svátek má Miloslavpondělí 18. prosinec 2017
články
filtr článků
Řazení záznamů
Omezení záznamů
Vyhledávání
datum uveřejnění název úvod typ hodnocení
14.03.2017 Dvourodinné horské dobrodružství - Jak jsme courali po okolí (3. díl) Úternímu dopoledni vládlo hraní. Hráli jsme si s chrastítky a plyšáky (na holčičím písečku) a pozorovali stavbu důmyslných strojů a bloudili Labyrintem u kluků. To nám vydrželo až do oběda, po kterém se naše aktivity rozdělily. Zatímco se Káťa s klukama odjela věnovat lyžování na Klínovci, my jsme naložili holky do kočáru a podnikli průzkumnou procházku po Abertamském kraji. Mapu nemaje, spoléhali jsme se jen na vlastní (Lucčin) orientační smysl a nechali se vést asfaltem. Ve všech třech vesnicích, kterými jsme procházeli jsme objevili to samé. Sníh a cedule oznamující možnost ubytování. Jen v jedné vísce nás překvapila vánoční výzdoba. Dokonce se na nás z dřevěného betlému, ukrytého mezi ozdobami ověšenými smrky, usmíval malý Ježíšek. Důležité ale bylo, že holky spaly a my trefili zase domů. Kdo by se staral o lokální kalendář. události s kamarády a přáteli vynikající
13.03.2017 Dvourodinné horské dobrodružství - Jak jsme užívali sníh (2. díl) Noc byla klidná, nepřerušovaná a naprosto tichá. Tedy abych byl přesný, pro někoho určitě ano. My jsme se párkrát museli zvednou k plakajícím postýlkám. Při prvním vzbuzení jsem byl trochu na rozpacích, protože jsem byl v cizím prostředí a navíc jsem si ďahnul hlavou o horní lůžko palandy, ale pak už jsem si zvykl. Podle priorit jsme posnídali, já si sbalil lyžařské vybavení do batůžku a s klukama na zadních sedadlech našeho auta jsme s Lukášem odjeli na Plešivec. události s kamarády a přáteli vynikající
13.03.2017 Dvourodinné horské dobrodružství - Jak jsem zaskládával auto (1. díl) Když jsem přemýšlel nad obsahem článku popisující horskou lyžovací dovolenou s Lukášem a jeho rodinou, bál jsem se, že už to nebude nikdo číst. Stále se opakující scénář. Ti samí lidé, ty samé události. Ale osud zasáhl (bohužel v některých místech zbytečně silně) a kartami stereotypu nám zamíchal. Použiji staré managerské heslo. Jedinou jistotou je změna. Žádná změna nám ale nezabránila v tom, abychom si společně dny sněhu a volna neužili co nejlépe. Nejprve jsme byli na pochybách, jestli s dvěma ratolestmi podnikat toto dobrodružství. Děsili jsme se toho, kolik bude potřeba zavazadel, když k babičce jede s plným autem a to toho tam spousta je (hlavně postýlky). Právě proto jsme nejdříve pozvání odmítli. Pak se ale dostavila múza touhy překonání překážek a někoho z naší rodiny políbila. Získali jsme přesvědčení, že se do auta naskládat musíme. Slíbili jsme, že na hory pojedeme také, i když ne celý termín (doktoři nám do plánování hodili pilule). Bohužel i Lukášovi se původní plány lehce změnily. Vojenské cvičení ukončilo jeho dovolenou už v pondělí a on se musel po jednom společném dnu zase vrátit do práce. Ale i tak, stálo to za to. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme se loučili s horami (8. díl) Míra mého (i kolektivního) optimismu vrcholí. I přes to, že zítra balíme a jedeme domů, vstáváme s myšlenkou toho, že je teprve pátek. Ložnici sdílím pouze s Lukášem, který je vzhůru, tudíž se žádné prudké a ukvapené vstávání nekoná. Místo toho vyrobil Lukáš ze dvou (až třech) plyšáků "kladélko". Jednalo se o postavičku připomínající pomůcku inseminátora. Z pelechu nás vyhnal až hlad, teprve tehdy jsme se odebrali do kuchyně a zasedli ke stolu. Během čerpání energie přinesl Domísek náš výrobek a tázavě na nás hleděl, co že to má být. Našemu popisu zřejmě nerozuměl (možná ani nechtěl) a tak slona, méďu i psíka ze vzájemného sevření a umělohmotného košíku osvobodil. