno pěkně užil, jinak nemá cenu jezdit lyžovat. A kolega Míra mě vyvedl z omylu, když navrhl týmové večerní lyžování ve skiareálu Monínec. Červená sjezdovka se nalézá zhruba 80 kilometrů jižně od hlavního města a měří 1200 metrů (ale to si všechno můžete přečíst na stránkách). historky z práce nehodnoceno
18.02.2012 Výstava pro děti, která je určena hlavně dospělým. Znáte ten vtip, jaký je rozdíl mezi ženskými ňadry a vláčky? Že oboje je určené pro děti, ale hrají si s tím převážně dospělí muži? Tak ten jsem si vybavil ve chvíli, kdy jsme vstoupili do „Království železnic“, které se nalézá na Smíchově. Jednalo se o takové doznívání společných zážitků z dovolené, i když ne v plné sestavě. Káťa a Davídek nám společnost totiž nedělali. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.02.2012 Krátce a jednoduše hory I když budu popisovat událost, která se již třetím rokem periodicky opakovala a vzhledem ke svému charakteru je zde jistá šance, že bude obsahovat přesně to, co akce předtím, není to pravda. Tato lyžovací dovolená vyvrátila jakékoliv dřívější zažité standardy a každý den nám připravila něco nového a převratného. Jediné co zbylo, byly základy (velmi silné). Posádka, termín a místo pobytu. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
15.01.2012 Můj nový život na hraně Nebojte, není to tak drsné, jak by se mohlo ze začátku zdát. Trochu drsný nadpis pouze uvozuje moje nové sportovní dobrodružství. A protože je zimní období, a protože k pohybu na ledové ploše jsou určeny brusle (se svými ostrými hranami), chtěl bych Vás jen zasvětit do toho, kterak jsem se pustil do bruslení. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
18.11.2011 Jak jsem baštil plyšáka Nutriční (výživová) hodnota potraviny vyjadřuje pomocí údajů o množství obsažených látek, do jaké míry je potravina pro výživu člověka významná, do jaké míry je prospěšná či nežádoucí (viz definice). Ale víte někdo, co je nutriční večer? To je páteční večer (něco jako velikonoční pondělí), kdy se sejde parta skvělých lidí a všichni si pochutnávají na výborně připraveném jídle. A jak jinak, hlavním produktem byla přerostlá veverka. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
13.11.2011 Jak si počítač řekl (dost necitlivě) o upgrade Mému stolnímu počítači již něco málo let je. Není to však žádný neschopný stařec, ale stále podává dosti solidní výkon. Několikrát jsem si ale říkal, že bych mu mohl omladit a nahradit některá střeva. Pokaždé jsem ale od této myšlenky upustil s tím, že to není potřeba, že to kompík ještě stíhá. A tak se stalo, že si o upgrade přihlásil počítač sám. soukromé příhody nehodnoceno
27.10.2011 Jak se prasí ve Svinné I když už je listopad, na jeden prodloužený víkend jsme prožívali Jaro. Jaro s velkým jé, protože se jedná o našeho kolegu, který nás pozval do svého Slovenského domova (velmi odvážná to věc) a zmenežoval pánskou jízdu (pro někoho ne první). Na pozvánce stálo krom Mildy, Jiříka a Davida i mé jméno. A tak jsem po několika měsících opět navštívil zahraničí a prožil čtveřici neuvěřitelných dní. Přece jen to s tím stářím není tak hrozné, ještě to umíme rozšoupnout. události s kamarády a přáteli vynikající
08.10.2011 Jak se skáče ke stropu Po hodně dlouhé době jsem navštívil Máru (cílem nebylo nic jiného, než paření – jak jinak). Kopírování, debatování a prezentace her nám vydrželo až do příchodu Maréty. Jejím příchodem se stočilo téma konverzace i ke kultuře, sportování a nakonec i k plánování sobotního dne. Postěžoval jsem si, že od dob, kdy jsem si koupil kolo, jsem toho pramálo najezdil. A tak se zrodil plán. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
03.10.2011 Když se v metru cosi pokazí Po dloouhé době jsem si procvičil, jak vypadá chvátání. Zrovna bohužel v den, kdy jsem potřeboval vyřídit pár drobností. Jednou z nich bylo vyzvednutí nového občanského průkazu (ano, správně, už mám právo nosit občanku) a druhým úkolem byla návštěva pošťáckého domečku. Tam na mě čekala přísně tajná a důvěrná obálka (následující den by totiž byla zaslána zpět odesílateli jako nedoručená a nevyzvednutá). Takže to jsem chtěl zvládnout. soukromé příhody nehodnoceno
26.09.2011 Jak jsme kupovali červenobílé lupení Abych se ušetřil od vánočního psychoschonu a přemýšlením nad dárky, rozhodl jsem se vyřešit alespoň jednu osobu z ježíškova seznamu. Lucka, jakožto oddaná fanynka sešívaných hokejistů, po dlouhém a náročném výslechu prozradila, že by její Slávistické srdce rozradostnila hromada lupenů na lední podívání. Spokojen se svým výslechem začal jsem hledat, kde se na internetových stránkách červenobílých brusličů píše o permanentce na tuto sezónu. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
22.09.2011 Místo dárku zabalený žrout času. Mému drahému kamarádovi, fotbalistovi a pařanovi (dokonce ve dvou smyslech) bylo krásných, i když nekulatých, 34 let. I přes to, že jsem opakovaně a dlouhodobě odříkal jedno pozvání k osobnímu setkání za druhým, nezlomil nade mnou Mára hůl a dle jeho slov mi dal „poslední šanci“. Tou byla oslava právě události zrození. Nedalo se nic jiného než přijmout (samozřejmě s radostí). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
10.09.2011 Jak jsme předbíhali čas, aneb šlapem dál Minulý třicetikilometrový pochod jsme s Lukášem (i přes zlepšovák, jakým byla vlajka) zvládli celkem svižně. Proč to tedy nezkusit znovu? Lukáš vyhledal (anebo vyhledal) další túru, já dostal propozice a čas na rozmyšlenou. V dokumentu bylo na 6ti stránkách rozebráno všechno do naprosté podrobnosti, takže jsem tomu stejně neporozuměl a musel jsem to nechat na Lukášovi. Jen jsem slíbil, že to pošlapu s ním. události s kamarády a přáteli vynikající
07.09.2011 Jak si zkrášlit slamněné vdovství, aneb Battlefield on-line Z Lucky se stala študentka a ze mě středeční opuštenec. V mém smutku a stesku nad osamněním jsem ale nezůstal sám a odpoledne mě přišel podpořit Milda. Nebyl ovšem obklopen plačkami, ani neměl černou stuhu v klopě (na triku). Na souboj se vybavil svým notebookem a to za jediným účelem. Hrát u nás Battlefieldy 2142. události s kamarády a přáteli vynikající
05.09.2011 eF šest nad dvěma objekty Nebojte, nejedná se o bombardování (to by byla F-4) severokorejské (či jiné severní) vesnice. Tento krkolomný, a přiznávám že ze začátku trochu nepochopitelný, název uvozuje článek, kterak jsme s Jiříkem dvě skříně (tedy obecně objekty) přesouvali (hádejte, co dělá klávesa F6 v jakémkoli správci souborů) mezi dvěma pokoji v jeho (už konečně) krásném novém bytě. Odpolední pomoc se lehce zvrhla o noční boj o čas, prostor a síly. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
21.08.2011 Dvojnásob zahrad, dvojnásob zvířat Letos je to s kulturou vskutku na vysoké úrovni. Když vzpomenu, kolik míst jsme navštívili při našem jihočeském putování a kolik dalších zajímavostí jsme shlédli mimo dovolenou, jsem velmi potěšen. Dalším zážitkem, který vyzdvihuje hranici je cesta do Pražské a po několika týdnech i do Plzeňské ZOO. Pokaždé s jiným osazenstvem a pokaždě jsme viděli něco jiného (pokud neberete zvěř jako již nedělitelnou jednotku). příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
18.08.2011 Když slunce přicestuje do Vinohrad Nějakou dobu se snažím pobrat a naučit se japonské bojové umění Aikido. Ne, že by výsledky byly špatné, ale jsem si naprosto jistý tím, že slovo „snažím“ je zde na místě. Netroufám si napsat, že se učím. Každé učení má totiž nějaký výsledek a při mé schopnosti synchronizace pohybů (asi proto jsem ukončil na střední škole navštěvování tanečních) se o učení hovořit nedá. To jen tak na úvod. soukromé příhody nehodnoceno
06.08.2011 Dělání, dělání, moje nervy nahání Když už jsme si zakoupili novou vaničku a za půl nádrže jí dovezli domů, nebyl důvod k tomu, abychom jí společnými silami nenainstalovali. Lukáš mi sice nabízel, že mi s tím pomůže (zřejmě z toho důvodu, že zná moje řemeslné umění), ale já jsem odmítl s tím, že to zvládneme sami. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
03.08.2011 Téměř nedosažitelná vanička Poslední dobou se řízení dvojstopého motorového vozidla stává v mém životě trochu častější aktivitou. Lucka mě v této činnosti naprosto podporuje a zřejmě ze šílenosti mi povolila ježdění a co víc, doslova mi navrhla možnost si zapůjčit Klyjó na soukromé a osamělé trajdání po ulicích. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
29.07.2011 Ve společnosti, kde se stávám „Čumáčkem“ Nebudu zatajovat, že tahle přezdívka nepatří mezi mé oblíbené a rozhodně se s ní nechlubím. Předpokládám, že většina z Vás si asi dovede představit proč. Nicméně s tímhle pojmenováním je spjata jedna (krásná) etapa mého života – přijímač základní vojenské služby. Takže namísto zamračeného pohledu při zaslechnutí tohohle oslovení, se mi na obličeji (čumáčku) vytvoří úsměv (ano, já se dokáži i smát), protože vím, že jsem zase mezi „Starou vojnou“ (mimochodem díky Petrovi za naprosto skvěle vymyšlený název). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.07.2011 Pivko tak trochu jinak Po dlouhé, předlouhé době (ono už je to zase dva roky) jsem se sešel se svými dobrými kamarády a bývalými spolubojovníky „učitelem“ (Petrem) a „taťkou“ (Tomáš). Od minulých sezení se místo konání změnilo. Pozvánka totiž byla určena do Pivovarského klubu v Karlíně. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
10.07.2011 Příliš malý důlek, aneb jak jsme golfili Stalo se jednoho pátečního večera, že jsme tak seděli s Mildou v obýváku (v Mildově novém a krásném obýváku), sledovali cosi modravého v televizi (nebyli to Šmoulové, byl to Avatar) a dospěli jsme k závěru, že bychom mohli podniknout o víkendu společný program. Sdělil mi, že na jihu Prahy existuje jím několikrát navštívený areál minigolfu (úplně přesně je to Adventure minigolf v Kunraticích), kde bychom mohli poměřit své odpalovací a patovací (nejsem odborník, jen jsem ten termín slyšel v bedně) umění. Domluvili jsme se a v neděli dopoledne se sešli (no sešli, Milda pro nás dojel) a vyrazili ve čtyřech (včetně bratra Michala) směrem věčně zelenému trávníku. události s kamarády a přáteli vynikající
01.07.2011 Putování po jihočesku Jako malý klučina jsem jezdil s rodiči po naší republice a poznával krásy této země. Matně (bohužel) si vzpomínám, že jsme jezdili i po jižní části České republiky a navštěvovali hrady a zámky. Moc rád na to vzpomínám a přál jsem si, abych podobný výlet mohl ještě někdy podniknout. Mé přání se vyplnilo a my s Luckou jsme v době prodlouženého volna cestovali po jižních Čechách. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
25.06.2011 Kubík má narozeniny Čas je neúprosný a už si našel i posledního z naší party. Posledního unikajícího chytla nemilosrdná třicítka do svých spárů a již ho nepustí (jen po dekádě pošle další bestii). Tím posledním byl Kubík, a protože ve smutku nemá být člověk sám, rozhodl se podělit se o svůj žal i s námi. V sobotu se konala dlouho avizovaná, chalupová (pozor, neplést si s chatou!!!) oslava narozenin. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
17.06.2011 Trocha dřeva do obýváku Od pátku do soboty se konala na jihu Prahy velká stavitelská akce. Ne, nešlo o místní přebor v Legu nebo Merkuru. To si Milda koupil (konečně) nábytek a rozhodl se, že si ho nainstaluje (taky si mohl pořídit samorozbalovací .EXE verzi) do obývacího pokoje. A protože ani nejlepší borci (dokonce ani Milda ne) sami nezvládnou postavit skládanou, lepenou, šroubovanou, naklepávanou, věšenou a kdovíjakou stěnu, pozval si na pomoc mě (to bylo od něj velmi odvážné). Páteční dopoledne krabice doputovaly do Mildovi předsíně a čekaly na šestou hodinu, kdy jsme se do toho se vší vervou (a ve vší početnosti) pustili. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.06.2011 Dvojitá dávka poznání, aneb 1+1 zdarma Otevírací doba Vojenského muzea v Lešanech se konečně kryla s aktuálním datem, a tak jsme naplánovali na sobotní dopoledne opakovaný (když jsme se před nějakou dobou setkali pouze se zavřenými dveřmi a přes plot jsem odfotil růžového tanka) výlet za vojenskou technikou. Milda pro nás dopoledne přijel, naložil nás a za chvilku (jen, co jsme se vymotali z bytu) jsme cestovali na východ. Dopravní situace byla příznivá, nikde žádné zácpy ani objížďky, skoro jsme začali pochybovat o tom, že jsme v Praze. Cesta ubíhala hladce. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
20.05.2011 O víkendu s prací nepracovně Nikdy jsem nebyl na vodě. I když už jsem slyšel mnoho historek, vyprávění a zážitků z plavby, nikdy jsem se nedokopal k tomu, abych na podobnou cestu vyrazil. Druhou takovou pravdou je, že jsme s pracovním týmem nezažili moc mimopracovních akcí. A o jednom víkendu se měly tyto dvě tvrzení změnit. Lukáš navrhl, že bychom mohli podniknout vodní radovánky. Sdělil nám, že o plavidla a ubytování se postará a doložil to i popisnými maily. A tak jsme se všichni těšili, až nadejde páteční odpoledne, abychom společně vyrazili do Vyššího Brodu, kde se nachází „Bílý mlýn“. historky z práce nehodnoceno
08.05.2011 Drsní hoši z kraje dudáka Ve Strakonicích už dávno nebydlí jen Švanda. Zrovna minulou neděli jsem se o tom mohl přesvědčit na vlastní oči. Lukáš mě pozval na den otevřených dveří 25. protiletecké raketové brigády ve Strakonicích, což je útvar, u kterého slouží (též „houmbejz“). Měl jsem tak šanci se seznámit s prací, kterou vykonává. Do dnešní doby jsem tak byl přesvědčen, že každý voják prostě vojančí a tím to hasne. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
