svátek má Miloslavpondělí 18. prosinec 2017
články
filtr článků
Řazení záznamů
Omezení záznamů
Vyhledávání
datum uveřejnění název úvod typ hodnocení
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme se loučili s horami (8. díl) Míra mého (i kolektivního) optimismu vrcholí. I přes to, že zítra balíme a jedeme domů, vstáváme s myšlenkou toho, že je teprve pátek. Ložnici sdílím pouze s Lukášem, který je vzhůru, tudíž se žádné prudké a ukvapené vstávání nekoná. Místo toho vyrobil Lukáš ze dvou (až třech) plyšáků "kladélko". Jednalo se o postavičku připomínající pomůcku inseminátora. Z pelechu nás vyhnal až hlad, teprve tehdy jsme se odebrali do kuchyně a zasedli ke stolu. Během čerpání energie přinesl Domísek náš výrobek a tázavě na nás hleděl, co že to má být. Našemu popisu zřejmě nerozuměl (možná ani nechtěl) a tak slona, méďu i psíka ze vzájemného sevření a umělohmotného košíku osvobodil. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Dávka sjezdovky podruhé (7. díl) Den jako vymalovaný, modrá obloha, po mráčcích ani památky. Lukášův telefon nelhal. Jasné podmínky pro lyžování. Nasnídali jsme se, vypravili z chaty (já si přibalil foťák) a na lyže se postavili u Plešivecké pokladny. Školička pro kluky se nekonala, protože Domísek už sviští moc hezky sám a pro Davídka vyrobil táta postrojek. Zakoupili jsme čtyřhodinovky a vydali se na sjezdovku. Hned po pár sjezdech jsme zjistili, že počasí je sice hezké, teplo příjemné, ale areál tím trochu utrpěl. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme bloudili na Abertamském okruhu (6. díl) Počasí venku bylo chvilku příznivé, chvilku nehezké a někdy přímo nehostinné. Takže jsme hned u snídaně zavrhli návštěvu sjezdovky. Jelikož měl být podle internetu čtvrteční den daleko příznivější, posunuli jsme sjezdování o den. Tím nastaly dvě otázky. Kdy uskutečnit běžkování, na které jsme se Káťa i já těšili a co budeme dělat dnes. Řešení bylo nasnadě. Dneska obujeme na nohy úzké plaňky a pokoříme Abertamský okruh. Naplánován byl start dokonale, na devátou hodinu. To by ale nesměl Jeník zdržovat nutností se odpustit, když se chvilku před tím natřískal. Tudíž jsme vyráželi v deset. Kluci s taťkou zasedli k Výstavišti (dostihy a sázky z Prahy) události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme byli za vodní kulturou (5. díl) Jediným spáčem (pokud nepočítám sebe) v ložnici byl Domísek. Čím byl tenhle nečekaný stav způsoben nevím. Ale možná to trochu souviselo s tím, že měl Dominik po probuzení namalovanou ruku (aspoň tak mi to oznámil). Na další anomálie jsme nečekali, vyskočili z postelí a šli snídat. Během ní jsem já zcela sobecky spořádal zbytek chleba a zasadil se tak o důvod navštívit obchod. Ostatním moje nenažranost nijak nevadila (alespoň to tak tvrdili), protože k snídani se sem tam něco našlo a v Karlových Varech (kam jsme měli namířeno) obchod bude. Dokonale potravinově naplněný jsem uvedl svůj zevnějšek do civilizované podoby, abych nedělal ostudu. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jiná ochutnávka sněhu (4. díl) Pondělní ráno se pro mě hned po roztržení očí změnilo v hru na schovávanou. Domísek s Davídkem mi oznámili, zcela bez očekávání mého názoru, že je budu hledat. Smířil jsem se s tím a začal pykat. Dopočítal jsem a začal hledat. Naštěstí jsme se dohodli, že úkryty budou možné pouze na našem patře, protože představa že budu lozit od střechy po sklep mi naháněla hrůzu. Jedno caparta jsem našel celkem jednoduše. Skříň zavírající se sama od sebe, která neustále skřípe a vrtí byla nápadná i mě. Proto jsem mladšího, Davídka, objevil rychle. Ale Domísek si našel úkryt skutečně mistrovsky. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Zase na laťkách (3. díl) I když se jednalo o poslední den týdne, pro nás byl první plnohodnotný. Budíček Lukáše a mne pozval mezi bdící kolem osmé. Byli jsme v posteli (každý ve své) jediní. Káťa se s klukama oddávala hraní už o hodinu dříve. Nasnídali jsme se, vystrojili a v půl deváté vyrazili okouknout bližší lyžařský areál. Skiareál Plešivec. události s kamarády a přáteli vynikající
17.02.2016 Abertamy soukromě - Vzhůru za sněhem (2. díl) Snídaně a přípravy probíhaly ve prostorově snížených podmínkách. Přeci jen, náš byt není na čtyři dospělé a dvě děcka konstruován. I přes stížené podmínky jsme vše zvládli, sbalili zásoby (v podstatě cokoliv z lednice), pobalili drobotinu (živou i neživou), popadli bagáž a vypravili se k autu. Lukáš velmi obratně zorganizoval kufr, abych se tam vešel i já a vyjeli jsme. Po 500ti metrech (možná ani to ne), auto zase zastavilo a nastal štelung. Video i audio aparaturu Lukáš nastavil k spokojenosti obou nejmladších pasažérů. Na rozdíl od předchozích přesunů jsem místo Blaníku poslouchal zvuk animáku (co to bylo netuším, ale utkvěla mi v hlavě věta "vypusťte mimino"). události s kamarády a přáteli vynikající
