svátek má Nikolapondělí 20. listopad 2017
články
filtr článků
Řazení záznamů
Omezení záznamů
Vyhledávání
datum uveřejnění název úvod typ hodnocení
06.09.2017 Jak jsme si lezli (navzájem) do misky Při poslední Chlapské jízdě byl Jiřík natolik motivován, že vypustil myšlenku pokořit při každém setkání vrchol nějakého Českého (zatím) pohoří. To se setkalo s úspěchem a pár měsíců před odjezdem jsme zkoumali mapu republiky a hledali místo k pokoření. Bohužel nám do hledání zásadně vrhaly vidle základní pravidla srazu. Nemám na mysli ani požívání alkoholu, ani povinná míčová výbava. Ale vzdálenost místa konání od Prahy. Z toho neměl Jiřík moc velkou radost, protože nás velmi toužil provést krajem neprozkoumaným, Beskydami, anebo alespoň rodnou hroudou. Po Jeseníkách. Vidina stovek kilometrů trávených na silnici jeho nadšení zhatila. Nakonec to vyhrála Šumava. Vimperk sice není coby kamenem dohodil, ale dobrodružství prostě neleží hned za plotem. události s kamarády a přáteli vynikající
21.02.2017 Peripetie s H20 S vodou v bytě mám již bohaté zkušenosti. I když pouze negativní, zřejmě jich není stále dost a osud si znovu přichystal malou zkoušku mé pozornosti a potrápil moje nervy. Samozřejmě musím na druhé straně uznat, že nikdy nebylo tak hrozně, aby nemohlo být hůře. Ani před tím, ani v tomto případě se nejednalo o katastrofu apokalyptických rozměrů. Stále jsme obyvatelé severní části hlavního města, žijeme v suchu a nemusíme sousedům pod námi platit nový nábytek. Tohle povídání bude spíše o hluboké pokloně fungujícímu systému instalatérských pohotovostí, umu a zručnosti a vyzdvižení starého hesla "Řemeslo má zlaté dno" (hodně velká dávka ironie). Abych zachoval jistou slušnost, nikoho z odborníků nebudu jmenovat. soukromé příhody vynikající
03.02.2017 Další pocta panu generálovi - Sněžná noc (3. díl) Ať si říká kdo chce co chce, přečkat noc pod plátěnou střechou byl velmi dobrý nápad. Sice jsme neviděli hvězdy (a že musely být), ale nesněžilo na nás. Navíc nám v malém prostoru netrvalo tak dlouho si zatopit "zafuněním". Spalo se mi jako v bavlnce i když nad ránem se teplo z mého spacáku záhadně vytratilo. Hlavně v oblasti nohou. Naštěstí se venku rozednívalo a nebyl tak důvod k panice. Lukáš už byl také vzhůru a podle tlumených hlasů z venku nebyl sám. Je nejvyšší čas vstávat. vojenské zážitky vynikající
31.01.2017 Další pocta panu generálovi - Vzhůru za generálem (2. díl) Noc byla téměř kontinuální. Krom několika převracení a neustálého otevírání a zapínání spacáku jsem spal až do rána. V sedm hodin ráno se provizorní lůžko po mé pravé ruce začalo vrtět a za hudebního doprovodu Lukáš procitl. Je čas vstát a připravit se. Textilní ochrana zavěšená po stěnách naprosto dokonale odvedla svou práci a nedala nám okusit krutost zimy, která vládla venku. Bohužel teplo zmizelo s prvním otevřením dveří. Tam vládla Sibiř. vojenské zážitky vynikající
30.01.2017 Další pocta panu generálovi - Jak jsme dělali předvoj (1. díl) Lukášova prvotní představa byla taková, že vyrazíme odpoledne z Prahy a první noc přečkáme v zavazadlovém prostoru Lukášova automobilu (umě přetvořený na liegel wagen). Hrozbu umrznutí tak snížíme o padesát procent, což je celkem slušná šance na život. Nicméně se ukázalo, že jsme jediní, kdo chtějí opouštět brány hlavního města již v pátek. Martinem mi bylo tlumočeno, že čtyřvozový konvoj dorazí do Návsí až během sobotního rána. I když bylo těžké se rozhodnout mezi finančně přijatelnější a spánkově vydatnější variantou, zůstali jsme u původního plánu. Budeme tvořit předvoj. vojenské zážitky vynikající