07.05.2011 Třicítka i v nohách Nejsem zrovna přívržencem dlouhého chození. Chodím na nákup, chodím do práce a chodím (někdy) za kulturou. Ale dlouhou dobu odolávám všem pozvání na dlouhotrasý (zajímavé slovo, ne?) pochod. Poslední nabídka přišla od Lukáše, který se dozvěděl o akci pořádané v Brně, jejímž cílem bylo ujít 30 km bez zátěže. Byl to pochod vojenský a sliboval všem úspěšným medaili. Ne, že bych to dělal jen pro to vyznamenání (já mám přece hruď samý metál), ale napadlo mě, že by nebylo špatně si to zkusit, jak jsou na tom všechny mé síly. A tak jsem účast přislíbil. vojenské zážitky nehodnoceno
01.05.2011 Polibek pod raketou (místo rozkvetlé třešně) V první májový den jsme si s Luckou plánovali, jak půjdeme na Petřín a já jako správný muž zabráním Lucčinému uschnutí. Tento plán trval až do nedělního rána, když jsme pohlédli z okna a zjistili, že slunci se nechtělo ven a oblaka se rozhodla se mýt. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
24.04.2011 Pařím, Paříž, Paříme - loučení Po klasickém rychlém usnutí (načatém již v autobuse) následovalo poslední Pařížské vstávání. Sbalili jsme si všechny věci, nyní již zcela synchronizovaně, a odebrali se na snídani. Tam se proces komentování nekonal. Vlastně tentokrát paní moc chutnalo a do tašky narvala všechno, co nemělo rozměry větší než třicet na třicet centimetrů. Zřejmě chtěla přivézt na ochutnání i rodině (a podle zabavených věcí i sousedům a celému oddělení v práci). Po nadlábnutí jsme uklidili věci do autobusu a zaujali čekací pozici na svých sedadlech. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
23.04.2011 Pařím, Paříž, Paříme - den druhý Jakmile se naše rozlámaná, cestováním a první prohlídkou města zmožená těla dotkla měkkých matrací postele, okamžitě jsme usnuli. Nevzpomínám si ani, jestli se mi něco zdálo. Já si ani nevzpomínám, v jaké pozici jsem ulehl (vlastně vím, v horizontální, ale nechybělo málo k tomu, aby to byla jiná). Protože jak nás informovala paní učitelnica: „...nejste na dovolené...“, oči jsme velmi nedobrovolně znovu otevřeli v šest hodin. Chvíle zmateného pobíhání po malé světničce se záhy změnila na řízené balení a odchod na snídani. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
21.04.2011 Pařím, Paříž, Paříme - první zážitky Zhruba po deseti letech (vlastně to bylo po osmi, ale to nevypadá tak hezky), tak jako se správný pachatel vrací na místo činu, jsem se znovu podíval na místo, které mi přirostlo k srdci. Tím místem je hlavní město Francie – Paříž. S Luckou jsme o tomhle výletu už dlouho snili a na konci zimy provedli pár posledních kroků k tomu, abychom ten sen uskutečnili. Můj skvělý orientační smysl, schopnost bezchybně číst v mapách a výborně vybroušený anglický jazyk doslova volal po tom, abychom navštívili západoevropské město s cestovkou. Jinak bychom skončili u prvního stánku za nádražím s tím, že nevím, kde jsme, a neumím se nikoho zeptat. Takže s cestovkou... příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
16.04.2011 Jak se nekonalo technické muzeum Je tomu asi 14 dní, co jsme s Mildou probírali plán, jak trávit sobotní den. Po dlouhém rozmýšlení jsme se sjednotili na tom, že vyrazíme na Sněžku. Byl to tedy hlavně Mildův nápad, protože Lucka i já bytostně nenávidíme kopce. Ale na druhou stranu, proč tuto výzvu nepřijmou a nepokořit naší nejvyšší horu. A tak bylo dohodnuto. Bohužel počasí nám poslední dny zrovna nepřálo a tak byl plán trochu upraven. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
08.04.2011 Křivoklácení Po dlouhé době jsem se účastnil víkendového setkání vojáků. Jednalo se o akci nebojovou (tedy téměř nebojovou) a rodinnou. Celé to svolal Martin s tím, že se nemám o nic starat, nic vozit, stačí pouze spacák a pokud chci být za prase, mám si přibalit i ručník a mýdlo. V pátek jsem dorazil do práce s plnou polní (čímž jsem vzbudil povyk) a po práci se vydal na Dejvice. vojenské zážitky nehodnoceno
30.03.2011 Jak jsem byl nedobrovolně hubnut Od svých třicátých narozenin se vskutku netěším pevnému zdraví. A pak, že jsem stále ještě člověk mladý. Několikrát na mě přišla rýmička, kašílek, smrkání a kdovíco ještě. Prostě pryč jsou ty doby, když jsem jako junák lítal po mezích (no, spíš po ulici) a lehce oděn se vystavoval nízkým teplotám. I počet zameškaných hodin, během povinné školní docházky, je důkazem toho, že jsem moc nemarodil. soukromé příhody nehodnoceno
19.03.2011 Jak jsme si zpravili kulturní chuť Po velmi globálním sobotním úklidu (kdy jediná věc nezůstala špinavá) jsme s Luckou rozmýšleli, jak si sobotní odpoledne vylepšit. Dlouho jsme si slibovali, že vyrazíme někam za poznáním, nebo se vydáme na putování městem, když už jaro konečně vystrkuje růžky a slunce paprsky. Na procházku přírodou bylo přece jen ještě krapet zima a tak jsme společně hlasovali pro kultury. Není však kultura jako kultura, a ani jednomu z nás se nechtěl opakovat Vyšehradský (neplést si s Visegrádským) omylem. Začali jsme pátrat po internetu. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
07.03.2011 Dva roky a něco málo přes čtyři litry Přiblížil se nám druhý rok existence tohoto webu. Za tu dobu se na něj podívalo (podle TopListu) přes čtyři tisíce návštěvníků. Nerad bych někoho otravoval a unavoval nějakými kalkulacemi a výpočty, a proto se jich maximálně oprostím. Chtěl bych Vám jen poděkovat za Váš zájem, za Vaše komentáře a za Vaše návštěvy. Doufám, že se sem budete rádi vracet a já Vás svými výtvory nezklamu. Díky Vám všem. informace o webu nehodnoceno
06.03.2011 Velmi přínosný kulturní zážitek za dobrou cenu V neděli jsme se s Luckou rozhodli, po výborném rodinném obědě, procourat Vyšehrad. Byla neděle odpoledne, slunce svítilo (i když zima byla hrozná), nebylo to daleko a sedět doma na zadku, čekat na další díl úžasné superstar se nám nechtělo. Koneckonců oba jsme tam už hodně dlouho nebyli. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
25.02.2011 Modrá není modrá a černá není tak hrozná Jak malé dítě jsem se nemohl dočkat, až uplyne poslední týden a nadejde konečně čas mé první letošní dovolené. Nepředznamenala totiž pouze volno a odpočinek od práce, ale hlavně lyžování a pobyt na Orlických horách. I letos jsme jeli společně s Lukášem, Káťou a Domískem (+ jedním malým človíčkem). Místo našeho dovolenkování ale nebylo známé, ale jednalo se o něco nového. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
19.02.2011 Webovky (zase) v novém hávu Není tomu tak dávno, co jsem psal o tom, že jsem stránky předělával. A vida, je to tu znovu. Nejsem totiž člověk zrovna konzervativní, a když se dlouho koukám na tu samou věc (neplatí i všem v mém životě), mám tik to nějak pozměnit. A stejně tak tomu bylo v případě stránek. informace o webu nehodnoceno
04.02.2011 Paříme potřetí Doufám, že nikoho nepohorším tím, že znovu uvedu podrobnosti (úplné podrobnosti tedy ne) třetího setkání příznivců síťových her. To se uskutečnilo o víkendu v termínu 4. – 6. února. I v toto „session“ jsme se sešli v komorní sestavě (dalo by se to taky nazvat severskou trojkombinací). Tentokrát by sice byli lidé, ale nedostávalo se nám strojů, což je stav, který jsme zatím neznali. události s kamarády a přáteli dobrá práce
22.01.2011 Enrique celebración de su aniversario Šplouchání vln Karibiku, modročervenobílá vlajka s hvězdou, vůně doutníků, sklenice naplněné Piňa coladou a postavička Fidorka (teda Fidelka). V těchto symbolech se nesla oslava Jindrových narozenin. Ne, že by si čerstvý třicátník potrpěl na Havanu, ale rozhodl se pořádat tuto mimořádnou sešlost v café Peňa, což je příjemná Kubánská kavárna. události s kamarády a přáteli dobrá práce
27.12.2010 Když Ježíšek navštívil naše domovy. Ježíšek navštívil naše domovy a těm hodným zanechal dárky pod stromečkem. Než se ale ve večerních hodinách čtyřiadvacátého objevil, prožíval jsem několik událostí. Nevím, kdo a jak z Vás přečkává předvánoční shon a horečku, ale pro mě je to peklo. Když jsem obrátil kalendář s nápisem „listopad“ a začal poslední kalendářní měsíc, začal jsem prožívat něco, co mám každý rok. soukromé příhody nehodnoceno
10.12.2010 Malé třicítkové slavení Tak je to (bohužel) za námi. Sobota utekla a dlouho plánovaná a vybrušovaná oslava se uskutečnila. Já jsem tak překročil další pomyslnou hranici mezi mládím a dospělostí (i když já asi nikdy nedospěju) a učinil další krůček směrem ke stáří. Když jsem již minulý rok (ano, tolik mi to tížilo v mysli) rozmýšlel, zda třicáté narozeniny slavit či nikoliv, dospěl jsem nakonec k závěru, že je to milník, který by neměl zůstat bez povšimnutí. A protože nejsem sám, komu klepala třicítka na rameno, vymysleli jsme s Mildou společnou (a společenskou) oslavu. události s kamarády a přáteli vynikající
30.11.2010 Jak jsem předělával webovky Jak si asi mnozí z Vás všimli, mé stránky navštívil rozlítostněný robůtek a napáchal mi tam pár vkladů (bohužel datových a ne peněžních). Tak se stalo, že mé oblíbené stránky najednou patřilo zhruba 600 odkazů na nějaké praso-stránky. Jak z toho ven? No přece poradit se s lidmi, kteří to znají. informace o webu nehodnoceno
13.11.2010 Chytání na řízek, aneb Jiřík nás konečně vyvez‘ „Tichý blázni“ říká se o rybářích. Znám ale jednoho rybáře, který blázen není a tichý jakbysmet. Je to Jiřík, můj bývalý kolega a kamarád. Několikrát se v práci rozplýtval nad víkendovým úlovkem a vyprávěl, jak krásná je to záliba. Samozřejmě jsem mu věřil, ale trávit celý den u vody a hledět bezhlesně na vodní hladinu se mi nechtělo. Až jednou přišla nabídka. události s kamarády a přáteli vynikající
28.10.2010 Státní svátek na Lipně Tenhle rok se sice velké svátky moc nepovedly (mám na mysli například vánoce, které se kryjí s víkendem), ale na druhé straně, jsme rádi za takové jednodenní odpočinky, jakým je například Státní svátek. Zvláště pak, když připadne na čtvrtek a pokud máte možnost vzít si jeden den dovolenou, získáte tak milý prodloužený víkend. vojenské zážitky nehodnoceno
22.10.2010 ... a už je tady zase, aneb přestavba fáze 2 Kdo že je tu zase? No kdo mi dělá díry do zdí, vyhazuje starý nábytek, likviduje špinavé tapety a místo nich zanechává sádrokartonové výtvory? Lukáš. Na mou prosbu přišel znovu, aby něco měnil. Tentokrát se jednalo o předsíň, která musela být změněna kvůli nové šatní skříni. události s kamarády a přáteli vynikající
06.09.2010 Reklamace s překvapením, aneb naval dvoulitr - část druhá Nejdříve jsem rekognoskoval terén a do servisu napsal. Vylíčil jsem do mailu svoje trable a popsal závady, které se na telefonu nalézají. Za chvilku jsem obdržel odpověď, že mi předběžnou cenu za opravu poskytnou nemohou, protože je nutné, aby to prohlédl technik, ale že mám telefon přinést. soukromé příhody něco mezi
03.09.2010 Reklamace s překvapením, aneb naval dvoulitr - část první Vzpomínáte, jak jsem psal o tom, jak jsem si kupoval mobil? A jak jsem vychválil jednu prodejnu, že tam mají výborný přístup k zákazníkům? A jak jsem říkal, že jestli si budete kupovat mobil, tak jedině tam. No, tak už to tak moc není pravda. Možná, že velmi kladný přístup je pouze v případě koupě. Nedávno jsem navštívil prodejnu za účelem reklamace a už jsem nebyl tak vítanou osobou. soukromé příhody nehodnoceno
01.09.2010 Jak to všechno začalo I když se to nezdá, nedávno tomu byl přesně rok, co jsme se s Luckou setkali a následně se „sblížili“ (i když pravdou je, že nebýt Lucky, asi by k tomu nikdy nedošlo). Je to sice 365 dní a já si někdy nevybavím, co jsem dělal ráno. Ale jsou události, které mi zůstaly v hlavě tak hluboko zapsány, že si je vybavím i po delší době. A toto je jedna z nich. Některé děti jdou 1. Září poprvé do školy, Linda a Samuel slaví svátek a my s Luckou slavíme výročí. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
21.08.2010 První dovolená v Jugoslávii Třinátset kilometrů cestování za slaným koupáním, stále svítícím sluníčkem, řečí, které jsem nerozuměl, krásnými horami a indiánskými vodopády. Dal by se dal popsat týden dovolené, který jsme prožili v Chorvatsku. Samozřejmě byli i pozitiva a sociální jistoty. Ale abych nepředbíhal. Všechno to začalo ve čtvrtek, když jsem... příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
09.07.2010 Rukama k novému bydlení – část 4. ...poslední?

Pátek, sobota, neděle – sbohem a zas někdy

V posledních dnech přestavby probíhaly jak velké, dokončovací práce. Detailně tady popisovat, co jsme kdy a kde dělali, asi nemá cenu. Řeknu jen, že toho bylo spousta a že každý z nás pracoval na plné obrátky. Každou minutu jsme byli blíže vytouženému výsledku, totiž zakončení přestavby.
události s kamarády a přáteli nehodnoceno
05.07.2010 Rukama k novému bydlení – část 3.

Pondělí – voda teče, dráty vedou

Na pondělní dopoledne jsme měli objednaného instalatéra. Lukáš se k problému vody rozhodně nestavil tak, že to neumí, ale řekl, že instalatér bude mít potřebné nástroje pro instalaci vodních a odpadních cest a proto to bude snadnější a pohodlnější. V osm ráno se rozezvučel zvonek dveří a dole stálo velmi prostorné auto, z jehož útrob začal Tomáš (instalatér) vyndavat všemožné věci.