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Dávka sjezdovky podruhé (7. díl) Den jako vymalovaný, modrá obloha, po mráčcích ani památky. Lukášův telefon nelhal. Jasné podmínky pro lyžování. Nasnídali jsme se, vypravili z chaty (já si přibalil foťák) a na lyže se postavili u Plešivecké pokladny. Školička pro kluky se nekonala, protože Domísek už sviští moc hezky sám a pro Davídka vyrobil táta postrojek. Zakoupili jsme čtyřhodinovky a vydali se na sjezdovku. Hned po pár sjezdech jsme zjistili, že počasí je sice hezké, teplo příjemné, ale areál tím trochu utrpěl. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme bloudili na Abertamském okruhu (6. díl) Počasí venku bylo chvilku příznivé, chvilku nehezké a někdy přímo nehostinné. Takže jsme hned u snídaně zavrhli návštěvu sjezdovky. Jelikož měl být podle internetu čtvrteční den daleko příznivější, posunuli jsme sjezdování o den. Tím nastaly dvě otázky. Kdy uskutečnit běžkování, na které jsme se Káťa i já těšili a co budeme dělat dnes. Řešení bylo nasnadě. Dneska obujeme na nohy úzké plaňky a pokoříme Abertamský okruh. Naplánován byl start dokonale, na devátou hodinu. To by ale nesměl Jeník zdržovat nutností se odpustit, když se chvilku před tím natřískal. Tudíž jsme vyráželi v deset. Kluci s taťkou zasedli k Výstavišti (dostihy a sázky z Prahy) události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jak jsme byli za vodní kulturou (5. díl) Jediným spáčem (pokud nepočítám sebe) v ložnici byl Domísek. Čím byl tenhle nečekaný stav způsoben nevím. Ale možná to trochu souviselo s tím, že měl Dominik po probuzení namalovanou ruku (aspoň tak mi to oznámil). Na další anomálie jsme nečekali, vyskočili z postelí a šli snídat. Během ní jsem já zcela sobecky spořádal zbytek chleba a zasadil se tak o důvod navštívit obchod. Ostatním moje nenažranost nijak nevadila (alespoň to tak tvrdili), protože k snídani se sem tam něco našlo a v Karlových Varech (kam jsme měli namířeno) obchod bude. Dokonale potravinově naplněný jsem uvedl svůj zevnějšek do civilizované podoby, abych nedělal ostudu. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Jiná ochutnávka sněhu (4. díl) Pondělní ráno se pro mě hned po roztržení očí změnilo v hru na schovávanou. Domísek s Davídkem mi oznámili, zcela bez očekávání mého názoru, že je budu hledat. Smířil jsem se s tím a začal pykat. Dopočítal jsem a začal hledat. Naštěstí jsme se dohodli, že úkryty budou možné pouze na našem patře, protože představa že budu lozit od střechy po sklep mi naháněla hrůzu. Jedno caparta jsem našel celkem jednoduše. Skříň zavírající se sama od sebe, která neustále skřípe a vrtí byla nápadná i mě. Proto jsem mladšího, Davídka, objevil rychle. Ale Domísek si našel úkryt skutečně mistrovsky. události s kamarády a přáteli vynikající
24.02.2016 Abertamy soukromě - Zase na laťkách (3. díl) I když se jednalo o poslední den týdne, pro nás byl první plnohodnotný. Budíček Lukáše a mne pozval mezi bdící kolem osmé. Byli jsme v posteli (každý ve své) jediní. Káťa se s klukama oddávala hraní už o hodinu dříve. Nasnídali jsme se, vystrojili a v půl deváté vyrazili okouknout bližší lyžařský areál. Skiareál Plešivec. události s kamarády a přáteli vynikající
17.02.2016 Abertamy soukromě - Vzhůru za sněhem (2. díl) Snídaně a přípravy probíhaly ve prostorově snížených podmínkách. Přeci jen, náš byt není na čtyři dospělé a dvě děcka konstruován. I přes stížené podmínky jsme vše zvládli, sbalili zásoby (v podstatě cokoliv z lednice), pobalili drobotinu (živou i neživou), popadli bagáž a vypravili se k autu. Lukáš velmi obratně zorganizoval kufr, abych se tam vešel i já a vyjeli jsme. Po 500ti metrech (možná ani to ne), auto zase zastavilo a nastal štelung. Video i audio aparaturu Lukáš nastavil k spokojenosti obou nejmladších pasažérů. Na rozdíl od předchozích přesunů jsem místo Blaníku poslouchal zvuk animáku (co to bylo netuším, ale utkvěla mi v hlavě věta "vypusťte mimino"). události s kamarády a přáteli vynikající