30.08.2016 Jak jsem s Lukášem nakonec šlapal Když jsem se od Lucky dozvěděl, že cestuje o víkendu k mamce, hnedle ve mě zahořela jiskřička naděje. Ve stejném termínu se pořádá pochod, na který je Lukáš registrovaný. Nadšeně jsem mu to sdělil a od registrace mě neodradil ani dávno překročený termín registrace. Nevzdal jsem se a pořadateli zaslal prosebnou zprávu o mém neutuchajícím zájmu akci podstoupit. Šťastné hvězdy mi byly nakloněny a já obdržel startovní číslo na Partyzánský pochod. události s kamarády a přáteli vynikající
06.07.2016 Chlapská jízda po páté - Jak jsme se šli provětrat (2. díl) Chvilku před devátou hodinou ranní jsem poprvé procitl a zběžně kontroloval stav. Spal jsem v chatce (aspoň, že tak), hlava mě nebolela a žaludek nezlobil. Vzpomněl jsem si na to, jak Lukáš večer upozorňoval, že musí brzo ráno odjet, aby včas nastoupil k bojovým úkolům. S obavami, že zaspal jsem se obrátil na druhou polovinu manželského lože a chystal se budit. Marně. Lukáš byl pryč. Z doručené zprávy jsem se dočetl, že Lukáš je již v plné zbroji a všechno stihl. Navíc nám zanechal vysílačku, abychom mohli dál prohánět vzduchem nesmysly. Nebýt zvuků ozývajících se z vedlejšího domku (ihned jsem rozeznal Mírovo a Zdendovo chichotání), nejspíše bych propadl panice, že jsem naprosto osiřel. události s kamarády a přáteli dobrá práce
28.06.2016 Chlapská jízda po páté - Jak byla Hydroonovice konečně otevřena (1. díl) Plánování pátého ročníku Chlapské jízdy se neslo ve jménu změn (jak nucených, tak dobrovolných), jemných nesrovnalostí (dlouho nebylo jasné, jestli jedeme na Orlík, Slapy, anebo do Krkonoš) a smutných (o odjíždějících) i velmi pozitivních (o zúčastněných) zpráv. Hlavní změnou bylo ale poselství celé akce. Původní setkání kamarádů dostalo nový a prioritní ráz. Jasným cílem bylo vyprázdnit na počest holek Hydroonovici (lahev domácí pálenky, kterou jsme dostali coby svatební dar). Úkol jsme splnili do dna a akce dopadla na výtečnou. události s kamarády a přáteli vynikající
20.05.2016 Pětatřicátníci, kluci jako skála - Jako dárek bolest (2. díl) Grilovací sešlost se nekonala jen tak pro nic za nic. Důvodem nebylo nic menšího, než oslava Lukášových polokulatých narozenin. I když on vzdalující se rok svého narození špatně nese, není pro to důvod. Muži přece nestárnou, ale zrají. A zrovna Lukáš je jeden z těch, kteří nepatří do starého železa. Konec konců, kdo by si jako dárek k oslavě nadělil stehenní bolest a celodenní šichtu s mlácením? události s kamarády a přáteli vynikající
18.05.2016 Pětatřicátníci, kluci jako skála - Jak jsme zdolávali (Šumavský) Everest (1. díl) Hned na začátek si dovolím ocitovat z Lukášovy, asi týden staré, lékařské zprávy: "...zlomenina levého kotníku bez komplikací, 4-6 týdnů klidový režim, bez námahy a pohybu, po tomto období další dva týdny lehkého zatěžování a rekonvalescence...". S touhle diagnózou (a se mnou) šel Lukáš o víkendu "Pochod po stopách krále Šumavy". Jestli si myslíte, že je blázen, pak vězte, že je ještě větší. Na pochod šel totiž ihned po svém návratu z několikadenního cvičení. Když jsem se ho snažil upozornit, že to není dobrý nápad, odvětil mi, že nohu s ortézou do kanady narve a hole snad potřebovat nebude. Jen prostě nepůjdeme tak rychle. No, k tomu není co dodat. události s kamarády a přáteli vynikající