události s kamarády a přáteli nehodnoceno
02.07.2010 Rukama k novému bydlení – část 2. Dlouho očekávaný čas přestavby nadešel. Co bude všechno bude následovat jsem netušil. Na úvod řeknu jen pár informací. Přestavba kuchyně, obývacího pokoje, koupelny a záchoda. Termín, šibeničních 10 dní. Jak to dopadlo budete muset posoudit sami, až to uvidíte. Článek bude samozřejmě opatřen fotografiemi, ale tady prosím o strpení. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
23.06.2010 Rukama k novému bydlení – část 1. „Takový schody do nebe“ Tahle akce bude asi na hodně dlouho a na hodně řádek. Proto je mi jasné, že psát jeden dlouhý článek je hloupost. Vítejte tedy v první části povídání o tom, jak jsem přestavoval jádro ve svém bytě. Stavbyvedoucím, architektem, konstruktérem a dalšími zde bude vystupovat Lukáš. Ten mi přislíbil pomoc, zřejmě z toho důvodu, že netušil, jaký bič si na sebe ušil. Správný chlap má prý „Zasadit strom, postavit dům a zplodit syna“. Nějakou ty květinu jsem již do země zapíchl, na syna je ještě času dost, takže hurá do stavění (snad se bude byt také počítat). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
20.06.2010 Jak se můj byteček pomalu mění na staveniště „To máte sádrokarton, elektrika, dlažba, obkladačky, lino...“. Poslední dobou si tak trochu připadám taky jako Svěrák. Naštěstí mého poradce nedělá pan Lorenc, ale Lukáš. Protože termín demolice bytu se kvapem blíží, je čas nákupů a pořizování (a já myslel, že nejvíc se utrácí jen o vánocích). Za sebou máme čtyři nákupy, před sebou ještě nespočetně. Ještě víc, než nedostatek peněz (dekuji paní Spořínková, šušně stále ještě nepřišly) mě trápí, kam to uložit. soukromé příhody nehodnoceno
18.06.2010 Další roh přestřihnutý Oznámení dorazilo, loučení se svobodou bylo. Teď konečně nastal ten slavný den, kdy si řekne Markéta a Kubík své ANO. Tím osudným časem bylo páteční dopoledne a celá sláva se odehrála v kapli Libeňského zámku. I když počasí nevykouzlilo na začátku krásné nebe, bylo to jediné „škaredo“, které se toho dne odehrálo. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
12.06.2010 Za kulturou klidně i po tmě Při mém brouzdání a zevlování po nekonečném světě internetu jsem zahlédl informaci o tom, že bude probíhat další ročník „Pražské Muzejní noci“. Před několika lety jsem se tohoto kulturního vyžití zúčastnil a prošel jsem Muzeum národa :). Napadlo mě, že bych mohl na Lucku zapůsobit také jako kulturní osoba a na tuto akci jí pozvat (protože je to zdarma). A jelikož více hlav více ví, rozeslal jsem pozvánku také mým kamarádům. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
04.06.2010 Dávka probděných nocí Léto na cestě, venku krásně a teplo, dlouhé noci, všude rozkvetlá příroda. Počasí dělané pro procházky a nekonečno příležitostí pro trávení času venku, ať již za jakýmkoliv účelem. Ale jsou (jsme) i tací, kteří se těší na tři dny trávené v uzavřené (ale větrané) místnosti. Pohled nesměřují na krásy jara, ale do monitorů, kde se imaginární postavičky honí po mapě. Prostě a jednoduše jsme zaznamenali silnou potřebu podniknout druhé pokračování „Pařícího víkendu“ (první se odehrál již dávno). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
29.05.2010 Jak udělal Kubík Pápá Je dobrým zvykem, že když člověk odchází, rozloučí se. A tak to bylo i v případě Kubíka. Sice nikam necestuje, ale přesouvá se ze skupiny „svobodní“ na novou pozici „manžel“ a proto se loučil se svobodou. Za mě zcela skrytých okolností naplánoval loučení do domova pravého Českého pivínka – do Plzně. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
22.05.2010 Zahradní párty Přípravy na tento víkend se táhnou již hodně dlouhou dobu. A na co a proč vlastně přípravy probíhaly? Na kalendáři posledních dnů se totiž mihlo několik událostí, které si zasloužily být oslavovány. Jednak to bylo výročí mých úžasných rodičů, a za druhé slavil taťka narozeniny. Dlouho a intenzivně (no, zas tak pilně ne) jsem přemýšlel, jaký opatřit dárek. S nápadem mi pomohla Lucka (vlastně to celé vymyslela). z rodinné kroniky nehodnoceno
11.05.2010 Paní Spořínková, do třetice (a snad naposled) Nevím, jestli to bylo způsobeno tím, že jste mi drželi palce málo, anebo je vůbec nedrželi, ale stalo se to, čeho jsem se obával. Před několika dny zazvonil telefon a v něm se ozval hlas paní Spořínkové. „Dobrý den, ještě bych potřebovala...“ a já obrátil oči v sloup. soukromé příhody nehodnoceno
05.05.2010 Paní Spořínková, pokračování druhé Před schůzkou následovalo celkem tóčo, protože většina státních úřadů má navrženy otevírací hodiny tak, aby se tam nemohl běžný občan včas dostavit. Je to zřejmě proto, že je potřeba doplnit státní pokladnu o peníze z různých pokut za nedodržení lhůty. Na zvonek institutu jsem tedy mačkal upocený, ufuněný a dle mého názoru asi dosti zarudlý. soukromé příhody nehodnoceno
01.05.2010 Byl první máj, lásky čas Celý víkend nezačínal pozdním večerem, jak píše Hynek, Vilém a Jarmila. Začínala odpoledne, když k třetímu nástupišti Hlavního nádraží dorazil rychlík z Hořovic a z jeho útrob vystoupila moje Lucka. Naším víkendovým plánem bylo ve svátek práce dorazit na Petřín a porozhlédnout se po krásách Prahy z kopce a nejlépe zpod třešně. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
28.04.2010 Paní Spořínková Jako mladý jinoch byl jsem zverbován paní od jisté, nejmenované, stavební spořitelny, abych si založil stavební spoření. I přes mé velké obavy z nedostatku peněz a dlouhého odmlouvání, jsem smlouvu podepsal, a začal si tak střádat korunky „napotom“. Roky plynuly a konto se rozšiřovalo. soukromé příhody nehodnoceno
23.04.2010 Plánování bytování ve velkém stylu Na tento víkend jsem se dlouho těšil. Byli jsme totiž s Luckou pozváni do Sedlečka, kde sídlí Lukáš, jeho žena, kamarád, kamarádka, Káťa, bratr, skorošvagr a švagrová a jeden kluk jako buk (no, jsou vlastně jen tři, ale myslel jsem, že to takhle bude zajímavější). Tak tedy, o víkendu jsme byli pozváni ke Kátě a Lukášovi (a samozřejmě Domískovi) na vícedenní návštěvu. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
04.04.2010 Matěj 2010 Možná, že jste před nějakým časem obdrželi pozvánku na společensky významnou, do této doby nikdy nepořádanou a naprosto originální akci „Matěj 2010“. Zmíněná akce se konala velikonoční neděli v areálu Pražského Výstaviště a jejím cílem bylo všechny účastníky vrhnout do víru zábavy, všemožných atrakcí a cukrovinek. Plánovaná byla totiž návštěva Matějské pouti v dosti velkém složení. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
03.04.2010 Potoulkování Prahou Protože Lucka nezná Prahu tak do detailu, jako kovaný Pražák, udělalo jí velkou radost, když jsem nadhodil, že bychom se mohli projít po památkách naší stověžaté matičky. Tím jsem si ovšem na sebe upletl bič, protože o Praze toho moc nevím. V podstatě jen to, že na Hlaváku a Vyšehradě se vystupuje druhými dveřmi, máme tu hrad, kde sídlí Vašík a u Vltavy je divadlo. Tím bych svou drahou s velkou pravděpodobností nepřekvapil. Druhou věcí, které jsem se bál při plánování výletu, je můj orientační smysl. K památkám znám cestu od metra, ale že mezi památkou A a památkou B je nějaká silniční spojnice… to je mi zcela zatajeno. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
27.03.2010 Výlet za hranice (všedních dnů) V sobotu jsem se dostal po hodně dlouhé době opět za hranice. Nebylo to ani na západ, ani na východ, ale čistě nahoru, na sever, k našim polským sousedům. A co že mě přimělo navštívit slovanské sousedy? S Luckou jsme se zúčastnili zájezdu za Polskými nákupy, který se koná velmi pravidelně. Já jsem tam byl za absolutního nováčka, Lucka ostříleným mazákem. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
20.03.2010 Těžký návrat domů, aneb Jendo, jsi čuník Třídní sraz, který se konal v pátek se, více než vyvedl (jak se můžete dočíst zde) a mě ještě čekala cesta domů. Cestování přímočaré, bezpřestupní a časově nenáročné se lehce zkomplikovalo (že by alkohol? – ne, společenská únava), a já jsem se lehce zapletl na lince C. Musím říci, že tohle se mi dlouho nestalo – jestli vůbec někdy. soukromé příhody vynikající
19.03.2010 Zase se známe o něco déle Není tomu tak dávno (vlastně téměř rok), co jsme měli třídní sraz bývalých spolužáků ze ZŠ „u Kostelíčka“. Pokud si o tom chcete přečíst, anebo si to osvěžit, přečtěte si článek. I když může někdo myslet, že se toho za rok moc nestane a sejdeme se ve stejné sestavě, není tomu tak. Minulý rok dorazilo spousta skoromamin. Letos dorazili již mámy. Objevili se dokonce lidi, které jsem dlouho neviděl. Naopak se neukázali lidi, kteří se ukázat měli a o lidech, o kterých nikdo nic nevěděl, nevíme nic i nadále. události s kamarády a přáteli vynikající
18.03.2010 Něco o mé stále silnější lásce k Českým drahám Hned na začátku se musím omluvit čtenářům za dílo, které vytvořím. Je psáno v afektu, pod silnou dávkou hněvu a za tepla – ještě v kupé vlaku, stojícího někde v polích mezi Hořovicemi a Berounem. Ani nevím, jestli ho vlastně budu publikovat, protože cítím, že v něm vyjádřím všechny své názory na spolehlivost železniční dopravy v České republice. Jak říkám, bude to jen pro silné nátury. soukromé příhody dobrá práce
14.03.2010 Gojin tů Emérika Zima se neustále pere s jarem a zatím nelze pořád určit, kdo vlastně vyhrává (i když pevně doufám, že nás zima již brzy opustí). Alespoň je déle vidět a ranní vstávání neprobíhá (u některých) do černočerné tmy, ale za okny se hlásí denní světlo. My s Luckou, netrpělivě v očekávání hezkého počasí, jsme si řekli, že neděle, tak či tak, bude vhodná pro výlet do přírody, a začneme i s lehkým pokusem o sportování. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
12.03.2010 Mé studium umění boje Před nedávnou dobou jsem došel k poznání, že jeden člen AZ je velmi zkušeným v bojovém umění zvaném Eskrima. Na tom by nebylo až tak nic divného (všichni něco děláme), ale zarazilo mě to proto, že se jedná o tichého, velmi nenápadného člověka. Inu, tichý Radek břehy mele. A tenhle Radek se rozhodl uskutečnit seminář právě o Eskrimě. Nadšeně jsem se přihlásil. Jsem přece otevřený novým informacím. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
10.03.2010 Jak jsem flámoval s Franzem Kafkou Většina z nás si (možná) ze studií pamatuje na spisovatele pana Franze Kafku. Nebojte, nebudu se tu prezentovat, coby odborník na jeho díla. S tímto jménem totiž po světě poletuje ještě někdo. A právě s ním (tím) jsem měl tu čest trávit několik hodin. Nejednalo se o literární dýchánek, jednalo se o čekání na kolejích. soukromé příhody nehodnoceno
17.02.2010 Orlické svištění - část druhá Po středeční snídani jsme se pro změnu odebrali na sjezdovku a vybrušovali své lyžařské umění. Sebevědomí celkem stoupalo a rychlost se stále zvyšovala. Začínal jsem se celkem bát, že vyměním hůlky za hole (francouzské), ale (klep, klep, klep) nic takového se (naštěstí) nestalo. události s kamarády a přáteli dobrá práce
13.02.2010 Orlické svištění - část první Byla sobota ráno a nám začínala dlouho očekávaná zimní dovolená. Protože lyže a boty schraňoval Lukáš, byl náš první úkol dopravit se k němu a přiložit ruku k dílu při balení. Velitelský čas byl dán na osmou hodinu ranní a my dorazili přesně (což bych rád vyzdvihl, protože poslední dobou mi nějak dochvilnost silně pokulhává). Káťa a Domísek začali pomalu připravovat své hromádky a dorazivší Lukáš (vedoucí cestovky) udal tempo balení. Tím se děj začal odehrávat o poznání dynamičtěji. Když bylo dobaleno, zůstala v pokoji jen palanda a televize. Ostatní mělo být vměstnáno do auta (Lukáš zřejmě objednal Karosu). události s kamarády a přáteli už jsem četl lepší
10.02.2010 Já bych rád k Betlému... I když čas zpívání koled už dávno pominul, a já jsem se ještě nedostal do stádia totálního zmagoření, i přes to lze tuto větu pronést v jednom spojení. Dne 10. února se pořádal na střední průmyslové škole strojnické, v Betlémské ulici, kde jsem čtyři roky zlobil, den otevřených dveří. Má snaha o utvoření co největšího chumlu bývalých studentů s cílem vyrazit tam se sice minula účinkem, ale jeden člověk neodmítl – Jindra. A tak jsme se znovu po letech prošli starými známými chodbami. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
05.02.2010 Radotínské závodění Začátek února přinesl nový příval sněhu, přiblížil mou horskou dovolenou, ale hlavně, nadešel čas Jindrových narozenin. Jindra vsadil na starou a osvědčenou kartu a oslavení směřoval do Radotína, kde se nachází motokárový okruh. Závodníků bylo prý pozváno asi pětadvacet. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
12.01.2010 Jak mi byl objeven můj svět Nevím, jestli to znáte. Stereotyp. Stejná postel, stejný zvuk budíku, který se ozve ve stejný čas. Stejný výhled z okna, stejný čaj ve stejném hrnku zalitý stejnou vodou. Ubíjející monotónnost života. Až dosud jsem trpěl stejnými bolestmi žití. Kéž bych si mohl přizpůsobit svět podle svého a řídit jen sám sebe. soukromé příhody nehodnoceno