17.02.2016 Abertamy soukromě - Noc před horami (1. díl) Kdy jindy jet na hory kvůli lyžování, stavění sněhuláků a běžkování, nežli v době, kdy únor připomíná jaro? Nadšení z tradičního zimního společného týdne s Lukášem a jeho rodinou se malinko měnilo v obavy. To když teplota lednových dnů začala povážlivě stoupat a sníh člověk našel jen na internetu. Termín jsme měli ale vybraný, uvolnění z práce bylo dohodnuto. Nezbývalo tedy nic jiného, než doufat. V polovině února, na den přesně jako před šesti lety, nadešlo osudné setkání. Tentokrát jsme jeli brázdit sněhové pláně Krušných hor. události s kamarády a přáteli vynikající
10.03.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - A už je zase po sněhu - Pátek (5. díl) Nastal poslední den našeho pobytu na horách. Protože jsme čtvrtek přečkali bez lyžáků na nohách, chtěli jsme si ten krásně stísněný pocit z mačkaných chodidel ještě jednou ozkoušet a vypravili jsme se na sjezdovku. Ani dnes nám počasí zážitek nijak nekazilo, na rozdíl od šňůr lidí, které se táhlo notných pár metrů za turnikety. Nabili jsme si (no, Lukáš) permice na dvě hoďky a vzájemně se ubezpečovali, že fronty se za pár minut rozplynou. Bohužel, pravdu jsme neměli. Počet lyžařů začal po našem příchodu stagnovat a pro dvouminutovém sjezdu jsme čekali zhruba dvacet minut na vývoz na vrchol. události s kamarády a přáteli dobrá práce
04.03.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Po dvaceti letech na běžkách - Čtvrtek (4. díl) Po snídani jsme s Lukášem přemítali, jestli budem pokoušet sjezdovku i dnes, anebo si hodíme odpočinkový den. Je pravdou, že mé dříve narozené tělo neslo notnou dávku opotřebení a vidina toho, že budu znovu napínat stehenní svalstvo se mi moc nezamlouvala. Shodli jsme se tedy na tom, že sjezdaření odložíme na později (možná odpoledne, možná následující den). Co jsem ale zvolil jako sportovní alternativu (válet se by byla hanba), bylo běžkování s Káťou. Ta na hory jela s nadějí, že se alespoň jeden den vydá po bílé stopě a projede si okolí. A protože ve dvou se to lépe táhne, nabídl jsem se, že jí budu dělat doprovod a po dvou desetiletích se znovu postavím na to úzké a vachrlaté dřevo. Káťa to uvítala, Lukáš souhlasil (sám totiž tento druh dvoustopého zimního sportu odmítl provozovat) a začal pro kluky vymýšlet plán. události s kamarády a přáteli dobrá práce
01.03.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Z pádu do pádu - Středa (3. díl) Po absolvování repetice ranního rituálu (vstával jsem jako poslední, všichni na mě čekali se snídaní, Kapitán Amerika v bedně) jsme se shodli, že i dnešní větší část dne budeme trávit na sjezdovce. Když Davídek viděl, jak na sebe s tátou (každý sám na sebe) navlékáme lyžařské propriety, dušoval se, že dneska chce jít taky sjezdovat. Že ho to bavit bude a hned si cpal hlavu do přilby. V kombinaci s plyšovým pyžámkem s obrázkem paňáca vypadal neuvěřitelně odhodlaně. Káťa to však přešla s úsměvem. My, stejně jako včera, jsme se rozhodli nastoupit na svah bez hůlek (stejně to jen překáželo). události s kamarády a přáteli nehodnoceno