29.03.2016 Jak se ze mě stal Dr-voštěp Lukáš, znalý mé fyzické zdatnosti a manuální zručnosti mě nabídl možnost obě tyto schopnosti rozvinout. K víkendovému pozvání (od zimního setkání už uplynula hodně dlouhá doba) přidal ještě prosbu o pomoc při kácení několika sušinek. Trochu mě neštimovalo sdělení, že krom nás dvou dřevorubecké práce přislíbili i tři další dospěláci, z nichž jeden má zápěstí silné jako moje noha. S vědomím, že mi Lukáš nikdy nelhal a myslí na mé dobro jsem se ve čtvrtek ukládal ke spánku. Povinnou výbavou v batůžku byly samozřejmě montérky. V pátek, když mě vyzvedával u nás, mi dodal další otazník do hlavy. Seznámil mě s tím, že na pozdní večerní hry asi nebude moc prostoru, protože budíček je velmi brzo ráno. S rozporuplnými pocity jsem se rozloučil s manželkou a nastoupil do auta. události s kamarády a přáteli vynikající
04.11.2015 Integrace M&M - Odhalení všech pravd (1. díl) Zatímco jedni oznamují své rozhodnutí vstoupit do svazku manželského slavnostně a přímočaře, od Máry jsem se to dozvěděl stylem jemu vlastní. Po několika měsících bez jakéhokoliv kontaktu mi zavolal a zeptal se mě, co dělám dva měsíce před štědrým dnem. S malým tušením výjimečnosti jsem mu oznámil, že sice něco mám (Mildu), ale zavázal jsem se uvolnit v případě, že to bude nutné. Velmi zvolna z něj nakonec vylezlo, že se bude ženit a potřeboval by někoho, kdo by pořídil pár snímků (dle jeho slov "kdo by cvakal spoušť"). Jo a taky nemám jet na Kačerov, ale na Moravu, protože od dubna jsou skorobrňáci (o pár kilometrů). Samozřejmě jsem souhlasil. události s kamarády a přáteli vynikající
17.08.2015 Jizerská pětka Tradiční Slapské setkání si napočtvrté vyžádalo změnu a nekonalo se pod Prahou a ve stanech. Skalní členové se na konci minulého ročníku nechali slyšet (a já s tím souhlasil), že by akce zasluhovala obohacení. Výběr jiné lokality by mohl vlít novou krev zážitků do našich žil. A jak se domluvilo, tak se i stalo. Rozeslal jsem pozvánky, na webu vytvořil povídací téma a srpnová jízda začala žít. události s kamarády a přáteli vynikající
28.07.2015 Jak jsem se pohyboval na hraně, aneb Legionářský marš Romane, doufám, že to čteš, protože s Vámi už nikdy nikam nepůjdu (promiň, ale musel jsem to napsat, když jsem to pod kopcem slíbil :)). Omlouvám se za netradiční začátek, jestli Vám nezapadal mezi ty ostatní, je to správné a nemusíte se tím rozptylovat. Začnu znovu a smysluplně. Z partyzánského výšlapu na kopec Polední, jejichž dvou ročníků jsem se já zúčastnil, se postupem času stala veřejná akce, totiž Legionářský marš. A o třetím ročníku této akce mě nejdříve informoval Lukáš a později Roman. vojenské zážitky vynikající
01.07.2015 Slepičí úlet, aneb jak jsem šlapal bez Lukáše S třetím ročníkem Prostějovského pochodu to ze začátku vypadalo v náš neprospěch. Lukáš totiž musel plnit služební povinnosti a termín pochodu se shodoval s termín jeho cvičení. Já jsem tedy akci zamítl, protože nadšenec, který chodí sám, rozhodně nejsem. Kalendář ale dlouho prázdný nezůstal. Dan, kterému jsem samozřejmě musel vyprávět naše utrpení při pochodu smrti, projevil o pochodovací akce zájem a po několika vyměněných mailech jsme se dohodli, že se na Moravu projít dojedeme. Dalším členem družstva byla Lucka, které se nechtělo být doma samotné. vojenské zážitky vynikající