31.12.2009 Tři, dva, jedna, hurá z východu Když v září přišli Markéta s Márou s nabídkou, zda nechci trávit Silvestra jinak, než v Praze, s nadšením jsem souhlasil. A kde že budeme poslední den roku 2009 a první dny roku nového trávit? V chatě Horník, posazené do Jeseníků. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
15.12.2009 2K – další jubileum Drazí přátelé, kamarádi, náhodní kolemjdoucí, stálí návštěvníci, prostě všichni, kdo jste někdy zabrouzdali na Jendovy webovky. Přijměte prosím mé velké díky za to, že se stránky dožily již dvoutisícátého návštěvníka. A je to jen díky Vám. informace o webu nehodnoceno
08.12.2009 Jak se stavěl most Představte si tuto situaci. Neznámo kde existuje louka, která je přeťata řekou. Na jedné straně louky stojí statek, ve kterém chová farmář krávy, na druhé straně louky roste nádherná tráva, přesně taková, kterou mají krávy rády. Protože přes řeku nevede žádný můstek, musí farmář chodit každý den několik kilometrů k dalekému brodu, aby mohl řeku s dobytkem překonat. I řekl si jednou... Kdyby tak existoval někdo, kdo by mi s těmito trably pomohl a postavil zde most. Třebas i jen malou lávku, aby přešly krávy. vlastní tvorba nehodnoceno
29.11.2009 Format D: Toto krátké slovní spojení, mohlo by se zdát, že skoro přehlédnutelné, mi málem způsobilo těžkou psychickou ránu. Proč? Příčina je jediná a naprosto megalomanská. Je to moje vlastní blbost. Díky této vlastnosti jsem málem přišel o všechny fotky, všechny dokumenty a vůbec, všechno, co jsem kdy potřeboval a zálohoval. Zformátoval jsem si totiž zálohovací externí disk. historky z práce nehodnoceno
28.11.2009 Pátek 13. v sobotu osmadvacátého Už se mi dlouho nestalo, aby mě smůla provázela celý den (přemýšlím, jestli vůbec kdy). I když byla sobota 28. listopadu, já jsem zažíval ten nejčernější černý pátek třináctého. Na prstech jedné ruky nedokážu spočítat, kolik trablů, nehod a různých skopičin osudu se mi stalo. Začalo to vlastně už v noci, protože se mi zdál moc prapodivný sen. soukromé příhody nehodnoceno
13.11.2009 Šumava hledá Vydrýska Po dlouhé době přišla šance oprášit uniformu a vzít si jí na jeden víkend na sebe. Obdržel jsem pozvání do Šumavských hvozdů. Na rozdíl od roku minulého jsem však na jih Čech neputoval sám, ale s Luckou. Organizátora jsem tedy překvapil tím, že místo jedné postele jsem objednal lůžka dvě. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
12.11.2009 Hlavně nehibernujte u Woken Doufám, že za tento subjektivní zážitek nebudu nikým plísněn, popotahován, ani kamenován a do schránky mi nedojde obsílka od jedné okenářské firmy. Protože během mé práce používám dost aplikací, otevřených dokumentů a podobně, trávím dosti času, při nástupu do práce, tím, že si všechna ta okénka, udělátka, prográmky a utility zapínám. historky z práce nehodnoceno
06.11.2009 Kliďte se nám z cesty, aneb pařanský víkend listopad 2009 (včetně zhodnocení) S radostí musím oznámit, že dlouho plánovaný, nedočkavě vyhlížený a čistě pánský víkend se uskutečnil a dle mého skromného názoru se nad míru vydařil. Milda, Mára a já jsme uskutečnili historicky první LAN párty, která se konala od pátku do neděle. Nebyl to sice non-stop, protože na to bychom asi neměli, ale pravdou je, že počet hodin strávených u počítače byl více než úctyhodný. Prosím čtenáře, kteří pro tento druh úletu nemají naprosto žádné pochopení, aby odvrátili zrak jinam, protože s velkou pravděpodobností by celé čtení protrpěli a nechápavě kroutili hlavami. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
31.10.2009 Jak jsme s Luckou vědomě porušovali přepravní podmínky Vzdálenost mezi Prahou a Hořovicemi (podle pana Gůgla) je vzdušnou čarou zhruba 50km. Cenový rozdíl je ovšem obrovský. Ať se to zdá nemožné, na dvou položkách se dá ušetřit 3500,- korun. A protože každý člověk rád něco ušetří, s Luckou jsme podnikli megaakci, abychom si mohli těch tři a půl litru přidat k dobru. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
03.10.2009 Cibule není jen do guláše a k pláči, aneb Cibulák 2009 a sobota Cibulák je tradiční jarmark v Hořovicích, který se tento rok odehrával 3. října. Protože já jsem se tam ten den vyskytoval také (lépe řečeno, vyskytoval jsem se tam právě proto), tato nádherná událost mi neušla. Průvodkyní mi byla Lucka, která tuto akci naplánovala. soukromé příhody nehodnoceno
02.10.2009 Tráboš nehnije v garáži, je na pódiu Jindra mě pozval, abych si rozšířil své hudební obzory. Nedaleko mého bydliště se nalézá klub a v tom klubu hrála kapela Traband. Jak ten klub, tak kapela mi byly cizí. Díky Jindrovi se však toto změnilo. Byl pátek večer a já jsem se po čtvrt na osm sešel s Jindrou, abych se kulturně obohatil. To se povedlo. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
30.09.2009 Chemikl bradrz, aneb kam se chodí jíst na Chodově Tento článek jsem napsal pro náš firemní časopis a protože Vy byste ho nikdy nečetli, uvedu ho i tady. Úkolem bylo popsat jídelnu na Chodově, kde se stravuji. Lokalita Park, kde se nalézá část naší firmy, nabízí kromě jiného stravovacího zařízení, také chemičku, jež nese výsostný název „Food garden“. Nalézá se v jedné z kostek tohoto areálu a najdete jí na začátku, nebo na konci bulváru – podle toho, z kterého konce jdete. soukromé příhody nehodnoceno
27.09.2009 Seznamte se prosím, aneb dovolte, abych Vám představil... V neděli se uskutečnilo první setkání Lucky s mými kamarády. I když jsem nechtěl ponechat nic náhodě, osud několik věciček změnil, ale příjemný a krásný večer to nijak nenarušilo. Sešlost se konala v restauraci Waldeska. Asi týden dopředu jsem zarezervoval stůl pro osm lidí a chlapský hlas na druhé straně sluchátka mi oznámil, že to není problém a že se bude těšit. Rezervace byla na moje jméno od 18:00 dne 27. 9.2009. soukromé příhody nehodnoceno
27.09.2009 Na návštěvě v domečku plném zvířátek, aneb hurá do ZOO Aby se před Luckou neprošvihlo, že jsem lenoch, který pouze leží u televize, chroustá popcorn a cvaká na počítači, naplánoval jsem na nedělní dopo-až-odpoledne výlet do Trojské Zoo. Počasí nám přálo víc než kdy jindy, takže nebylo co řešit. Ráno jsme sbalili svačinu, foťák a jeli navštívit faunu. Abych se zase nepřechválil, musím říct, že pěší výlet jsem pro svůj orientační smysl radši změnil včas na busí. Mohlo by se totiž stát, že uprostřed polí bychom slony a medvědy hledali zcela marně. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
25.09.2009 S Jindrou a Reinke tentokrát v kraji Rumcajze Jindra mě pozval o víkendu na modelářské ježdění. Tentokrát se nejednalo o Barboru, ale o rybník v Jinolicích. Horizontu kralovaly Prachovské skály a nedaleko odsud leží město, kde řádil český malovaný loupežník. Protože jsem měl v sobotu odpoledne tu čest přivítat v hlavním městě Lucku, zmenšil jsem pobyt na páteční večer a sobotní dopoledne. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
22.09.2009 Jak se průvan prohnal mým obývákem, aneb koukáme plastově Dlouhou dobu pozoruji svá okna na balkonové straně a tiše se modlím. Od té doby, co postavili na Prosek metro, a od té doby, co chodím domů pěšmo, se mi každou cestu naskytne pohled na naprosto zdevastovaná okna ve třetím patře. Moje okna. S kitem nejsem moc kamarád a tak windows mého bytu nebyla ani kitována, ani lakována ani nic. Před nějakou dobou (rok a něco) se odehrála na nebalkonové straně (nechtějte po mě světovou stranu) rekonstrukce a tam již plasťáky mám. Teď jen tu druhou stranu. soukromé příhody nehodnoceno
20.09.2009 Minutově naplánovaný víkend, aneb jak vypadá time-management v praxi – část třetí, poslední Z nádraží jsem se nasměroval přímo k Mildovi. Ten mě uvítal a konstatoval, že jsem oblečení nezvolil zrovna vhodně. Čekalo nás totiž stěhování sklepa. Nedostal jsem ani napít, ani najíst, takže jsem pojal podezření, že se ode mne bude asi chtít skutečně práce. Chtěl jsem odplout, ale bylo pozdě, protože Milda mi mrštným pohybem (jak si to udělal?) zamkl věci v bytě. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
19.09.2009 Minutově naplánovaný víkend, aneb jak vypadá time-management v praxi – část druhá Protože České dráhy podporují cykloturistiku a sportování, je vydán příkaz, že pokud chcete převážet kolo v rychlíku, musíte si minimálně dvě hodiny před odjezdem koupit rezervaci. Proto bylo mé dosažení nádraží před časovou hranicí jedenácté hodiny nutné. Vše se povedlo, a víkendový plán se vrátil do daných kolejí. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
18.09.2009 Minutově naplánovaný víkend, aneb jak vypadá time-management v praxi – část první Znáte to, s někým si povídáte, on Vám něco sdělí, anebo někam pozve, Vy si to někam poznamenáte a za chvíli potkáte dalšího, který Vám také něco sdělí, anebo někam pozve. Mně se stalo totéž. Na minulý víkend jsem si naplánoval několik rozdílných akcí. V kalendáři to vypadalo, že jedna plynule a krásně přejde ve druhou, ale když přišlo na plánování, zapotil jsem se. Nehledě na to, že když Vám někde něco vypadne, anebo hůř, někde se něco nafoukne, začíná jít do tuhého. Nakonec to ale všechno dobře dopadlo. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
13.09.2009 Za korunou krále Karla, aneb rande na Karlštejně Za posledních 14 dní se v mém životě stalo něco, co jsem sice neplánoval, ale jsem moc rád, že se to stalo. Co, kdy a jak se událo, tady detailně popisovat nebudu, možná budu, ale později, protože se jedná o informaci přísně soukromou. Pokud Vás to bude zajímat, doptáte se. Co však tady uvést chci, je informace o výletu na Karlštejn, který jsem podnikl v neděli, ihned po návratu z kasáren – zvláštností ovšem tom všem je, že jsem nevýletil sám. soukromé příhody nehodnoceno
07.09.2009 V obležení lesa, střelného prachu a nepřátel – cvičení AZ 2009 Doručený povolávací rozkaz mě před měsícem vyzval, abych se dostavil na vojenské cvičení, konající se ve dnech 7. až 13. září. V práci mi udělali radost a účast mi povolili (on si člověk přeci jen musí uvědomit, z čeho je živ). Přípravy probíhaly dost divoce, protože oběhnout doktora (který mě chtěl poslat na psychiatrii), nechat si zhotovit výpis z trestního rejstříku (bílý jako okvětí čisté lilie) a odevzdat papír v práci a na KVV – to je kumšt a dalo mi to hodně plánování. Ale zvládl jsem to a výsledek byl takový, že jsem v pondělí stál v plné polní a zeleným mundůrem na sobě v areálu Karlínských kasáren a znovu se setkal s bratry ve zbrani. vojenské zážitky nehodnoceno
04.09.2009 Prase u vody Že se prase válí ve špíně, vysloveně si v tom libuje a chrochtá, to ví každý, ale věděli jste, že prase se taky válí u vody? A ne jen tak u ledajaké. To prase, které jsem viděl já, bylo dokonce v autokempu ve společnosti skvělých lidí a nádherně tam tancovalo. Bohužel pro prase tancovalo na rožni a asi si to moc neužívalo. Zato my ano. historky z práce nehodnoceno
03.09.2009 Od Jeníka se už nekouří Rozhodl jsem se, že přestanu kouřit. Nebyl jsem ovlivněn žádnou reklamní kampaní zobrazující chlapa chrchlajícího a ve žlutých prstech třímajícího žváro. Ani jsem nebyl pro to vyznán svým doktorem při pravidelném vyšetření. Stalo se zcela jinak, zcela náhodně, ale rychle. soukromé příhody nehodnoceno
03.09.2009 Fýdbek od klienta, aneb milý pozdrav z Liberce Před nějakou dobou jsem psal o tom, že jsem trávil pracovní dobu v Liberci v rámci uživatelské podpory. Pro ty, kteří si na to nepamatují, nabízím osvěžení paměti zde. Je tomu 14 dní nazpět, co jsem dostal maila od jednoho uživatele, který mi poslal moc milou přílohu. Co to je a proč? historky z práce nehodnoceno
01.09.2009 Dupot bačkůrek po chodbě směřujících do první A Tak tu máme září, léto se pomalu zvedá z trůnu a podzim už netrpělivě pokukuje po kalendáři. Slunce se nám schovává dřív, teploty nelezou až k nebesům (i když...) a hlavně, nastává čas přeplněných autobusů, lidí přepadávajících z ostrůvků tramvají, a věčně nedovřených dveří metra. Dnes je první září a děcka šla do školy. Pro mě velká změna a trochu léčba šokem. soukromé příhody nehodnoceno
01.09.2009 Jak jsem šel k panu Deichmannovi a mile mne to překvapilo Bohužel musím konstatovat, že koupit v dnešní době boty, které by se Vám za pár měsíců nerozpadly je buď umění (podpořené hodně velkou dávkou štěstí), anebo úkon, který Vám z peněženky odčerpá pěkný pár papírků. Já jsem před rokem (skoro na den přesně) bloudil v centru Chodov a hledal párek společenských bot (říká se tomu takhle vznešeně, ale jsou to obyčejné lakýrky). Protože mne u Humaniců dlouho nic neupoutalo, odebral jsem se na pole neznámé, k Deichmannovi. soukromé příhody nehodnoceno
01.09.2009 Jak jsem si užíval vytoužené dovolené V období posledního červencového a prvního srpnového týdne jsem si vytvořil dovolenou. Protože nemám žádných velkých plánů (jako měsíční cesta na Kubu), rozhodl jsem se polovinu volných dní, které mi poskytuje zaměstnavatel, trávit s taťkou na chatě. V pátek jsem nabral na svá bedra batožinu o několika desítkách kilogramů, požehnal bytu, květinám a andulkám a vyrazil ne dlouhou dobu naposled do práce. z rodinné kroniky nehodnoceno
