svátek má Gizelaneděle 18. únor 2018
článek
19.08.2017 události s kamarády a přáteli vynikající ☆☆☆☆☆ Hodnocení 3 / 0 Fotogalerie 1 Komentáře 4

Seriál: Jak jsem si hrál na Sparťánka

2. díl: Jen dávat levou za pravou

Rázem ze mě všechno spadlo. Už jsem se nemohl zaobírat tím, jestli to zvládnu, či ne. Celou svou myslí jsem se upínal jen na to, abych dával levou nohu před pravou a pravou před levou. Samozřejmě jsem neběžel. Můj pohyb by se dal definovat jako lehký poklus. Přede mnou utíkalo zhruba stovka nadšenců, my byli skupinkou na samotném chvostu. Nemluvil jsem, srandu jsem si nedělal, ani jsem neremcal (to je co říct), jen jsem si hlídal Andreje klusajícího vedle mě a funěl. Aby nedošlo k omylu, já jsem neudržoval jeho tempo. On udržoval moje :).


KDE (polohy a umístění): Morava /
KDO (osoby a obsazení): kamarád(i) / kolega(ové) /
KDY (období a interval): jeden den / léto /
PROČ (důvody a účely): adrenalin / sport, hry / zábava /

Po chvilce přišla první překážka (když pominu přeskakování pneumatik). Bez nějakého dlouhého přemýšlení (abych nevypadal jako padavka), jsem skočil do říčky a s drkotajícími zuby, husinou a lehce v šoku jsem přečubičkoval na druhý břeh. Od toho okamžiku mi přestalo vadit, že se nad Litovlí honí mraky a trochu krápe. Všichni jsme byli durch. V podpaží to drhlo, v botách nepříjemně čvachtalo. Klusal jsem dál. Dech zatím stačil a krom několika uklouznutí jsem nezaznamenal větší problém. Snad kromě zimy.

Běžec po mé levici oznámil, že máme za sebou první kilometr. To mě povzbudilo (jsem v sedmině). Po chvilce dupání se před námi vytvořila fronta. To ukazovalo na další překážku. Tou byla trojkombinace "přelez - podlez - proskoč". O náročnosti se v tomto případě nedalo ani mluvit. Válet se na zemi umím, protáhnout se otvorem metr na metr jsem také zvládl a nepřelézt metrovou stěnu by byla neodpustitelná ostuda. Série přelézání pokračovala. Postupně jsem přelezl metr a půl a sto osmdesát centimetrů vysokou hradbičku, přehoupl se přes fošnu ve výšce prsou a úspěšně si vyzkoušel svou stabilitu při chůzi na kladině. Zatím bez ztráty jediné kytičky. Největší soustředění po překonání překážky patřilo dechu a abych se vyhnul nepříjemnému píchání v boku, držení tempa. Vzhledem k tomu, že nikomu moje tempo nevyhovovalo, osaměl jsem.

První neúspěch a první angličáky (ty jsou trestem za nesplnění disciplíny) přišly na opičí dráze. Tu bylo potřeba překonat pouze ručkováním bez dotyku těla (jakékoliv části). Svůj nezdar a fakt, že jsem na třetí tyči sletěl jak přezrálá hruška, můžu kromě slabých rukou svalit i na mokré a zabahněné dlaně, po kterých to hodně klouzalo. Ale byla by to jen výmluva. Samozřejmě to pro některé problém nebyl. Nebudu Vás unavovat líčením všech překážek, které bylo potřeba překonat. Jednak by to byl nudný seznam a navíc je lepší si to prožít na vlastní kůži. Ten hřejivý pocit, když se Vám něco povede stojí rozhodně za to.

Většina výzev byla silových. Jindy bylo jejich splnění spíše otázkou obratnosti, anebo odhodlanosti a odvahy. Když už člověk trochu okapal a na oblečení se tvořily miniaturní suchá místa, přišlo znovu koupání, anebo bahenní lázeň. I když jsem nikdy neholdoval vzájemnému poplácávání a planému povzbuzování, musím říci, že motivační slova postávajících organizátorů, pochvala z jejich úst a plácnutí rukou, když jsem je míjel, mi dodávala sílu.

Samozřejmě bych se rád pochlubil tím, že jsem všechny překážky překonal levou zadní, anebo že jsem trestné angličáky dával jen to fičelo. Byl by to krásný a čtivý obsah článku. Jenže bych lhal. To nechci a nakonec by mi to stejně nikdo nevěřil :). Celkem jsem nebyl schopen překonat čtyři disciplíny s trestem (k té první přibyl ještě hod oštěpem, ručkovaná a šplh), takže jsem si vysloužil 120 angličáků. Jestli těch pár prvních bylo poctivých, ten poslední byla hotová hrůza a bylo to jen prachsprosté třísknutí s sebou do bahna a pomalé vstávání s pokusem o výskok. A musím ke své hanbě přiznat, že dvoumetrovou a dvou a půl metrovou zeď jsem bez cizí pomoci taky nedal. Prostě jsem se postavil před ní a smutnýma očkama pokukoval po ostatních, jestli se někdo neslituje a nenabídne mi ruce. Jednou to byla holčina vážící o čtyřicet kilo míň než já, podruhé to byl bojovník z domácího týmu (na kterého jsem si musel několik minut počkat).