22.06.2015 Jak jsme místo Pekelníka poslouchali vepře Na základě přání pár lidí a tajného hlasování (na webovkách) se uskutečnil třetí ročník víkendového pobytu v severočeských Sedmihorkách. Tradice nazvaná "Za zvířátky do ohrádky 2015" začínala v pátek a trvala až do neděle v sedmičlenném složení. Vše se tentokrát povedlo a já mohl svoje urvané chování předvést před manželkou. Ta jela konečně taky. události s kamarády a přáteli vynikající
26.05.2015 A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion Maminka Lucky, stejně jako její dcera, je velkou milovnicí koček v obecném slova smyslu. A protože tento rok, tento měsíc oslavila kulatiny (druhou pětadvacítku), dostala od svých blízkých dárek šitý na míru. Setkání s divokými kočkovitými šelmami z velmi malé vzdálenosti (na dotek). Lucka tam jela jako doprovod, já jsem byl pasován do role řidiče a fotografa. Vzhledem k tomu, že nikdo v okolí Prahy a středních Čech nechová na zahrádce geparda, rysa a ocelota, čekala nás cesta až do Brna, přesněji k chovatelům kočkovitých šelem do Radostic u Brna. události s kamarády a přáteli vynikající
13.05.2015 Jak jsme míjeli Adolfovi mosty - Před Brnem, za Brnem a skrz Brno (2. díl) Objednaná snídaně se podávala od půl sedmé, start byl v sedm. Tudíž jsme se po šesté nastřelili (Lukášům výraz) do maskáčů a utíkali se nadlábnout. Krmě byla dobrá a vydatná (ještě nám zbylo). Na hajzlících jsme se opět zkulturnili, nabrali výstroj a šli na start. Dvojice oranžových panáčků postávajících před dřevěným můstkem nám zapsala čas a my počali šlapat. události s kamarády a přáteli vynikající
13.05.2015 Jak jsme míjeli Adolfovi mosty - Brněnské toulky (1. díl) I když logičtější by bylo jít nejdříve na zahřátí kratší trasu a poté smrťák, termíny byly vypsány v opačném pořadí. Tudíž jsme na víkend měli s Lukášem přihlášku na krásnou čtyřicítku v okolí Brna. Oba jsme se těšili a vzájemně se ujišťovali, že to bude pohodička, nic náročného, klídek (ó, jak jsme se mýlili). Setkání a odjezd opisoval podobný scénář, jako při odjezdu do Vimperku. Před polednem dorazil Lukáš, dali jsme kafe, zkontrolovali jsme výbavu a vyjeli. události s kamarády a přáteli vynikající
06.05.2015 Kamarád do deště, aneb šlapej dál - Já už prostě nemůžu (3. díl) I když druhé kontrolní místo se taktéž nalézalo na městském úřadu města Husinec, netrávili jsme odpočívací čas pod střechou na židlích, ale na pódiu hned vedle vchodu do úřadu. Nebyli jsme vyhnáni, zvolili jsme toto místo dobrovolně, protože vevnitř velmi intenzivně vládla odérová kombinace vlhkých hadrů a potu (jinak řečeno smrad jak ve vopičárně). Naštěstí kolem osmé ranní (tedy půl hodiny před naším příchodem) se konečně nebe umoudřilo a přestalo z něj pršet. Nafasovali jsme znovu čaj a energii, uvelebili se na prknech a spojili snídani s odpočinkem. Já vzal doplnění živin trochu jako likvidaci zásob a tak co se dalo sníst, jsem snědl. Kalorií jsem do sebe nasoukal jako bych měl přeplavat Atlantik. Přeskládali jsme výbavu, upravili výstroj (hlavně shrnuté fusekle) a po pětačtyřiceti minutách se vydali na poslední pouť. Teď už stačilo dojít jen po silnici do Vimperku. události s kamarády a přáteli vynikající