29.08.2009 Živijó pro Dominika Už je to tak. Káťa a Lukáš mají syna, který nese hrdě jméno Dominik. Protože takovouhle událost nenechal Lukáš jen tak bez povšimnutí, byl jsem pozván na klučinovo zapití. Ve dnech 29. a 30. srpna se tedy konala oslava a Sedlečko u Bukovan se otřásalo slávou volanou pro Domíska. Protože Lukáše a mne spojuje vojna, bylo jasné, že jediným přijatelným společenským oděvem bude uniforma. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
27.08.2009 Těžké a náročné (ne)stěhování Mildy Je jedno proč a z jakého důvodu, ale Milda se bude stěhovat. Už nebude bydlet kousek ode mne a scházení se za účelem Battlefieldování a jiných mužských záležitostí bude náročnější. Ale i tak, přeji mu to. A protože jsou věci, které v jednom člověku neuděláte, i když jste sebešikovnější a sebesilnější, poprosil mne Milda o pomoc při stěhování. Já jsem samozřejmě pomoc přislíbil (hrozila mi negativní zpětná vazba :)). Akce „Kulový blesk“ stanovena na čtvrtek 27. července. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
18.08.2009 GTA 2009 - na ulicích Smíchova: kapitola 5 Poslední jízda Původně jsem si myslel, že bych mohl získat řidičské oprávnění v horizontu dvou měsíců. Bohužel kombinace pracovního vytížení, dovolené a dalších negativních subjektů způsobila, že se moje snažení udělat si řidičák prodloužilo na měsíce čtyři. Intervaly mezi jednotlivými jízdami se rapidně zvětšovaly a přiznám se, už jsem přestal doufat v to, že jednou přijde hodina poslední. Nakonec jsem se však dočkal a já měl své znalosti a schopnosti předvést u zkoušky. soukromé příhody nehodnoceno
09.07.2009 Konverzace s webovkami Tak si představte, přišel jsem domů, zasednu ke kompjůtru, chvíli si tam něco klikám a najednou ťuk ťuk, ozve se z monitoru. Kouknu na obrazovku a tam posmutnělé stránky. Nevěřil jsem svým očím. Zamávaly na mě, a že se prý mě chtějí na něco zeptat. Štípnul jsem se do tváře, abych se probral. Nepomohlo to, nesnil jsem. Tak jsem akceptoval, že jsem se zbláznil, a směrem k monitoru pronesl první větu: informace o webu nehodnoceno
04.07.2009 Plavba k jihu, aneb Budějky podruhé Přemýšlím o tom, že články na webu začínají pomalu upadat. Proč, ptáte se? Mnoho z nich dostává přídomek „podruhé“, „znovu“, „zase“ a „další“. Je to dáno tím, že pokud se přihodí dobrá akce, je velká šance, že vznikne její opakování. Narozeniny se oslavují pořád dokola (všimli jste si toho taky?), svatby se konají pořád dokola :). Tento víkend nás Jakub pozval ZNOVU (takže jsme tam asi minule neudělali takovou ostudu) do Českých Budějovic. Chcete-li znát důvod, slavil narozeniny. Pozvání jsme dostali asi měsíc dopředu s tím, že v jižních krajích se v tento čas koná mohutná párty pod hvězdným nebem. Byla nám avizována akce na tanečním parketu. Nadšení neznalo mezí. Naše slavná parta Jindra, Venca, Kubík a já se znovu sejde. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
27.06.2009 Velký den Petry a Petra Zhruba před měsícem jsem obdržel svatební oznámení, kde mi moji kamarádi dali najevo, že hodlají uzavřít svazek manželství a vystupovat tak pod společným jménem. Obřad a následná oslava se bude konat nedaleko Klatov, v místě bydliště slečny nevěsty. Posádka, která bude v předsvatební den vyrážet z Prahy, jsou Markéta, Mára, Tomík (lodivod) a já. Z původního plánu vyrazit v pátek dopoledně sešlo, protože náš zákazník, náš pán, a já jsem se dostal z práce v pět. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
25.06.2009 Příběh o žlutém autobuse (jehož starší sestra je Žlutá ponorka) Při svém cestování do Liberce v rámci uživatelské podpory jsem narazil na jeden úkaz, který si zaslouží zavzpomínání. Z hlavního města se do tohoto severočeského města dostanete mimo jiné i autobusem společnosti Student agency. V tomto podání se však nedá mluvit o cestování, ale zážitku. soukromé příhody nehodnoceno
19.06.2009 Zanadávejte si prosím Týden uživatelské podpory na místě započal na severu Čech. První zastávkou mého putování za sběrem nadávek a nespokojených obličejů byl Liberec. V batůžku jsem měl asi sto listů „důležitých“ dokumentů, dalších 300 v elektronické podobě a modlitební knížku. V duchu jsem si neustále opakoval, jak uklidňovat znepokojené uživatele a FAQ nové aplikace. Soudný den se blížil. historky z práce nehodnoceno
09.06.2009 Jak jsem (se) školil podporu(ou) V práci jsem dostal přímo bojový úkol. Spíše než úkol, dalo by se to považovat za výzvu. V jedné nejmenované společnosti (kam většina z nás ukládá peníze) je plánováno v nejbližší době nasazení nové verze aplikace pro obchodníky. A protože nová verze vůči staré vykazuje jisté změny (asi tak 90%), budeme zajišťovat mimo jiné i zákaznickou podporu. Představa je taková, že pokud za mnou přijde uživatel a položí mi otázku, na kterou nezná odpověď, budu já ta osoba, která mu ji zodpoví. Má to jen dvě úskalí. Jedno, že uživatelé se nacházejí na různých místech republiky a druhá, kterou považuji za hlavní, že jsem tuto aplikaci nikdy neviděl a na důkladné prostudování mám týden. Brnkačka. historky z práce nehodnoceno
05.06.2009 Antikoncepce Herodes, aneb ŠVP v zeleném Takto brutální název skrývá akci, které jsem se zúčastnil, coby člen Aktivních záloh AČR. Jednalo se o návštěvu školy v přírodě, trávící tento čas v Šumavských hvozdech. Účelem bylo ukázat ratolestem cíle našeho působení a jiné vojenské činnosti. Další členové týmu byli Roman a Martin. Expediční tým se sešel v pátek a rozpuštěn byl v neděli odpoledne. vojenské zážitky nehodnoceno
04.06.2009 Jak na sebe s Mildou BaFáme Pravidelně nepravidelné srazy u mě, za účelem klikání myší a nadávání, stále přetrvávají. Naše nadšení se ale přehouplo v mánii a troufám si říci, že teď jsme ve stádiu posedlosti. Ptáte se jak to? První ochutnání hry Battlefield přišlo půjčením verze Vietnam, která mi byla svěřena Milanem. Milda přičichl a své nadšení absolutně neskrýval. Hrdinný bojovník v temnotách Diabla, inženýr pobíhající po zasněžených pláních v třiačtyřicátém, expanzivní rasa Terranů, ti všichni museli ustoupit novému objevu našeho pařanského nebe. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
25.05.2009 Chemická mňamka na koupelny Před měsícem jsem objevil ve fialové plastikové láhvi prostředek stoprocentně odstraňující všechny nečistoty, bakterie a další humus z vašeho bytu. Nadšeně jsem butylku umístil do vozíku a dárek si přivezl domů. Protože můj byteček září čistotou, svěžestí a smítka prachy byste hledali jen velmi obtížně (kdo u mě byl, ví, o čem mluvím), tento vynález jsem nepoužil. Až včera. Zjistil jsem, že na vaně se cosi neleskne a podezříval jsem tuto skvrnu, že jde o špínu. A tak hurá do kumbálu pro Supermegahyperčistič. soukromé příhody nehodnoceno
22.05.2009 GTA 2009 - na ulicích Smíchova: kapitola 4 První kroucení kolem Jako dozorčího nad svými jezdeckými úkony jsem dostal mladého, velmi trpělivého (což jsem zjistil tedy až postupem času) muže. Když jsme se viděli poprvé, byla mi položena otázka, jestli už jsem někdy auto viděl, jestli jsem v něm seděl a jako poslední přišla otázka, jestli už jsem někdy řídil. Přiznal jsem barvu a odpověděl, že jsem volant už párkrát držel, ale že to byla jízda jen po vesnických cestách. Nasedli jsme a přišlo první poučení pro jízdu automobilem. Učitel ještě netušil, co ho čeká. soukromé příhody nehodnoceno
16.05.2009 Interaktivita dosáhla dalšího stupně Neuvěřitelné stalo se skutečností. Věřte tomu nebo ne, ale ode dneška už nemusíte být jen v roli pasivní a pouze číst (či nečíst) moje výtvory, ale i Vy se můžete projevit. Vznikl totiž Jendův vzkazník. informace o webu nehodnoceno
13.05.2009 Zmizelé missky a mizérie se zmizením Jako nadcházející diplomat (protože odevzdal diplomovou práci) mi Jindra oznámil, že je tu čas opět navštívit areál Suchdolské vysoké školy zemědělské a bavit se při konzumaci pivka, zírání na molové slečny (slečny na mole) a podupávání nohou do rytmu hudebních skupin. Nastal čas znovu se vydat mezi studenty a zúčastnit se Miss Agro 2009. Minulý rok to byla velmi vyvedená akce, takže nebylo důvodu proč jí nezopakovat. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
08.05.2009 Ří(á)dění po Barboře Hned na začátku se omlouvám za to strašné slovo (řídění), ale jinak by mi to tak pěkně nevyšlo. Díky za pochopení :) V pátek jsem se seznámil s Barborou. Je krásná (hlavně ve večerním světle), některé proporce má velké, je tichá, nikam necourá, nalézá se nedaleko Teplic a nevadí jí, když se po ní někdo vozí. Prostě ideál. Trochu celkové nadšení kazí, že je to „pouze“ rybník. V jeho blízkosti jsem se ocitl proto, že mě Jindra pozval na mezinárodní závod v pouštění modelů lodí. Pro informaci - jedná se o soutěž NSS, letos se jednalo o pátý ročník a odehrával se v Duchcově. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
07.05.2009 Tři kamarádi, tři veteráni Historicky vůbec první (pro někoho dlouhou dobu nemyslitelné) setkání třech bývalých vojáků. Dohoda, která vznikla před nějakou dobou v hospodě (která je již celkem tradiční) o uspořádání víkendového setkání nabyla platnosti a osud nám pod nohy nepodstrčil nepřekonatelnou překážku. I když pár změn se provést muselo, oba dva mí kamarádi mi však vyšli vstříc a setkání se uskutečnilo. A protože nám druhá světová kromě roztřískané země přinesla i státní svátek, potkali jsme se už ve čtvrtek. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
06.05.2009 GTA 2009 - na ulicích Smíchova: kapitola 3 V lavici posluchačů Náplní řidičského kurzu jsou nejen trenažéry, jízdy a samostudium, ale i přednášky. V této škole se koná přednášek celkem šest. Každá z nich je zaměřena na jiné téma. Pro mě první byla přednáška o základech silničního provozu a značkách. Celek netrpělivý jsem se těšil znovu zasednout do školních lavic. soukromé příhody nehodnoceno
01.05.2009 Cestování (víkendové) pod vševidoucím okem, aneb první geocaching Na samotném začátku asi budu muset vysvětlit, co že to ten Geocaching vlastně je. Je to hledání schovaných předmětů podle souřadnic (takže k tomu potřebujete GPS, jinak můžete hledat, jak chcete). Bližší a podrobnější informace zde. A proč jsem se o tom zmiňoval? Na prodloužený víkend jsme naplánovali s Márou a Markétou výlet na kolo s hledáním zakopaných pokladů. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
23.04.2009 GTA 2009 - na ulicích Smíchova: kapitola 2 Highway to hell Následujícího dne se konal další trenažér. S krabicí velkého balení ranního čaje jsem dorazil do autoškoly. K mému velkému překvapení však za stolem seděl pán. Dokonce sám pan majitel. Oznámil jsem, že jsem dorazil. Nejspíše zrovna četl můj posudek, protože mě dlouhým pohledem změřil, zeptal se na jméno a pak udělal něco, co připomínalo pokřižování. Posadil jsem se za volant. Učitel vykazoval daleko více slovní aktivity než včerejší čajářka. soukromé příhody nehodnoceno
22.04.2009 GTA 2009 - na ulicích Smíchova: kapitola 1 Začátek Budu Vám vyprávět příběh, jak jeden mladý muž, začal se učiti umění řidičskému. Tenhle mladík dlouho rozmýšlel vstoupit mezi řady automobilistů. Nutnost vlastnit řidičské oprávnění skupiny Bé, nepokládat za životní prioritu. Jednoho dne však přišel k rozumu a z naspořených bodíků a penízků se rozhodl pořídit si tento průkaz. Psal se duben roku 2009 a ulice Prahy neměly ponětí o tom, že kdesi v dálce rodí se zlo, které pohltí jejich klid. Noční můra silnic, lidí a pojišťoven vstupuje na pódium. Dámy a pánové, připravte se na příchod Jendy – řidiče. soukromé příhody nehodnoceno
14.04.2009 Jak jsem si jel vyzvednou literaturu s panem Gůglem V rámci vylepšování svých duševních schopností (telekineze, pyrokineze a telepatie – no není to tak drsný, jen neumím mluvit) mi byla doporučena dvojice knih, která by mě mohla uvést na správnou cestu. Jednu jsem zakoupil na Václaváku (bohužel druhý díl), takže jsem pátral, abych sehnal i díl první. Našel jsem. Prodejna byla v Holešovicích, kousek od Libeňského mostu. soukromé příhody nehodnoceno
11.04.2009 Chata 2009 poprvé Nebe změnilo svůj zamračený výraz a dalo šanci slunci, aby se proletělo po obloze. Protože jsme na tento den již dlouho čekali, neváhali jsme ani na chvíli a maximálně využili prodlouženého víkendu (na pondělí totiž zase připadli Velikonoce). Vydali jsme se totiž na chatu. Letos poprvé. z rodinné kroniky nehodnoceno
08.04.2009 Poprava fotbalistek při Proseckém osvětlení Přijdu si domů, zcela spokojen se svým pracovním výkonem za tento den (nikdo nepřišel na to, že nic nedělám), zasednu k počítači a konám. Již dlouho jsem odkládal platbu toho (málem mi přišel pan s páskou klepat na dvířka) či onoho, a v mém pořadníku úkolů bylo několik nesplněných tasků. Na plánu jsem nic neměl, a tak jsem klidně šmejdil kurzorem po ploše. Změna je však život a já se během několika minut stal divákem fotbalového utkání. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
04.04.2009 My bývalí, školou povinní, aneb třídní sraz základky Před měsícem (zhruba) jsem obdržel SMS, že se chystá třídní sraz. Roků od minulého setkání opět přibylo, takže se dalo očekávat, že se dost změnily osudy mých bývalých spolužáků. Na Spolužácích vytvořil Jakub naší třídu a na její nástěnce se pomalu začaly zobrazovat vzkazy. Ty většinou vykazovaly nadšení a radost nad tím, že se sraz konat bude, jen já jsem tabuli doplňoval (jak jinak) dementnostmi. události s kamarády a přáteli vynikající