20.02.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Jak jsem se trochu brutálně seznamoval - Úterý (2. díl) I přes zatažené žaluzie na oknech se do mého pokoje úzkými mezerami loudilo sluníčko. To mě přinutilo zvednou tělo z postele a jakmile jsem spatřil blankytně modrou a naprosto vymetenou oblohu, nabil jsem se energií. Zčlověčil jsem se a vylezl ze své komnaty. Samozřejmě jsem byl posledním spáčem. V obýváku již všichni naplno fungovali a na zemi kluci vytvořili malé staveniště. Na můj dotaz, co z toho vznikne mi oba bratři souhlasně odpověděli, že tank. události s kamarády a přáteli vynikající
19.02.2015 Jak jsme se báli trojky, aneb Železnorudské lyže - Hurá na lyže - Pondělí (1. díl) Když se mi Lukáš ozval (překvapivě po roce) a nabídl mi společný týden na horách, stejně jako pokaždé jsem to s radostí přijal. Oznámil mi, že tentokráte poputujeme za sněhem na jih naší republiky a ubytováni budeme na dohled od našich germánských sousedů. Cílová destinace pro byla na Šumavském Špičáku. Všechna pozitiva, jakými bylo například ubytování v apartmánu nedaleko sjezdovky za velmi slušnou cenu, areál s mnoha sjezdovkami a dalšími velmi pozitivními okolnostmi trochu kazila absence Lucky. Ta musela plnit své pracovní povinnosti a nemohla se zúčastnit. Odcestovat jsme měli tedy jen v pěti. události s kamarády a přáteli vynikající
01.02.2014 Jak jsme si konečně splnili sněžné radovánky Po dlouhých dvou letech se Lukášovi a mě konečně poštěstilo užít si sněhu s dřevíčky na nohou. Všechno (díky bezchybné plánovací schopnosti Lukášově) klaplo a my jsme podnikli o víkendu výlet do Šumavského Zadova (známého také jako Churáňov). Ženy a děti jsme nechali doma, což nebylo sice gentlemanské, ale po návratu jsme zjistili, že nikterak nespolečenské a naše manželky se dobře bavily. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
16.12.2013 Aby vůbec něco vzniklo - Aby vůbec něco vzniklo – díl třetí (3. díl)

Lehká výplň před a mezi svátky

Jen v kostce (spíš v bodech – přeci jen tyhle stránky nejsou 3D) shrnu, jaké soukromé akce jsem podnikl ještě před příchodem Štědrovečerní večeře. Kromě již zmíněné údržby auta jsem navštívil transfúzní stanici na Karlově náměstí, kde jsem odevzdal svých obvyklých 450 ml, zúčastnil se jednoho vánočního večírku (klubu přátel násilí) a pomohl mamce utratit všechny peníze za zeleninu na salát. Na druhém vánočním večírku – aktivních záloh – jsem se zdržel daleko méně, než jsem očekával. Trochu jsem se bál, že se zase vypracuji pod obraz, ale vzhledem k tomu, že bohužel nepřišel jeden člověk, nestalo se tak.
příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.12.2013 Aby vůbec něco vzniklo - Aby vůbec něco vzniklo – díl první (1. díl) Když jsem se podíval na datum vzniku posledního článku, s hrůzou jsem zjistil, že je to více jak měsíc, kdy jsem vykazoval nějakou pisatelskou činnost. Na jedné straně nechci přijít o Vaši přízeň a návštěvnost kvůli tomu, že není co číst, na druhou stranu se chci velkým obloukem vyhnout psaní krátkých, nicneříkajících zpráv, hodnotou se blížících některým FB příspěvkům. Nemůžu říci, že prosinec přinesl málo událostí. Zkusím tedy vánoční zážitky alespoň trochu shrnout. příběhy Lucíka a Jendy vynikající
16.12.2013 Aby vůbec něco vzniklo - Aby vůbec něco vzniklo – díl druhý (2. díl)

Výlet za svařákem

Jeden středeční večer (jsem rád, že nejsem jediný, kdo si nic nepamatuje) jsme uskutečnili skupinovou (Vendy, Míra, Zdenda a my) návštěvu vánočních trhů na Staroměstském náměstí. Pod rozsvíceným stromem s různými (většinou horkými) nápoji (já se svařákem) jsme debatovali o přípravách na vánoce. Já jsem poprvé v životě ochutnal Trdelník. Dobrý to počin. Lucka si klasicky přinesla domů ozdobu. I když koledy byly slyšet pomálu (odsud by se měly učit nákupní střediska), vánoční nálada cítit byla.
