Tak tedy. Já jedu do práce metrem a nastupuji na zastávce Střížkov, nebo Prosek. To je teď RELATIVNĚ nepodstatné, protože v obou stanicích se nastupuje zprava po směru jízdy. Pokud jsou sedačky plné, nebo nemám snahu si sednout, své tělo umístím k pravým dveřím. Tím nebráním (většina stanic má nástupiště na druhé straně) nastupujícím a jsem tak RELATIVNĚ dobře umístěn. Nemusím se neustále přesouvat z místa na místo, abych vyšel vstříc přibývajícímu lidu, a můžu zůstat RELATIVNĚ v klidu. Změna ovšem nastane, když vlak zastaví ve stanici Hlavní nádraží (Vyšehrad také). Tady musím vystoupit, abych nebránil hrnoucímu se stádu ve dveřích. Jako člověk znalý základních dopravních předpisů tedy opouštím svůj flek, vystupuji z vozu a řadím se (pro mě logicky, jiní to nepochopí) na konec fronty.

Teď ale přijde ta změna. Matematicky to přesně vyjádřit nedokážu, ale zjednodušeně lze vyřknout, že:
počet lidí ve vlaku + počet čekajících před vámi < než kapacita vlaku
jste RELATIVNĚ v hajzlu, jestliže si někdo před vámi usmyslí, že zůstane stát u dveří jako dřevo, ale pokud
počet lidí ve vlaku + počet čekajících před vámi >= než kapacita vlaku
jste v hajzlu určitě, neboť vám vlak ujede a vy musíte čekat na další metro. Hrozí ovšem možnost, že v přijíždějícím vagonu bude situace RELATIVNĚ stejná.

Doufám, že jsem to nevyložil moc složitě. Pokud Vám některé souvislosti unikli, doporučuji cestu MHD v ranních hodinách. Poznáte totiž, že RELATIVITA je všude. Že jste měli RELATIVNĚ čisté boty, RELATIVNĚ hodně peněz a že jste RELATIVNĚ psychicky narušení.