31.03.2009 Krátké příběhy malých hovádek Když jsem se přestěhoval z Budějovické na Chodov, mezi tou spoustou chytrých a sympatických lidí jsem objevil i blíže nespecifikovaný druh bytosti – hovádka. Nenechte se zmýlit tím, že tento druh je bezpohlavní, opak je pravdou. Nachází se jak s ženskými, tak mužskými rysy. Co to v podstatě je? Je to něco, co se ve společnosti chová trochu jiným způsobem, než by člověk čekal. Maskuje se za zevnějšek lidí, avšak pokud to chvíli pozorujete, prozradí se. Myslím, že dost nepřehlédnutelně. Musím podotknout, že hovádko se nevyskytuje pouze na Chodově. Najdete ho v podstatě kdekoliv. vlastní tvorba nehodnoceno
16.03.2009 Je nám už rok a jsme s Vámi rády Možná se to zdá neuvěřitelné, určitě je to důkaz o tom, že čas plyne jako divoká voda, ale Jendovy webovky dnes slaví své první narozeniny. Výtvor, který se rodil v potížích a možná i bolestech (hlavně mých, jak jsem třískal do stolu) vydržel tedy 365 dní. Protože jsem zrušil počítadlo, neřeknu Vám, kolik lidí celkem přišlo, ale myslím si, že to stejně není zásadní informace. informace o webu nehodnoceno
13.03.2009 Nelítostná bitva s číší červeného v ruce (a neplánovaný oběd) Po dlouhém dopisování, dojednávání, odvolávání, pauzách, naléhání a přemlouvání se do mého křesla posadil vzácný to host. Jednalo se o bývalého kolegu, bývalého pana vedoucího (jak bývalého mého, tak bývalého vedoucího), spoluobyvatele několika kanclíků a stálého kamaráda Milana. Protože hra pro tři se nedá hrát ve dvou, doprovodil ho i Mára. Cílem setkání bylo důkladně prověřit hráčské možnosti hry Warcraft (bezelektrikové - deskové). Druhým výsledným produktem tohoto dýchánku bylo mé ujištění, že ne superman, ale Mára je nesmrtelný. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
07.03.2009 Určitě si kupte tohle, to si pohrajete... Nalákán, zmaten a zcela okouzlen nabídkou firmy JRC, rozhodl jsem si opatřit hru Battlefield 2142. Cenová nabídka byla velmi lákavá a vzhledem k tomu, že před několika měsíci se tato hra prodávala za necelých tisíc korunek, současné dvě stovky byly rozhodující. Na internetu jsem si tedy pročetl, že 99% hráčů považují tuto hru za fantastický vynález. Jedná se totiž o produkt primárně určený pro on-line hru. Já vybaven internetem bych tuto vlastnost tedy naplno využil. Objednal, zaplatil, obdržel. soukromé příhody nehodnoceno
04.03.2009 Četba denního tisku prospívá Vašemu organismu Dnes ráno, při cestě do práce, nevybaven knihou (protože mi zbývá k jejímu dočtení pár stran, tak jsem jí nechal doma), rozhodl jsem se, že si ukrátím čas trávený v přepravním prostředku čtením denního tisku. Předem upozorňuji, že plátek Metro splňuje obě tato kritéria. Je denní (skoro, v sobotu a v neděli se nepremává) a tištěný je taktéž. Samozřejmě, nepovažuji jej za přínosný zdroj informací, ale co máte dělat, ne? vlastní tvorba nehodnoceno
21.02.2009 Milovické zimní přežití, aneb Ardény 2009 Pravidelných, ročně se opakujících, akcí přibývá. Nemyslím tím jen Vánoce a koupi kuponu MHD. Tento víkend se odehrálo mé druhé zimní přežití ve vojenském areálu Milovice. Minulý rok nám počasí přichystalo veliké překvapení, protože jsme přežívali v krátkých tričkách a slunečních brýlích. Již na začátku týdne jsem tušil, že letos to stejný průběh mít nebude a že zimní počasí nám připraví trochu „chlapštější“ podmínky. vojenské zážitky nehodnoceno
10.02.2009 Žltačka v openspace, aneb čekáme na vybarvení Jednoho dne se na dveřích skříňky, která uchovává erární hrnečky ČP, objevilo velmi stručné, leč značně šokující psaní. Přesně znění si již nevybavím, ale kázalo něco ve smyslu: „Nepoužívejte hrnečky, musí se to tu odmořit, je tu žloutenka.“ Každý, kdo si lístek přečetl, vytáhl ze skříňky hrneček a poveselen jachal ke svým kolegům oznámit jim, že v kuchyňce někdo vylepil džouk. A tak se stalo, že oznámení se změnilo ve směšný cár papíru. historky z práce nehodnoceno
05.02.2009 Řvoucí koně na čtyřech kolech Devět postav oděných do jezdeckých kombinéz kráčí po závodišti směrem ke svým strojům. Technici dolaďují poslední detaily a halou se ozývá řev koní schovaných pod kapotami vozů. Napětí stoupá a v žilách každého závodníka koluje směs krve a adrenalinu. Davy kolem tratě se nahýbají přes oplocení a nedočkavě pozorují muže se zelenou vlajkou. Nastupování jezdců do vozidel připomíná obřad. Každý je plně soustředěn na klání, které se každou vteřinu blíží. Hukot motorů nabírá na intenzitě a nohy závodníků podupávají na plynové pedály. Koňské síly vzpínající se v motoru, vybuchující palivo ve válcích a písty kmitající v neuvěřitelných rychlostech. To vše tvoří atmosféru závodu. Startovací vlajka se objevuje vysoko nad hlavou rozhodčího. Z výfuků létají plameny a jezdci pevně třímají volant. Vlajka prudce padá dolů. Během okamžiku se kola aut dávají do pohybu a závodníci vyráží k boji. Závod začal... události s kamarády a přáteli nehodnoceno
31.01.2009 Tak tu jsou opět všechny mezi námi. I když to byl úkol nelehký, hodně vyčerpávající a únavný, zdolal jsem jej. Proto se objeví zase mezi námi. Kdo? No přece články. informace o webu nehodnoceno
27.01.2009 Sláva, už je doma Tohle je vlastně takové volné pokračování článku „Jak jsem si kupoval mobil“. Jak jste se dočetli, koupi mobilu provázela samá nesnáze, překážka a potíž. Nakonec jsem uzavřel objednávku v obchodě www.allmobil.cz a byl jsem obeznámen s tím, že si ho mohu ještě ten den vyzvednout. Sláva, konečně si splním přání a udělám si radost. soukromé příhody nehodnoceno
25.01.2009 Přechod článků a celého webu na databázi Vážení přátelé, nemožné se stalo skutečností, já jsem si alespoň trochu dokázal, že se umím učit nové věci a o tomto víkendu jsem propojil své stránky s databází. informace o webu nehodnoceno
24.01.2009 Demence, kreténismus a zhovadilství Protože každé ráno všedních dnů vystupuji na krtkozastávce „Pankrác“, musím Vás upozornit na zajímavý úkaz chování lidí. Přesně nevím, jak se jejich chování nazývá, ale pokusil jsem se toto chování definovat hned v nadpisu. Kdo výstup z hlubin zemských v této lokalitě zná, jistě ví, že je tam jeden VCHOD určen pro vstup do podzemí a je zde i VÝCHOD, odkud se davy vylévají na povrch zemský. Obě dvě propoustědla jsou odděleny zdí a kovovým zábradlím, které bohužel obsahuje mezery. soukromé příhody nehodnoceno
24.01.2009 Jak jsem si kupoval mobil Internetových obchodů poslední dobou vyrostlo jako hub po dešti. Dnes, když jsem odboural veškeré obavy z kupování přes tyto krámky, jakékoliv zboží (kromě housek a jiného podobného zbožíčka) kupuji přes internet. Myslím, že výhody zdaleka převyšují nevýhody. Můžete si vybrat zboží za nejnižší cenu, mnoho obchodů nabízí možnost dopravy až domů, pokud česká pošta funguje, máte zboží do tří dnů (jen stačí vystát frontu u okýnka). Nevýhodou samozřejmě je, že si nemůžete být jisti, zda bude výrobek v pořádku (ale to v Kotvě či Bílé labuti také ne) a zjistíte to až doma. Velkým rizikem je platba předem a modlení se, že obchodníci jsou poctivý. Já jsem u těch hromady koupí zatím na žádného takového nenarazil. soukromé příhody nehodnoceno
22.01.2009 Mé pracné řešení problému s aplikací Protože v životě nejsou jen úsměvné a zábavné story, budu Vám vyprávět příběh, který mě trápil docela dlouhou dobu a je čistě pracovní a velmi dramatický. Vezměte v potaz, že existuje nástroj na report chyb a jmenuje se MQC. Všichni zainteresovaní členové týmu do této aplikace zaznamenávají všemožné poznámky k projektu. A protože jeden – vlastně jedna členka, která je taktéž zapojena do projektu se do této aplikace nedostala, dostal jsem za úkol nástroj zprovoznit. Jak lehké... historky z práce nehodnoceno
21.01.2009 Tak co Medvěde, už máš babu? Chtěl bych se věnovat podrobnějšímu rozboru téhle otázky, kterou mi v poslední době pokládá hodně mých přátel. Hned na úvod chci zdůraznit, že mým přirozeným výběrem je párovat se s opačným pohlavím, takže rozhodně popírám jakékoliv dohady, jestli tedy náhodou nejsem teplej. Nejsem. V současné době jsem na vrcholu spokojenosti, jsem oproštěn od jakýchkoliv nutností cokoliv řešit, s nikým se nehádám atp. Je ale pravdou, že asi budu muset v budoucnu řešit nějaký protějšek. Jenže... vlastní tvorba nehodnoceno
19.01.2009 Kurýrní služba V internetovém obchodě jsem si koupil zboží. Možnosti doručení byly buď poštou, nebo kurýrní službou. Rozdíl mezi službami České pošty a kurýrní služby byl třicet korun. Říkal jsem si, že to jedno pivo oželím a zboží si nechám doručit až domů, bez nutnosti půl hodiny postávat v narvané hale, nechat na sebe pípat číslice a být neustále někým otírán. Bohužel stalo se, že kurýrní služba neupřednostňuje zákaznickou politiku a tak poskytuje služby, které víceméně vyhovují jim. soukromé příhody nehodnoceno
04.01.2009 Budu Vám vyprávět příběh (část první) Budu Vám vyprávět příběh, v němž je popsán slet událostí odehrávajících se o mé vánoční dovolené. Co všechno jsem zažil během zasněžených (alespoň trochu) svátků klidu a míru rozepíšu do jednoho slohového díla, rozděleného na menší celky. Nechci Vás totiž nudit „deníčkem“ prozrazujícím dění den po dni. Dílo to bude dlouhé, protože předvánočno, Vánoce, Silvestr, Nový rok a ponovoročno jsem prožil s příjemnými lidmi a dobré zážitky byly tedy zaručeny. Tak tedy... události s kamarády a přáteli nehodnoceno
04.01.2009 Budu Vám vyprávět příběh (část druhá) Článek byl tak rozsáhlý a dovolená tak dlouhá, že zde je druhé pokračování (nebojte, poslední). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
15.12.2008 Předvánoční potřásání si pravicemi I když už skoro rok na svém bývalém pracovišti nefunguji, stále udržuji styk (čistě zdvořilostní) s bývalými kolegy. Nelze totiž házet názor na bývalého zaměstnavatele a bývalé spolupracovníky do jednoho pytle a tak přiznávám, že mnoho z nich velice rád vidím. Protože se nám blíží vánoce (všimněte si, že mezi počtem dní do Štědrého dne, a počtem lidí v obchodních domech, vládne přímo ukázková nepřímá úměra) konala se klasická a tradiční předvánoční setkání. Nejedná se pouze o slavení toho, že konečně na delší dobu (a zcela dle zákona) vypadneme z práce, ale také proto, že v této době se nakupilo několik svátků a narozenin přítomných. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
13.12.2008 Poslední letošní vojenská slezina v civilu, aneb vánoční večírek 111 Nejen střelbou, výrobou okopu a stání na buzeráku je voják živ, a tak se v sobotu 13. prosince pořádal vánoční večírek „záložáků“. Aby to nemělo velení (které také přijalo pozvání a stalo se i trochu organizátorem), celá slavnost se odehrávala v hospodě u Kazdů, naproti Karlínským kasárnám. Start byl oznámen na 14:00 hodinu. Na pozvánce bylo uvedeno, že je očekáván civilní oděv. vojenské zážitky nehodnoceno
11.12.2008 Spolehlivý truhlář Petra a Petr spolu bydlí. Věta strohá, nerozvitá, nic neříkající. Takže jinak. Petra a Petr spolu bydlí, dali se do předělávání bytu a k docílení touženého efektu krásné klícky si objednali kuchyňskou linku a skříň na míru od jednoho (pro mě neznámého) truhláře. Tak touhle oznamovací větou bych to uvedl. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.12.2008 Odfajvkováno další hraní Do našich kalendářů a poznámkových bloků si můžeme směle udělat poznámku, že zatím plníme na sto procent. Včera byla totiž středa a v Proseckém panelákovém bytě se po šesté hodině odpolední rozezněly struny dvojice (zatím) Per Partes. ... o Per Partes nehodnoceno
07.12.2008 Per Partes zase žije (hraje) Od vytvoření skupiny Per Partes uplynulo již mnoho času, ale naše pracovní, soukromé i jiné povinnosti nás nenechaly uskutečnit mnoho zkoušek (natož koncertů :)). Současný stav kapely jsou dva (jako předtím) hráči, předvádějící hru na kytary (jako předtím), jen s tím rozdílem, že oba teď vlastníme nástroje naprosto stejné. Včera se po dlouhé době uskutečnila další velká hudební zkouška. ... o Per Partes nehodnoceno
07.12.2008 Honba za klenoty vánoc Tak tu máme zase prosinec, za okny klasickou Pražskou zimu – to znamená, že je občas pěkně, občas hnusně a po sněhu ani památky – a lidi začínají pomalu propadat vánoční demenci. Finanční krize je u sousedů v nejlepším rozkvětu, všude se šetří, ale náš drahý národ, nejspíše ukonejšený vlídnými slovy našich komediantů (politiků), se k tomuto stavu postavil čelem. Prostě nebudeme utrácet tolik, jako minulý rok a dobře si rozmyslíme, co koupíme. Dobře, ale proč si to musíte rozmýšlet v tom obchodě? soukromé příhody nehodnoceno
19.11.2008 Nečekaná (ale milá) návštěva s odvozem Byl čtvrtek, já jsem se po vydařené lekci angličtiny blížil k domovu, a protože tento víkend odjíždím s vojáky na chatu, musel jsem ještě utratit něco peněz v Bille za nákup. Už jsem pár kroků od skleněného monstra vyzařující kilowaty a zobrazující za okny kouzlo vánoc, když tu mi najednou zvoní telefon. Protože má potřeba chvátání a tlačení nebyla tak velká, zvedl jsem to. Na druhém konci... Petr. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
