svátek má Nikolapondělí 20. listopad 2017
články
filtr článků
Řazení záznamů
Omezení záznamů
Vyhledávání
datum uveřejnění název úvod typ hodnocení
04.10.2017 Jak jsem si hrál na Sparťánka - Jen dávat levou za pravou (2. díl) Rázem ze mě všechno spadlo. Už jsem se nemohl zaobírat tím, jestli to zvládnu, či ne. Celou svou myslí jsem se upínal jen na to, abych dával levou nohu před pravou a pravou před levou. Samozřejmě jsem neběžel. Můj pohyb by se dal definovat jako lehký poklus. Přede mnou utíkalo zhruba stovka nadšenců, my byli skupinkou na samotném chvostu. Nemluvil jsem, srandu jsem si nedělal, ani jsem neremcal (to je co říct), jen jsem si hlídal Andreje klusajícího vedle mě a funěl. Aby nedošlo k omylu, já jsem neudržoval jeho tempo. On udržoval moje :). události s kamarády a přáteli vynikající
02.10.2017 Jak jsem si hrál na Sparťánka - Až na dno (1. díl) Jako se u někoho rodí nejlepší nápady při relaxování v lázni, já se přimotám k nejneuvěřitelnějším výzvám většinou v hospodě. A u dobrodružství s Andrejem tomu nebylo jinak. Rozhodně se nechci vracet k setkání s bývalým kolegou (a některými současnými), protože to dopadlo katastrofálně. Pro mě. Ale vzpomínám to tu, protože během plodné konverzace a několika litrů netypických, zato vysoko-stupňových, piv se Andrej zmínil o své účasti na Spartan race. Kdo netuší oč se jedná, tak v kostce je to závod pro drsňáky, silné a vysportované jedince s velkou fyzickou připraveností. Do té chvíle jsem znal pouze jediného člověka, který se upsal. Lucčiného bratra. Ten na to půl roku trénoval běh. Ostatní nemusel, protože několik desítek let každý den posiluje. Po finiši se nechal slyšet, že to byl záhul. události s kamarády a přáteli vynikající
10.09.2017 Jak jsme začali chodit Pohodáčky Nejednou se mě Lucka ptala, jestli si společné pochody s Lukášem užíváme, když se večer nezapojíme do společnosti, která se kolem setkání vytvoří, ráno trháme startovní pásku pět minut před začátkem a do cíle se řítíme co nám síly stačí. Nad krásami krajiny se nepozastavujeme, místní památky a zajímavá místa nenavštěvujeme a doprovodné akce nás nechávají chladnými. A o post-pochodových aktivitách se toho taky nedá moc říci. Shrnuto a podtrženo, jejími slovy si pochodování neužíváme. Zapnout měření, šlapat, vypnout měření, sbalit medaili a hurá domů. Když se na to zpětně podívám, vlastně měla pravdu. události s kamarády a přáteli vynikající
28.09.2016 Jak jsem drandil na horském kole Majitelem horského kola jsem už hezkých pár let, ale nikdy jsem nevyužil jeho možnosti v adekvátním prostředí. Jezdil jsem s ním po silnicích, polních cestách a tu a tam lesními pěšinami. Nebyl jsem se však projet na stezkách a v terénu kolu nejbližšímu. Premiéra přišla až se společnou akcí pořádanou v Novém Městě na Moravě. Právě tam se nalézá cyklo aréna Vysočina. Když jsem odpověděl na Andrejovo pozvání a potvrdil svou účast, netušil jsem, do čeho jsem to zase strčil hlavu (kolo). Iniciátor mi na všechny mé zkoumavé dotazy odpověděl stejně. Jedná se o obyčejné ježdění v lese, nikterak náročné a hlavně naprosto bezpečné. A já mu věřil. události s kamarády a přáteli vynikající
18.04.2016 Cvičení, které pro mě nebylo - Jak jsem se ocitl v lágru (1. díl) Poprvé od té doby, co jsem vstoupil do řad aktivních záloh, bylo pořádáno vojenské cvičení v délce neuvěřitelných deseti dnů. Krom této unikátnosti neslo ještě další známky neobyčejnosti. Uskutečnit se mělo v kraji Olomouckém a ani kouskem nebylo v režii pražského KVV. Internetovými diskuzemi se plížilo nadšení, ale i obavy. Náš velitel rozeslal několik informačních zpráv. Jako první šok bylo nařízení, co je potřeba si na cestu zabalit. Jedním slovem všechno. Zimní doplňky, montérky a oboje kabáty. Pak následovali další zprávy, které mi na náladě také nepřidali. Nejsou tam zásuvky, je tam hladově, budeme bydlet ve srubech, kde je buď zima pořád, anebo zima až nad ránem (když dojde náplň v kamnech). Ale vidina toho, že strávím pár dní mezi kluky mě neodradila. vojenské zážitky vynikající