05.05.2015 Kamarád do deště, aneb šlapej dál - Vzpomínání na mistra Jana (2. díl) Náš příchod a absolvování prvního úseku bylo zaznamenáno v sále místního národního výboru. Na chvilku jsme se odstrojili z promočených věcí, nafasovali si teplý čaj, sušenky a pomeranč a posadili se. Nohy, ani jiné části těla mě zatím nebolely, ale ušli jsme zatím vzdálenost, kterou chodíme s Lukášem normálně. Lukáš zkoumal další trasu, já boty, které i přes mojí několikadenní snahu o opravu, vykazovali jisté opotřebení (šklebila se podrážka). Zatímco já jsem s obuví nic nesvedl a smutně koukal na šklebící se gumu s kusy chemoprénu, Lukáš oznámil, že má hotovo. Zhruba po dvaceti minutách jsme se oblékli a vyrazili do zapršené tmy. události s kamarády a přáteli vynikající
05.05.2015 Kamarád do deště, aneb šlapej dál - První třicítka (1. díl) Veden vlastním nerozumem, vidinou získání doposud nedržené medaile a touze po dokázání si něčeho sám sobě jsem potvrdil účast na druhém ročníku pochodu "Military death march" (cílem pochodu bylo uctění památky obětem pochodu smrti na konci války) v kategorii Extreme. Samozřejmě že nemohl chybět parťák Lukáš, který tuto strastiplnou cestu již jednou absolvoval a z jeho vyprávění mi nebylo dvakrát příjemně (celkem šel 75 kilometrů). Jak se start blížil, víc a víc mě naplňoval strach z vlastního selhání. události s kamarády a přáteli vynikající
28.04.2015 Jak jsme se stavili pro nějaký ten uran Pokaždé, když jedeme za Lukášem a míjíme nehostinnou a velmi zvrásněnou Příbramskou krajinu, zavzpomínám na svého kamaráda a bývalého kolegu Frantíka. A již hodně dlouho (že by to byly roky?) slibuji Lucce i Lukášově rodině, že se tam jednou můžeme stavit. No, v mém životě se poslední dobou velmi daří pořekadlu "slibem nezarmoutíš". Až tuto neděli, kdy jsme plánovali vzhledem ke krásnému počasí další výlet, jsme konečně navštívili TNP Vojna ležící v Lešeticích u Příbrami. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
13.04.2015 Nymbursko - Mladoboleslavský trojboj Další víkend, další slibované pěkné počasí, další šance podniknout další výlet. My jsme ho, jak jinak, využili a vypravili se do okresu Nymburského, zavzpomínat na dobu dávno minulou (když naše babičky a prababičky hopsaly po rozkvetlých lučinách) a navštívili Skanzen v Přerově nad Labem. Vzhledem k tomu, že se místo nacházelo půlhodinu od našeho bydliště, v klidu jsme se nasnídali a vyrazili. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
08.04.2015 Bílé velikonoce - Jak jsme si pořizovali něco malého k zajíčkovi (2. díl) Od mala mám Lucka i já zažité přísloví, že na svátky velikonoční by měl každý dostat alespoň malý dárek. Důvodem je udržení venkovní čistoty (aby nebyl pokakán beránkem). My jsme to pojali (neplánovaně) trochu velkoryse a místo drobnosti si pořídili tříkrabicové vylepšení bytu. Už dlouho jsme totiž řešili, jak přeskládat balkon, aby nevytvářel dojem venkovního prostoru pro skladování bordelu, ale stal se hezkým a vzdušným doplňkem bytu. K tomu nám chyběla maličkost. Skříňka, kam bychom mohli odkládat balkonové (zahradní a stavební) propriety. příběhy Lucíka a Jendy vynikající