17.02.2016 Abertamy soukromě - Noc před horami (1. díl) Kdy jindy jet na hory kvůli lyžování, stavění sněhuláků a běžkování, nežli v době, kdy únor připomíná jaro? Nadšení z tradičního zimního společného týdne s Lukášem a jeho rodinou se malinko měnilo v obavy. To když teplota lednových dnů začala povážlivě stoupat a sníh člověk našel jen na internetu. Termín jsme měli ale vybraný, uvolnění z práce bylo dohodnuto. Nezbývalo tedy nic jiného, než doufat. V polovině února, na den přesně jako před šesti lety, nadešlo osudné setkání. Tentokrát jsme jeli brázdit sněhové pláně Krušných hor. události s kamarády a přáteli vynikající
20.09.2015 Dovolená po Ischitánsku - Trochu komplikovaný návrat domů (7. díl) Poprvé mě chození po pokoji vzbudilo kolem druhé hodiny ranní. Lucka, bílá jako stěna, mě při odchodu do koupelny informovala, že jí není moc dobře. Sice jsem vydal zamručení, jakožto převzetí, ale brzká ranní hodina můj organismus zase uspala. O pár hodin mě zvuk chodidel plácajících o dlážděnou podlahu probudil znovu. V šest. Barva mojí manželky byla o poznání bělejší než prve. To, že je jí hodně špatně mi nemusela ani oznamovat. Bylo to vidět. Vylezl jsem tedy zpod deky a začal trochu fungovat. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.09.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme ochutvánali pravou Italskou (6. díl) S pátkem přišel zase den kulturního vyžití. Po snídani (v normální, lidskou hodinu) nás Schiano Bus, s průvodkyní Bárou, odvezl na druhou stranu ostrova do oblasti Ischia Ponte. Krom malebných a historií poznamenaných uliček se na malém skalnatém ostrově, spojeného s pevninou jen malým můstkem, nalézá krásná středověká pevnost. Bohužel, podle prvního sdělení průvodkyně, nemá název hradu nic společného s hobitky a koncem světa. V Aragonském hradu jsem tedy po stopách hraničáře nepátral. příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
30.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme objevovali ztracené město (5. díl) Když nám budík začal o čtvrté hodině ranní řvát, nevěřícně jsem na něho mžoural. To byla krutá daň za výlet do dávno zmizelého a znovu oživeného města Pompejí a výšlap na sopku Vesuv. Samozřejmě, že v tuto nelidskou hodinu (zvlášť, když je člověk na dovolené) je hodně těžké svou mysl přesvědčit, že kultura je fascinující a spánkový dluh se dožene, ale jako silný argument stačila ledová sprcha a rozsvítit. Na Lucku jsem musel trochu jemněji, ale také se nechala přemluvit. Nastal nám celodenní (jediný z dovolené) program. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
24.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme kroužili po ostrově (4. díl) U snídaně jsme místo klasického objednacího lístku na večeři objevili pozvánku na galavečeři (takový gala večer s večeří). Byli jsme napnuti, co nás čeká a abych s tím očekáváním nebojoval sám, zase jsem si narval břicho. Dopoledne nás nečekalo nic náročného, než se uvelebit na lehátka u bazénu a jednou za pět minut se dojít zchladit. I když naše těla pokrývala celkem nepřehlédnutelná vrstva hnědi a krému, pro jistotu jsme se ukrývali pod slunečníky. Nechtěli jsme podcenit Italské sluníčko (a dobře jsme udělali). příběhy Lucíka a Jendy nehodnoceno
19.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme nedobrovolně drželi hladovku (2. díl) Prodělali jsme první noc a zjistili jsme, že spát při klimatizaci není až taková legrace, jak jsme si představovali. Bez ní to nešlo a s ní také ne. Buď se člověk převaloval mokrý jako hadr na podlahu, anebo pokojem neustále drnčela vzduchotechnika a musel se chránit před návalem chladu. Příjemné ale bylo, že po noci přišel den a s jeho začátkem se dostavila snídaně. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
19.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak Lucka v moři objevila pavouky (3. díl) Možná si myslíte, že bych se já mohl poučit a nenarvat se na snídani. Omyl. Nebylo tomu tak. Přes noc vyhládlo a vidina celodenního čekání na večeři bičovala mé odhodlání nacpat si na talíř další pečivo. Opět jsem opouštěl stůl s pocitem, že se musím už o východu roztrhnout. Ale jsme na dovolené. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
12.08.2015 Dovolená po Ischitánsku - Jak jsme chtěli hotel (1. díl) S touhou po dovolené, kde se nebudeme kodrcat busem přes deset hodin do pokojíku na jedno přespání, jsme obraceli stránky katalogů cestovních společností. Rozhodli jsme se pro klidný, pohodlný a odpočinkový zájezd. A protože ruka zaměstnavatele byla po dlouhé době poněkud štědrá, mohli jsme s velkou radostí objednat letecký týdenní zájezd s polopenzí na Italský ostrov Ischia. Ruku mojí manželky vedl při objednání nejspíše šestý smysl a poručila si ještě klimatizaci (za všechno se platí) a pokoj s terasou. První srpnový týden jsme trávili ve společnosti slunce, moře a žádným pravidlem neřízených Italů. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
stránka 1--1