19.11.2008 Králové Šumavy I když konec roku se nezadržitelně blíží a nedává moc prostoru pro konání akcí pod vlajkou 111. roty, my jsme nad neúprosným časem zvítězili a prožili prodloužený víkend na Šumavě. I když první informace neříkaly mnoho: „Od pátku 14. do pondělka 17. listopadu se pořádá tradiční chata.“ Prožil jsem nádherný víkend. Ostatně, jako pokaždé. vojenské zážitky nehodnoceno
19.11.2008 Produktové školení, aneb jak se ten foťák drží Koupí fotoaparátu Olympus jsem splnil jednu (ale podstatnou) ze dvou podmínek pro vstup do klubu Olympus. Druhou podmínku splní každý, kdo je schopen vyplnit elektronický formulář (musíte znát své data) a odeslal jej. Mě se to také (napotřetí) povedlo. Tak jsem získal zdarma vstup na produktové školení o výrobku, který jsem zakoupil. Cena školení pro nečleny je prý 1200,- Kč. Prý. soukromé příhody nehodnoceno
19.11.2008 Upgrade obýváku O své nové sedačce jsem již psal. Tím moje plánované vylepšení obývacího pokoje nemělo skončit. Měl jsem zálusk ještě na dvě křesla Poäng, taktéž z dílny švédské Ikea. Odhodlání, naplánování i chuť byly. Chyběly jen finance. Mé čekání ukončila výplata. Upgrade obýváku mohl být dokončen. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.11.2008 Lekce angliny Tak se nám tu zase po nějaké době ukázal Kubík. Po dlouhotrvající sérii míjení se, neježdění a nesetkávání se mi oznámil, že bude tento (teď již minulý) víkend v Praze. A protože ani skvrny na slunci, ani jiné faktory tento plán nezměnili, stalo se. Dokonce se podařilo celou akci naplánovat tak, že byl přítomen i Venca. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
01.11.2008 Osmadvacátý říjen ve znamení přehlídky Osmadvacátý říjen je pro naši republiku dosti důležité datum. Jde totiž o vznik samostatného Československého státu. Vzhledem k tomu, že se jedná o devadesáté výročí, bylo rozhodnuto, že se v Evropské ulici bude konat přehlídka. Na tradiční Letné se oslava nekonala ne snad proto, abychom se zavděčili Unii, ale proto, že někdo odmítl stavět tribunu uprostřed staveniště. Mě bylo ctí stát se jedním z aktérů. Jak jsem k tomu přišel, co předcházelo a jak to vypadalo očima ne-diváka? O tom je tento článek. vojenské zážitky nehodnoceno
01.11.2008 Velké stěhování, aneb moje nová sedačka Dlouho už jsem si rozmýšlel, jestli není čas na koupi nové sedačky. Současná je totiž v mých službách přes 8 let a nebyla nová. Dostal jsem jí darem. A protože jsem osoba neposedná, neklidná, až hyperaktivní, za ty roky jsem jí dal zabrat. A tak jsem procházel internet, prohlížel katalogy a stále nenacházel něco, co by mě praštilo do očí. Před několika týdny jsem obdržel katalog Ikea, ve kterém byly prezentovány nové výrobky na příští rok. soukromé příhody nehodnoceno
22.10.2008 Má první smazaná databáze Bylo úterý odpoledne, já vesele kontroloval data v databázi, za okny svítilo sluníčko (žaluzie byla jako vždy nahoře) a celý den byl ve znamení pohody. Vzhledem k tomu, že se nám v DB začaly kupit data, poprosil mě Michal, zda bych přebytečné data nesmazal. Podložil to tím, že bychom začali s čistým štítem, prostě testovali od znova. Ano, od znova jsme málem skutečně začali. Hlavně vývojáři. historky z práce nehodnoceno
22.10.2008 Hudba z Luxembourgu Můj táta se zmiňuje, když vypráví o svém mládí, o Rádiu Luxembourg. Vyprávěl mi, jak (coby mladík) trávil noci s uchem přilepeným na reproduktoru svého rádia a poslouchal hudbu, která mu tam zní dodnes. Prý pouze z tohoto zdroje odposlouchal všechny ty skladby od The Shadows, které potom hrál. S postupem času jsem se dozvěděl, že to dělal každý, kdo byl v šedesátých letech mladý. Co byla a znovu je legenda zvaná Radio Luxembourg? vlastní tvorba nehodnoceno
21.10.2008 Okení program ČP, aneb „Enjoy the sun“ Před nějakou dobou jsem psal o vynálezu, který vylepšuje osvětlení toalet. Bohužel se nám představila další „vychytávka“, kterou nejspíše vymyslel stejný člověk, jako již zmiňované světla v budkách. Tentokrát se jedná o automaticky ovládané žaluzie na oknech budovy. Je to geniálně vymyšlené, a pokud se chcete opalovat, neváhejte a nainstalujte si jí. Pokud hledáte způsob, jakým zamezíte přísunu slunečních paprsků na váš monitor (abyste vykazovali nějakou práci), rozhodně se tomuto vynálezu vyhněte. historky z práce nehodnoceno
14.10.2008 Teorie relativity v praxi Nejdříve vysvětlení několika výrazů. Relativní = (dle slovníku cizích slov) hodnocený vzhledem k něčemu, poměrný, podmíněný, závislý. Vysvětlení teorie relativity od pana Alberta Einsteina je složitější. A teď o čem Vás chci poučiti. To, že Archimedes přišel na svůj zákon poté, co vlezl do lázně, je vcelku známé. Mně se povedlo nádherným, i když nechtěným, pokusem pochopit teorii relativity. soukromé příhody nehodnoceno
14.10.2008 Narozeniny, aneb olomoucké syrečky nejsou z „Holomóca“ Před nějakou dobou jsem dostal od Petra pozvání na narozeninovou párty do Loštic – jeho domova. Protože se i minulý rok pořádala akce za stejným účelem (totiž oslavit narozeniny), věděl jsem, co mě nejspíše čeká. Morava, zábava, slivovice a rozesmátí a milí lidé. Akce se konala ve dnech 10. až 12. října. Složení party doprovázející oslavence: Petra, Markéta, Marek, Tomáš a já. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
08.10.2008 Stavění sloupu (třistažáru, nebo stožáru?, ne STĚŽNĚ!!!), aneb dobrou noc Lady Jane I když normálně v úterý je pořádáno honění za mičudou za účelem zmrzačení (fotbal), mé plány na úterní odpoledne se pozměnili. Jindra mě poprosil, zda bych mu nepomohl s Lady Jane, respektive s jejím stěžněm (Původně jsem použil skutečně slovo „sloup“, ale byl jsem upozorněn, že lodní mluva je trochu odlišná od suchozemské, a proto mají lodě stěžně – což jsem mimochodem upravil ještě na stožár :)). Řekl jsem Jindrovi „proč ne?“ a hned po práci si to nasměroval na Smíchov. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
08.10.2008 Velmi pohodlné lodičky Cestou domů ze stavění stěžně jsem v metru spatřil slečnu, která měla velmi pohodlné lodičky. Na sobě měla černé společenské šaty, v ruce třímala velmi lesklou kabelku, zavěšená byla do svého otce a výraz v jejím obličeji vykazoval jediné slovo: „trpím“. soukromé příhody nehodnoceno
06.10.2008 Další Fender mezi námi Počasáři se tradičně sekli ve své předpovědi (což bylo ale dobře) a tak víkend vykouzlil nádherné, i když chladné, podzimní počasí. Protože nadšení všech muzikantů (včetně mé mamky) nebralo po prvním setkání s Hippym mezí, bylo na tento víkend naplánováno další setkání. Vše bylo domluveno, vše dokonale vyšlo a my jsme prožili krásný kytarový víkend. z rodinné kroniky nehodnoceno
29.09.2008 (Asi) Jedno z posledních chatování Tento víkend jsme trávili s taťkou na chatě. Vlastně, byla s námi ještě slečna – psí – naše Barunka. Byl jsem zvědav, jestli se předpověď našich počasářů splní a bude pěkně. Kupodivu, jejich věštba se naplnila a na obloze po oba dny kralovalo sluníčko. z rodinné kroniky nehodnoceno
26.09.2008 Hlavně krátce, stručně a přesně... aneb kam mizí čeština? Dovoluji si Vám předložit přepis konverzace dvou mladých studentů střední školy. Rozhovor se uskutečnil v dopravním prostředku – metru, kolem 18:00 hodiny. Já, jakožto přítomný pozorovatel, si dovolím některé body okomentovat, abyste byli i Vy v obraze, a předložit Vám krátký rozbor. Závěrem bych chtěl říci, že tento článek si dovolím věnovat pánům Josefu Jungmannovi a Františku Palackému, průkopníkům a velkým mužům českého jazyka. Bohužel musím konstatovat, pánové, Váš boj byl marný. soukromé příhody nehodnoceno
21.09.2008 Víkend ve znamení zbraní Tento víkend se ve vojenském prostoru Brdy - Valdek konala střelecká soutěž "O pohár náčelníka generálního štábu", kterou pořádala má 111. rota aktivních záloh. Střílelo se ze samopalu SA-58, samopalu SA-61, zanámého jako "Škorpion" a pistole vz. 82. Závodu se zúčasnili i jiné roty AZ a další složky ozbrojených sil ČR. vojenské zážitky nehodnoceno
15.09.2008 Přímo nabitý víkend Lámu si tu hlavu, jestli události minulého víkendu mám rozdělit do více článků, nebo napsat jeden velký. Ale protože bych musel donekonečna psát, že jsem „tohle a tohle“ uvedl v článku „tomhle a tady“, nakonec zvítězilo rozhodnutí namačkat to všechno do jednoho. Tak tedy. Co všechno během víkendu událo? z rodinné kroniky nehodnoceno
12.09.2008 Čtvrteční Blackout s pátečními pozůstatky Nevím, jestli se Vám to také už někdy stalo, ale je to velmi nepříjemné. Prostě najednou zjistíte, že si na něco nemůžete vzpomenout a aby toho nebylo málo, potřebujete to vědět teď hned. Bohužel se ve většině případů jedná o informaci, kterou Vám nikdo jiný prozradit nemůže. Jedná se totiž o PIN, nebo vstupní číslo k internetovému bankovnictví. soukromé příhody nehodnoceno
07.09.2008 Nemoc zvaná BLOGování Je pátek, před námi víkend a já jsem na internetu hledal nějaké informace a narazil jsem na pár BLOGů. Napadlo mě, že se podívám na seznam všech a kouknu se, o čem vlastně lidi píší, na co reagují, a o jakých událostech informují okolní svět. Na portálu Atlas.cz jsem si tedy vyhledal seznam blogů a začal jsem prohlížet. soukromé příhody nehodnoceno
05.09.2008 Boj proti fašismu, aneb nerespektujeme nařízení tyranů Československo bylo již od 20. let mezinárodními smlouvami vázáno k zavedení pravostranné dopravy, realizace této věci byla ale neustále odkládána. Na odstoupeném pohraničním území obsazeném německou armádou v říjnu 1938 byla pravostranná doprava zavedena okamžitě. Stálý výbor Národního shromáždění přijal 10. listopadu 1938 opatření č. 275, které nařizovalo změnu směru jízdy na pravou stranu od 1. května 1939. Okupace českých zemí v březnu 1939 celou věc urychlila o několik týdnů. Německá armáda nařídila změnu směru jízdy hned v prvních dnech okupace na celém území Čech a Moravy. Výjimkou byla Praha, které byl z důvodu nutných úprav na tramvajových tratích, zastávkách apod. dán zhruba týdenní odklad do 26. března 1939. Pravostranný provoz byl v Praze zaveden ve 3 hodiny ráno 26. března 1939. vlastní tvorba nehodnoceno
01.09.2008 Útok opeřence Každé zvíře musí žít v čistotě. I to drobné ptactvo, které chovám v malé klícce. Protože vrstva nánosu všeho možného začala pomalu přesahovat plastovou vanu a dosahovala až ke špruslím, naplánoval jsem čištění. Běžný rituál se během vteřiny proměnil v peklo. soukromé příhody nehodnoceno
01.09.2008 Mnichov(ice) podruhé Mnichovické Rockování je jednodenní festival známých i neznámých kapel, který se odehrává na louce nedaleko Prahy. Jako loni, i letos jsme si nemohli s Petrem nechat ujít tuhle záležitost. Jedinými změnami oproti loňsku bylo, že lístky jsme měli z předprodeje a proto jsme obdrželi CD platňu, naše řady rozšířili Markéta a Mára a pivo do sebe nelili tak hrozně. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
31.08.2008 Taková zvláštní kolegyně V rámci působení v ČP byl náš tým nucen opustit původní první patro a byli jsme přesunuti, nejspíše proto, abychom si také užili výtah, do patra druhého. Výhled na dálnici jsme vyměnili za jakýsi dvorek. Aby náš projekťák nemusel rozprášit tým do několika sekcí, lehce jsme upravili vymezený prostor a přistavěli tam ještě jeden stůl. Vejdeme se sem. Sice se mi špatně dýchá (jak jsem nacpaný za stolem) a kolegův loket se občas potká s mými zuby, ale jsme pospolu. historky z práce nehodnoceno
27.08.2008 Úprk na západ, aneb Mnichov 22. - 26. 8. 2008 Po dvou letech, kdy jsme jeli do Berlína, se sešlo zase několik chytrých hlav a naplánovalo výlet do Mnichova. Po mnoha úpravách byl stanoven odjezd na pátek dne 22. srpna v ranních hodinách a návrat na úterek 26. ve večerních hodinách. Celé akci předcházela pouze jedna plánovací akce, kde se většina aktérů (plus někteří nehrající)shodli na tom, že si máme vzít peníze, karty, nemusíme s sebou pas ani mapu, a dohodli jsme místo a čas srazu. Začátek putování byl na Smíchovském nádraží před pátou hodinou ranní. Sestava – Ondra, Patrik, Lucka, Markéta, Mára a já. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
27.08.2008 To snad ani není možné, aneb objednávka číslo 142590 To, co zde budu popisovat, zdá se býti snem. Zjistil jsem totiž, že ještě stále existují obchodníci, kteří si svých zákazníků váží a vyjdou jim vstříc. Sháněl jsem jeden softwarový produkt, který většina obchodů nabízí s atributem „nedostupný“, nebo je nabízí k okamžitému prodeji, bohužel o 400 korun dražší. Nakonec jsem našel internetový obchod www.1game.cz, kde u titulu nebyla žádná poznámka. Tak jsem napsal dotaz, zda-li je program skladem, či nikoliv. Odpověď mi přišla asi za půl hodiny s tím, že titul je samozřejmě k dispozici, stejně jako všechno jimi nabízené zboží. Zboží jsem objednal (to byla středa), ale protože i Milda je chtivý tohoto softwaru, objednávka byla na kusy dva. soukromé příhody nehodnoceno
