Naprosto bez tápání (asi proto, že nás vedl Jindra) jsme našli klub a vešli do něj. Muž měřící něco kolem dvou a půl metru nám řekl o zaplacení vstupného a místo lístku mi na zápěstí razítkem vyrobil cejch. Modlil jsem se, aby se to nesmazalo, protože bych nerad vysvětloval, jak jsem se tam dostal bez vstupenky.

Interiér klubu byl velmi pěkný a bylo vidět, že se zde schází normální lidi a není to místem vyhuleneckých dýchánků. My s Jindrou jsme takticky zabrali místa v první řadě vyvýšeného postavení (balkon). Výhled parádní. Jen tam zatím nikdo nebyl.

Výstup měl začínat v 20:30. Ve třičtvrtě začínal být klub docela pěkně zaplněný a my jsme si libovali, že jsme tak pěkně obsadili místa. Popíjeli jsme pivko (sice čtyřka, ale zato v platových kelímkách) a čekali jsme. Nakonec jsme se dočkali. S příchodem bubeníka odbíjela devátá a hraní začalo.

Traband hrál jednu za druhou. I když jsem ani jednu neznal, jejich písně se mi líbily. Podupáváním nohou do rytmu jsme se proposlouchali až do konce. Přídavek byl, ale po přídavku už nebylo nic a tak jsme se vydali na bus. Ten nám zrovna jel a tak jsem zavelel k běhu. Když se za námi zavřely dveře, zjistil jsem, že sice jedeme, ale jedeme na druhou stranu. Sakra Jeníku, jak ty to děláš? Takže výstup a znovu nástup. Tentokrát již dobře.

Společnost nám dělala ruská parta. Kluci to byli milí, hlavně ten jeden, který se celou dobu snažil ukrýt hlaveň kalacha. K žádnému incidentu naštěstí nedošlo a tak jsme mohli živí a zdraví vystoupit na Střížkově, kde Jindra pokračoval vlakmo a já po svých.

Jindro, díky za pozvání, byla to hudebně-kulturní paráda. Určitě bych to zase někdy zopakoval. Pokud si na to dobře vzpomínám (podle informací Jindry), další koncert je 28. 10. v Klubu Futurum. Tak třeba tam nashle.