04.11.2015 Integrace M&M - Odhalení všech pravd (1. díl) Zatímco jedni oznamují své rozhodnutí vstoupit do svazku manželského slavnostně a přímočaře, od Máry jsem se to dozvěděl stylem jemu vlastní. Po několika měsících bez jakéhokoliv kontaktu mi zavolal a zeptal se mě, co dělám dva měsíce před štědrým dnem. S malým tušením výjimečnosti jsem mu oznámil, že sice něco mám (Mildu), ale zavázal jsem se uvolnit v případě, že to bude nutné. Velmi zvolna z něj nakonec vylezlo, že se bude ženit a potřeboval by někoho, kdo by pořídil pár snímků (dle jeho slov "kdo by cvakal spoušť"). Jo a taky nemám jet na Kačerov, ale na Moravu, protože od dubna jsou skorobrňáci (o pár kilometrů). Samozřejmě jsem souhlasil. události s kamarády a přáteli vynikající
29.07.2015 CyriloMetodějoHusovské Jeseníky 2015 - Jak jsme se chladili (3. díl) Teplotní hodnoty nad ránem nevykazovaly žádné změny oproti dnům minulým a na slunci i mimo jeho paprsky bylo opět strašné vedro. Dle plánů jsme den věnovali chlazení těl a nenáročným (hlavně fyzicky) činnostem. Prvním bodem, kam nás Míra odvezl, byla národní přírodní památka, jeskyně Na Pomezí. Už když jsme se do kopce šourali dvackou, protože koloně vévodil motorový vláček vezoucí turisty a před námi popojížděly dva autobusy, jsme tušili, že o chladný domov krápníků bude zájem. Ale že se u kasy setkáme s půlkou Polska, to jsme nevěděli. události s kamarády a přáteli vynikající
28.07.2015 Jak jsem se pohyboval na hraně, aneb Legionářský marš Romane, doufám, že to čteš, protože s Vámi už nikdy nikam nepůjdu (promiň, ale musel jsem to napsat, když jsem to pod kopcem slíbil :)). Omlouvám se za netradiční začátek, jestli Vám nezapadal mezi ty ostatní, je to správné a nemusíte se tím rozptylovat. Začnu znovu a smysluplně. Z partyzánského výšlapu na kopec Polední, jejichž dvou ročníků jsem se já zúčastnil, se postupem času stala veřejná akce, totiž Legionářský marš. A o třetím ročníku této akce mě nejdříve informoval Lukáš a později Roman. vojenské zážitky vynikající
21.07.2015 CyriloMetodějoHusovské Jeseníky 2015 - Ani zámek ani hrad (2. díl) Na sobotu jsme naplánovali pořádnou dávku kultury. Hned po snídani (tentokrát naším autem) jsme vyrazili (třikrát mi to chcíplo hned v kempu) na jih, k hradu Sovinec. Byla to celkem zajímavá projížďka, protože já, zvyklý jen na padesátku po městě anebo rovnou dálnici, jsem se lopotil v serpentinách s vědomím, že mám zodpovědnost za tři dospělé. Míra mi tu a tam (na moji žádost) poradil se zefektivněním řízení a velmi společensky komentoval moje vodičské přehmaty. události s kamarády a přáteli vynikající
15.07.2015 CyriloMetodějoHusovské Jeseníky 2015 - Jak jsme šli navštívit (Pra)děda. (1. díl) Od Rakouského sápání se po skalách se Sandrou a Mírou uplynulo hodně času a my naplánovali další společnou akci. Tentokrát se jednalo o finančně šetrnější řešení, placené v domácí měně. Po jednom obědovém a jednom večerním (večeřovém) setkání padla volba na krásný a horský kraj, Jeseníky. Na světoznámém portále jsme vytvořili skupinu (už to nikdy neuděláme) a vymýšleli, jak čtyři dny (ještě, že máme toho Husa) strávíme. Na seznamu se ocitla kultura, příroda, technika, koupání, procházka a ochutnávka (jídla i pití). události s kamarády a přáteli dobrá práce
01.07.2015 Slepičí úlet, aneb jak jsem šlapal bez Lukáše S třetím ročníkem Prostějovského pochodu to ze začátku vypadalo v náš neprospěch. Lukáš totiž musel plnit služební povinnosti a termín pochodu se shodoval s termín jeho cvičení. Já jsem tedy akci zamítl, protože nadšenec, který chodí sám, rozhodně nejsem. Kalendář ale dlouho prázdný nezůstal. Dan, kterému jsem samozřejmě musel vyprávět naše utrpení při pochodu smrti, projevil o pochodovací akce zájem a po několika vyměněných mailech jsme se dohodli, že se na Moravu projít dojedeme. Dalším členem družstva byla Lucka, které se nechtělo být doma samotné. vojenské zážitky vynikající
stránka 1--1