17.08.2008 Otec a syn Janové (si) hrají O tom, že jsem si koupil kytaru, už jsem dávno psal. Příběh, který popisuje putování za její elektrickou sestrou, už jsem také uváděl. Nikde ale zatím nebylo uvedeno, jak se svým taťkou těmto dvěma krásným nástrojům rozezníváme těla. z rodinné kroniky nehodnoceno
16.08.2008 Netradiční, štěstím zmáčená, Lukášova svatba Dne 16. srpna 2008, se rozhodli říci si své ano Lukáš a Kateřina. Jednoho dne se mě Lukáš zeptal, jestli budu mít tento den čas a jestliže ano, abych si již nic neplánoval. „Budu se ženit“, oznámil mi. Seznam kamarádů, kteří své city ke své polovičce úředně potvrdili, se zase prodlouží. vojenské zážitky nehodnoceno
15.08.2008 Páteční zamyšlení nad slovíčky Sedím v práci, kouknu se z okna a vidím, že meteorologové dnes skutečně dostojí svým slibům. Prší. Kromě toho, že se ve mě budí strach o zmoklé svatbě (jejíž podrobnosti Vám přinesu později) jsem lehce zauvažoval nad rčením „leje jako z konve“. Co z toho všechno vzniklo uvidíte sami. vlastní tvorba nehodnoceno
07.08.2008 Každý jednou šlápne vedle A mě se to naposled povedlo 5. srpna, což bylo úterý. Na plánu jsem měl kino s Luckou a Ondrou. Úterní termín byl vybrán proto, že v Multikině Ládví mají pravidelně jednou týdně akce, při kterých je vstupné za sníženou cenu. Ano, tímto dnem je úterý. Podnik ho nazývá „vysmátým úterým“. V tento den ale chodím také na fotbal a proto pro mne přicházeli v úvahu filmy, které se promítají kolem 21 hodiny. Našli jsme. Kino nabízelo buď Akta X (na které jsem četl ne moc hezkou kritiku), nebo třetí pokračování mumie. Na kterou jsem kritiku nečetl, ale měl číst. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
07.08.2008 Co lze vyčíst z Vašich návštěv Dneska jsem zase obdržel pravidelně nepravidelný výpis ze služby, která sleduje přístupy na můj web. Krom toho, že sleduje počet, zjistil jsem, že je schopná podávat informace i o tom, z jaké domény návštěvník vstoupil, jaký používá operační systém a jaký prohlížeč a dokonce jaké měl rozlišení monitoru. vlastní tvorba nehodnoceno
06.08.2008 Noční košík 6. srpna se na retenční nádrži „Košík“ konala zajímavá akce. Pouštění lodí ve večerních hodinách. O akci jsem se dozvěděl jak jinak, než od Jindry. Sraz jsme si dali v 19 hodin již na místě. Když jsem dorazil k vodní ploše, bylo zde přítomno již několik modelářů, ale i pouzí přihlížející. Na hladině se pohupovaly plachetnice, parníky, nákladní lodě i vznášedlo. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
03.08.2008 Doktor měřák Při včerejším courání po obchodním středisku, které jsme s Luckou absolvovali v rámci zdokonalování uskakování, zlepšování stylu tlačení a jízdy s nákupním vozíkem, nás naše nohy zavedly i do lékárny. Zatímco Lucka si šla cvičit čekání, já jsem zevloval po obchodě a prohlížel si novinky ze světa nemocných. Nové těhotenské testy, nyní již ve verzi 2.35, vložky do bot pro chodidlo, které bych tedy skutečně chtěl vidět, ještě dražší paralen. Můj zrak zaujal v rohu postavený stojan. Na hlavě měl maják a na čelním panelu několik tlačítek. Dostavil jsem se k němu a začal ho zkoumat. Elektronický návod, který se neustále stránkoval a který nějaký vtipálek přehodil na maďarštinu mi neřekl vcelku nic. Naštěstí byla kvůli nenechavcům nainstalována i lepenková verze. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
02.08.2008 Kubík je kamarád, aneb proč si vážím svých přátel Hned na začátku musím uvést, že tento článek není o tom, že vyzdvihuji jednoho člověka nad ostatními, ale vznikl jako poděkování všem mým kamarádům a vzkaz pro ně, že si jich všem vážím a těším se jejich přátelství. vlastní tvorba nehodnoceno
30.07.2008 Vrhání s Terezou Po dlouhé době se mi ozval Jindra s tím, že by mi rád představil svou přítelkyni - Terezu. Jako pozadí této akce byl vybrán bowling. Ze začátku byl Jindra velmi tajemný, neboť mi neprozradil ani jednu podrobnost svého plánu. Po mém velkém naléhání nakonec podlehl a poodhalil roušku tajemství. Bude se to konat ve středu. události s kamarády a přáteli dobrá práce
19.07.2008 Potřeba bez světla, aneb na záchod zásadně s mobilem. Tento týden jsme se s naším pracovním týmem přestěhovali do nové budovy České pojišťovny. Interiér je moderní, velmi pěkný, prosklený a při bližším ohledání několika kanceláří Vám dojde, proč nikde nejsou peníze. soukromé příhody vynikající
12.07.2008 Takový běžný úterní podvečer Byli by jste ochotni sedět čtyři hodiny ve skrčené poloze před počítačem a prožívat fiktivní boj? Jste schopni oddat se tak fantazii, že mluvíte v kódech a útok na Vaši základnu berete jako největší urážku? Je Vaše nátura schopna přijmout fakt, že se budete na stejnou akci těšit za další týden? Jestli odpověď na většinu otázek zní „NE“, pak raději dál nečtěte. Pokud víte, co znamená StarCraft, budete v obraze. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
07.07.2008 Putování za panem Fenderem I když jsem se vybavil akustickou kytarou, mé srdce stále prahlo po elektrické. Se svým otcem jsem naplnil mnoho hodin rozhovorů o svém přání a i když mi bylo poskytnuto spoustu rad a řešení, stejně většina sezení končila větou: „tak si o tom ještě promluvíme“. Ono pronést větu: „Táto, chtěl bych elektriku“ je lehké, ale uvést tento čin do reálu je již obtížnější. z rodinné kroniky nehodnoceno
07.07.2008 První Logosí dovolená Při nedávném pohledu na mou výplatní pásku na mě vykoukla položka „zbývá dovolené“ a rozhodně nebyla ani záporná, ani nijak nízká. Vzhledem k tomu, že můj otec si vzal dovolenou a jel na chatu, rozhodl jsem se, že i já se dovolím a sedm dní volna budu trávit s ním. Moje mamka a tátova choť totiž tráví společně pracovně-oddychový čas mimo republiku. z rodinné kroniky nehodnoceno
27.06.2008 Utužování vztahů, aneb Outdoor V termínu od 27. června do 28. června (což byly pátek a sobota) se pořádal Outdoor našeho oddělení. Jednalo se o akci, kde nám bude sděleno několik nových vizí na příští období a budeme zde probírat možnosti ještě lepšího fungování. historky z práce dobrá práce
12.06.2008 Ukončete výstup a nástup... příští zastávka cvokhaus Toto drama se odehrálo pondělního odpoledne v Pražském metru. Pro ty, kteří metrem nejezdí, si dovolím malé upozornění, že se jedná o dosti hrůzostrašnou událost. soukromé příhody dobrá práce
09.06.2008 Jenda opravářem Synu můj; nezoufej, podíváme se těm krámům pořádně na zuby, a uvidíš, že na to přijdeme. Jsme přece nějací inženýři. /modrej a zelená. soukromé příhody nehodnoceno
09.06.2008 Bedny kolem dokola a drnčící okna Už dlouho jsem přemýšlel o tom, že bych své zážitky z filmů obohatil tím, že bych zvuk poslouchal z více než dvou reproduktorů. Hodně dlouho jsem hledal na internetu i v obchodech bedny, které by se mi líbily a nemusel bych k nim kupovat i přehrávač. soukromé příhody nehodnoceno
28.05.2008 Bill na vodě Včera jsem si prožil nádherný koncert Divokého Billa a Čechomoru. Seděl jsem, popíjel pivko, chroupal brambůrky a s nikým jsem se netlačil. A ten výhled!!! Jak je to možné? Inu, to musíte mít Jindru. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
25.05.2008 Team spirit Jako proces utužování a posilování firemního ducha se v pátek 23. května odehrála Logosí akce s názvem "Team Spirit". O co šlo a co se tam přesně odehrávalo se Vám pokusím podrobněji nástinit. historky z práce nehodnoceno
19.05.2008 Jenda jede na PéHáPéčku Tak jste se konečně dočkali - a já také. Ode dneška chodí Jendovy webovky na PHP, takže už by neměly bát žádné problémy se zobrazováním v různých prohlížečích a neukládání souborů. Další možnosti, jak této změny využít, se nabízejí... informace o webu nehodnoceno
15.05.2008 Miss Agro Začalo nevinným mailováním s Jindrou. Prostě jednoho dne se mi objevila v doporučené poště zpráva, která obsahovala pouze jednu jedinou věc. Hyperlinkový odkaz, zvající na Miss Agro 2008. Slovo dalo slovo a my jsme se s Jindrou dohodli, že se zůčestníme. Každý jsme otipovali finalistky a mlsně čekali na termín. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
15.05.2008 Střípky Dnes jsem zjistil, že se mi tu a tam hromadí pár fotek, které nikam nepatří, ale je škoda je nezveřejnit. Založil jsem tedy takovou podkategorii, kterou jsem nazval STŘÍPKY, kde budou tyto záběry publikovány. Doufám, že se Vám budou líbit. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
12.05.2008 Logosí curling 12. 5. se odehrálo na Roztylech, v malé curlingové hale obsahující 4 dráhy, sportovní klání Logosáků proti Logosákům. Celá akce se nesla ve jménu úspěšného dokončení projektu, jehož členem jsem i já. historky z práce nehodnoceno
07.05.2008 Nová posila elektrických spotřebičů Jak jsem již psal, povedl se mi prvotřídní (ale v běžném životě naprosto běžný) kousek v podobě vytopení sousedů. Kdo to nečetl, podívejte se sem. Abych dalšímu zkrášlování stropu předešel, začal jsem koumat nad koupí pračky. soukromé příhody vynikající
28.04.2008 Jaro se o víkendu konečně přihlásilo To se nám udělalo krásně co? Myslím, že nejen já, ale i mnoho obyvatel téhle země s jásotem uvítalo víkendové sluníčko. I já jsem byl velmi potěšen, neboť jsem dny odpočinku trávil s taťkou na chatě. z rodinné kroniky dobrá práce
21.04.2008 Cvičení 111. strážní roty aktivních záloh Armády České republiky (14. - 20. 4. 2008) Psalo se 14. dubna a na tento den připadal pondělek. Ručičky hodin se blíží k šesté hodině ranní a ulicemi Karlína se potulují skupinky lidí oblečených v maskáčích a blíží se k místním kasárnám. Pro vojáky aktivních záloh nastává týden strávený na Doupově. Začíná cvičení... vojenské zážitky dobrá práce
11.04.2008 "Per Partes" začala žít svůj život Dovoluji si Vám oznámit, že právě dnes byla založena nová hudební skupina, která se pyšní názvem "Per Partes". Jejími zakládajícími (a zatím jedinými) členy jsou Jindra a Já. ... o Per Partes vynikající
03.04.2008 Smutný osud dvou čísel 156, 187 – pro ostatní asi dosti nezajímavé číslice, ale pro mě představovaly spojnici od mladých let až doposud. vlastní tvorba vynikající
03.04.2008 Šest strun a krok dál Má touha se dnes naplnila a já jsem podnikl malý krůček pro člověka (pro lidstvo žádný) a koupil jsem si svou (první) kytaru. soukromé příhody něco mezi
01.04.2008 Oběd s kovbojem Dnes jsem měl poprvé čest navštívit proslulý řetězec „drůbež na více způsobů“, označovaný též jako KFC (zatím jsem znal pouze JFK), podle toho strýce, který se na Vás ze všech koutů zubí. historky z práce dobrá práce
29.03.2008 Sobotní po-oslava Jelikož se v kalendáři nedávno objevil den, kdy Lucka slaví své narozeniny, byl důvod k oslavování. I když se celá akce nenesla přímo v duchu oslavy, musím říci, že se povedla a o zábavu nebyla nouze. události s kamarády a přáteli něco mezi
23.03.2008 Kurz plavání Vzhledem k tomu, že osud nahlédl na mou životní nástěnku a zjistil, že jsem již dlouho šťastný a nemám větších problémů, rozhodl se zasáhnout. Povedlo se mu to. Výsledkem je pračka vypouštějící svůj obsah k sousedům. soukromé příhody vynikající
22.03.2008 Ples hasičáků Na podvečer 22. března jsem obdržel od Romana dvě čestné vstupenky (o které jsem si řekl) na 2. setkání dobrovolných hasičů, které pořádala rota aktivních záloh. Candrbál se pořádal v hotelu Praha, který se pne nad Evropskou ulicí a na názvu má pět hvězdiček. události s kamarády a přáteli dobrá práce
21.03.2008 Sbohem mládí... Dnes jsem z hrůzou (i s nadšením) zjistil, že mé mladické myšlení pomalu ustupuje a začínám myslet, jako dospělý. Jaký je toho důkaz? Navštívil jsem obchod s oblečení C&A v Letňanech. soukromé příhody dobrá práce
21.03.2008 Výlet s Tescobusem Když jsem se rozhodl své tělo již konečně nasměřovat domů z níže popsaného nákupu, jediným možným způsobem, bylo použití dopravního prostředku pomalovaného spokojenými zákazníky a nápisem Tesco. soukromé příhody něco mezi
19.03.2008 Přecpání se "Pod Slavínem" Na základě pozvánky, která mi byla doručena elektronickým holubem a odeslána Ondrou, jsem se vydal ve středu 19. března na posezení s bývalými kolegy. Místo uvedené v mailu bylo na Albertově, ve Svobodově ulici a restaurace nesla název „Pod Slavínem“. události s kamarády a přáteli dobrá práce
18.03.2008 Příjemné posezení Pokud máte zájem navšívit místo, kde si načerpáte nových sil a krásně si posedíte, určitě navštivte Proseckou pobočku České pošty. soukromé příhody dobrá práce
16.03.2008 Zprovoznění Jendových webovek Vážení a milý. Právě v tuto dobu došlo ke spuštění Jendových webovek na internetu. Předcházelo tomu návštěva Jindry, který mě navštívil právě za tímto účelem. informace o webu nehodnoceno
07.03.2008 Návštěva Budějic Zítra se konečně uskuteční naše dlouho připravovaná a několikrát odkládaná cesta za mým kamarádem Jakubem do Českých Budějovic. Doufám, že mnoho dní čekání a odkladů se nějak zůročí ve velmi pěkném víkendu plném zážitků a srandy. S Jindrou tam jedem vlakem, ale další člen naší výpravy Venca už nemohl to čekání jakkoli unést a na cestu se vydal již dnes.
Sraz je stanoven padesát minut po osmé hodině ranní na nejhezčím vlakovém nádraží v Praze, totiž "Hlaváku". Doufám, že svým krátkým setrváním v těchto prostorách nedojdu nějaké újmě.
události s kamarády a přáteli dobrá práce
Zobrazit na stránku 25, 50, 100, vše