S bolavýma rukama, odřenými koleny (hlavním viníkem bylo plížení) a s plícemi za zády jsem se posunul k poslední překážce. Výkop v zemi, zaplněný po pás vodou by nebyl tak nehezký, kdyby do něj nemusel člověk skočit a navíc nebyl v půlce přepažen stěnou. Jinak řečeno, cílem bylo, aby do cíle doběhli všichni s omatlaným obličejem. Chvilku mě dalo zabrat, než jsem se vydrápal po kluzkém bahně, ale povedlo se. Na dohled byl cíl. Zbývalo mi jen přeskočit hořící polena a jedna z mých dosavadních životních výzev byla naplněna. Usměvavá slečna mi na hruď pověsila medaili a já si postupně vyzvedl ostatní výhry (triko, banán a radler) a odevzdal elektronický náramek. Mé nadšení neznalo mezí. Samozřejmě jsem se znovu setkal s ostatními, z nichž někteří byli již převlečeni. S Andrejem, který dodržel slib a dovedl nás do cíle všechny, jsem si pogratuloval až po chvilce. Pak přišlo mytí (v již tolikrát navštívené řece), sušení, focení, společné radostnění a odjezd.

Na konec uvedu pár nudných statistik, které budou sloužit hlavně jako vzpomínka pro mě. Celkem obsahovala trať 23 překážek. Celkem jsem tímto závodem strávil 01:41:26 a finišoval krásnou hodinu, dvě minuty a 44 vteřin po prvním. A to ještě z naší skupiny (myslím tím neprofíky). Z 2995 2500 závodníků jsem doběhl na 2509 místě, registrovaný pod číslem 20121. A samozřejmě nemůžu neuvést tým, za kterým jsem bojoval. Bylo mi ctí být v "UNO15".

Co říci závěrem? Obrovský dík patří Andrejovi, který mě do této akce uvrtal, donekonečna mě motivoval a utěšoval a v průběhu závodu se o mě staral. Stejné poděkování patří i Lucce, která nade mnou nezlomila hůl, povzbuzovala mě a připravila mi na celý den hody. Sobecké by bylo nezmínit také Martina, který se se mnou podělil o rady a díky kterým jsem přijel alespoň trochu materiálně připraven. Děkuji samozřejmě i všem členům týmu, kteří mě vzali mezi sebe a jako viditelného outsidera mě nepřehlíželi. Jsem moc vděčný za tuto zkušenost a pokud mi to rodina, zdraví a rozum dovolí, doufám, že si nějakého toho Spartana ještě vyzkouším. Minimálně kvůli líbivému tričku. Ale tentokrát už natrénuji.

... a to je asi tak všechno


pdf

Článek si můžete vygenerovat a uložit jako PDF dokument.

články seriálu

Až na dno (1. díl)
Jen dávat levou za pravou (2. díl)
Zobrazit celý seriál

fotogalerie

Spartan Race, Litovel

06.10.2017

přejít na fotogalerii

hodnocení

Ohodnoťte zpracování článku. Je článek čtivý, anebo by to malé dítko sesmolilo lépe?

Tento článek je starší než 3 měsíce (4 měsíce) a proto jej nelze hodnotit.

Ohodnoťte věrohodnost článku. Je článek pravdivý, anebo výplodem autorovi fantazie?

hodnocení věrohodnosti článku

komentáře

obrázek hosta 06.10.2017 07:34
Jenda odpověděl(a)
Andrej: Aroo Spartane! Za outsidera jsi tam přeci vůbec nebyl a ani jen z našeho týmu jsi nebyl nejhorší... takže myslím, že máš být právem na co (sebe Honzi) hrdý ;) Fotka ať je toho důkazem :)
Ano Andreji, z našeho týmu jsem nebyl poslední, protože Ty ses dobrovolně zavázal k tomu dovést všechny členy do cíle. Je mi jasné, že pro Tebe, běhače, to muselo být hodně otravné.
Navíc jsem si teď všiml, že jsem se označil jako devátého doběhnuvšího po posledním běžci (2509 z 2500)
obrázek hosta 04.10.2017 19:42
Andrej odpověděl(a)
Jenda: Abych doložil svůj čin i graficky, hodlám dodat několik fotografií.
Aroo Spartane! Za outsidera jsi tam přeci vůbec nebyl a ani jen z našeho týmu jsi nebyl nejhorší... takže myslím, že máš být právem na co (sebe Honzi) hrdý ;) Fotka ať je toho důkazem :)
obrázek hosta 04.10.2017 12:34
Milda napsal(a)
Klobouk dolu chlape... A na foto tesim
obrázek hosta 04.10.2017 10:21
Jenda napsal(a)
Abych doložil svůj čin i graficky, hodlám dodat několik fotografií.
Chcete vytvořit komentář?
komentování článku

Pokud jste nepřihlášený návštěvník, jsou jméno i komentář povinné parametry a bez jejich vyplnění nedojde k uložení Vašeho komentáře. Pokud jste přihlášen, Vaše jméno je automaticky předvyplněno.

Pokud chcete komentář vložit jako reakci na předchozí komentář, vyberte tento komentář ze seznamu.

Před odesláním prosím vyplňte i kontrolní součet protirobotího opatření.

vizitky

Chcete přiřadit vizitky?

Bohužel nemáte právo zobrazit formulář: přiřazení vizitek článku.