příběhy Lucíka a Jendy vynikající
31.12.2012 Vítání nových 365 dnů Když něco končí, něco nového určitě začíná. Někdy se na začátek těšíme, někdy nás děsí. Jindy chceme, aby konec nikdy nenastal. Co každopádně vždy pomůže proti smutku z konce, a znásobí radost z příchodu něčeho nového, je prožít tento zlom s kamarády. A přesně to jsme udělali my s Luckou na Silvestra. Spojili jsme se s již prověřenou dvojicí Jitka – Jindra. A stálo to za to. Na posledním společném pivku (a to už je hodně dlouhá doba) jsme se s Jindrou shodli na tom, že loňský Silvestr byl pro nás přínosný, akční a rozhodně ne nudný. Domluvili jsme se, že ho zopakujeme. události s kamarády a přáteli vynikající
07.12.2012 Flákání se, válení a jiné bohulibé činnosti Tento rok se po dlouhé době kalendář zželel nás pracujících a vánoční svátky umístil tak, aby se nekryly s dny pracovního klidu (Děkujeme). Vyšlo to tak pěkně, že na celý týden pobytu doma, stačily pouze tři dny dovolené. Dovedete si asi představit, jakou dobu by musel strávit mimo zaměstnání, pokud mu zbývalo vybrat 13 dní. Řeknu Vám to velice přesně. Hodně dlouhou dobu. Já jsem byl zrovna jedním z takových. A tak jsem šel naposledy do práce sedmého prosince a znovu si píchl hodiny o čtyři týdny poté. Taktéž sedmého, tentokráte ledna. A co jsem za tu dobu zažil a udělal? události s kamarády a přáteli nehodnoceno
11.02.2012 Krátce a jednoduše hory I když budu popisovat událost, která se již třetím rokem periodicky opakovala a vzhledem ke svému charakteru je zde jistá šance, že bude obsahovat přesně to, co akce předtím, není to pravda. Tato lyžovací dovolená vyvrátila jakékoliv dřívější zažité standardy a každý den nám připravila něco nového a převratného. Jediné co zbylo, byly základy (velmi silné). Posádka, termín a místo pobytu. události s kamarády a přáteli nehodnoceno
17.02.2010 Orlické svištění - část druhá Po středeční snídani jsme se pro změnu odebrali na sjezdovku a vybrušovali své lyžařské umění. Sebevědomí celkem stoupalo a rychlost se stále zvyšovala. Začínal jsem se celkem bát, že vyměním hůlky za hole (francouzské), ale (klep, klep, klep) nic takového se (naštěstí) nestalo. události s kamarády a přáteli dobrá práce
13.02.2010 Orlické svištění - část první Byla sobota ráno a nám začínala dlouho očekávaná zimní dovolená. Protože lyže a boty schraňoval Lukáš, byl náš první úkol dopravit se k němu a přiložit ruku k dílu při balení. Velitelský čas byl dán na osmou hodinu ranní a my dorazili přesně (což bych rád vyzdvihl, protože poslední dobou mi nějak dochvilnost silně pokulhává). Káťa a Domísek začali pomalu připravovat své hromádky a dorazivší Lukáš (vedoucí cestovky) udal tempo balení. Tím se děj začal odehrávat o poznání dynamičtěji. Když bylo dobaleno, zůstala v pokoji jen palanda a televize. Ostatní mělo být vměstnáno do auta (Lukáš zřejmě objednal Karosu). události s kamarády a přáteli už jsem četl lepší
stránka 1--1