Během svého cyklo návratu z práce domů jsem se rozhodl (protože jsem doma sám), že bych si mohl cestu trochu prodloužit a za Libeňským ostrovem nepokračovat na Bulovku, ale jet dále do Tróji. Šlapal jsem si, šlapal a i když jsem moc dobře věděl, že zoologická je na pravém břehu Vltavy, přejel jsem Holešovický most a ocitl se u Stromovky. Něco ve mě mi řeklo, že bude ještě dostatek možností, jak řeku přejet zase zpátky (zřejmě to něco myslelo tu spadlou Trojskou lávku). Občasným mrknutím doprava jsem kontroloval, jestli už nebude možnost dostat se na druhý břeh. Pořád nic. Když mi z obzoru zmizel Císařský ostrov, objevil se ukazatel směřující vpravo s dvojicí nápisů "Troja" a "Kobylisy". No paráda, pomyslel jsem si, konečně. Bohužel mě pěšina navedla jen k přívozu a tam končila. Svůj boj jsem však nevzdal a pustil se dál v hledání mostu.
Když jsem dorazil k Sedlci, začaly ve mě trochu vzrůstat pochybnosti. I když nebyl ještě večer, neměl jsem na návrat domů celý den a nerad bych se dopustil návratu domů za svitu hvězd. Vzal jsem si ku pomoci mapu (i když elektronickou). A právě včas. Pátral jsem po pevném spojení břehů a nejbližší se nacházel u Kralup. A tam se mi opravdu nechtělo. Naštěstí mi mapa prozradila, že nedaleko od mé zastávky se nalézá další přívoz. Byl jsem přesvědčen, že se v mé peněžence nějaký ten drobák nachází (dvě zlatky), jsem sjel k molu a jal se studovat jízdní řád. I když další převoz měl nastat za deset minut, lodička se pomalu plavila směrem ke mě. Mladý, vysoký a usměvavý převozník v pruhovaném tričku a lodní čapkou na hlavě mě pozval na palubu.
Není pro mě samozřejmostí využívat lodní druh přepravy a tak jsem byl celkem vyjukaný. Zeptal jsem se lodivoda, jestli mě přepraví i s neživým ořem. Můj dotaz ho evidentně pobavil, protože se ještě víc pousmál a ujistil mě, že ano. Začal jsem lovit mince a zeptal se, kolik si mám připravit. Cifra zněla na čtyřiadvacet korun. Bohužel to bylo o korunu víc, než částka, kterou jsem disponoval. Začal jsem koktat a červenat se, ale námořník mě zachránil. Mávl rukou, podal mi lístek a odvázal lano. Plavba napříč netrvala nijak dlouho a já za chvilku vystupoval. Několikrát jsem poděkoval a rozloučil se, tedy alespoň jsem si to myslel. Jakmile jsem vylezl na břeh a chystal se znovu vyjet zjistil jsem, že postrádám jednu rukavici. Tato skutečnost mě mrzela hned ze třech důvodů. Jednak to znamenalo mít otlačené ruce, za druhé jsem si ochranu rukou oblíbil a to nehlavnějším bylo, že bych s jednou rukou oblečenou vypadal jako blbec.
Chvilku jsem zmateně pobíhal kolem kola a v blízkém okolí a když se činnost nesetkala s úspěchem, šel jsem se podívat na loď. Toho si všiml i kormidelník, který na nedaleké lavičce četl knihu. Nechápavě na mě hleděl a já mu vysvětlil svoje trápení. On zaklapl literaturu, vyrazil k lodi a oznámil mi, že se dojede podívat na druhý břeh. To jsem samozřejmě nechtěl, ale on si stál za svým. Mimo to mávl směrem k druhému břehu a sdělil mi, že stejně má čas jízdy. Nebylo mi jasné, jak je to možné, když před chvílí převezl mě. Opět vykouzlil úsměv a prohlásil, že když mě viděl, dojel pro mě.
Bárka odplula a za chvilku se vrátila nazpět. Jediným pasažérem byla cyklistka. Netrpělivě jsem čekal. Námořník povypínal stroje, přikotvil loď a na břeh přišel s mojí výstrojí v rukách. Moje radost neznala mezí. Jeho odpovědí na moje slova díků bylo: "i muži mají své dny". S novou silou jsem zacvakal nohy do pedálů a pokračoval ve své pouti.
I když si to dotyčný zřejmě nikdy nepřečte, považoval jsem za slušné o tak ochotném člověku napsat poděkování formou článku. Během uspěchaného, lidsky zamračeného dne byla tahle událost velkým světlem. A doufám, že si na tuhle milou příhodu pokaždé vzpomenu, když pojedu kolem. Ještě jednou díky neznámý převozníku.
PS: Na závěr si dovolím dvě informace. Jednou z nich je, že na přívoz lze použít Lítačku a není tedy nutné kupovat lístek. Druhá je spíše zajímavost. Blízko Zámků, na pravém břehu Vltavy, se nachází "Planetární stezka". Jedná se o model sluneční soustavy v měřítku 1 : 1 000 000 000. Protože tudy vede i cyklostezka, můžete během zdolávání metrů pozorovat vzdálenosti planet. Za upozornění děkuji PetroviH.
