Na místo jsme dorazili včas, dokonce dříve. Zakoupili jsme vstupenky a prošli si okolí zámku. Deset minut po dvanácté se u vstupní brány zjevila průvodkyně a po uvítacím proslovu a několika upozorněních (nedá se fotit) nás pustila dál. Jakmile jsme vstoupili na nádvoří, moc jsem zákazu pořizovat snímky i mimo interiéry, litoval. I nezastřešené prostranství je moc hezké a doslova pohádkové (však to už taky někoho napadlo). Paní průvodkyně nás upozornila, že při této prohlídce neuvidíme nic z klasického okruhu, ale dnešní zámecké putování bude věnováno vánocům.
Hned na začátku jsme byli uvedeni do zámecké kuchyně. V ní v plném proudu probíhaly pekařské práce a asi šest kuchtíků se otáčelo velmi zručně, jak kdyby na ně dohlížel sám zámecký pán. Z ošatky jsme dostali nabídnuty malé vánočky (právě vyndané z trouby) a jáhlovou kaši s hrozinkami. Asi nemusím říkat, že jsem oboje rád přijal a cpal se tím v průběhu divadelního představení, hraného v kuchyni. Hraná pasáž skončila, kaši i pečenou dobrotu jsem snědl, nezbývalo nic jiného, než opustit teplo kuchyně a pokračovat dál po trase zámeckého okruhu.
Prošli jsme hodovní síň, přijímací sál, divadlo, hudební salónek, ale i další komnaty. Ve všech mluvila průvodkyně hlavně o vánocích, vánočních zvycích a oslavách svátků v době minulé. V poslední místnosti jsme byli svědky dalšího představení. Do děje jsme byli tentokráte zapojeni i my. Hlavně moje manželka. I přes moje naléhání, že není dobré se usazovat na přední, konkrétně první, místa, se usadila na metr od herečky. Ta, po chvilce monologu, vybídla Lucku, aby s obecenstvem zazpívala vánoční koledu, přičemž Lucčinou rolí bude dirigování. Dopadlo to dobře. Místností se po chvilce váhavého ticha neslo cosi mezi broukáním a zpěvem a divadelnice byla potěšena. Pak zmateně se svým hereckým partnerem zmizela za zdí. Tím hodinová adventní prohlídka zámku skončila.
Vzhledem k tomu, že jsme si zámek již obešli před prohlídkou, šli jsme rovnou k autu a naplánovali cestu domů. S malou oklikou přes našeho oblíbeného Radima (to ježdění podle mapy nám pořád nejde) jsme spokojení dorazili domů. Abychom si umocnili pohádkovou náladu, pustili jsme si "Nejkrásnější hádanku", která se (krom jiného) na Žlebech natáčela.